Skip to main content

Tag: konkurenceschopnost

Mercedes-Benz vybuduje v Chebu závod na nákladní vozy za osm miliard korun

Německá skupina Daimler Truck plánuje v Chebu výstavbu nového výrobního závodu Mercedes-Benz Trucks s roční kapacitou 25 000 nákladních automobilů. Investice v úvodní fázi dosáhne sedmi až osmi miliard korun a v Karlovarském kraji vytvoří 1 100 pracovních míst. Zahájení produkce, která se zaměří i na modely s alternativními pohony, je naplánováno na rok 2030.

Výstavba areálu o rozloze 65 hektarů v rámci Strategického podnikatelského parku Cheb by měla být zahájena do konce příštího roku. Projekt vzniká jako společná iniciativa státu, města a kraje, přičemž stát zajistí zasíťování pozemků a následný odprodej investorovi bez využití přímých investičních pobídek.

Pro město Cheb transakce znamená přísun přibližně dvou miliard korun v nadcházejících letech a další prostředky na rozvoj infrastruktury, včetně posílení železničního terminálu a školství. Podle ekonomických propočtů by tato investice měla do veřejných rozpočtů přinést 14 miliard korun a k celkovému hrubému domácímu produktu přispět částkou přibližně 31 miliard korun.

Realizace závodu představuje zásadní impulz pro Karlovarský kraj, který se dlouhodobě potýká s podprůměrnou mzdovou hladinou a vyšší nezaměstnaností. Investor plánuje nabízet mzdy o 20 procent vyšší, než je aktuální krajský průměr, který v loňském roce činil 42 049 korun.

Očekává se, že na hlavní výrobu naváže příchod dalších subdodavatelů, pro které jsou v regionu připravovány menší průmyslové zóny. Celkové náklady na přípravu infrastruktury pro podnikatelský park, v němž bude Mercedes-Benz Trucks dominantním subjektem, se odhadují na čtyři až pět miliard korun ze státních zdrojů.

Z hlediska struktury tuzemského průmyslu jde o významnou diverzifikaci automobilového sektoru, který je aktuálně dominantně orientován na osobní vozy. V segmentu nákladních automobilů v současnosti v Česku působí pouze značka Tatra Trucks. Rozšíření výroby o vozidla s alternativními pohony je odborníky vnímáno jako strategický krok posilující evropskou konkurenceschopnost českého autoprůmyslu.

Evropská unie zavádí formu společnosti EU Inc. se založením do 48 hodin

Evropská komise představila návrh nového právního rámce pro vznik společností s označením „EU Inc.“, který má zásadně zjednodušit zakládání a rozvoj firem napříč členskými státy.

Takzvaný 28. režim umožní podnikatelům zaregistrovat společnost plně online do 48 hodin s náklady pod 100 eur (přibližně 2 500 Kč) a bez požadavku na minimální základní kapitál. Cílem iniciativy je odstranit administrativní bariéry plynoucí z existence 27 různých vnitrostátních právních systémů a více než 60 národních forem společností.

Nová právní forma bude volitelnou alternativou ke stávajícím národním úpravám a podnikatelé si budou moci svobodně zvolit členský stát, ve kterém firmu zaregistrují. Proces má být plně digitalizovaný a propojený s novým centrálním registrem EU pro informace o společnostech.

V rámci systému bude uplatňován princip „pouze jednou“, kdy firmy poskytnou své údaje rozhraní na úrovni EU, které následně zajistí přidělení daňových identifikačních čísel bez nutnosti opakovaného předkládání dokumentů. Návrh zároveň respektuje vnitrostátní předpisy v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, které zůstanou v kompetenci jednotlivých států.

Opatření reaguje na aktuální stav evropského inovačního prostředí, kde odlišná národní pravidla vnímají podnikatelé jako větší překážku než vnější cla. Podle dat Evropské komise sice v EU vzniká v posledních letech více startupů než ve Spojených státech, evropský trh však zaostává v jejich škálování. 

Na začátku roku 2025 registrovala EU pouze 110 takzvaných jednorožců (startupů s hodnotou přes miliardu dolarů), zatímco USA jich měly 687 a Čína 162. Zavedení EU Inc. má tento nepoměr napravit tím, že udrží inovativní firmy v Evropě a usnadní jim přístup k investorům na jednotném trhu.

Širší význam této reformy spočívá v posílení konkurenceschopnosti EU v globálním měřítku a v dokončení vize jednotného trhu do roku 2028. Pro investory a zakladatele technologických firem znamená zavedení 28. režimu snížení transakčních nákladů a právní jistotu při expanzi do dalších členských zemí.

