Skip to main content

Štítek: investice

Experti čekají, že bitcoin v druhé polovině roku poroste. Může se dostat až k 90 000 dolarům

Cena bitcoinu by se v druhé polovině roku mohla zvýšit až k 90 000, nebo dokonce 100 000 dolarům (přibližně 1,9 až 2,1 milionu Kč) ze současných zhruba 65 000 dolarů (přibližně 1,38 milionu Kč). Uvedli to analytici a experti, které oslovila ČTK. Pokles pod hranici 60 000 dolarů naopak neočekávají.

Současný vývoj ceny bitcoinu je podle ředitele směnárny Bit.plus Martina Stránského typickou ukázkou toho, že kryptoměnový trh funguje v dlouhodobých cyklech. Po rekordních hodnotách z loňského roku, kdy se bitcoin dostal nad hranici 100 000 dolarů, nyní v červenci 2026 osciluje kolem 65 000 dolarů — meziročně tak jeho cena klesla o zhruba 39 procent. Za současnou korekcí podle něj stojí několik faktorů. Investoři po mimořádně silném růstu realizovali zisky, trh ovlivnila zvýšená geopolitická nejistota i opatrnější měnová politika americké centrální banky.

Bohumil Žitný ze společnosti Žitný a partneři pokles vnímá podobně: „Téměř čtyřicetiprocentní pokles může vypadat dramaticky, z pohledu historie bitcoinu ale nejde o mimořádnou událost. Naopak podobné korekce jsou součástí každého jeho tržního cyklu.“

Podle ředitele Anycoinu Marka Kyrsche lze u tradičních investorů do ETF fondů sledovat opětovný zájem po pár týdnech propadů. „I to by mohl být signál blížícího se dna medvědího trhu. Podle teorie cyklů se odhaduje, že v říjnu by mohla začít další fáze býčího cyklu,“ doplnil Kyrsch, který zároveň upozornil na riziko ještě jednoho „posledního“ propadu — podobně jako v roce 2022, kdy byl propad spojený s krachem burzy FTX.

Rostislav Plachý z Golden Gate připomněl, že kryptoměnový trh je tradičně výrazně volatilnější než akciové nebo dluhopisové trhy, a proto jsou podobně hluboké korekce jeho přirozenou součástí. „Bitcoin si udržuje pozici nejvýznamnějšího digitálního aktiva, pokračuje zájem institucionálních investorů a jeho omezená nabídka zůstává jedním z hlavních faktorů podporujících dlouhodobou hodnotu,“ dodal.

ČEZ Distribuce investuje do sítí do roku 2030 přes 93 miliard korun. Letos připojila rekordní počet nových odběratelů

Společnost ČEZ Distribuce plánuje do roku 2030 investovat do rozvoje své distribuční soustavy přes 93 miliard korun. Peníze půjdou zejména na rozšíření sítě kvůli připojování nových odběratelů a zdrojů, část investic bude zaměřena také na automatizaci a digitalizaci soustavy. Společnost letos výrazně zvýšila připojování nových odběratelů, přibývá i akumulačních zařízení.

Letos chce ČEZ Distribuce vynaložit kolem 18,5 miliardy korun. „Průběžně realizujeme investiční akce zaměřené na rozvoj, obnovu a posilování distribuční soustavy, abychom dokázali uspokojovat požadavky našich zákazníků. Jde především o připojování nových odběrných míst pro domácnosti, firmy i veřejnou správu, obnovitelných zdrojů elektřiny a zařízení pro ukládání energie, zejména bateriových úložišť. Významná část investic směřuje také do digitalizace a automatizace distribuční sítě,“ uvedl generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Změlík.

Potřeba zvýšených investic se projevuje už letos. Jen za první pololetí ČEZ Distribuce připojila 14 425 nových odběrných míst, což je o 470 odběratelů více než za celý loňský rok. Šlo o domácnosti, školy, podniky a velké firmy. Společnost tak nyní zajišťuje distribuci elektřiny pro 3,8 milionu odběrných míst.

