Štítek: umělá inteligence

Vláda schválila projekt AI Gigafactory v Česku. Celková investice dosáhne 100 miliard korun

Napsal Nikolas Kozelský dne 24.6.2026. Zveřejněno v České společnosti.

Česká vláda schválila projekt zajištění infrastruktury pro vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, tzv. AI Gigafactory, na českém území. Oznámení přišlo po jednání vlády, kde to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Celková investice se odhaduje na přibližně 100 miliard korun: 70 miliard by vložily České Radiokomunikace jako soukromý investor, 15 miliard stát a 15 miliard Evropská komise.

Schválením projektu získalo Ministerstvo průmyslu a obchodu oprávnění uzavřít jménem České republiky dohodu o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking, evropským společným podnikem pro superpočítačové a AI infrastruktury. Výzva EuroHPC JU má být vyhlášena v červenci 2026 a v rámci EU bude vybráno až sedm konsorcií. Výsledky soutěže se očekávají na konci letošního roku.

Provozovatelem a vlastníkem infrastruktury mají být České Radiokomunikace, které ponesou finanční rizika projektu. Fyzické umístění se předpokládá v rámci stávajícího datového centra v Praze na Zbraslavi. Přímý závazek státu v první fázi činí 2,5 miliardy korun, které budou v plné výši dorovnány příspěvkem EU. Platby jsou rozloženy do let 2028–2032.

AI Gigafactory je součástí evropského programu AI Continent, jehož cílem je vybudovat vlastní kapacitu Evropy pro vývoj a trénink nejpokročilejších AI systémů. V případě úspěchu v soutěži by na území ČR mohla vzniknout specializovaná infrastruktura s desítkami tisíc AI akcelerátorů, přístupná veřejnému sektoru, výzkumným institucím, univerzitám, startupům i technologickým firmám.

Havlíček zdůraznil, že nejde o definitivní rozhodnutí o výstavbě, ale o zásadní krok k účasti v evropské soutěži. Díky evropskému modelu by Česká republika mohla získat přístup ke špičkovému výpočetnímu výkonu za výrazně výhodnějších podmínek, než kdyby podobnou kapacitu pořizoval stát samostatně. Projekt zároveň nevytváří nové nároky na státní rozpočet, jde o přesun a efektivnější využití prostředků, které stát již nyní vynakládá na cloudové a výpočetní služby.

Google investuje do Anthropic až 40 miliard dolarů

Napsal Nikolas Kozelský dne 26.4.2026. Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Americký technologický gigant Google plánuje investovat až 40 miliard dolarů (přes 830 miliard Kč) do společnosti Anthropic, která patří k předním vývojářům umělé inteligence.

Investice proběhne v několika fázích a má upevnit postavení Googlu v konkurenčním boji o nadvládu nad AI technologiemi.

Dohoda je strukturována podle dosažených výsledků: v první fázi Google do firmy vloží deset miliard dolarů (přibližně 207,5 miliardy Kč). Zbývajících 30 miliard dolarů (přibližně 622,5 miliardy Kč) bude následovat po splnění stanovených technologických a obchodních cílů.

Podobnou strategii zvolil tento týden také Amazon, který do Anthropicu přislíbil celkem 25 miliard dolarů (přibližně 518,8 miliardy Kč). Anthropic, založený v roce 2021 bývalými členy týmu OpenAI, očekává letos tržby ve výši 30 miliard dolarů (přibližně 622,5 miliardy Kč), což představuje výrazný nárůst oproti loňským devíti miliardám.

Partnerství Googlu a Anthropicu je příkladem takzvaných cyklických obchodů v technologickém odvětví. Část investovaných prostředků se investorovi vrací jako protihodnota za využívání jeho cloudové infrastruktury a specializovaných čipů. Google tak získává nejen podíl v nadějném startupu, ale také garantovaný odbyt pro své výpočetní kapacity.

Navzdory finanční síle však Anthropic čelí regulatorním komplikacím. Firma odmítla nasazení svých modelů pro vojenské účely nebo hromadný dohled, což vedlo ministerstvo obrany USA k označení společnosti za riziko pro státní dodavatelský řetězec.

