Skip to main content

Tag: Německo

Evropská komise zmírňuje zákaz spalovacích motorů. Po roce 2035 povolí prodej hybridů a sníží emisní cíl na 90 %

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise oficiálně revidovala své plány na úplný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Místo původně zamýšleného stoprocentního snížení emisí CO2 nově navrhuje cíl 90 %, což otevírá dveře pro další prodej plug-in hybridů a vozů s moderními spalovacími technologiemi. Tento krok je reakcí na aktuální situaci na trhu a požadavky průmyslových hráčů i členských států.

Automobilky budou moci po roce 2035 nadále nabízet vozy s prodlužovačem dojezdu (REX) či mild-hybridy, pokud zbývajících 10 % emisí kompenzují například využitím nízkoemisní oceli nebo syntetických paliv.

Změnu kurzu přivítal i německý kancléř Friedrich Merz, jehož vláda patřila k hlavním iniciátorům dřívější revize pravidel. Krok označil za správnou cestu ke skloubení klimatických cílů s realitou trhu. Zatímco koncern Volkswagen považuje návrh za ekonomicky racionální, německý svaz VDA zůstává zdrženlivý a obává se praktické vymahatelnosti a komplexity nových pravidel.

Německo chystá dotovanou elektřinu pro průmysl, firmy ale kritizují přísné podmínky

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Německá vláda se blíží k finální dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má pomoci energeticky náročným podnikům čelit globální konkurenci, zejména z USA a Asie.

Opatření v hodnotě 3 až 5 miliard eur by mělo vstoupit v platnost od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Součástí plánu kabinetu kancléře Friedricha Merze je také vypsání aukcí na výstavbu 8 GW záložních plynových elektráren spalujících vodík, které mají stabilizovat síť v době výpadků obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv vládní představitelé prezentují dohodu jako klíčový krok pro záchranu německého průmyslu, samotná reakce podniků je kritická. Hlavním bodem sváru jsou podmínky čerpání podpory: dotovaná cena se má vztahovat pouze na 50 % spotřeby daného podniku a firmy musí polovinu získané pomoci povinně proinvestovat do modernizace.

Zástupci průmyslových svazů, například chemického či vápenného průmyslu, varují, že za těchto podmínek se slibovaná cílová cena 50 eur za megawatthodinu stane pro mnoho firem nedosažitelnou a opatření tak nebude dostatečně efektivní.

Německo mírně zlepšuje prognózu růstu pro rok 2025 na 0,2 %, motorem má být domácí poptávka

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Německé ministerstvo hospodářství ve středu mírně zvýšilo svou prognózu ekonomického růstu pro letošní rok z nuly na 0,2 %. Za touto revizí stojí především plánovaný vládní výdajový balíček v hodnotě 500 miliard eur, který má podpořit největší evropskou ekonomiku. Ta se stále potýká s následky šoků, jako byla pandemie a ruská invaze na Ukrajinu. Navzdory tomuto domácímu stimulu však německé hospodářství nadále čelí značným vnějším tlakům, zejména v souvislosti s přetrvávajícím obchodním napětím.

Hlavním prvkem oživení má být změna hlavního motoru růstu. Na rozdíl od tradičního německého modelu nebude oživení taženo zahraničním obchodem, ale domácí poptávkou. Tu má podpořit jak soukromá a veřejná spotřeba, tak investiční aktivita. Ministryně hospodářství Katherina Reiche zdůraznila potřebu strukturálních reforem pro zajištění dlouhodobého růstu, včetně snížení nákladů na energie, podpory soukromých investic a odbourávání byrokracie. Exporty by měly v roce 2025 dokonce mírně poklesnout o 0,1 %, než se v následujících letech vrátí k růstu.

Pro rok 2026 ministerstvo nyní očekává růst HDP o 1,3 % a pro rok 2027 o 1,4 %. Míra nezaměstnanosti by se měla mírně snížit ze 6,3 % v letošním roce na 6,0 % v roce 2027. Inflace by se měla pohybovat mírně nad 2% cílem Evropské centrální banky, letos se očekává na úrovni 2,1 %. Prognóza tak ukazuje na pomalé oživení tažené domácími faktory, zatímco klíčový exportně orientovaný průmysl zůstává pod tlakem.