Skip to main content

Tag: ropa

Cena ropy

Investiční skupina Sev.en Global Investments kupuje ropné a plynové vrty v USA

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Česká investiční skupina Sev.en Global Investments, patřící do energetického impéria podnikatele Pavla Tykače, expanduje na americký trh s ropou a plynem. Akvizicí vrtů od společností UpCurve Energy v texaských pánvích Permian a Delaware skupina poprvé vstupuje do tohoto těžebního odvětví. Cena transakce nebyla zúčastněnými stranami zveřejněna.

Převzatá ložiska vykazují denní produkci přibližně 5000 barelů ropy, což představuje zhruba 800 000 litrů suroviny a odpovídá více než třem procentům průměrné denní spotřeby pohonných hmot v České republice. Společně s vrty získala česká skupina také dlouhodobá těžební práva k rozsáhlým pozemkům, které obsahují přes sto ověřených lokalit pro budoucí rozvoj těžby.

Pro účely správy těchto aktiv založil investor nový americký holding Sev.en US Resources, přičemž samotné těžební operace budou řízeny pod obchodním názvem Perun. Pánve Permian a Delaware jsou v americkém ropném průmyslu považovány za klíčové produkční uzly s vysokou koncentrací infrastruktury.

Pro skupinu Sev.en Global Investments, která dosud spravovala zahraniční investice převážně v tradiční energetice, ocelářství, těžbě nerostných surovin a výrobě organických hnojiv, znamená tento krok strategickou diverzifikaci portfolia do fosilních komodit s globálním dosahem. Vedení skupiny považuje ropu a zemní plyn za páteř světové ekonomiky a předpokládá, že tyto suroviny zůstanou nezbytnou součástí globálního energetického mixu ještě po několik desetiletí.

Cena ropy 2020

Obnova produkce ropy na Blízkém východě potrvá dva roky

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Volný obchod.

Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol odhaduje, že návrat k předválečným úrovním těžby ropy a plynu na Blízkém východě potrvá přibližně dva roky. Rychlost obnovy se bude v jednotlivých státech lišit v závislosti na míře poškození infrastruktury a stabilitě regionu. Zatímco u Saúdské Arábie se očekává relativně rychlejší postup, v případě Iráku může být proces návratu k původním objemům těžby výrazně delší.

Konflikt, který eskaloval koncem února, ochromil strategický Hormuzský průliv, jímž běžně proudí pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle IEA trh v současnosti podceňuje dlouhodobé důsledky uzavření této cesty. Současný relativní klid v dodávkách je dán pouze tím, že do cílových destinací stále dorážejí náklady, které byly vypraveny ještě před začátkem bojů.

Kritickým varováním pro globální trhy je skutečnost, že v průběhu března nebyly v regionu nakládány žádné nové tankery. Tento výpadek se v dodavatelských řetězcích projeví s časovým odstupem, jakmile dojde k vyčerpání zásob na cestě. Pokud nedojde k rychlému znovuotevření Hormuzského průlivu, je nutné se připravit na výrazně vyšší ceny energií, které zasáhnou světovou ekonomiku v několika vlnách.

Pro investory a energetický sektor to znamená období zvýšené volatility a nutnost přehodnocení rizik spojených s Perským zálivem. Dvouletý horizont obnovy naznačuje, že energetický trh bude čelit nedostatku nabídky, což může urychlit snahy o diverzifikaci zdrojů a přechod k alternativám.

Ázerbájdžán se stal hlavním dovozcem ropy do ČR, podíl Ruska se propadl na minimum

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Ázerbájdžán v loňském roce nahradil Rusko na pozici nejvýznamnějšího dodavatele ropy do Česka, když pokryl 42 % celkového importu.

Ruský podíl se po jarním zastavení dodávek přes ropovod Družba propadl na historické minimum 7,7 %. Celkově bylo do Česka dovezeno více než 6,85 milionu tun ropy, což je meziroční nárůst o 5,5 %.

Strukturální změna v dodavatelských řetězcích byla umožněna především navýšením kapacity ropovodu TAL a využitím ropovodu IKL, přes který loni přiteklo více než 92 % veškeré ropy. Zatímco ještě v roce 2024 tvořila ruská ropa 42 % dovozu, loňských 527 000 tun pocházelo výhradně z prvních dvou měsíců roku před uzavřením Družby.

Výpadek ruských dodávek nahradil kromě Ázerbájdžánu také prudký nárůst importu z Norska, který dosáhl pětinového podílu na trhu (1,43 milionu tun). Významnými partnery zůstávají Kazachstán s 18 % a nově také Saúdská Arábie, která zajistila přibližně 10 % tuzemské spotřeby.

