Vláda ČR ruší každoroční hodnocení připravenosti na přijetí eura
Česká vláda se rozhodla ukončit pravidelné každoroční zpracovávání zprávy o připravenosti země na přijetí společné evropské měny. Podle premiéra Andreje Babiše je proces hodnocení nadbytečný, neboť současný kabinet o zavedení eura v České republice neusiluje.
Tyto zprávy, na nichž spolupracovalo ministerstvo financí s Českou národní bankou, pravidelně posuzovaly míru sladěnosti tuzemské ekonomiky s eurozónou a plnění pěti maastrichtských kritérií.
Minulá hodnocení sice potvrzovala silnou hospodářskou provázanost s blokem zemí platících eurem, ale zároveň poukazovala na přetrvávající rozdíly v cenových a mzdových hladinách či na odlišnou citlivost českého hospodářství vůči šokům kvůli vysokému podílu průmyslu.
Plnění maastrichtských kritérií zahrnuje přísné limity pro inflaci, dlouhodobé úrokové sazby, schodek veřejných financí do 3 % HDP a celkové zadlužení do 60 % HDP. Poslední podmínkou je dvouleté setrvání v mechanismu směnných kurzů ERM II, jehož součástí Česká republika není. Ačkoliv se země k přijetí eura zavázala již při vstupu do Evropské unie v roce 2004, konkrétní časový plán nebyl nikdy stanoven. Po letošním přistoupení Bulharska využívá společnou měnu již 21 z 27 členských států unie.
Zrušení pravidelného monitoringu signalizuje trhům i zahraničním investorům stabilitu koruny jako národní měny v horizontu minimálně do konce desetiletí. Pro podnikatelský sektor to znamená nutnost nadále se zajišťovat proti kurzovým rizikům a počítat s autonomní měnovou politikou ČNB, která se aktuálně liší od sazeb v eurozóně. ČNB nyní udržuje základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 %, zatímco v eurozóně činí 2 %.