Skip to main content

Štítek: Německo

Volkswagen omezuje výrobu. Modelová řada se zmenší na polovinu, hrozí zánik čtyř závodů

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti, Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Dozorčí rada německého automobilového koncernu Volkswagen po několikahodinovém jednání ve Wolfsburgu schválila balíček dvanácti opatření a strategický plán „Zielbild 2030″. Modelová řada má být postupně zredukována až o 50 procent, počet dostupných variant výbavy klesnout až o 75 procent. Výrobní kapacity chce koncern přizpůsobit aktuální poptávce na přibližně devět milionů vozů ročně. Před pandemií disponoval kapacitou na téměř 12 milionů aut. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ uvedl šéf Volkswagenu Oliver Blume.

K restrukturalizaci přistupuje firma pod tlakem vysokých nákladů, nadbytečných kapacit, sílící čínské konkurence a amerických dovozních cel. Finanční ředitel Arno Antlitz označil dosavadní úsporná opatření za nedostatečná a zdůraznil potřebu zásadní přestavby obchodního modelu prostřednictvím snížení režijních nákladů, zvýšení efektivity závodů a zrychlení vývoje technologií. Prvním konkrétním krokem je prodej většinového podílu ve výrobci lodních motorů Everllence za přibližně 7,4 miliardy eur (přibližně 180 miliard Kč), na němž se VW na konci června dohodl s investičním fondem Bain Capital.

Záměr se nedotkne pouze výroby, dle zdrojů časopisu Manager Magazin by celosvětově mohlo být zrušeno až 100 000 pracovních míst, dvojnásobek oproti původním plánům. Čtyřem německým závodům, v Hannoveru, Emdenu, Cvikově a Neckarsulmu, podle zdrojů hrozí uzavření. Vedení se k propouštění veřejně nevyjádřilo. Takový rozsah by představoval největší restrukturalizaci v historii světového automobilového průmyslu, srovnatelnou s bankrotem amerického General Motors v roce 2009.

Odborový svaz IG Metall odmítá uzavření závodů a ještě před začátkem jednání uspořádal protestní akce ve všech německých provozech koncernu. Jen před centrálou ve Wolfsburgu se sešlo přes 400 demonstrantů. „IG Metall stojí bok po boku s pracovníky, se vší silou se postaví proti jakémukoli dalšímu propouštění,“ uvedl regionální manažer svazu Jan Otto. Spolková země Dolní Sasko, která ve Volkswagenu drží pětinový podíl, s plánem rovněž nesouhlasí. Součástí koncernu VW je i česká Škoda Auto.

Evropská komise zmírňuje zákaz spalovacích motorů. Po roce 2035 povolí prodej hybridů a sníží emisní cíl na 90 %

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Evropská komise oficiálně revidovala své plány na úplný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Místo původně zamýšleného stoprocentního snížení emisí CO2 nově navrhuje cíl 90 %, což otevírá dveře pro další prodej plug-in hybridů a vozů s moderními spalovacími technologiemi. Tento krok je reakcí na aktuální situaci na trhu a požadavky průmyslových hráčů i členských států.

Automobilky budou moci po roce 2035 nadále nabízet vozy s prodlužovačem dojezdu (REX) či mild-hybridy, pokud zbývajících 10 % emisí kompenzují například využitím nízkoemisní oceli nebo syntetických paliv.

Změnu kurzu přivítal i německý kancléř Friedrich Merz, jehož vláda patřila k hlavním iniciátorům dřívější revize pravidel. Krok označil za správnou cestu ke skloubení klimatických cílů s realitou trhu. Zatímco koncern Volkswagen považuje návrh za ekonomicky racionální, německý svaz VDA zůstává zdrženlivý a obává se praktické vymahatelnosti a komplexity nových pravidel.

Německo chystá dotovanou elektřinu pro průmysl, firmy ale kritizují přísné podmínky

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Německá vláda se blíží k finální dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má pomoci energeticky náročným podnikům čelit globální konkurenci, zejména z USA a Asie.

Opatření v hodnotě 3 až 5 miliard eur by mělo vstoupit v platnost od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Součástí plánu kabinetu kancléře Friedricha Merze je také vypsání aukcí na výstavbu 8 GW záložních plynových elektráren spalujících vodík, které mají stabilizovat síť v době výpadků obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv vládní představitelé prezentují dohodu jako klíčový krok pro záchranu německého průmyslu, samotná reakce podniků je kritická. Hlavním bodem sváru jsou podmínky čerpání podpory: dotovaná cena se má vztahovat pouze na 50 % spotřeby daného podniku a firmy musí polovinu získané pomoci povinně proinvestovat do modernizace.

Zástupci průmyslových svazů, například chemického či vápenného průmyslu, varují, že za těchto podmínek se slibovaná cílová cena 50 eur za megawatthodinu stane pro mnoho firem nedosažitelnou a opatření tak nebude dostatečně efektivní.

Německo mírně zlepšuje prognózu růstu pro rok 2025 na 0,2 %, motorem má být domácí poptávka

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Německé ministerstvo hospodářství ve středu mírně zvýšilo svou prognózu ekonomického růstu pro letošní rok z nuly na 0,2 %. Za touto revizí stojí především plánovaný vládní výdajový balíček v hodnotě 500 miliard eur, který má podpořit největší evropskou ekonomiku. Ta se stále potýká s následky šoků, jako byla pandemie a ruská invaze na Ukrajinu. Navzdory tomuto domácímu stimulu však německé hospodářství nadále čelí značným vnějším tlakům, zejména v souvislosti s přetrvávajícím obchodním napětím.

Hlavním prvkem oživení má být změna hlavního motoru růstu. Na rozdíl od tradičního německého modelu nebude oživení taženo zahraničním obchodem, ale domácí poptávkou. Tu má podpořit jak soukromá a veřejná spotřeba, tak investiční aktivita. Ministryně hospodářství Katherina Reiche zdůraznila potřebu strukturálních reforem pro zajištění dlouhodobého růstu, včetně snížení nákladů na energie, podpory soukromých investic a odbourávání byrokracie. Exporty by měly v roce 2025 dokonce mírně poklesnout o 0,1 %, než se v následujících letech vrátí k růstu.

Pro rok 2026 ministerstvo nyní očekává růst HDP o 1,3 % a pro rok 2027 o 1,4 %. Míra nezaměstnanosti by se měla mírně snížit ze 6,3 % v letošním roce na 6,0 % v roce 2027. Inflace by se měla pohybovat mírně nad 2% cílem Evropské centrální banky, letos se očekává na úrovni 2,1 %. Prognóza tak ukazuje na pomalé oživení tažené domácími faktory, zatímco klíčový exportně orientovaný průmysl zůstává pod tlakem.