Aktuálně je ropovod TAL, začínající v italském Terstu, jediným zdrojem ropy pro české rafinerie a po loňském rozšíření disponuje kapacitou až osm milionů tun ročně. Provozní stabilitu systému však v březnu dočasně narušila plánovaná údržba a poškození elektrického vedení, což vedlo k pětidenní odstávce. Vláda na tuto situaci reagovala uvolněním 100 000 tun ropy z nouzových zásob pro rafinerie společnosti Orlen Unipetrol.

Přestože je přímá závislost Česka na ropě z Blízkého východu minimální, probíhající regionální konflikty mají na ekonomiku dopad skrze celosvětový růst cen. Z oblasti Blízkého východu směřuje na globální trhy přibližně 27 % světové produkce, a jakýkoli výpadek zvyšuje náklady na pořízení suroviny bez ohledu na zemi původu.

Pro investory a podnikatelský sektor zůstává klíčovým faktorem úspěšné dokončení modernizace infrastruktury TAL, které by mělo definitivně eliminovat rizika spojená s energetickou závislostí na rizikových oblastech.

Energetičtí giganti soupeří o podíl v hlubinném ropném poli v Mexickém zálivu

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Evropské energetické koncerny Shell, TotalEnergies a britská skupina BP projevily zájem o nákup většinového podílu v ropném poli Shenandoah v americké části Mexického zálivu.

Poptávka po severoamerických energetických aktivech roste v přímé souvislosti s konfliktem na Blízkém východě, který zvyšuje tlak na bezpečnost dodávek a stabilitu produkce. Očekává se, že do aukce o 51% podíl v projektu vstoupí také americký Chevron či významní producenti z Asie.

Prodejní proces zahájily v uplynulých dnech společnosti Beacon Offshore Energy a HEQ Deepwater, které v projektu drží rozhodující podíl. Pole Shenandoah je klasifikováno jako ultra-hlubinné naleziště, kde se ložiska ropy a zemního plynu nacházejí v hloubce přibližně 9 100 metrů.

Navzdory extrémní technické náročnosti a vysokému tlaku v rezervoárech je lokalita považována za jednu z nejperspektivnějších v regionu. Těžba byla zahájena v červenci loňského roku a aktuálně dosahuje plánované produkce 100 000 barelů ropy denně.

Atraktivita amerických těžařských aktiv se zvýšila díky jejich strategické poloze mimo oblasti přímých geopolitických konfliktů a schopnosti dodávat surovinu na globální trhy. Finální hodnota transakce bude záviset na aktuálním vývoji cen ropy a konečném objemu prodávaného podílu. Mezi dalšími spoluvlastníky projektu figuruje také izraelská společnost Navitas Petroleum.

Úspěšná realizace prodeje v takto technologicky náročném segmentu, jako je ultra-hlubinná těžba, může sloužit jako indikátor budoucího ocenění podobných projektů v Severní Americe. Vzhledem k rostoucí poptávce po energetické bezpečnosti lze očekávat, že konkurence mezi evropskými a asijskými producenty bude při podávání nabídek v nadcházejících týdnech eskalovat.

Hormuz strait payments in stablecoins and jüan

Írán zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem. Platby přijímá v kryptoměnách a jüanech

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Íránské revoluční gardy zavedly systém mýtného pro lodě proplouvající strategickým Hormuzským průlivem. Poplatky jsou vyžadovány v čínských jüanech nebo stablecoinech a jejich výše se odvíjí od objemu přepravovaného nákladu i politické příslušnosti plavidla. 

Podle informací deníku The Wall Street Journal musí provozovatelé lodí kontaktovat zprostředkovatelské firmy napojené na íránské ozbrojené složky. Cena za bezpečné proplutí obvykle začíná na jednom dolaru (přibližně 21 Kč) za barel ropy. U velkých tankerů typu VLCC s kapacitou kolem dvou milionů barelů tak mýtné může dosáhnout až dvou milionů dolarů (přibližně 42 milionů Kč).

Írán uplatňuje systém hodnocení zemí na škále od jedné do pěti, přičemž upřednostňuje plavidla ze spřátelených států, zatímco lodím ze zemí považovaných za agresory hrozí útoky.

V rámci vyjednávání o bezpečnosti jsou některé posádky nuceny měnit registraci lodí a vztyčovat vlajky států, které s Íránem vyjednaly dohody, jako je například Pákistán. Bezpečnostní experti však varují, že existence mýtného systému neznamená snížení nebezpečí pro námořní dopravu. Aby si Teherán zachoval věrohodnost a mohl mýtné vymáhat, musí si udržet schopnost reálně ohrožovat komerční plavidla v Perském zálivu, což potvrzují i hrozby útoků na tankery, které systém ignorují.

