Skip to main content

Štítek: nafta

Nestabilita na Blízkém východě zvyšuje náklady českého stavebnictví

Geopolitický konflikt na Blízkém východě zasáhl hospodaření naprosté většiny tuzemských stavebních společností. Podle nejnovější studie analytické společnosti CEEC Research zaznamenalo nárůst nákladů 86 procent firem v oboru, přičemž průměrné zvýšení činí 15,3 procenta. Tento vývoj je zapříčiněn především stoupajícími cenami energií, paliv a stavebních komodit.

Stavební podniky pociťují zdražování nejcitelněji u materiálů přímo navázaných na ropu a petrochemický průmysl, jako jsou asfalty, polystyreny či plastové výrobky. Růst cen nafty navíc komplikuje nejen samotnou přepravu materiálů, ale zvyšuje i přímé provozní náklady na stavební techniku na staveništích.

Dvě třetiny oslovených společností již zvýšené finanční nároky promítly do svých koncových cen pro investory, ačkoli se často setkávají s neochotou nové kalkulace akceptovat. V reakci na pokračující nestabilitu plánuje téměř polovina firem upravit svou obchodní nebo realizační strategii, zatímco zbývající část situaci vyhodnocuje.

Studie zároveň odhalila, že téměř polovina českých stavebních podniků nemá připravené krizové scénáře ani postupy pro řešení mimořádných geopolitických událostí, ačkoli většina z nich má finanční rezervy.

Navzdory aktuálním tlakům očekává většina firem v letošním i příštím roce mírný růst objemu stavebních prací o více než jedno procento. V letošním roce vykazují vyšší optimismus firmy zaměřené na pozemní stavitelství, v roce 2027 by pak měl trh táhnout rozvoj dopravní infrastruktury a strategických projektů. Stát v letošním roce investuje do dopravní výstavby rekordních 169,3 miliardy korun.

Hlavní překážkou dalšího rozvoje odvětví tak zůstává pomalá projektová příprava, legislativní procesy a dlouhodobý nedostatek pracovní síly, nikoli nedostatek finančních prostředků.

Slovensko ruší kontroverzní dvojí ceny nafty a další omezení při tankování

Slovenská vláda s účinností od pátku 8. května zruší systém dvojích cen nafty a zbývající limity pro odběr paliv u čerpacích stanic. Diskriminační opatření vůči vozidlům se zahraniční registrační značkou podrobila ostré kritice Evropská komise. Podle ministryně hospodářství Denisy Sakové tímto krokem zanikají důvody pro vedení právního řízení ze strany Bruselu vůči slovenskému státu.

Mechanismus dvojích cen byl zaveden v březnu v reakci na prudké zdražení ropy vyvolané konfliktem na Blízkém východě. Bratislava se tehdy snažila zabránit takzvané palivové turistice, protože pohonné hmoty na Slovensku byly v té době levnější než v okolních zemích.

Situace se však postupně obrátila a minulý týden již byla paliva na Slovensku dražší než v Česku, Maďarsku či Polsku. Spolu s cenovým zvýhodněním domácích řidičů končí také povinnost tankovat naftu pouze do nádrže vozidla a jednoho desetilitrového kanystru. Stát již dříve odvolal finanční limit 400 eur (přibližně 9 750 Kč) na jedno tankování.

Přestože opozice i nadále požaduje snížení spotřební daně nebo DPH ke zmírnění nákladů pro obyvatelstvo, vláda tyto systémové změny odmítá a sází na standardní tržní mechanismy. Pro mezinárodní dopravce a pendlery v regionu střední Evropy znamená toto rozhodnutí konec administrativních bariér a finanční nejistoty při tranzitu přes slovenské území.

Česko reguluje paliva. Vláda zastropuje marže a sníží daň u nafty

Vláda rozhodla o zavedení mimořádných opatření na trhu s pohonnými hmotami, která zahrnují zastropování marží distributorů a snížení spotřební daně u nafty.