Pro investory je podstatné, jak Anthropic vyřeší své spory s americkou vládou, protože omezení pro státní zakázky může ovlivnit jeho budoucí valuaci. Zároveň je patrné, že konkurence mezi chatboty Claude a ChatGPT se díky miliardovým injekcím dále vyostří. Strategické propojení s Googlem dává Anthropicu přístup k unikátnímu hardwaru, který je pro trénování nejmodernějších modelů zcela zásadní.

Bloomberg: Investice do AI vysávají trh s paměťovými čipy, elektronika zdražuje

Napsal Nikolas Kozelský dne 20.2.2026. Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Globální trh s elektronikou čelí napětí kvůli nedostatku paměťových čipů. Podle analýzy agentury Bloomberg je hlavním důvodem masivní vlna investic do infrastruktury pro umělou inteligenci, která přesouvá výrobní kapacity směrem k výkonným čipům pro datová centra. Důsledkem je růst cen počítačů, chytrých telefonů i automobilů.

Výrobci jako Samsung, SK Hynix či Micron dávají přednost moderním pamětem s vysokou propustností (HBM), které jsou nezbytné pro provoz pokročilých AI modelů. Tyto produkty jsou ziskovější a spotřebují výrazně více výrobní kapacity než běžné paměti používané v noteboocích nebo mobilech. Jeden nový AI čip od Nvidie podle Bloombergu vyžaduje stejné množství paměti jako stovky výkonných osobních počítačů nebo tisíce chytrých telefonů.

Technologičtí giganti jako Microsoft, Alphabet či Meta letos plánují investovat do AI infrastruktury přes 650 miliard dolarů (zhruba 13,3 bilionu Kč), čímž fakticky „vykupují“ trh s pamětmi.

Podle analýzy hrozí, že u levnějších chytrých telefonů může podíl nákladů na paměť vzrůst do konce roku z deseti až na 30 procent ceny komponent. Dopady už pociťují i velcí hráči. Šéf Applu Tim Cook varoval před tlakem na marže iPhonů, Elon Musk zmínil možnost výstavby vlastní továrny na paměti pro Teslu. Společnost Sony podle interních informací zvažuje odsun premiéry nové generace PlayStation až na roky 2028 či 2029.

Někteří analytici zároveň varují před možnou investiční bublinou v sektoru AI, která svými parametry začíná připomínat období před prasknutím takzvané dotcomové bubliny na přelomu tisíciletí.

Microsoft a Nvidia investují 15 miliard dolarů do Anthropicu, ten se zavázal k miliardovým útratám za cloud

Napsal Nikolas Kozelský dne 19.11.2025. Zveřejněno v Parkerhill.

Technologičtí giganti Microsoft a Nvidia oznámili novou strategickou spolupráci se společností Anthropic, vývojářem modelu umělé inteligence Claude. V rámci dohody plánuje Nvidia investovat až 10 miliard dolarů a Microsoft až 5 miliard dolarů. Součástí transakce je zároveň závazek Anthropicu utratit v nadcházejících letech 30 miliard dolarů za využívání cloudových služeb Microsoft Azure.

Analytici tento krok interpretují jako snahu obou investorů snížit svou dosavadní závislost na lídrovi trhu, společnosti OpenAI. Generální ředitel Microsoftu Satya Nadella uvedl, že firmy se stávají navzájem svými zákazníky – Microsoft bude integrovat modely Anthropicu a ten zase využívat infrastrukturu Microsoftu. Anthropic, jehož tržní hodnota byla nedávno vyčíslena na 183 miliard dolarů, bude zároveň spolupracovat s Nvidií na využití jejích nejnovějších čipů pro posílení výpočetních kapacit. I přes tuto dohodu zůstává primárním cloudovým partnerem Anthropicu společnost Amazon.

Microsoft investuje 10 miliard dolarů do AI datového centra v Portugalsku

Napsal Nikolas Kozelský dne 10.11.2025. Zveřejněno v Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Americká společnost Microsoft investuje 10 miliard dolarů (přibližně 210 miliard Kč) do nového datového centra zaměřeného na umělou inteligenci (AI) v portugalském pobřežním městě Sines.

Oznámil to prezident společnosti Brad Smith na konferenci Web Summit v Lisabonu. Jedná se o jednu z největších letošních investic Microsoftu v Evropě, která má za cíl rozšířit výpočetní infrastrukturu a uspokojit rostoucí globální poptávku po službách umělé inteligence.

