Skip to main content

Tag: monetární politika

Ceny zlata a stříbra vyšplhaly na maxima. Investoři se k nim vrací v dobách nejistoty.

ČNB loni nakoupila přes 20 tun zlata. V rezervách má rekordních 71,6 tuny

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti, Finance a bankovnictví.

Česká národní banka loni nakoupila 20,4 tuny zlata a ke konci roku tak držela v rezervách rekordních 71,6 tuny tohoto drahého kovu. Vyplývá to z aktuálních údajů o struktuře devizových rezerv, které zveřejnila Česká národní banka.

Zlato na konci roku tvořilo 5,76 procenta celkových devizových rezerv, zatímco o rok dříve jeho podíl nepřesahoval tři procenta. Centrální banka pokračuje v nákupech tempem zhruba pěti tun za čtvrtletí a do roku 2028 plánuje zvýšit objem zlatých rezerv na 100 tun. Podle zástupců ČNB přitom nejde o spekulaci na cenu, ale o dlouhodobou diverzifikaci rezerv.

Hodnota zlatých rezerv dosáhla ke konci roku 2025 zhruba 10,1 miliardy dolarů, zatímco celkové devizové rezervy činily 175,8 miliardy dolarů. Na růstu podílu zlata se kromě nákupů podílelo i výrazné zdražení kovu na světových trzích – jeho cena loni vzrostla o více než 60 procent a o Vánocích dosáhla historického maxima.

Většina zlata není fyzicky uložena v Česku, ale v zahraničních trezorech, zejména u britské centrální banky. Část rezerv ČNB navíc půjčuje jiným centrálním bankám za úrok. Po rozdělení Československa přitom česká centrální banka disponovala více než 63 tunami zlata, historické minimum zaznamenala v roce 2019, kdy držela pouhých osm tun.

Timelapse hyperlapse of the Euro currency sign in downtown Frankfurt near the former headquarters of the European Central Bank. Sunlight flare reflects off skyscrapers amid a cloudy sky. Germany

ECB: Účinnost monetární politiky v ekonomické nejistotě slábne

Written by spravce on . Posted in Finance a bankovnictví.

Nedávný nárůst geopolitických konfliktů a obchodního napětí zvýšil ekonomickou nejistotu v eurozóně. Analýza Evropské centrální banky (ECB) ukazuje, že vysoká míra nejistoty oslabuje přenos měnové politiky do reálné ekonomiky.

Změny úrokových sazeb sice běžně ovlivňují ochotu firem a domácností investovat a půjčovat si, ale v nejistých dobách se tento efekt značně snižuje. Důvodem je to, že podniky a domácnosti odkládají dlouhodobé investice bez ohledu na výši úrokových sazeb, protože neznají pravděpodobnost různých budoucích scénářů.

Vysoká ekonomická nejistota výrazně tlumí dopady uvolněné měnové politiky na inflaci i na nezaměstnanost. Analýza ECB ukazuje, že šok v podobě nečekaného snížení úrokových sazeb o 100 bazických bodů má ve velmi nejistém prostředí mnohem slabší vliv na ekonomiku než v dobách stability. Pro inflaci je maximální dopad v období vysoké nejistoty o 9 bazických bodů nižší a statisticky se neliší od nuly, zatímco u nezaměstnanosti je vrcholový dopad o 17 bazických bodů menší.

Závěry studie naznačují, že síla přenosu měnové politiky závisí na stupni nejistoty v ekonomice. To pro centrální banky znamená, že v dobách vysoké nejistoty mohou být nuceny jednat razantněji, aby dosáhly zamýšleného efektu, než v předvídatelných podmínkách.