Skip to main content

Štítek: investice

Česká koruna posílila vůči euru i dolaru. Kurz je ma maximu za poslední dva roky.

První emise českých dluhopisů vynesla 74 miliard korun. Koupilo si je 92 000 lidí

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

V první letošní emisi státních dluhopisů určených pro občany nakoupili lidé cenné papíry za 74 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Celkový objem objednávek dosáhl 80 miliard korun, ne všechny objednané obligace ale kupující nakonec zaplatili. Dluhopisy si pořídilo zhruba 92 000 lidí. Emise se uskutečnila ve středu a rozsah výrazně překročil původní květnový plán ministerstva, které počítalo s prodejem za 20 miliard korun.

Největší zájem měli lidé o pětiletý fixní dluhopis s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně, ten se prodal za 37,9 miliardy korun. Tříměsíční dluhopis s výnosem 3,75 procenta ročně vynesl 27,6 miliardy korun, protiinflační pětiletý dluhopis pak 8,5 miliardy korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že více než 69 procent upisovatelů nakoupilo státní dluhopisy poprvé. „Více než 124 000 občanů tak v současnosti drží doposud vydané emise v celkové výši 130,7 miliardy korun. Jde o historicky nejvyšší počet držitelů i nejvyšší jmenovitou hodnotu státních dluhopisů pro občany v oběhu, která nyní představuje 3,4 procenta státního dluhu,“ uvedla.

Ministerstvo financí program Dluhopisů Republiky vydávalo už v letech 2018 až 2021, tehdy pod stejnou ministryní v předchozí vládě Andreje Babiše (ANO). Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí v letech 2021 až 2025, vydávání dluhopisů pro občany zastavil s odůvodněním, že přinášely státu vyšší náklady než obligace prodané institucionálním investorům. Schillerová program po návratu do vlády letos obnovila. Většina zájemců (79 000 lidí) koupila obligace přes web ministerstva financí, zbývajících 13 000 využilo ČSOB nebo Českou spořitelnu. Nejpočetnější skupinou držitelů jsou lidé ve věku 50 až 60 let.

Analytik Investiky Vít Hradil vidí úspěch emise ve významných úsporách českých domácností, které dosud často leží na běžných účtech za nepříliš výhodných podmínek. Stratég Žitný & partneři Bohumil Žitný ale připomněl, že státní dluhopisy nejsou klasicky obchodovatelným nástrojem a jejich předčasné splacení je možné jen za předem daných podmínek, investoři by se proto podle něj neměli rozhodovat jen podle výnosu.

Další emise pro občany proběhne v říjnu, upisovací období potrvá od 24. srpna do 4. října a v nabídce budou pouze tříměsíční obligace. Třetí emisi ministerstvo plánuje v předvánočním období.

Kofola a Invest Gate koupí výrobce Bílinské kyselky z insolvence

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody, Bílinskou kyselku, Zaječickou hořkou, Rudolfův pramen a Excelsior. Kupní smlouva byla podepsána 8. července 2026. Dokončení transakce podléhá schválení insolvenčního soudu, věřitelský výbor prodej již odsouhlasil. Převod vlastnictví se očekává ve třetím čtvrtletí letošního roku.

BHMW se nachází v insolvenčním řízení od června 2025. Příčinou byl nárůst závazků a neschopnost splácet dluhopisy. Příprava prodeje mohla začít až po březnovém rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který potvrdil prohlášení konkurzu. Krizový manažer Libor Duba, angažovaný insolvenčním správcem, firmu mezitím stabilizoval a přivedl do zisku. Nový vlastník podle Duby přebírá podnik zbavený většiny dluhů, které byly v řádech vyšších stovek milionů korun. V závodě v Bílině pracují ve dvou směnách 22 zaměstnanců, v Mariánských Lázních dalších šest.

„Bílinská kyselka je významným lázeňským pramenem z přírodního léčivého zdroje, na jehož záchraně se budeme velice rádi podílet,“ uvedl Daniel Buryš, ředitel Kofoly v Česku a na Slovensku. Za budoucí spolumajitele zdůraznil Kristian Bašta, zakladatel Invest Gate, že prioritou celého procesu bylo maximální uspokojení věřitelů při zachování budoucnosti firmy a jejích značek. Insolvenční správce Jaroslav Brož ocenil, že se podařilo prokázat funkčnost výroby s kladným hospodářským výsledkem i v průběhu konkurzního řízení.

Bílinská kyselka má historii přesahující 350 let a je tradičně využívána při trávicích obtížích a ke zlepšení látkové výměny. Kofola v minulosti již prokázala zkušenosti s revitalizací tradičních nápojových značek.

