Tag: slovensko

Slovensko ruší kontroverzní dvojí ceny nafty a další omezení při tankování

Written by Nikolas Kozelský on 8.5.2026. Posted in Zprávy ze světa.

Slovenská vláda s účinností od pátku 8. května zruší systém dvojích cen nafty a zbývající limity pro odběr paliv u čerpacích stanic. Diskriminační opatření vůči vozidlům se zahraniční registrační značkou podrobila ostré kritice Evropská komise. Podle ministryně hospodářství Denisy Sakové tímto krokem zanikají důvody pro vedení právního řízení ze strany Bruselu vůči slovenskému státu.

Mechanismus dvojích cen byl zaveden v březnu v reakci na prudké zdražení ropy vyvolané konfliktem na Blízkém východě. Bratislava se tehdy snažila zabránit takzvané palivové turistice, protože pohonné hmoty na Slovensku byly v té době levnější než v okolních zemích.

Situace se však postupně obrátila a minulý týden již byla paliva na Slovensku dražší než v Česku, Maďarsku či Polsku. Spolu s cenovým zvýhodněním domácích řidičů končí také povinnost tankovat naftu pouze do nádrže vozidla a jednoho desetilitrového kanystru. Stát již dříve odvolal finanční limit 400 eur (přibližně 9 750 Kč) na jedno tankování.

Přestože opozice i nadále požaduje snížení spotřební daně nebo DPH ke zmírnění nákladů pro obyvatelstvo, vláda tyto systémové změny odmítá a sází na standardní tržní mechanismy. Pro mezinárodní dopravce a pendlery v regionu střední Evropy znamená toto rozhodnutí konec administrativních bariér a finanční nejistoty při tranzitu přes slovenské území.

Slovensko zavádí dvojí ceny nafty a omezuje objem tankování

Written by Nikolas Kozelský on 24.3.2026. Posted in Zprávy ze světa.

Slovenská vláda zavedla dvojí nacenění motorové nafty, které znevýhodňuje řidiče vozidel se zahraniční poznávací značkou. Zatímco domácí rezidenti nakupují palivo za tržní ceny, řidiči z ciziny zaplatí fixní částku 1,826 eura za litr (přibližně 44,75 Kč).

Cílem tohoto třicetidenního opatření je zamezit takzvané palivové turistice, kdy řidiči z okolních států využívali nižších cen na slovenských čerpacích stanicích k masivním nákupům.

Stojany velkých sítí primárně zobrazují cenu pro zahraniční vozidla, přičemž obsluha poskytuje slevu řidičům s vozy registrovanými na Slovensku po ověření jejich registrační značky. Cena pro cizince byla stanovena ministerstvem financí jako průměr cen v Česku, Polsku a Rakousku. Pro srovnání, u největší sítě Slovnaft se cena pro slovenské řidiče pohybuje kolem 1,574 eura (přibližně 38,57 Kč) za litr.

Součástí regulace jsou i další omezení: pohonné hmoty lze čerpat pouze do nádrže a jednoho desetilitrového kanystru, přičemž maximální hodnota jednoho tankování nesmí překročit 400 eur (přibližně 9 800 Kč).

Nové nařízení vyvolalo logistické i právní komplikace. Síť čerpacích stanic Orlen musela kvůli technické náročnosti ověřování zákazníků a vymáhání limitů pozastavit prodej nafty na 34 svých samoobslužných stanicích. Kriticky se k opatření staví také silniční dopravci. Limit 400 eur (přibližně 9 800 Kč) totiž u nákladních vozů neumožňuje naplnit ani pětinu objemu standardní nádrže kamionu, což komplikuje mezinárodní přepravu a zásobování. Výjimky z omezení platí pouze pro složky integrovaného záchranného systému, armádu a zemědělskou či stavební techniku.

Z širšího ekonomického pohledu představuje krok slovenské vlády významný zásah do fungování volného trhu v rámci Evropské unie. Slovenská asociace palivového průmyslu a obchodu upozorňuje na možný rozpor s evropským právem a diskriminaci na základě státní příslušnosti. Podobný případ řešila Evropská komise v roce 2022 u Maďarska, kde zahájila právní řízení. Slovensko se zavedením těchto regulací přidává k dalším zemím regionu, jako jsou Chorvatsko či Slovinsko, které se pokoušejí tlumit dopady energetické krize a cenových výkyvů ropy pomocí státních intervencí a cenových stropů.

