Skip to main content

Štítek: průmysl

Nestabilita na Blízkém východě zvyšuje náklady českého stavebnictví

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Geopolitický konflikt na Blízkém východě zasáhl hospodaření naprosté většiny tuzemských stavebních společností. Podle nejnovější studie analytické společnosti CEEC Research zaznamenalo nárůst nákladů 86 procent firem v oboru, přičemž průměrné zvýšení činí 15,3 procenta. Tento vývoj je zapříčiněn především stoupajícími cenami energií, paliv a stavebních komodit.

Stavební podniky pociťují zdražování nejcitelněji u materiálů přímo navázaných na ropu a petrochemický průmysl, jako jsou asfalty, polystyreny či plastové výrobky. Růst cen nafty navíc komplikuje nejen samotnou přepravu materiálů, ale zvyšuje i přímé provozní náklady na stavební techniku na staveništích.

Dvě třetiny oslovených společností již zvýšené finanční nároky promítly do svých koncových cen pro investory, ačkoli se často setkávají s neochotou nové kalkulace akceptovat. V reakci na pokračující nestabilitu plánuje téměř polovina firem upravit svou obchodní nebo realizační strategii, zatímco zbývající část situaci vyhodnocuje.

Studie zároveň odhalila, že téměř polovina českých stavebních podniků nemá připravené krizové scénáře ani postupy pro řešení mimořádných geopolitických událostí, ačkoli většina z nich má finanční rezervy.

Navzdory aktuálním tlakům očekává většina firem v letošním i příštím roce mírný růst objemu stavebních prací o více než jedno procento. V letošním roce vykazují vyšší optimismus firmy zaměřené na pozemní stavitelství, v roce 2027 by pak měl trh táhnout rozvoj dopravní infrastruktury a strategických projektů. Stát v letošním roce investuje do dopravní výstavby rekordních 169,3 miliardy korun.

Hlavní překážkou dalšího rozvoje odvětví tak zůstává pomalá projektová příprava, legislativní procesy a dlouhodobý nedostatek pracovní síly, nikoli nedostatek finančních prostředků.

Průmysl a stavebnictví v minulých měsících rostlo, ekonomiku však ohrožuje konflikt na Blízkém východě

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Česká průmyslová produkce v březnu meziročně vzrostla o 0,9 procenta, zatímco stavebnictví zrychlilo svůj růst na 5,8 procenta. Bilance zahraničního obchodu skončila v přebytku 31,9 miliardy korun, což představuje meziroční zlepšení o 3,8 miliardy korun. 

Průmyslovou výrobu v březnu podporoval zejména kovozpracující, chemický a potravinářský sektor. Hodnota nových zakázek se ve sledovaných odvětvích zvýšila o 1,2 procenta. Stavební segment táhlo vzhůru pozemní stavitelství s nárůstem o 10,8 procenta, naopak inženýrské stavitelství zaznamenalo pokles o 5,8 procenta. Podle ekonomů za tímto vývojem stojí vysoká srovnávací základna z loňského roku, ale také uvolnění rozpočtových prostředků na dopravní infrastrukturu.

V oblasti zahraničního obchodu vzrostl vývoz meziročně o 6,5 procenta na 459,1 miliardy korun, zatímco dovoz stoupl o 6 procent na 427,2 miliardy korun. Kladné saldo podpořil především export automobilů, letadel, lodí a lokomotiv, stejně jako obchod s výpočetní technikou.

Naopak negativní vliv měl obchod s koksem a rafinovanými ropnými produkty. Aktuální čísla odrážejí snahu firem o předzásobení v reakci na vypuknutí válečného konfliktu v Perském zálivu a hrozící výpadky v logistických řetězcích.

Analytici varují před přehnaným optimismem, neboť březen byl teprve prvním měsícem přímého vlivu války na Blízkém východě. Pro českou ekonomiku, která je čistým dovozcem energií, představuje blokáda Hormuzského průlivu a následné zdražení ropy zásadní riziko. 

Český průmysl stagnuje na úrovni roku 2019. Růst brzdí drahé energie i hrozba amerických cel

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Česká průmyslová výroba v říjnu meziročně zrychlila růst na 1,1 %, ale celková výkonnost sektoru se stále pohybuje na úrovni roku 2019.

Podle analytiků zakončí tuzemský průmysl celý letošní rok jen s nepatrným růstem. Vít Hradil ze společnosti Investika upozorňuje, že sektor fakticky stagnuje již několik let. V kontextu sousedního Německa, kde průmysl dlouhodobě klesá, jde však podle něj o relativně solidní výsledek. Data o zakázkách naznačují, že ani v nejbližší době nelze očekávat zásadní obrat směrem k rychlému růstu, ale ani k hlubokému propadu.

Petr Dufek z Banky Creditas varuje, že na české exportéry začínají s odstupem dopadat americká cla a silný kurz eura, což podkopává jejich konkurenceschopnost. 

