Skip to main content

Tag: trumpova administrativa

China and USA trade war

Spojené státy a Čína se dohodly na odkladu cel. Potvrdily 90denní příměří

Spojené státy a Čína se na poslední chvíli dohodly na odvrácení další eskalace obchodní války, když obě země potvrdily, že v příštích 90 dnech nebudou zvyšovat vzájemná cla.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým prodloužil platnost stávajících 30procentních cel na dovoz čínského zboží do Spojených států. Čína krátce nato oznámila, že ponechá celní zatížení amerického dovozu na 10 % po stejnou dobu. Původně měla cla od 1. srpna vzrůst o 115 procentních bodů, a nový termín pro případné změny je tak stanoven na 10. listopadu.

Tento krok se očekával již na konci července po setkání představitelů obou zemí ve Švédsku. Tříměsíční prodloužení celního smíru má zabránit eskalaci, kterou obě největší světové ekonomiky zažily na jaře po Trumpově návratu do funkce. Čínské ministerstvo obchodu navíc uvedlo, že země podnikne kroky k odstranění necelních bariér omezujících dovoz amerického zboží. V dubnu se cla na čínské zboží zvýšila až na 145 % , na což Čína reagovala cly ve výši 125 % a omezením exportu strategických surovin. Po jednáních v květnu se však obě strany dohodly na snížení sazeb o 115 procentních bodů na 90 dní.

Trumpova cla otřásají akciemi v Evropě i USA

Nové celní bariéry, které zavádí americká administrativa, vyvolávají na globálních trzích vlnu nejistoty a vedou k prudkému propadu akcií v Evropě i ve Spojených státech. Investoři s obavami sledují směr, kterým se ubírá světový obchod.

Prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který od 7. srpna zavádí nová cla v rozmezí od 10 do 41 % na dovoz z desítek zemí, přičemž clo na zboží ze Švýcarska činí 39 %. Přestože EU s USA nedávno uzavřela dohodu o 15% clech, globální eskalace obchodních sporů vyvolává mezi analytiky obavy z dopadů na evropské podniky. Akcie farmaceutických společností dále oslabily po Trumpově výzvě ke snížení cen léků a po zhoršeném výhledu dánské firmy Novo Nordisk.

Kromě cel ovlivnily americké trhy také slabé údaje z trhu práce. Podle Ministerstva práce vytvořila americká ekonomika v červenci jen 73 tisíc nových pracovních míst, což výrazně zaostalo za odhady. Tyto neuspokojivé zprávy posílily očekávání, že americká centrální banka (Fed) by mohla na zářijovém zasedání snížit úrokové sazby, a to i přes předchozí signály o opatrnosti. Reakcí na tyto zprávy bylo výrazné oslabení amerického dolaru vůči euru.

Změny v transatlantickém obchodu: EU sníží cla na dovoz automobilů na 2,5 %

Evropská unie se v rámci obchodních ujednání se Spojenými státy dohodla na snížení cla na dovoz automobilů do Unie na 2,5 %. Tuto informaci přinesla v pondělí 28. července agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného unijního úředníka. Dohodu ve Skotsku dojednali předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Hlavní součástí širší dohody je stanovení 15procentního cla na dovoz většiny zboží z EU do USA, včetně automobilů. Okolo podrobností dohody však stále panují nejasnosti a některé detaily bude potřeba upřesnit předtím, než cla vstoupí v platnost. Úředníci nyní intenzivně pracují na finalizaci všech detailů jednání, jak na politické, tak na technické úrovni. Očekává se, že veškeré dohodnuté body budou co nejdříve zveřejněny v takzvaném společném prohlášení.

Trump v případě nedohody hrozil Evropě třicetiprocentním clem na většinu zboží od 1. srpna. EU chystala celní protiopatření, u kterých byla platnost stanovena na 7. srpna, a zatím nebyla odložena. Podle nejmenovaného unijního představitele EU vyčkává na oficiální stanovení dohodnutých 15 % ve výkonném nařízení vydaném prezidentem Trumpem.

USA a EU se dohodly na 15% clech, exportéři hovoří o „maximu možného“

Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která zavádí 15% clo na dovoz většiny zboží z EU do USA. Tato dohoda odvrací hrozbu mnohem vyšších, až 30% cel, o nichž dříve uvažovala administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové tato dohoda vytváří „jistotu a stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku“ a potvrzuje transatlantické partnerství. Součástí dohody je i posílení spolupráce v oblasti energetiky, kdy se EU zavázala k významným nákupům amerického LNG, ropy a jaderných paliv, s cílem snížit závislost na ruských fosilních palivech.

Čeští exportéři reagují na nově oznámená cla s obezřetným optimismem

Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk označil 15% cla za „maximum možného“ a vnímá dohodu jako pozitivní signál, který uklidní trhy a přinese předvídatelnost do obchodu. Zdůraznil, že původně navrhovaných 30 % by mělo „úroveň embarga“, zatímco 15 % je „k přežití“. Dopady nových cel bude nutné teprve posoudit, nicméně Daněk již zaznamenal signály o přesunu prvních českých firem do USA. „Přesně tohle prezident Trump chtěl. Jedním z jeho cílů je přetáhnout výrobu do USA. Je to ale řešení, které České republice škodí,” dodal Daněk. Cla se dotknou českých firem především nepřímo, přes export do Německa, pro které jsou USA významným obchodním partnerem. Daněk rovněž upozornil na vývoj obchodních vztahů mezi USA a Čínou, jejichž případné zostření by mohlo vést k dalším tlakům na EU.

Bitcoin na novém rekordu. Důvodem je pro-kryptoměnová politika v USA

Cena bitcoinu v tomto týdnu poprvé překonala hranici 120 000 dolarů (2,5 mil Kč) a dosáhla nového historického maxima. Růst popohnal především „krypto týden“ v americkém Kongresu, kde se projednávala série zákonů, které mají Spojeným státům zajistit pozici globálního lídra v oblasti digitálních aktiv.

Američtí zákonodárci pod vedením republikánů projednávali legislativu, která má vyjasnit pravidla pro vydávání stablecoinů soukromými firmami a přesně rozdělit pravomoci mezi regulačními orgány SEC a CFTC. Právě regulatorní jistota by mohla do odvětví přivést novou vlnu kapitálu a posunout kryptoměny dále do hlavního proudu financí.