Pokud Evropský parlament a Rada EU dosáhnou shody podle plánu do konce letošního roku, může tento krok představovat nejvýznamnější strukturální změnu v evropském obchodním právu za poslední desetiletí.

Vláda chce do roka digitalizovat všechny služby státu. Vhodných je jich až 6 000

Česká vláda plánuje do jednoho roku plně digitalizovat veškeré služby státu, aby vyhověla zákonu o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka s tím, že prioritou zůstává také digitalizace zdravotnictví a efektivní sdílení dat.

V současné době státní správa pracuje na revizi celkem 500 rozpracovaných projektů, které je nutné setřídit podle důležitosti. Důležitou roli v tomto procesu sehraje grémium Rady vlády pro informační společnost, které se již v příštím týdnu zaměří na 22 strategických programů. U každého z nich budou stanoveny pevné termíny dokončení a jmenováni konkrétní manažeři s přímou odpovědností za výsledek.

Podle Digitální informační agentury (DIA) existuje v rámci státu zhruba 6 000 služeb vhodných k digitalizaci. Aktuálně je plně dostupných v digitální formě 1 723 z nich, přičemž dalších 1 663 služeb se implementuje.

Povinnost digitalizace byla v roce 2025 odložena o dva roky. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svých zprávách opakovaně upozorňoval na nízkou úroveň řízení projektů, neúplnost dat a kritický nedostatek IT odborníků ve státní správě. Přestože stát v letech 2020 až 2024 vynaložil na digitalizaci přes 50 miliard korun, efektivita těchto výdajů byla často zpochybňována.

Úspěšné dokončení digitalizace je zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a snížení administrativní zátěže podnikatelů i občanů. Pro investory a manažery znamená tento posun potenciální zefektivnění komunikace s úřady a větší transparentnost procesů. Kritickým faktorem však zůstává schopnost státu zajistit dostatečné expertní kapacity a sjednotit roztříštěné systémy tak, aby byly uživatelsky přívětivé a splňovaly vysoké bezpečnostní standardy.

EGU: Energeticky náročným firmám v Česku hrozí kolaps. Havlíček slibuje přenesení poplatků na stát

Českým energeticky náročným podnikům hrozí bezprostřední ztráta konkurenceschopnosti a existenční potíže. Vyplývá to z nové studie poradenské společnosti EGU, podle které jsou na vině extrémně vysoké ceny energií, jež patří k nejvyšším v Evropě.

Zástupci průmyslu, včetně Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky, varují, že situace je neudržitelná, zejména v konfrontaci s Německem, které svým firmám garantuje fixní ceny elektřiny. Podniky proto po státu nežádají přímé dotace, ale zavedení systému kompenzací, který by srovnal podmínky na evropském trhu.

Na varování průmyslníků reagoval Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu. Avizoval, že nová vláda plánuje radikální kroky ke snížení cen energií, přičemž prioritou bude přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie z faktur odběratelů přímo na státní rozpočet.

Havlíček zdůraznil, že je nutné udržet průmyslovou základnu schopnou generovat přidanou hodnotu a zaměstnanost, a to i za cenu vyšší zátěže pro státní pokladnu.

Kromě řešení poplatků za obnovitelné zdroje se chce nastupující kabinet zaměřit na revizi výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou a na regulované složky cen energií. Podle studie EGU je současný stav důsledkem nezvládnuté dekarbonizace a drahých emisních povolenek, které znevýhodňují evropské firmy oproti konkurenci z USA či Číny. Havlíček proto potvrdil, že nová vláda bude na půdě EU tlačit na revizi evropské klimatické politiky Green Deal.

Německo chystá dotovanou elektřinu pro průmysl, firmy ale kritizují přísné podmínky

Německá vláda se blíží k finální dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má pomoci energeticky náročným podnikům čelit globální konkurenci, zejména z USA a Asie.

Opatření v hodnotě 3 až 5 miliard eur by mělo vstoupit v platnost od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Součástí plánu kabinetu kancléře Friedricha Merze je také vypsání aukcí na výstavbu 8 GW záložních plynových elektráren spalujících vodík, které mají stabilizovat síť v době výpadků obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv vládní představitelé prezentují dohodu jako klíčový krok pro záchranu německého průmyslu, samotná reakce podniků je kritická. Hlavním bodem sváru jsou podmínky čerpání podpory: dotovaná cena se má vztahovat pouze na 50 % spotřeby daného podniku a firmy musí polovinu získané pomoci povinně proinvestovat do modernizace.

Zástupci průmyslových svazů, například chemického či vápenného průmyslu, varují, že za těchto podmínek se slibovaná cílová cena 50 eur za megawatthodinu stane pro mnoho firem nedosažitelnou a opatření tak nebude dostatečně efektivní.