Situaci v regionu dále vyostřují prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který avizoval tvrdé údery proti Íránu v horizontu několika týdnů. Trump uvedl, že Spojené státy již nejsou na bezpečnosti Hormuzského průlivu přímo závislé a odpovědnost by měly převzít ostatní země.

Pro globální trhy a investory tento vývoj znamená nejen nárůst logistických nákladů a rizik, ale také další posun k využívání alternativních měn v energetickém sektoru, což v dlouhodobém horizontu oslabuje status dolaru jako hlavní světové měny.

​​IEA uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) rozhodla o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy ze strategických zásob svých členských států. Jedná se o reakci na situaci na trhu s energetickými surovinami v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Na opatření se jednomyslně shodlo všech 32 členských zemí organizace, mezi které patří i Česko.

Rozsah aktuální intervence výrazně převyšuje dosud největší koordinované uvolnění zásob z roku 2022. Tehdy členské státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uvolnily celkem 182 milionů barelů. Současný krok představuje více než dvojnásobný objem pomoci, což podtrhuje vážnost situace v klíčovém regionu těžby. Podle výkonného ředitele IEA Fatiha Birola je cílem opatření zajistit dostatečnou nabídku a zklidnit cenové turbulence, které by mohly ohrozit stabilitu světové ekonomiky.

Členské země IEA v současné době spravují veřejné nouzové rezervy přesahující 1,2 miliardy barelů ropy. Kromě těchto státních zásob je v rámci vládních závazků drženo dalších 600 milionů barelů v podobě průmyslových zásob. Celková kapacita rezerv je dostatečná i po uvolnění, což poskytuje trhu určitou míru jistoty v případě dalšího vyhrocení geopolitického napětí.

Z pohledu energetické bezpečnosti a tržních rizik je tento krok klíčový pro udržení cenové hladiny pohonných hmot a energií. Pro investory a podnikatelský sektor znamená intervence IEA snahu o tlumení inflačních tlaků, které by nekontrolovaný růst cen ropy vyvolal. Historické srovnání ukazuje, že koordinované uvolňování rezerv je efektivním nástrojem pro krátkodobé překlenutí výpadků v dodávkách, ačkoliv dlouhodobá stabilita bude záviset na dalším vývoji v regionu.

Letecké záběry ruského tankeru "Kairos", na nějž se vztahují sankce, nedaleko bulharského pobřeží Černého moře.

Rusko vyváží více ropy než před invazí, příjmy ale klesají

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Rusko navzdory západním sankcím stále vyváží více ropy než před invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Objem vývozu je podle zprávy nezávislého Střediska pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) zhruba o šest procent vyšší než před zahájením války. Příjmy z ropy však klesly, protože Moskva byla nucena prodávat surovinu se slevou.

Za rok do 24. února dosáhly příjmy z vývozu ropy 85,5 miliardy eur (přibližně 2,1 bilionu Kč), což představuje meziroční pokles o 18 procent. Objem vývozu se ve stejném období snížil o šest procent na 215 milionů tun. Hlavními odběrateli zůstávají Čína, Indie a Turecko, které se podílejí na 93 procentech celkového vývozu.

Zpráva upozorňuje na pokračující fungování tzv. ruské stínové flotily, tedy starších tankerů s nejasným vlastnictvím, které pomáhají obcházet sankce Evropské unie, Spojených států a zemí G7. Podle analytika CREA Isaaca Leviho nové sankce a jejich přísnější vymáhání vedly k poklesu příjmů, stále však existují mezery – například falešné označování lodí či reexport paliv vyrobených z ruské ropy přes třetí země.

Celkové příjmy Ruska z vývozu všech fosilních paliv, tedy ropy, plynu i uhlí, klesly za sledovaný rok o 19 procent na 193 miliard eur (zhruba 4,0 bilionu Kč). Ve srovnání s obdobím před invazí jsou nižší o 27 procent. Dovoz ruských fosilních paliv do Evropské unie se snížil o 36 procent na 14,5 miliardy eur (přibližně 299 miliard Kč).

CREA zároveň vyzývá Evropskou unii a Británii k důslednějšímu postupu vůči plavidlům stínové flotily, která podle ní představují ekologické i bezpečnostní riziko. Sankcím už od začátku války čelí 565 lodí převážejících ruská fosilní paliva.

Zpráva také kritizuje pokračující dovoz ruské ropy do Maďarska a Slovenska, které mají výjimku z unijního embarga. Tyto země podle ní v prvních deseti měsících loňského roku meziročně zvýšily dovoz o 11 procent. Do evropských přístavů se navíc stále dostává ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) na základě dlouhodobých kontraktů.

