Skip to main content

Tag: těžba

EU investuje do těžby, chce snížit závislost na dovozu strategických surovin o polovinu

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise představila ambiciózní plán RESourceEU, v jehož rámci hodlá během následujících 12 měsíců mobilizovat až tři miliardy eur (72,4 miliardy Kč) na podporu projektů těžby a zpracování strategických surovin.

Eurokomisař Maroš Šefčovič oznámil, že cílem je do roku 2029 snížit závislost Unie na dovozu strategických materiálů, jako jsou lithium, nikl či kobalt, až o 50 procent. Tyto suroviny jsou nezbytné pro přechod na zelenou energetiku, automobilový průmysl a obranu.

Součástí strategie je vznik Evropského centra pro strategické suroviny, které zahájí činnost začátkem roku 2026. Centrum bude koordinovat společné nákupy, vytváření strategických zásob a řídit portfolio projektů. Brusel zároveň slibuje výrazné zrychlení byrokracie – povolovací procesy pro těžbu se mají zkrátit na maximálně 27 měsíců.

Iniciativa přímo navazuje na dřívější schválení 47 strategických projektů, mezi nimiž figurují i dva české záměry: těžba lithia na Cínovci (Geomet) a zpracování manganu ve Chvaleticích (Euro Manganese).

Zlato v Česku za 30 miliard. Průzkum Diamo pětinásobně navýšil odhad ložiska ve Zlatých Horách

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Státní podnik Diamo zveřejnil výsledky nového průzkumu ložiska u Zlatých Hor na Jesenicku. Analýza potvrdila existenci téměř 11 tun zlata, což je pětinásobek původních odhadů. 

Aktuální tržní hodnota tohoto množství drahého kovu se odhaduje na bezmála 30 miliard korun. Průzkum v lokalitě odhalil také zásoby 8,6 tuny stříbra, 25 000 tun zinku a menší množství mědi a olova.

Navzdory vysoké celkové hodnotě ložiska je podle Diamo z hlediska rentability reálné uvažovat o těžbě zhruba poloviny tohoto objemu. K nárůstu odhadovaných zásob došlo díky důkladnějšímu průzkumu a především vysokou současnou cenou zlata. Ta umožňuje ekonomicky započítat i rudu s nižším obsahem kovu, která byla dříve považována za nerentabilní.

Náměstek Diamo Ladislav Pašek zdůraznil, že úkolem podniku bylo pouze ověřit ložisko a finální rozhodnutí o případné obnově těžby musí učinit vláda. Podkladem bude studie proveditelnosti, která má být hotová na jaře příštího roku.

Projekt, který by mohl obnovit těžbu zlata v regionu naráží na odpor. Zastupitelstvo Zlatých Hor již v září záměr jednoznačně odmítlo. Starosta Milan Rác argumentuje tím, že město od bolestivého ukončení těžby v roce 1994, které způsobilo vysokou nezaměstnanost, prošlo úspěšnou ekonomickou transformací a masivně investovalo do turistického ruchu. V obnovení těžby nevidí přínos, který by vyvážil negativní dopady na současný rozvoj města a životní prostředí.

Definitivní konec černého uhlí v Česku. Důl ČSM končí těžbu, propustí 900 lidí a vyplatí přes půl miliardy na odstupném

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Téměř 250letá historie těžby černého uhlí v České republice se uzavře 31. ledna 2026. K tomuto datu se definitivně ukončí těžba v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, posledním činném černouhelném dole v zemi.

Ukončení provozu bude mít okamžitý ekonomický dopad. Těžební společnost OKD propustí 900 zaměstnanců a na odstupném jim vyplatí celkovou částku přes 500 milionů korun.

Generální ředitel OKD Roman Sikora potvrdil, že rozhodnutí je finální a další prodloužení těžby „postrádá smysl z ekonomického, personálního i legislativního hlediska“. Důvodem je klesající poptávka po černém uhlí v důsledku energetické transformace, pokles světových cen uhlí a oslabení dolaru, které výrazně zvýhodňuje importovanou konkurenci. Společnost předpokládá, že i přes tyto nepříznivé tržní podmínky se jí podaří hornickou činnost ukončit „v černých číslech“.

Propuštění proběhne ve dvou vlnách: 750 zaměstnanců odejde k 31. lednu, dalších 150 po ukončení provozu úpravny uhlí k 28. únoru. Odcházející pracovníci obdrží odstupné ve výši až jedenáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Na následné technické útlumové práce bude společnost, kterou vlastní stát prostřednictvím společnosti Prisko, potřebovat přibližně 600 kvalifikovaných zaměstnanců.