Skip to main content

Tag: mezinárodní obchod

Průmysl a stavebnictví v minulých měsících rostlo, ekonomiku však ohrožuje konflikt na Blízkém východě

Česká průmyslová produkce v březnu meziročně vzrostla o 0,9 procenta, zatímco stavebnictví zrychlilo svůj růst na 5,8 procenta. Bilance zahraničního obchodu skončila v přebytku 31,9 miliardy korun, což představuje meziroční zlepšení o 3,8 miliardy korun. 

Průmyslovou výrobu v březnu podporoval zejména kovozpracující, chemický a potravinářský sektor. Hodnota nových zakázek se ve sledovaných odvětvích zvýšila o 1,2 procenta. Stavební segment táhlo vzhůru pozemní stavitelství s nárůstem o 10,8 procenta, naopak inženýrské stavitelství zaznamenalo pokles o 5,8 procenta. Podle ekonomů za tímto vývojem stojí vysoká srovnávací základna z loňského roku, ale také uvolnění rozpočtových prostředků na dopravní infrastrukturu.

V oblasti zahraničního obchodu vzrostl vývoz meziročně o 6,5 procenta na 459,1 miliardy korun, zatímco dovoz stoupl o 6 procent na 427,2 miliardy korun. Kladné saldo podpořil především export automobilů, letadel, lodí a lokomotiv, stejně jako obchod s výpočetní technikou.

Naopak negativní vliv měl obchod s koksem a rafinovanými ropnými produkty. Aktuální čísla odrážejí snahu firem o předzásobení v reakci na vypuknutí válečného konfliktu v Perském zálivu a hrozící výpadky v logistických řetězcích.

Analytici varují před přehnaným optimismem, neboť březen byl teprve prvním měsícem přímého vlivu války na Blízkém východě. Pro českou ekonomiku, která je čistým dovozcem energií, představuje blokáda Hormuzského průlivu a následné zdražení ropy zásadní riziko. 

Cena ropy 2020

Obnova produkce ropy na Blízkém východě potrvá dva roky

Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol odhaduje, že návrat k předválečným úrovním těžby ropy a plynu na Blízkém východě potrvá přibližně dva roky. Rychlost obnovy se bude v jednotlivých státech lišit v závislosti na míře poškození infrastruktury a stabilitě regionu. Zatímco u Saúdské Arábie se očekává relativně rychlejší postup, v případě Iráku může být proces návratu k původním objemům těžby výrazně delší.

Konflikt, který eskaloval koncem února, ochromil strategický Hormuzský průliv, jímž běžně proudí pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle IEA trh v současnosti podceňuje dlouhodobé důsledky uzavření této cesty. Současný relativní klid v dodávkách je dán pouze tím, že do cílových destinací stále dorážejí náklady, které byly vypraveny ještě před začátkem bojů.

Kritickým varováním pro globální trhy je skutečnost, že v průběhu března nebyly v regionu nakládány žádné nové tankery. Tento výpadek se v dodavatelských řetězcích projeví s časovým odstupem, jakmile dojde k vyčerpání zásob na cestě. Pokud nedojde k rychlému znovuotevření Hormuzského průlivu, je nutné se připravit na výrazně vyšší ceny energií, které zasáhnou světovou ekonomiku v několika vlnách.

Pro investory a energetický sektor to znamená období zvýšené volatility a nutnost přehodnocení rizik spojených s Perským zálivem. Dvouletý horizont obnovy naznačuje, že energetický trh bude čelit nedostatku nabídky, což může urychlit snahy o diverzifikaci zdrojů a přechod k alternativám.

EU a Indie uzavřely obchodní dohodu. Sníží cla na většinu zboží včetně automobilů

Evropská unie a Indie uzavřely dlouho vyjednávanou obchodní dohodu, která povede k rozsáhlému snížení cel a vytvoření zóny volného obchodu pro zhruba dvě miliardy lidí. Dohodu v Dillí oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Podle Evropské komise by dohoda měla v příštích letech zhruba zdvojnásobit vývoz z EU do Indie. Cla budou snížena nebo zcela zrušena na více než 90 procent evropského exportu, přičemž výrazně by měl těžit zejména automobilový průmysl.