Indie má nakupovat venezuelskou ropu. Trump naznačil dohodu po omezení dovozu z Ruska

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Indie bude nakupovat ropu z Venezuely, uvedl to americký prezident Donald Trump. Podle agentury Reuters tím Spojené státy reagují na omezení indických dovozů ruské ropy, kvůli nimž Washington loni na Dillí uvalil dodatečná cla.

„Už jsme tu dohodu udělali, koncept té dohody,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že Spojené státy jsou otevřené podobnému uspořádání i s Čínou, pokud by měla zájem o nákup venezuelské ropy v rámci dohody se Spojenými státy.

Po nedávném zásahu amerických speciálních sil ve Venezuele oznámil Trump, že USA budou venezuelskou ropu zpracovávat a prodávat na mezinárodních trzích. Dohoda s Caracasem má podle něj zahrnovat až 50 milionů barelů, přičemž výnosy z prodeje budou ukládány na účtech pod kontrolou USA. Ty mají zároveň rozhodovat o jejich dalším využití.

Indie byla v minulém roce terčem amerických sankcí kvůli pokračujícím nákupům ruské ropy. Minulý týden ale americký ministr financí naznačil, že dodatečné 25% clo na indické zboží by mohlo být zrušeno, protože Dillí dovozy z Ruska výrazně omezilo. Podle zdrojů Reuters nynější plán počítá s tím, že venezuelská ropa výpadek ruských dodávek nahradí.

Stát zasahuje kvůli omezení dodávek ropy. Půjčí Orlen Unipetrolu 200 000 tun z nouzových zásob

Written by spravce on . Posted in České společnosti.

Vláda České republiky schválila uvolnění 200 000 tun ropy ze Správy státních hmotných rezerv (SSHR) pro rafinérskou společnost Orlen Unipetrol.

K tomuto kroku došlo kvůli dočasnému omezení dodávek ropy z ropovodu TAL, který je pro Českou republiku zásadní po zastavení importu ropovodem Družba. Důvodem je modernizace mola v italském Terstu, kde ropovod TAL začíná. Opravy, které mají trvat zhruba do poloviny listopadu, omezují pohyb tankerů s ropou.

Podle šéfa SSHR Pavla Švagra má půjčka zajistit nepřerušené zásobování tuzemského trhu a dostatek pohonných hmot. Švagr zároveň zdůraznil, že není důvod ke spekulacím s cenami. Tato situace není ojedinělá, již na jaře SSHR půjčila tuzemským rafinériím čtyři nádrže ropy kvůli zastavení dodávek z ropovodu Družba. Tuto příležitost správa využila k záměně ruské ropy za neruskou, čímž posílila bezpečnost a diverzifikaci zásob.

Stejný postup, kdy správa půjčí rafinériím ruskou ropu a zpět dostane neruskou, plánuje SSHR i nyní. Česká republika je v současnosti plně závislá na dodávkách ropy ze západu, a to ropovody TAL a IKL. Kapacita ropovodu TAL byla na jaře letošního roku navýšena o čtyři miliony tun ropy ročně, což umožňuje do Česka dodat až osm milionů tun za rok a tím se zcela odstřihnout od ruské ropy. Do Terstu se ropa dováží z různých světových regionů, největší podíl tvoří dodávky z oblastí Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.

BP hlásí největší objev za čtvrt století: u pobřeží Brazílie nalezla obří ložisko ropy a plynu

Written by spravce on . Posted in Zprávy ze světa.

Britská energetická společnost BP oznámila u pobřeží Brazílie svůj největší objev ložiska ropy a zemního plynu za posledních 25 let. Tento objev je pro firmu významnou vzpruhou, jelikož se nedávno rozhodla zrušit plánovanou expanzi do obnovitelných zdrojů energie a znovu se plně zaměřit na těžbu ropy a zemního plynu.

Nové ložisko se nachází v bloku Bumerangue v pánvi Santos v hloubce 2 372 metrů. Práva na tuto hlubokomořskou oblast získala BP v prosinci 2022. Jedná se o desátý objev společnosti v letošním roce a pravděpodobně největší od roku 1999, kdy firma objevila ložisko v ázerbájdžánské části Kaspického moře. Odhad zásob zatím BP neposkytla.

BP plánuje v příštích třech letech rozšířit svůj globální program průzkumu o zhruba 40 vrtů, z toho 15 je naplánováno na letošní rok. Těžba podniku loni činila 2,4 milionu barelů ropného ekvivalentu denně, přičemž v letošním roce by se měla snížit. Firma nicméně očekává, že do roku 2030 se její produkce bude pohybovat v rozmezí 2,3 milionu až 2,5 milionu barelů denně.