Skip to main content

Tag: region v4

Bydlení Praha

Praha je podle nákladů na život nejdražším městem východní Evropy

Praha se podle dat databáze Numbeo stala nejdražším městem východní Evropy z pohledu celkových nákladů na život a bydlení. Za českou metropolí následují Bratislava a Varšava, zatímco Budapešť se v žebříčku umístila výrazně níže.

Kombinovaný index Numbea zahrnuje ceny potravin, služeb, dopravy, energií, restaurací i nájemního bydlení. Právě započtení nákladů na bydlení posouvá Prahu jasně na první místo v regionu a ukazuje, jak finančně náročné je ve městě dlouhodobě žít, nikoli pouze krátkodobě pobývat.

Podle analytika Gepard Finance Davida Eima je hlavním důvodem nedostatečná bytová výstavba. Ta dlouhodobě nestačí pokrývat poptávku, což zvyšuje ceny vlastnického bydlení a následně i nájemného. „Nedostatek nových bytů tlačí ceny nahoru a dopadá na rozpočty domácností,“ uvedl.

Za Prahou následují další regionální metropole s menším odstupem. Samotné běžné životní náklady se mezi městy regionu výrazně neliší, rozhodující je ale právě cena bydlení. Podle analytika Portu Lukáše Rašky rostou v Praze ceny nemovitostí a nájmů dlouhodobě rychleji než mzdy, což zvyšuje celkovou finanční zátěž i u domácností s nadprůměrnými příjmy.

Analýza: Češi platí nejdražší elektřinu v zemích V4, ale tankují levněji

Česká republika má nejdražší elektřinu v regionu Visegrádské čtyřky (V4), zatímco ceny pohonných hmot patří k nejnižším v Evropě. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas. Na rozdíl od většiny okolních zemí, které využívají regulaci cen nebo jiné státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou.

Hlavním důvodem vyšších cen elektřiny je přímý vliv velkoobchodních cen. Polsko, Maďarsko a Slovensko tento vliv omezují regulací cen a nastavením maximální ceny, která je většinou nižší než tržní. Maďarsko a Slovensko navíc využívají i další státní zásahy. „Důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ uvedl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. Česko vychází nejhůře i při porovnání ceny ke kupní síle.

V případě pohonných hmot si Česká republika vede lépe a má aktuálně nejnižší ceny benzinu v regionu. Stabilní daňové zatížení a silná měna pomáhají držet ceny dole. V poměru ke kupní síle však situace není tak příznivá, a tuzemské ceny paliv jsou téměř dvojnásobné oproti německým.

Problémem je i dostupnost vlastního bydlení

Studie se zabývala také dostupností vlastního bydlení, s čímž se potýká celý region V4. Extrémní situace je v Praze, která je z pohledu cen a příjmů městem s nejnižší dostupností vlastního bydlení. Situace v Česku se navíc zhoršuje kvůli pomalé výstavbě. „Velkou překážkou pro rozvoj bytové výstavby je v Česku extrémní délka stavebního řízení, to je osmkrát delší než v Polsku a čtyřikrát oproti Maďarsku či Slovensku,“ dodal obchodní ředitel Creditas Real Estate Borek Simandl. Naopak v nákladech na bydlení v nájmu si Česko ve srovnání s ostatními zeměmi V4 stojí lépe.

Ačkoliv si Česko udržuje pozici nejvýkonnější země V4 z hlediska HDP na obyvatele, náskok se zmenšuje. Za poslední dvě dekády se Polsko nejrychleji přibližovalo průměru EU i německé úrovni, což se projevuje v rostoucích mzdách, zlepšující se kupní síle a faktem, že Poláci v současnosti v příjmech předbíhají Čechy. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvádí, že zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 procentních bodů, Češi jen o desetinu, což je méně i ve srovnání se Slováky (17 bodů) a Maďary (15 bodů).