Investice směřuje do datového parku ve městě Sines, které leží asi 150 kilometrů jižně od Lisabonu. Microsoft na projektu spolupracuje s portugalským developerem Start Campus and britským start-upem Nscale.

Volba Sines není náhodná. Město s přibližně 15 000 obyvateli je technologickým a investičním uzlem v Portugalsku. Jeho strategický význam spočívá v poloze, kde se nacházejí podmořské datové kabely spojující Evropu s Brazílií a Afrikou. Společnost Google navíc brzy přidá další linku do Jižní Karolíny v USA.

Lokalita přitahuje i další velké investice. V květnu zde zahájila čínská společnost CALB Group výstavbu továrny na baterie v hodnotě dvou miliard eur a Sines je také navrhovaným místem pro budoucí „gigafactory“ pro umělou inteligenci podporovanou Evropskou unií.

Larry Ellison, the founder of Oracle becomes the richest person on the planet.

Larry Ellison z Oraclu se stal nejbohatším člověkem světa, předstihl Elona Muska

Napsal spravce dne 15.9.2025. Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Larry Ellison, spoluzakladatel a předseda správní rady softwarové společnosti Oracle, vystřídal Elona Muska na postu nejbohatšího člověka světa. Hodnota Ellisonova majetku se po prudkém nárůstu ceny akcií Oraclu, zvýšila o více než 100 miliard dolarů a dosáhla 393 miliard USD. Hodnota majetku Elona Muska se ve stejnou dobu pohybovala kolem 385 miliard dolarů, jak uvedla agentura Bloomberg.

K prudkému růstu akcií Oraclu o více než 40 procent došlo po oznámení čtvrtletních výsledků, ve kterých firma uvedla, že zaznamenává silný nárůst poptávky po svých cloudových službách ze strany společností v oblasti umělé inteligence.

Oracle předpovídá, že tržby divize Oracle Cloud Infrastructure se v tomto finančním roce zvýší o 77 procent na 18 miliard dolarů a do roku 2030 by mohly dosáhnout 144 miliard dolarů.
Výkonná ředitelka společnosti Safra Catzová potvrdila, že firma uzavřela „významné cloudové smlouvy“ s předními AI společnostmi, včetně firem OpenAI, xAI, Nvidia, Meta a AMD.

Jedenaosmdesátiletý Ellison vlastní zhruba 41 procent společnosti Oracle. Firmu spoluzakládal v roce 1977 a do roku 2014 v ní působil jako výkonný ředitel. V současnosti zastává funkci předsedy správní rady a technologického ředitele. Elon Musk, hlavní akcionář Tesly, naopak čelí tlaku na akcie své firmy, které jsou v letošním roce pod vlivem poklesu odbytu a rostoucí konkurence.

Foto: Reuters

Globální fúze a akvizice na vzestupu: Za $2,6 biliony v M&A stojí touha po růstu a AI

Napsal spravce dne 25.8.2025. Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Globální trh fúzí a akvizic (M&A) dosáhl k začátku srpna hodnoty 2,6 bilionu dolarů, což představuje nejlepší výsledek za prvních sedm měsíců roku od vrcholu v době pandemie v roce 2021. Navzdory nejistotě vyvolané novými cly amerického prezidenta Donalda Trumpa a geopolitickým napětím, firmy pohání touha po růstu a dopady rozvoje umělé inteligence.

Podle dat společnosti Dealogic je sice počet transakcí o 16 % nižší než loni, ale jejich hodnota je o 28 % vyšší. Tento nárůst je způsoben především „megadealy“ v USA v hodnotě přesahující 10 miliard dolarů.

Příkladem je navrhovaná akvizice železniční společnosti Norfolk Southern firmou Union Pacific Corp za 85 miliard dolarů nebo investiční kolo OpenAI za 40 miliard dolarů vedené Softbank Group. Andre Veissid z EY Global Financial Services Strategy and Transactions Leader uvedl, že hlavním motivem transakcí je touha po růstu. „Ať už je to umělá inteligence, nebo změna v regulačním prostředí, naši klienti nechtějí zůstat pozadu, a to pohání aktivitu,“ dodal.

Spojené státy zůstávají největším trhem pro M&A a tvoří více než polovinu celosvětové aktivity. Nicméně region Asie-Pacifik zdvojnásobil své objemy ve srovnání se stejným obdobím loňského roku a překonal region EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika).