Skip to main content

Tag: stavebnictví

Nestabilita na Blízkém východě zvyšuje náklady českého stavebnictví

Geopolitický konflikt na Blízkém východě zasáhl hospodaření naprosté většiny tuzemských stavebních společností. Podle nejnovější studie analytické společnosti CEEC Research zaznamenalo nárůst nákladů 86 procent firem v oboru, přičemž průměrné zvýšení činí 15,3 procenta. Tento vývoj je zapříčiněn především stoupajícími cenami energií, paliv a stavebních komodit.

Stavební podniky pociťují zdražování nejcitelněji u materiálů přímo navázaných na ropu a petrochemický průmysl, jako jsou asfalty, polystyreny či plastové výrobky. Růst cen nafty navíc komplikuje nejen samotnou přepravu materiálů, ale zvyšuje i přímé provozní náklady na stavební techniku na staveništích.

Dvě třetiny oslovených společností již zvýšené finanční nároky promítly do svých koncových cen pro investory, ačkoli se často setkávají s neochotou nové kalkulace akceptovat. V reakci na pokračující nestabilitu plánuje téměř polovina firem upravit svou obchodní nebo realizační strategii, zatímco zbývající část situaci vyhodnocuje.

Studie zároveň odhalila, že téměř polovina českých stavebních podniků nemá připravené krizové scénáře ani postupy pro řešení mimořádných geopolitických událostí, ačkoli většina z nich má finanční rezervy.

Navzdory aktuálním tlakům očekává většina firem v letošním i příštím roce mírný růst objemu stavebních prací o více než jedno procento. V letošním roce vykazují vyšší optimismus firmy zaměřené na pozemní stavitelství, v roce 2027 by pak měl trh táhnout rozvoj dopravní infrastruktury a strategických projektů. Stát v letošním roce investuje do dopravní výstavby rekordních 169,3 miliardy korun.

Hlavní překážkou dalšího rozvoje odvětví tak zůstává pomalá projektová příprava, legislativní procesy a dlouhodobý nedostatek pracovní síly, nikoli nedostatek finančních prostředků.

Průmysl a stavebnictví v minulých měsících rostlo, ekonomiku však ohrožuje konflikt na Blízkém východě

Česká průmyslová produkce v březnu meziročně vzrostla o 0,9 procenta, zatímco stavebnictví zrychlilo svůj růst na 5,8 procenta. Bilance zahraničního obchodu skončila v přebytku 31,9 miliardy korun, což představuje meziroční zlepšení o 3,8 miliardy korun. 

Průmyslovou výrobu v březnu podporoval zejména kovozpracující, chemický a potravinářský sektor. Hodnota nových zakázek se ve sledovaných odvětvích zvýšila o 1,2 procenta. Stavební segment táhlo vzhůru pozemní stavitelství s nárůstem o 10,8 procenta, naopak inženýrské stavitelství zaznamenalo pokles o 5,8 procenta. Podle ekonomů za tímto vývojem stojí vysoká srovnávací základna z loňského roku, ale také uvolnění rozpočtových prostředků na dopravní infrastrukturu.

V oblasti zahraničního obchodu vzrostl vývoz meziročně o 6,5 procenta na 459,1 miliardy korun, zatímco dovoz stoupl o 6 procent na 427,2 miliardy korun. Kladné saldo podpořil především export automobilů, letadel, lodí a lokomotiv, stejně jako obchod s výpočetní technikou.

Naopak negativní vliv měl obchod s koksem a rafinovanými ropnými produkty. Aktuální čísla odrážejí snahu firem o předzásobení v reakci na vypuknutí válečného konfliktu v Perském zálivu a hrozící výpadky v logistických řetězcích.

Analytici varují před přehnaným optimismem, neboť březen byl teprve prvním měsícem přímého vlivu války na Blízkém východě. Pro českou ekonomiku, která je čistým dovozcem energií, představuje blokáda Hormuzského průlivu a následné zdražení ropy zásadní riziko.