Skip to main content

Tag: maďarsko

Maďarsko poprvé nakoupí americký plyn. Uzavřelo pětiletou dohodu s Chevronem

Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela strategickou pětiletou dohodu s americkým gigantem Chevron o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG). Kontrakt zajišťuje Maďarsku 400 milionů metrů krychlových plynu ročně, celkem tedy v průběhu pěti let odebere dvě miliardy metrů krychlových.

Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa se tak americký LNG poprvé stane součástí maďarského energetického mixu. Ačkoliv země zůstává silně závislá na Rusku, je to krok k diverzifikaci zdrojů. MVM v posledních měsících podepsala podobné kontrakty s britským Shellem, francouzskou Engie a ázerbájdžánským SOCARem.

Po započtení dohody s Chevronem stoupne objem neruského plynu na 1,4 miliardy metrů krychlových ročně. Generální ředitel MVM Károly Mátrai potvrdil, že firma se připravuje na scénáře možného ukončení ruských dodávek, což by ovšem znamenalo nárůst cen pro koncové spotřebitele.

Od ledna do listopadu letošního roku Maďarsko odebralo z Ruska sedm miliard metrů krychlových suroviny, přičemž celková loňská spotřeba činila 8,5 miliardy. Vláda Viktora Orbána, který udržuje úzké vazby jak na Vladimira Putina, tak na Donalda Trumpa, si vyjednala americkou výjimku ze sankcí. Současně však Budapešť společně s Bratislavou plánuje napadnout u soudu snahy EU o úplný zákaz dovozu ruských energií.

Analýza: Češi platí nejdražší elektřinu v zemích V4, ale tankují levněji

Česká republika má nejdražší elektřinu v regionu Visegrádské čtyřky (V4), zatímco ceny pohonných hmot patří k nejnižším v Evropě. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas. Na rozdíl od většiny okolních zemí, které využívají regulaci cen nebo jiné státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou.

Hlavním důvodem vyšších cen elektřiny je přímý vliv velkoobchodních cen. Polsko, Maďarsko a Slovensko tento vliv omezují regulací cen a nastavením maximální ceny, která je většinou nižší než tržní. Maďarsko a Slovensko navíc využívají i další státní zásahy. „Důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ uvedl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. Česko vychází nejhůře i při porovnání ceny ke kupní síle.

V případě pohonných hmot si Česká republika vede lépe a má aktuálně nejnižší ceny benzinu v regionu. Stabilní daňové zatížení a silná měna pomáhají držet ceny dole. V poměru ke kupní síle však situace není tak příznivá, a tuzemské ceny paliv jsou téměř dvojnásobné oproti německým.

Problémem je i dostupnost vlastního bydlení

Studie se zabývala také dostupností vlastního bydlení, s čímž se potýká celý region V4. Extrémní situace je v Praze, která je z pohledu cen a příjmů městem s nejnižší dostupností vlastního bydlení. Situace v Česku se navíc zhoršuje kvůli pomalé výstavbě. „Velkou překážkou pro rozvoj bytové výstavby je v Česku extrémní délka stavebního řízení, to je osmkrát delší než v Polsku a čtyřikrát oproti Maďarsku či Slovensku,“ dodal obchodní ředitel Creditas Real Estate Borek Simandl. Naopak v nákladech na bydlení v nájmu si Česko ve srovnání s ostatními zeměmi V4 stojí lépe.

Ačkoliv si Česko udržuje pozici nejvýkonnější země V4 z hlediska HDP na obyvatele, náskok se zmenšuje. Za poslední dvě dekády se Polsko nejrychleji přibližovalo průměru EU i německé úrovni, což se projevuje v rostoucích mzdách, zlepšující se kupní síle a faktem, že Poláci v současnosti v příjmech předbíhají Čechy. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvádí, že zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 procentních bodů, Češi jen o desetinu, což je méně i ve srovnání se Slováky (17 bodů) a Maďary (15 bodů).