Indie postupně sníží clo na dovoz automobilů ze 110 procent na 10 a cla na automobilové díly v horizontu několika let zcela odstraní. Dohoda zároveň zlepší přístup evropských firem na indický trh služeb, mimo jiné ve finančním a námořním sektoru.

EU a Indie spolu už nyní obchodují se zbožím a službami v objemu přes 180 miliard eur ročně. Evropská komise odhaduje, že samotné snížení cel by mohlo evropským firmám ušetřit až čtyři miliardy eur ročně. Citlivá zemědělská odvětví na straně EU, jako je hovězí maso, cukr či rýže, zůstanou před liberalizací ochráněna.

Pokud vše proběhne podle plánu, dohoda by mohla vstoupit v platnost během příštího roku.

 
EU and Mercosur deal

EU podepíše dohodu s Mercosurem. Vznikne největší zóna volného obchodu

Evropská unie a jihoamerický obchodní blok Mercosur v sobotu 17. ledna podepíší dlouho připravovanou dohodu o volném obchodu. Slavnostního podpisu v Paraguayi se zúčastní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, kterou doprovodí také předseda Evropské rady António Costa.

K podpisu dohody dochází po tom, co většina členských států EU hlasovala pro uzavření. Partnerství mezi EU a Mercosurem má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, která by zahrnovala přibližně 700 milionů obyvatel.

Z pohledu Bruselu jde o významný geopolitický krok, který má posílit pozici Unie v Latinské Americe v době rostoucího vlivu Číny a napjatých obchodních vztahů se Spojenými státy.

Vedle Paraguaye sdružuje Mercosur také Argentinu, Brazílii a Uruguay. Dohoda má otevřít nové exportní příležitosti evropským firmám a prohloubit ekonomické vazby mezi oběma regiony.

Chinese chip company Nexperia seized by Netherlands.

Nizozemská vláda převzala kontrolu nad čínským výrobcem čipů Nexperia. Bojí se úniku technologií

Nizozemská vláda přistoupila k bezprecedentnímu kroku a převzala kontrolu nad strategickým výrobcem čipů Nexperia, který sice sídlí v Nizozemsku, ale od roku 2019 je ve vlastnictví čínské technologické skupiny Wingtech.

Tento radikální zásah dává nizozemské vládě pravomoc blokovat a rušit klíčová rozhodnutí firmy, jako jsou převody majetku nebo najímání manažerů. Oficiálním důvodem jsou „vážné administrativní nedostatky“, ale motivem je i strach z úniku klíčových technologií a know-how do Číny.

Nexperia je důležitým dodavatelem čipů pro evropský automobilový průmysl a její převzetí kontroluje čínská společnost Wingtech od roku 2019. Intervence nizozemské vlády představuje významnou eskalaci ve vztazích s Pekingem a může vyvolat širší obchodní napětí mezi Evropskou unií a Čínou. Čínský vlastník Wingtech označil nizozemský zásah za „akt nadměrného vměšování motivovaný geopolitickými předsudky“ a požádal o pomoc čínskou vládu.

Nexperia se v posledních letech dostala do křížku s několika evropskými vládami. V roce 2022 byla z důvodu národní bezpečnosti donucena prodat svou továrnu ve Walesu a v roce 2023 nizozemská vláda prověřovala její akvizici startupu Nowi. Současný zásah, který podpořila i Evropská komise s odvoláním na ochranu technologické bezpečnosti, je však dosud nejradikálnějším krokem a signalizuje rostoucí ochotu evropských států aktivně chránit své strategické průmyslové kapacity před čínským vlivem.


Foto: VGC/Global Times

Nové evropské obchodní dohody otevírají Česku nové trhy.