Hlavním strukturálním problémem pro firmy zůstávají ceny energií, ačkoli pokles ceny plynu pod 30 EUR/MWh nabízí mírný optimismus. Analytici se shodují, že bez oživení zahraniční poptávky a stabilizace investičního prostředí bude růst české ekonomiky v příštím roce jen velmi pozvolný.

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

Reuters: Brusel zvažuje zmírnění zákazu spalovacích motorů. Balíček na podporu autoprůmyslu provází nejistota

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Evropská komise (EK) chystá zásadní balíček opatření na pomoc evropskému automobilovému průmyslu. Podle agentury Reuters by jeho součástí mohla být i revidovaná, mírnější podoba zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory, který měl původně platit od roku 2035.

Kolem termínu zveřejnění však panuje zmatek. Zatímco původní plány Bruselu počítaly s 10. prosincem, agentura Reuters s odvoláním na své zdroje nyní hovoří o 16. prosinci. Situaci dále komplikuje vyjádření eurokomisaře pro dopravu Apostolose Tzitzikostase, který začátkem týdne připustil, že kvůli doladění detailů by se oznámení mohlo posunout až na leden.

Případná úprava pravidel by byla reakcí na krizi v sektoru a silný tlak na přehodnocení striktních klimatických cílů, aby se udržela konkurenceschopnost evropských automobilek.

Dekarbonizace českého průmyslu má stát 3 biliony korun. Podle firem je to finančně nereálné

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Splnění nových klimatických cílů Evropské unie, které počítají s devadesátiprocentním snížením emisí do roku 2040, by si v České republice vyžádalo investice přesahující 3 biliony korun.

Vyplývá to z aktuální studie poradenské společnosti EGU zpracované pro Svaz průmyslu a dopravy ČR. Tato částka je však podle zástupců byznysu zcela mimo finanční i technologické možnosti tuzemských firem, jejichž reálná investiční kapacita se pohybuje pouze kolem 1,2 bilionu korun. Propastný rozdíl mezi požadavky a realitou tak vyvolává vážné obavy o ztrátu konkurenceschopnosti, či dokonce likvidaci klíčových energeticky náročných odvětví.

Pod největším tlakem jsou sektory jako hutnictví, chemický průmysl nebo výroba cementu a skla. Studie upozorňuje, že dosažení cílů by vyžadovalo okamžitou akceleraci a masivní nasazení technologií, jako je využití vodíku nebo zachytávání oxidu uhličitého, které však v průmyslovém měřítku často ještě nejsou komerčně dostupné.

Podle Michala Kocůrka z EGU jsou investiční a technické nároky pro příštích 15 let nereálné. Svaz průmyslu navíc varuje, že firmám kvůli regulacím již nyní klesá ziskovost, což činí návratnost tak obřích investic vysoce problematickou i z pohledu bankovního financování.

Průmyslníci proto apelují na vládu, aby při implementaci unijních cílů zohlednila specifika české ekonomiky. Zároveň volají po balíčku podpůrných opatření, která by transformaci usnadnila – od zrychlených odpisů investic do nízkoemisních technologií přes zjednodušení povolovacích procesů až po snížení regulovaných složek cen energií.

Bez této podpory a stabilního investičního prostředí hrozí, že české podniky nebudou schopny konkurovat zemím s výhodnějšími podmínkami pro rozvoj obnovitelných zdrojů.

EGU: Energeticky náročným firmám v Česku hrozí kolaps. Havlíček slibuje přenesení poplatků na stát

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Českým energeticky náročným podnikům hrozí bezprostřední ztráta konkurenceschopnosti a existenční potíže. Vyplývá to z nové studie poradenské společnosti EGU, podle které jsou na vině extrémně vysoké ceny energií, jež patří k nejvyšším v Evropě.

Zástupci průmyslu, včetně Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky, varují, že situace je neudržitelná, zejména v konfrontaci s Německem, které svým firmám garantuje fixní ceny elektřiny. Podniky proto po státu nežádají přímé dotace, ale zavedení systému kompenzací, který by srovnal podmínky na evropském trhu.

Na varování průmyslníků reagoval Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu. Avizoval, že nová vláda plánuje radikální kroky ke snížení cen energií, přičemž prioritou bude přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie z faktur odběratelů přímo na státní rozpočet.

Havlíček zdůraznil, že je nutné udržet průmyslovou základnu schopnou generovat přidanou hodnotu a zaměstnanost, a to i za cenu vyšší zátěže pro státní pokladnu.

Kromě řešení poplatků za obnovitelné zdroje se chce nastupující kabinet zaměřit na revizi výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou a na regulované složky cen energií. Podle studie EGU je současný stav důsledkem nezvládnuté dekarbonizace a drahých emisních povolenek, které znevýhodňují evropské firmy oproti konkurenci z USA či Číny. Havlíček proto potvrdil, že nová vláda bude na půdě EU tlačit na revizi evropské klimatické politiky Green Deal.