Samsung ukončí výrobu televizorů na Slovensku a propustí 800 zaměstnanců

Written by Nikolas Kozelský on 6.3.2026. Posted in Zprávy ze světa.

Jihokorejský elektrotechnický koncern Samsung postupně ukončí výrobu ve svém závodě v Galantě, kde se zaměřuje na produkci televizorů. O práci přijde přibližně 800 zaměstnanců, přičemž proces útlumu výroby bude probíhat do května letošního roku. Společnost své rozhodnutí odůvodňuje nepříznivým vývojem na globálním trhu, změnou interní produkční strategie a vysokými náklady na energie.

Závod v Galantě byl v provozu od roku 2002 a patřil mezi významné pilíře slovenského elektrotechnického průmyslu. Samsung hodlá na Slovensku i nadále provozovat své logistické centrum, které zaměstnává zhruba 700 lidí. Odchod z výrobního segmentu v Galantě následuje po dřívějším útlumu aktivit ve Voderadech, kde firma ukončila výrobu LCD komponentů již v roce 2018. Ekonomický význam společnosti pro region ilustrují hospodářské výsledky z předloňského roku, kdy tržby slovenské divize přesáhly 1,7 miliardy eur (přibližně 42,9 miliardy Kč).

Míra nezaměstnanosti na Slovensku v lednu vzrostla na 4,42 %, což představuje tříleté maximum. Situaci v sektoru elektroniky dále komplikuje ohlášené hromadné propouštění u společnosti Foxconn Slovakia. Uzavření závodu Samsungu je vnímáno jako signál rostoucích nákladů v regionu a probíhající restrukturalizace dodavatelských řetězců v rámci evropského trhu.

Analýza: Češi platí nejdražší elektřinu v zemích V4, ale tankují levněji

Written by spravce on 23.7.2025. Posted in Evropská Unie.

Česká republika má nejdražší elektřinu v regionu Visegrádské čtyřky (V4), zatímco ceny pohonných hmot patří k nejnižším v Evropě. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas. Na rozdíl od většiny okolních zemí, které využívají regulaci cen nebo jiné státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou.

Hlavním důvodem vyšších cen elektřiny je přímý vliv velkoobchodních cen. Polsko, Maďarsko a Slovensko tento vliv omezují regulací cen a nastavením maximální ceny, která je většinou nižší než tržní. Maďarsko a Slovensko navíc využívají i další státní zásahy. „Důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ uvedl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. Česko vychází nejhůře i při porovnání ceny ke kupní síle.

V případě pohonných hmot si Česká republika vede lépe a má aktuálně nejnižší ceny benzinu v regionu. Stabilní daňové zatížení a silná měna pomáhají držet ceny dole. V poměru ke kupní síle však situace není tak příznivá, a tuzemské ceny paliv jsou téměř dvojnásobné oproti německým.

Problémem je i dostupnost vlastního bydlení

Studie se zabývala také dostupností vlastního bydlení, s čímž se potýká celý region V4. Extrémní situace je v Praze, která je z pohledu cen a příjmů městem s nejnižší dostupností vlastního bydlení. Situace v Česku se navíc zhoršuje kvůli pomalé výstavbě. „Velkou překážkou pro rozvoj bytové výstavby je v Česku extrémní délka stavebního řízení, to je osmkrát delší než v Polsku a čtyřikrát oproti Maďarsku či Slovensku,“ dodal obchodní ředitel Creditas Real Estate Borek Simandl. Naopak v nákladech na bydlení v nájmu si Česko ve srovnání s ostatními zeměmi V4 stojí lépe.

Ačkoliv si Česko udržuje pozici nejvýkonnější země V4 z hlediska HDP na obyvatele, náskok se zmenšuje. Za poslední dvě dekády se Polsko nejrychleji přibližovalo průměru EU i německé úrovni, což se projevuje v rostoucích mzdách, zlepšující se kupní síle a faktem, že Poláci v současnosti v příjmech předbíhají Čechy. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvádí, že zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 procentních bodů, Češi jen o desetinu, což je méně i ve srovnání se Slováky (17 bodů) a Maďary (15 bodů).