Investice do elektroenergetických sítí zvyšují i další provozovatelé soustav. ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy plánuje investovat v průměru 13 miliard korun ročně, zejména do modernizace a posilování klíčových vedení a rozvoje transformoven. Zhruba 50procentní nárůst investic letos ohlásil distributor EG.D, který během roku vynaloží přes devět miliard korun. Pražská energetika letos v rámci investic do rozvoje sítě poprvé překoná částku tří miliard korun.

První emise českých dluhopisů vynesla 74 miliard korun. Koupilo si je 92 000 lidí

V první letošní emisi státních dluhopisů určených pro občany nakoupili lidé cenné papíry za 74 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Celkový objem objednávek dosáhl 80 miliard korun, ne všechny objednané obligace ale kupující nakonec zaplatili. Dluhopisy si pořídilo zhruba 92 000 lidí. Emise se uskutečnila ve středu a rozsah výrazně překročil původní květnový plán ministerstva, které počítalo s prodejem za 20 miliard korun.

Největší zájem měli lidé o pětiletý fixní dluhopis s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně, ten se prodal za 37,9 miliardy korun. Tříměsíční dluhopis s výnosem 3,75 procenta ročně vynesl 27,6 miliardy korun, protiinflační pětiletý dluhopis pak 8,5 miliardy korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že více než 69 procent upisovatelů nakoupilo státní dluhopisy poprvé. „Více než 124 000 občanů tak v současnosti drží doposud vydané emise v celkové výši 130,7 miliardy korun. Jde o historicky nejvyšší počet držitelů i nejvyšší jmenovitou hodnotu státních dluhopisů pro občany v oběhu, která nyní představuje 3,4 procenta státního dluhu,“ uvedla.

Ministerstvo financí program Dluhopisů Republiky vydávalo už v letech 2018 až 2021, tehdy pod stejnou ministryní v předchozí vládě Andreje Babiše (ANO). Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí v letech 2021 až 2025, vydávání dluhopisů pro občany zastavil s odůvodněním, že přinášely státu vyšší náklady než obligace prodané institucionálním investorům. Schillerová program po návratu do vlády letos obnovila. Většina zájemců (79 000 lidí) koupila obligace přes web ministerstva financí, zbývajících 13 000 využilo ČSOB nebo Českou spořitelnu. Nejpočetnější skupinou držitelů jsou lidé ve věku 50 až 60 let.

Analytik Investiky Vít Hradil vidí úspěch emise ve významných úsporách českých domácností, které dosud často leží na běžných účtech za nepříliš výhodných podmínek. Stratég Žitný & partneři Bohumil Žitný ale připomněl, že státní dluhopisy nejsou klasicky obchodovatelným nástrojem a jejich předčasné splacení je možné jen za předem daných podmínek, investoři by se proto podle něj neměli rozhodovat jen podle výnosu.

Další emise pro občany proběhne v říjnu, upisovací období potrvá od 24. srpna do 4. října a v nabídce budou pouze tříměsíční obligace. Třetí emisi ministerstvo plánuje v předvánočním období.

Kofola a Invest Gate koupí výrobce Bílinské kyselky z insolvence

Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody, Bílinskou kyselku, Zaječickou hořkou, Rudolfův pramen a Excelsior. Kupní smlouva byla podepsána 8. července 2026. Dokončení transakce podléhá schválení insolvenčního soudu, věřitelský výbor prodej již odsouhlasil. Převod vlastnictví se očekává ve třetím čtvrtletí letošního roku.

BHMW se nachází v insolvenčním řízení od června 2025. Příčinou byl nárůst závazků a neschopnost splácet dluhopisy. Příprava prodeje mohla začít až po březnovém rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který potvrdil prohlášení konkurzu. Krizový manažer Libor Duba, angažovaný insolvenčním správcem, firmu mezitím stabilizoval a přivedl do zisku. Nový vlastník podle Duby přebírá podnik zbavený většiny dluhů, které byly v řádech vyšších stovek milionů korun. V závodě v Bílině pracují ve dvou směnách 22 zaměstnanců, v Mariánských Lázních dalších šest.