Tykač a Strnad chtějí vstoupit do Pirelli. Zajímá je deset až dvacet procent z čínského podílu

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Čeští podnikatelé Pavel Tykač a Michal Strnad mají podle italského deníku Corriere della Sera zájem společně odkoupit část podílu, který v italském výrobci pneumatik Pirelli drží čínská státní skupina Sinochem. Zdroje listu uvádějí, že investoři uvažují o deseti až dvaceti procentech základního kapitálu společnosti. Při současných burzovních kurzech odpovídá tržní ocenění Pirelli 7,5 miliardy eur (přibližně 181 miliard Kč).

Jednání jsou podle informovaných zdrojů v rané fázi. Klíčovou překážkou jsou zatím rozdílné názory na ocenění společnosti mezi českou stranou a čínským prodávajícím. Sinochem ovládaný Pekingem je s podílem 34,1 procenta největším akcionářem Pirelli. Přibližně 27 procent drží italská investiční společnost Camfin, spojená s dlouholetým manažerem firmy Marcem Tronchetti Provery.

Sinochem se v posledních měsících ocitl pod tlakem italské vlády. Řím na začátku letošního roku uvalil na čínského akcionáře omezení v rámci tzv. zlaté pravomoci, která italské vládě umožňuje schvalovat nebo vetovat transakce ve strategicky důležitých odvětvích. Spor se týkal otázek správy a řízení Pirelli, přičemž italská strana prosazuje větší autonomii firmy vůči čínskému vlastníkovi.

Inside of a data center

Vláda schválila projekt AI Gigafactory v Česku. Celková investice dosáhne 100 miliard korun

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Česká vláda schválila projekt zajištění infrastruktury pro vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, tzv. AI Gigafactory, na českém území. Oznámení přišlo po jednání vlády, kde to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Celková investice se odhaduje na přibližně 100 miliard korun: 70 miliard by vložily České Radiokomunikace jako soukromý investor, 15 miliard stát a 15 miliard Evropská komise.

Schválením projektu získalo Ministerstvo průmyslu a obchodu oprávnění uzavřít jménem České republiky dohodu o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking, evropským společným podnikem pro superpočítačové a AI infrastruktury. Výzva EuroHPC JU má být vyhlášena v červenci 2026 a v rámci EU bude vybráno až sedm konsorcií. Výsledky soutěže se očekávají na konci letošního roku.

Provozovatelem a vlastníkem infrastruktury mají být České Radiokomunikace, které ponesou finanční rizika projektu. Fyzické umístění se předpokládá v rámci stávajícího datového centra v Praze na Zbraslavi. Přímý závazek státu v první fázi činí 2,5 miliardy korun, které budou v plné výši dorovnány příspěvkem EU. Platby jsou rozloženy do let 2028–2032.

AI Gigafactory je součástí evropského programu AI Continent, jehož cílem je vybudovat vlastní kapacitu Evropy pro vývoj a trénink nejpokročilejších AI systémů. V případě úspěchu v soutěži by na území ČR mohla vzniknout specializovaná infrastruktura s desítkami tisíc AI akcelerátorů, přístupná veřejnému sektoru, výzkumným institucím, univerzitám, startupům i technologickým firmám.

Havlíček zdůraznil, že nejde o definitivní rozhodnutí o výstavbě, ale o zásadní krok k účasti v evropské soutěži. Díky evropskému modelu by Česká republika mohla získat přístup ke špičkovému výpočetnímu výkonu za výrazně výhodnějších podmínek, než kdyby podobnou kapacitu pořizoval stát samostatně. Projekt zároveň nevytváří nové nároky na státní rozpočet, jde o přesun a efektivnější využití prostředků, které stát již nyní vynakládá na cloudové a výpočetní služby.

Nicotine pouches, Philip Morris ČR in Kutná Hora

Philip Morris ČR zahájil v Kutné Hoře výrobu nikotinových sáčků za dvě miliardy korun

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Tabáková společnost Philip Morris ČR spustila ve svém kutnohorském závodě produkci nikotinových sáčků. Do rozšíření kapacity a modernizace technologického vybavení firma investovala přes dvě miliardy korun. Tento krok je součástí dlouhodobé globální strategie zaměřené na postupné nahrazování tradičních cigaret bezdýmnými alternativami.

Finální objem investice se nakonec zdvojnásobil oproti původně plánované jedné miliardě korun. Nová linka na výrobu sáčků značky ZYN bude v továrně s dvousetletou tradicí fungovat souběžně s dosavadní produkcí tabákových výrobků.

V podniku nyní pracuje přibližně 700 kmenových zaměstnanců a dalších 300 pracovníků zajišťují dodavatelské firmy. Kvůli plánovanému nárůstu objemu výroby pro export do 45 zemí světa hodlá společnost v příštím roce zvýšit počet zaměstnanců o 100 až 120 nových specialistů.

Z makroekonomického hlediska investice posiluje exportní pozici České republiky, kde tabákové a nikotinové výrobky tvoří významný podíl celkového vývozu. