Skip to main content

Štítek: jüan

Čína podpoří globální roli jüanu a usnadní investice v zahraničí

Čínská lidová banka představila soubor nových opatření, která mají usnadnit zahraniční investice. Druhá největší ekonomika světa přesouvá svůj růstový model od nemovitostí k technologiím a inovativním sektorům. Cílem reforem je rovněž posílit stabilitu domácího peněžního trhu a zefektivnit řízení tržní likvidity.

Mezi hlavní body nového programu patří povolení pro šest největších státních bank, včetně Bank of China a China Construction Bank, provádět offshorové transakce v jüanech přímo v šanghajské zóně volného obchodu.

Centrální banka dále zavedla jedinečný nástroj FIMA RMB Repo, který zahraničním měnovým autoritám a státním investičním fondům zjednoduší přístup k likviditě výměnou za vysoce hodnocené čínské dluhopisy jako zástavu. Tyto kroky doplňují čerstvě uzavřené dohody o přímém zapojení 26 finančních institucí v Šanghaji do systému digitálního jüanu s cílem rozšířit mezinárodní využívání digitálního platidla e-CNY. Na domácím peněžním trhu plánují regulátoři rozšířit škálu jednodenních reverzních repo operací a zkoumají mechanismus nouzové likvidity pro nebankovní instituce během krizových stavů.

Představené reformy indikují snahu Pekingu o postupné zmezinárodnění jüanu a snížení dlouhodobé závislosti na globálním platebním systému ovládaném americkým dolarem. Podle ekonomických analytiků se role čínské centrální banky postupně transformuje z pouhého regulátora komerčního bankovního sektoru na správce tržní likvidity a stability finančních trhů.

Pro nadnárodní korporace a institucionální investory to znamená postupné otevírání čínského dluhopisového trhu a snazší diverzifikaci kapitálových toků do asijských aktiv. Bezprostřední reakce finančních trhů na vládní prohlášení však byla minimální, což dokládá stabilní kurz jüanu i vlažný vývoj hlavních čínských akciových indexů bezprostředně po zveřejnění zprávy.

Írán zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem. Platby přijímá v kryptoměnách a jüanech

Íránské revoluční gardy zavedly systém mýtného pro lodě proplouvající strategickým Hormuzským průlivem. Poplatky jsou vyžadovány v čínských jüanech nebo stablecoinech a jejich výše se odvíjí od objemu přepravovaného nákladu i politické příslušnosti plavidla. 

Podle informací deníku The Wall Street Journal musí provozovatelé lodí kontaktovat zprostředkovatelské firmy napojené na íránské ozbrojené složky. Cena za bezpečné proplutí obvykle začíná na jednom dolaru (přibližně 21 Kč) za barel ropy. U velkých tankerů typu VLCC s kapacitou kolem dvou milionů barelů tak mýtné může dosáhnout až dvou milionů dolarů (přibližně 42 milionů Kč).

Írán uplatňuje systém hodnocení zemí na škále od jedné do pěti, přičemž upřednostňuje plavidla ze spřátelených států, zatímco lodím ze zemí považovaných za agresory hrozí útoky.

V rámci vyjednávání o bezpečnosti jsou některé posádky nuceny měnit registraci lodí a vztyčovat vlajky států, které s Íránem vyjednaly dohody, jako je například Pákistán. Bezpečnostní experti však varují, že existence mýtného systému neznamená snížení nebezpečí pro námořní dopravu. Aby si Teherán zachoval věrohodnost a mohl mýtné vymáhat, musí si udržet schopnost reálně ohrožovat komerční plavidla v Perském zálivu, což potvrzují i hrozby útoků na tankery, které systém ignorují.

Situaci v regionu dále vyostřují prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který avizoval tvrdé údery proti Íránu v horizontu několika týdnů. Trump uvedl, že Spojené státy již nejsou na bezpečnosti Hormuzského průlivu přímo závislé a odpovědnost by měly převzít ostatní země.

Pro globální trhy a investory tento vývoj znamená nejen nárůst logistických nákladů a rizik, ale také další posun k využívání alternativních měn v energetickém sektoru, což v dlouhodobém horizontu oslabuje status dolaru jako hlavní světové měny.