„Bílinská kyselka je významným lázeňským pramenem z přírodního léčivého zdroje, na jehož záchraně se budeme velice rádi podílet,“ uvedl Daniel Buryš, ředitel Kofoly v Česku a na Slovensku. Za budoucí spolumajitele zdůraznil Kristian Bašta, zakladatel Invest Gate, že prioritou celého procesu bylo maximální uspokojení věřitelů při zachování budoucnosti firmy a jejích značek. Insolvenční správce Jaroslav Brož ocenil, že se podařilo prokázat funkčnost výroby s kladným hospodářským výsledkem i v průběhu konkurzního řízení.

Bílinská kyselka má historii přesahující 350 let a je tradičně využívána při trávicích obtížích a ke zlepšení látkové výměny. Kofola v minulosti již prokázala zkušenosti s revitalizací tradičních nápojových značek.

Tykač a Strnad chtějí vstoupit do Pirelli. Zajímá je deset až dvacet procent z čínského podílu

Čeští podnikatelé Pavel Tykač a Michal Strnad mají podle italského deníku Corriere della Sera zájem společně odkoupit část podílu, který v italském výrobci pneumatik Pirelli drží čínská státní skupina Sinochem. Zdroje listu uvádějí, že investoři uvažují o deseti až dvaceti procentech základního kapitálu společnosti. Při současných burzovních kurzech odpovídá tržní ocenění Pirelli 7,5 miliardy eur (přibližně 181 miliard Kč).

Jednání jsou podle informovaných zdrojů v rané fázi. Klíčovou překážkou jsou zatím rozdílné názory na ocenění společnosti mezi českou stranou a čínským prodávajícím. Sinochem ovládaný Pekingem je s podílem 34,1 procenta největším akcionářem Pirelli. Přibližně 27 procent drží italská investiční společnost Camfin, spojená s dlouholetým manažerem firmy Marcem Tronchetti Provery.

Sinochem se v posledních měsících ocitl pod tlakem italské vlády. Řím na začátku letošního roku uvalil na čínského akcionáře omezení v rámci tzv. zlaté pravomoci, která italské vládě umožňuje schvalovat nebo vetovat transakce ve strategicky důležitých odvětvích. Spor se týkal otázek správy a řízení Pirelli, přičemž italská strana prosazuje větší autonomii firmy vůči čínskému vlastníkovi.

Vláda schválila projekt AI Gigafactory v Česku. Celková investice dosáhne 100 miliard korun

Česká vláda schválila projekt zajištění infrastruktury pro vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, tzv. AI Gigafactory, na českém území. Oznámení přišlo po jednání vlády, kde to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Celková investice se odhaduje na přibližně 100 miliard korun: 70 miliard by vložily České Radiokomunikace jako soukromý investor, 15 miliard stát a 15 miliard Evropská komise.

Schválením projektu získalo Ministerstvo průmyslu a obchodu oprávnění uzavřít jménem České republiky dohodu o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking, evropským společným podnikem pro superpočítačové a AI infrastruktury. Výzva EuroHPC JU má být vyhlášena v červenci 2026 a v rámci EU bude vybráno až sedm konsorcií. Výsledky soutěže se očekávají na konci letošního roku.

Provozovatelem a vlastníkem infrastruktury mají být České Radiokomunikace, které ponesou finanční rizika projektu. Fyzické umístění se předpokládá v rámci stávajícího datového centra v Praze na Zbraslavi. Přímý závazek státu v první fázi činí 2,5 miliardy korun, které budou v plné výši dorovnány příspěvkem EU. Platby jsou rozloženy do let 2028–2032.

AI Gigafactory je součástí evropského programu AI Continent, jehož cílem je vybudovat vlastní kapacitu Evropy pro vývoj a trénink nejpokročilejších AI systémů. V případě úspěchu v soutěži by na území ČR mohla vzniknout specializovaná infrastruktura s desítkami tisíc AI akcelerátorů, přístupná veřejnému sektoru, výzkumným institucím, univerzitám, startupům i technologickým firmám.

Havlíček zdůraznil, že nejde o definitivní rozhodnutí o výstavbě, ale o zásadní krok k účasti v evropské soutěži. Díky evropskému modelu by Česká republika mohla získat přístup ke špičkovému výpočetnímu výkonu za výrazně výhodnějších podmínek, než kdyby podobnou kapacitu pořizoval stát samostatně. Projekt zároveň nevytváří nové nároky na státní rozpočet, jde o přesun a efektivnější využití prostředků, které stát již nyní vynakládá na cloudové a výpočetní služby.

Philip Morris ČR zahájil v Kutné Hoře výrobu nikotinových sáčků za dvě miliardy korun

Tabáková společnost Philip Morris ČR spustila ve svém kutnohorském závodě produkci nikotinových sáčků. Do rozšíření kapacity a modernizace technologického vybavení firma investovala přes dvě miliardy korun. Tento krok je součástí dlouhodobé globální strategie zaměřené na postupné nahrazování tradičních cigaret bezdýmnými alternativami.

Finální objem investice se nakonec zdvojnásobil oproti původně plánované jedné miliardě korun. Nová linka na výrobu sáčků značky ZYN bude v továrně s dvousetletou tradicí fungovat souběžně s dosavadní produkcí tabákových výrobků.

V podniku nyní pracuje přibližně 700 kmenových zaměstnanců a dalších 300 pracovníků zajišťují dodavatelské firmy. Kvůli plánovanému nárůstu objemu výroby pro export do 45 zemí světa hodlá společnost v příštím roce zvýšit počet zaměstnanců o 100 až 120 nových specialistů.

Z makroekonomického hlediska investice posiluje exportní pozici České republiky, kde tabákové a nikotinové výrobky tvoří významný podíl celkového vývozu. Nová strategie zaměřená na alternativy přichází v době, kdy společnost čelí poklesu odbytu klasických výrobků ke kouření, což se loni projevilo snížením čistého zisku o 9,2 procenta na 3,04 miliardy korun. Úspěch nových produktů tak bude klíčový pro stabilizaci finančních výsledků skupiny, jejíž tržby loni dosáhly 21,69 miliardy korun.

Tchajwanská firma postaví v Ústeckém kraji logistické centrum pro polovodičové chemikálie

Tchajwanská společnost i-TRANS Global připravuje v Ústeckém kraji evropské logistické centrum pro polovodičové chemikálie a speciální plyny. Počáteční investice dosáhne minimálně 20 milionů eur (přibližně 487 milionů Kč) a projekt vytvoří 60 nových pracovních míst.

Centrum bude sloužit jako distribuční a bezpečnostní uzel zásobující především novou polovodičovou továrnu TSMC v německých Drážďanech.

Provoz o rozloze téměř 17 000 metrů čtverečních se zařadí mezi největší specializované logistické areály svého druhu ve střední Evropě. Investor momentálně hledá konkrétní lokalitu na severu Čech, přičemž spuštění provozu plánuje na začátek roku 2028.

Severočeský region byl zvolen pro svou strategickou blízkost k Drážďanům, kam lze materiály doručit do jedné hodiny, a také pro dlouhou historii chemické výroby s dostatkem kvalifikovaných pracovníků.

V první fázi bude centrum schopné ročně zpracovat přibližně 19 500 tun chemikálií a plynů, přičemž stálé bezpečnostní zásoby budou činit kolem 6 500 tun. Převzetí objektu a uzavření nájemní smlouvy by mělo proběhnout do konce roku 2027. V další etapě plánuje tchajwanská skupina rozvinout spolupráci s českými výrobci chemikálií a technickými univerzitami, jako jsou VŠCHT v Praze nebo Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, na přípravě specialistů pro polovodičové dodavatelské řetězce.

Tato investice představuje impulz pro evropský chemický průmysl, který v posledních letech čelil slabší výkonnosti. Příchod společnosti i-TRANS Global může do regionu přilákat další subdodavatele navázané na polovodičový ekosystém a podpořit vznik nových pracovních míst.