Nové evropské obchodní dohody otevírají českým firmám trhy se 700 miliony zákazníků

Evropská unie se v reakci na protekcionistickou politiku Spojených států chystá finalizovat klíčové obchodní dohody s Mexikem, uskupením Mercosur, Indonésií a Chile, což českým exportérům otevírá bezcelní přístup na trhy se stovkami milionů spotřebitelů.

Tyto dohody, urychlené celní válkou Donalda Trumpa, představují pro českou ekonomiku, silně závislou na exportu, strategickou příležitost v řádu desítek miliard korun. Nejdůležitějším benefitem je odstranění vysokých cel, které dosud brzdily zejména export automobilů.

Pro české firmy je nejvýznamnější odstranění cel, která v zemích Mercosuru dosahovala až 35 % a v Indonésii dokonce 50 %. Odbourání těchto bariér může podle odhadů zdvojnásobit český vývoz do regionu Mercosur, který již nyní přesahuje 12 miliard korun. Další významný potenciál skýtá Mexiko, kam české firmy již nyní vyváží zboží za více než 20 miliard korun. Nové dohody tak otevírají dveře nejen pro automobilky, ale také pro firmy z oblasti strojírenství, elektroniky a farmaceutického průmyslu.

Navzdory obrovským příležitostem však ratifikace smluv čelí vnitřním rizikům v samotné EU. Proti dohodě s Mercosurem ostře protestují evropští zemědělci, kteří se obávají nekalé konkurence levnějších produktů z Jižní Ameriky. V Evropském parlamentu panují neshody ohledně ekologických a sociálních standardů partnerských zemí. Úspěch těchto dohod tak závisí na schopnosti Bruselu překonat vnitřní odpor a prosadit strategickou vizi, která sníží závislost Evropy na USA a Číně. 

China and USA trade war

Spojené státy a Čína se dohodly na odkladu cel. Potvrdily 90denní příměří

Spojené státy a Čína se na poslední chvíli dohodly na odvrácení další eskalace obchodní války, když obě země potvrdily, že v příštích 90 dnech nebudou zvyšovat vzájemná cla.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým prodloužil platnost stávajících 30procentních cel na dovoz čínského zboží do Spojených států. Čína krátce nato oznámila, že ponechá celní zatížení amerického dovozu na 10 % po stejnou dobu. Původně měla cla od 1. srpna vzrůst o 115 procentních bodů, a nový termín pro případné změny je tak stanoven na 10. listopadu.

Tento krok se očekával již na konci července po setkání představitelů obou zemí ve Švédsku. Tříměsíční prodloužení celního smíru má zabránit eskalaci, kterou obě největší světové ekonomiky zažily na jaře po Trumpově návratu do funkce. Čínské ministerstvo obchodu navíc uvedlo, že země podnikne kroky k odstranění necelních bariér omezujících dovoz amerického zboží. V dubnu se cla na čínské zboží zvýšila až na 145 % , na což Čína reagovala cly ve výši 125 % a omezením exportu strategických surovin. Po jednáních v květnu se však obě strany dohodly na snížení sazeb o 115 procentních bodů na 90 dní.

Český export opět v plusu. Tahounem zůstávají automobily

Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) skončila v květnu bilance zahraničního obchodu přebytkem 13,3 mld. Kč, což je o 2,1 mld. více než ve stejném období loňského roku. Po třech měsících, kdy dovoz rostl rychleji, se situace opět obrátila ve prospěch vývozu. Ten meziročně vzrostl o 2 % na 389,8 mld. Kč, zatímco dovoz se zvýšil o 1,5 %.

Hlavním tahounem růstu byl tradičně obchod s motorovými vozidly, jehož přebytek se meziročně zvýšil o 6 miliard Kč. „Nejvyšší nárůsty jsme zaznamenali již tradičně u motorových vozidel a jejich dílů,“ potvrdila Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.

Naopak nepříznivě se na celkovém saldu projevil pokles přebytku u kovodělných výrobků a prohloubení schodku v dovozu ropy a zemního plynu. Data tak potvrzují přetrvávající závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu a jeho exportní výkonnosti.