Stát bude nově od 8. dubna stanovovat maximální denní ceny paliv, aby zmírnil dopady prudkého zdražování vyvolaného konfliktem na Blízkém východě. Podle aktuálních propočtů by tato kombinace kroků měla snížit cenu nafty o zhruba dvě koruny na litr.

Maximální výše marže pro obchodníky s naftou i benzinem byla stanovena na 2,50 Kč za litr. Souběžně s tím klesne spotřební daň u motorové nafty o 2,35 Kč na litr, zatímco u benzinu zůstane stávající sazba 12,84 Kč.

Ministerstvo financí bude denně vypočítávat cenové stropy na základě velkoobchodních indexů společností Čepro, Orlen a MOL v kombinaci s burzovními kotacemi organizace Platts. Fiskální dopad snížení daně na státní rozpočet se odhaduje na jednu miliardu korun měsíčně.

Tento krok představuje výrazný zásah do tržního prostředí, který vláda odůvodňuje nepřiměřeným růstem marží u některých distributorů v posledních týdnech. Zatímco kabinet připravuje legislativu pro operativní regulaci cen podobnou modelu použitému u energií v roce 2022, opozice i odborná veřejnost varují před riziky spojenými s narušením tržních mechanismů. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu v této souvislosti upozornila na možné zhoršení dostupnosti paliv a kvality služeb na čerpacích stanicích.

Slovensko zavádí dvojí ceny nafty a omezuje objem tankování

Slovenská vláda zavedla dvojí nacenění motorové nafty, které znevýhodňuje řidiče vozidel se zahraniční poznávací značkou. Zatímco domácí rezidenti nakupují palivo za tržní ceny, řidiči z ciziny zaplatí fixní částku 1,826 eura za litr (přibližně 44,75 Kč).

Cílem tohoto třicetidenního opatření je zamezit takzvané palivové turistice, kdy řidiči z okolních států využívali nižších cen na slovenských čerpacích stanicích k masivním nákupům.

Stojany velkých sítí primárně zobrazují cenu pro zahraniční vozidla, přičemž obsluha poskytuje slevu řidičům s vozy registrovanými na Slovensku po ověření jejich registrační značky. Cena pro cizince byla stanovena ministerstvem financí jako průměr cen v Česku, Polsku a Rakousku. Pro srovnání, u největší sítě Slovnaft se cena pro slovenské řidiče pohybuje kolem 1,574 eura (přibližně 38,57 Kč) za litr.

Součástí regulace jsou i další omezení: pohonné hmoty lze čerpat pouze do nádrže a jednoho desetilitrového kanystru, přičemž maximální hodnota jednoho tankování nesmí překročit 400 eur (přibližně 9 800 Kč).

Nové nařízení vyvolalo logistické i právní komplikace. Síť čerpacích stanic Orlen musela kvůli technické náročnosti ověřování zákazníků a vymáhání limitů pozastavit prodej nafty na 34 svých samoobslužných stanicích. Kriticky se k opatření staví také silniční dopravci. Limit 400 eur (přibližně 9 800 Kč) totiž u nákladních vozů neumožňuje naplnit ani pětinu objemu standardní nádrže kamionu, což komplikuje mezinárodní přepravu a zásobování. Výjimky z omezení platí pouze pro složky integrovaného záchranného systému, armádu a zemědělskou či stavební techniku.

Z širšího ekonomického pohledu představuje krok slovenské vlády významný zásah do fungování volného trhu v rámci Evropské unie. Slovenská asociace palivového průmyslu a obchodu upozorňuje na možný rozpor s evropským právem a diskriminaci na základě státní příslušnosti. Podobný případ řešila Evropská komise v roce 2022 u Maďarska, kde zahájila právní řízení. Slovensko se zavedením těchto regulací přidává k dalším zemím regionu, jako jsou Chorvatsko či Slovinsko, které se pokoušejí tlumit dopady energetické krize a cenových výkyvů ropy pomocí státních intervencí a cenových stropů.