Skip to main content

Štítek: LNG

Zásoby ropy v zemích OECD klesají na nejnižší úroveň od roku 2003

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Zásoby ropy v největších světových ekonomikách se kvůli válečnému konfliktu na Blízkém východě blíží svému pětadvacetiletému minimu. Členské země OECD jsou nuceny čerpat své strategické rezervy rekordním tempem, aby kompenzovaly masivní výpadek dodávek způsobený blokádou Hormuzského průlivu. Tento kritický pokles tlačí na růst cen energetických komodit v nadcházejících měsících.

Americký vládní úřad pro energetické informace (EIA) ve svém měsíčním výhledu odhaduje, že celkové zásoby ropy v zemích OECD klesnou do konce prosince pod hranici 2,3 miliardy barelů. Rychlé odčerpávání zásob je nezbytné k nahrazení ztracené produkce z Perského zálivu, která dosahuje 11 milionů barelů denně.

Obnovení standardního námořního provozu v Hormuzském průlivu, kterým před konfliktem procházela přibližně pětina globálních dodávek ropy, přitom úřad neočekává dříve než na začátku roku 2027. Ačkoliv zprávy o možném znovuotevření průlivu v posledních týdnech tlačily ceny krátkodobě dolů, podle predikcí zůstanou náklady na ropu vysoké, dokud se globální toky nestabilizují a zásoby se nedoplní.

Vysoké ceny komodit, horší dostupnost paliv a vládní opatření na omezení spotřeby již vedou k přehodnocení ekonomických prognóz a poklesu globální poptávky o 1,1 milionu barelů denně. Pokud se tento předpoklad naplní, půjde o první meziroční pokles světové spotřeby ropy od pandemického roku 2020.

Naopak Spojené státy stabilně posilují svou pozici v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož vývoz má letos vzrůst na rekordních 17,2 miliardy krychlových stop (přibližně 487 milionů metrů krychlových) a v roce 2027 dosáhnout až 18,6 miliardy krychlových stop.

Cena ropy 2020

Obnova produkce ropy na Blízkém východě potrvá dva roky

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Volný obchod.

Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol odhaduje, že návrat k předválečným úrovním těžby ropy a plynu na Blízkém východě potrvá přibližně dva roky. Rychlost obnovy se bude v jednotlivých státech lišit v závislosti na míře poškození infrastruktury a stabilitě regionu. Zatímco u Saúdské Arábie se očekává relativně rychlejší postup, v případě Iráku může být proces návratu k původním objemům těžby výrazně delší.

Konflikt, který eskaloval koncem února, ochromil strategický Hormuzský průliv, jímž běžně proudí pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle IEA trh v současnosti podceňuje dlouhodobé důsledky uzavření této cesty. Současný relativní klid v dodávkách je dán pouze tím, že do cílových destinací stále dorážejí náklady, které byly vypraveny ještě před začátkem bojů.

Kritickým varováním pro globální trhy je skutečnost, že v průběhu března nebyly v regionu nakládány žádné nové tankery. Tento výpadek se v dodavatelských řetězcích projeví s časovým odstupem, jakmile dojde k vyčerpání zásob na cestě. Pokud nedojde k rychlému znovuotevření Hormuzského průlivu, je nutné se připravit na výrazně vyšší ceny energií, které zasáhnou světovou ekonomiku v několika vlnách.

Pro investory a energetický sektor to znamená období zvýšené volatility a nutnost přehodnocení rizik spojených s Perským zálivem. Dvouletý horizont obnovy naznačuje, že energetický trh bude čelit nedostatku nabídky, což může urychlit snahy o diverzifikaci zdrojů a přechod k alternativám.

Hormuz strait payments in stablecoins and jüan

Írán zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem. Platby přijímá v kryptoměnách a jüanech

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Íránské revoluční gardy zavedly systém mýtného pro lodě proplouvající strategickým Hormuzským průlivem. Poplatky jsou vyžadovány v čínských jüanech nebo stablecoinech a jejich výše se odvíjí od objemu přepravovaného nákladu i politické příslušnosti plavidla. 

Podle informací deníku The Wall Street Journal musí provozovatelé lodí kontaktovat zprostředkovatelské firmy napojené na íránské ozbrojené složky. Cena za bezpečné proplutí obvykle začíná na jednom dolaru (přibližně 21 Kč) za barel ropy. U velkých tankerů typu VLCC s kapacitou kolem dvou milionů barelů tak mýtné může dosáhnout až dvou milionů dolarů (přibližně 42 milionů Kč).

Írán uplatňuje systém hodnocení zemí na škále od jedné do pěti, přičemž upřednostňuje plavidla ze spřátelených států, zatímco lodím ze zemí považovaných za agresory hrozí útoky.

V rámci vyjednávání o bezpečnosti jsou některé posádky nuceny měnit registraci lodí a vztyčovat vlajky států, které s Íránem vyjednaly dohody, jako je například Pákistán. Bezpečnostní experti však varují, že existence mýtného systému neznamená snížení nebezpečí pro námořní dopravu. Aby si Teherán zachoval věrohodnost a mohl mýtné vymáhat, musí si udržet schopnost reálně ohrožovat komerční plavidla v Perském zálivu, což potvrzují i hrozby útoků na tankery, které systém ignorují.

Situaci v regionu dále vyostřují prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který avizoval tvrdé údery proti Íránu v horizontu několika týdnů. Trump uvedl, že Spojené státy již nejsou na bezpečnosti Hormuzského průlivu přímo závislé a odpovědnost by měly převzít ostatní země.

Pro globální trhy a investory tento vývoj znamená nejen nárůst logistických nákladů a rizik, ale také další posun k využívání alternativních měn v energetickém sektoru, což v dlouhodobém horizontu oslabuje status dolaru jako hlavní světové měny.

Katar a ExxonMobil hrozí zastavením dodávek LNG do EU kvůli nové směrnici

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Evropská unie čelí vážné hrozbě pro svou energetickou bezpečnost. Jedni z nejdůležitějších dodavatelů zkapalněného zemního plynu (LNG), Katar a americký gigant ExxonMobil, varovali, že mohou ukončit dodávky do EU, pokud vstoupí v platnost nová směrnice o udržitelnosti podniků (CSDDD). 

Katarský ministr energetiky Saad Kaabí na konferenci v Abú Zabí prohlásil, že Katar přestane dodávat LNG, pokud EU směrnici nezmírní nebo nezruší. Šéf ExxonMobilu Darren Woods dodal, že pokud legislativa projde v nezměněné podobě, bude pro společnost „nemožné v Evropě zůstat“.

Směrnice CSDDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive) ukládá velkým podnikům působícím v EU povinnost kontrolovat své globální dodavatelské řetězce a nést odpovědnost za porušování lidských práv (např. nucenou práci) nebo poškozování životního prostředí, přičemž za nesplnění hrozí vysoké pokuty.

Podle Woodse (Exxon) se tím EU snaží „prosadit svou škodlivou legislativu po celém světě“. Ačkoli Evropský parlament navrhl zmírnění, podle energetických lídrů to problém neřeší a naopak „zvyšuje riziko“ kvůli většímu prostoru pro interpretaci. Obě společnosti proto prosazují úplné zrušení směrnice.

V roce 2024 tvořilo LNG 37 procent celkového dovozu zemního plynu do EU, přičemž právě Spojené státy a Katar se na těchto dodávkách podílely téměř 60 procenty. Tyto importy jsou pro Evropů důležité kvůli snaze nahradit ruský plyn.