Pro českou ekonomiku je projekt důležitý, protože rozšiřuje její roli v evropském polovodičovém ekosystému nad rámec pouhé výroby koncových zařízení. Zapojení do specializovaných služeb, kontroly kvality a pokročilé logistiky pro moderní technologie zvyšuje přidanou hodnotu domácího průmyslu a posiluje jeho mezinárodní význam.

Google investuje do Anthropic až 40 miliard dolarů

Americký technologický gigant Google plánuje investovat až 40 miliard dolarů (přes 830 miliard Kč) do společnosti Anthropic, která patří k předním vývojářům umělé inteligence.

Investice proběhne v několika fázích a má upevnit postavení Googlu v konkurenčním boji o nadvládu nad AI technologiemi.

Dohoda je strukturována podle dosažených výsledků: v první fázi Google do firmy vloží deset miliard dolarů (přibližně 207,5 miliardy Kč). Zbývajících 30 miliard dolarů (přibližně 622,5 miliardy Kč) bude následovat po splnění stanovených technologických a obchodních cílů.

Podobnou strategii zvolil tento týden také Amazon, který do Anthropicu přislíbil celkem 25 miliard dolarů (přibližně 518,8 miliardy Kč). Anthropic, založený v roce 2021 bývalými členy týmu OpenAI, očekává letos tržby ve výši 30 miliard dolarů (přibližně 622,5 miliardy Kč), což představuje výrazný nárůst oproti loňským devíti miliardám.

Partnerství Googlu a Anthropicu je příkladem takzvaných cyklických obchodů v technologickém odvětví. Část investovaných prostředků se investorovi vrací jako protihodnota za využívání jeho cloudové infrastruktury a specializovaných čipů. Google tak získává nejen podíl v nadějném startupu, ale také garantovaný odbyt pro své výpočetní kapacity.

Navzdory finanční síle však Anthropic čelí regulatorním komplikacím. Firma odmítla nasazení svých modelů pro vojenské účely nebo hromadný dohled, což vedlo ministerstvo obrany USA k označení společnosti za riziko pro státní dodavatelský řetězec.

Pro investory je podstatné, jak Anthropic vyřeší své spory s americkou vládou, protože omezení pro státní zakázky může ovlivnit jeho budoucí valuaci. Zároveň je patrné, že konkurence mezi chatboty Claude a ChatGPT se díky miliardovým injekcím dále vyostří. Strategické propojení s Googlem dává Anthropicu přístup k unikátnímu hardwaru, který je pro trénování nejmodernějších modelů zcela zásadní.

Daimler Trucks v Chebu vyrobí 25 tisíc vozů ročně, linka spojí dieselové i elektrické pohony

Koncern Daimler Truck potvrdil detaily k novému závodu v Chebu, který bude produkovat až 25 000 nákladních vozidel ročně. Výstavba areálu začne v roce 2027 a výroba se rozběhne na konci desetiletí.

Projekt počítá s instalací flexibilní výrobní linky schopné reagovat na aktuální poptávku po tradičních i bezemisních pohonech.

Produkce se do Chebu částečně přesune ze stávajících kapacit v Německu a Turecku, přičemž celkový objem výroby skupiny má díky novému závodu vzrůst. Strategie investora sází na vysokou míru kvalifikace a stabilitu pracovních sil, čemuž odpovídá i plán nabízet mzdové ohodnocení převyšující krajský průměr.

Nábor a zaškolování personálu v německých závodech firmy začne s výrazným předstihem před oficiálním spuštěním provozu.

Pro Karlovarský kraj je investice zásadním krokem v transformaci regionu od těžebního průmyslu k moderní strojírenské výrobě. Státní agentura CzechInvest již připravuje programy pro zapojení tuzemských subdodavatelů do dodavatelského řetězce Daimler Truck. Tato synergie mezi státem, krajem a městem má potenciál výrazně zvýšit hospodářský výkon regionu a podpořit rozvoj odborného technického vzdělávání.

Pro investory a regionální podniky se otevírají příležitosti v oblasti logistiky a subdodavatelských služeb. Dlouhodobý horizont projektu do roku 2030 dává státu i samosprávám prostor pro nutné investice do bydlení a dopravy.

Mercedes-Benz vybuduje v Chebu závod na nákladní vozy za osm miliard korun

Německá skupina Daimler Truck plánuje v Chebu výstavbu nového výrobního závodu Mercedes-Benz Trucks s roční kapacitou 25 000 nákladních automobilů. Investice v úvodní fázi dosáhne sedmi až osmi miliard korun a v Karlovarském kraji vytvoří 1 100 pracovních míst. Zahájení produkce, která se zaměří i na modely s alternativními pohony, je naplánováno na rok 2030.

Výstavba areálu o rozloze 65 hektarů v rámci Strategického podnikatelského parku Cheb by měla být zahájena do konce příštího roku. Projekt vzniká jako společná iniciativa státu, města a kraje, přičemž stát zajistí zasíťování pozemků a následný odprodej investorovi bez využití přímých investičních pobídek.

Pro město Cheb transakce znamená přísun přibližně dvou miliard korun v nadcházejících letech a další prostředky na rozvoj infrastruktury, včetně posílení železničního terminálu a školství. Podle ekonomických propočtů by tato investice měla do veřejných rozpočtů přinést 14 miliard korun a k celkovému hrubému domácímu produktu přispět částkou přibližně 31 miliard korun.

Realizace závodu představuje zásadní impulz pro Karlovarský kraj, který se dlouhodobě potýká s podprůměrnou mzdovou hladinou a vyšší nezaměstnaností. Investor plánuje nabízet mzdy o 20 procent vyšší, než je aktuální krajský průměr, který v loňském roce činil 42 049 korun.

Očekává se, že na hlavní výrobu naváže příchod dalších subdodavatelů, pro které jsou v regionu připravovány menší průmyslové zóny. Celkové náklady na přípravu infrastruktury pro podnikatelský park, v němž bude Mercedes-Benz Trucks dominantním subjektem, se odhadují na čtyři až pět miliard korun ze státních zdrojů.

Z hlediska struktury tuzemského průmyslu jde o významnou diverzifikaci automobilového sektoru, který je aktuálně dominantně orientován na osobní vozy. V segmentu nákladních automobilů v současnosti v Česku působí pouze značka Tatra Trucks. Rozšíření výroby o vozidla s alternativními pohony je odborníky vnímáno jako strategický krok posilující evropskou konkurenceschopnost českého autoprůmyslu.

V Pardubicích vyroste největší hokejová aréna světa za 12,5 miliardy korun

Podnikatel Petr Dědek, majitel skupiny D+D Group, představil finální parametry projektu nové multifunkční arény v Pardubicích s plánovanou kapacitou 22 300 diváků. Investice v odhadované výši 12,5 miliardy korun má ambici vytvořit největší hokejový stadion na světě, jehož otevření je naplánováno na rok 2029. 

Výstavba v lokalitě Nová Cihelna by měla být zahájena v létě letošního roku, jakmile investor obdrží stavební povolení a uzavře plánovací smlouvu s městem. Celý komplex bude kromě hlavní haly zahrnovat také tréninkovou arénu pro 2 800 lidí, hotel s kapacitou 500 hostů, kongresový sál pro tisíc osob a parkovací dům pro více než 2 000 vozů. Významnou technickou výzvou je sanace staré skládky s půl milionem tun odpadu, jejíž likvidace si vyžádá investici až 1,5 miliardy korun, kterou plně uhradí investorská skupina.

Financování projektu je postaveno na 35% podílu vlastních zdrojů, přičemž zbývající část mají pokrýt bankovní úvěry a vklady zahraničních partnerů. Přestože odhadované náklady kvůli inflaci a geopolitické situaci vzrostly oproti původním předpokladům o dvě miliardy korun, investor považuje projekt za stabilní investici s předpokládaným výnosem. Pardubická aréna svou kapacitou překoná pražskou O2 arenu, která pojme 20 000 diváků.

 

Foto: Facebook MHAP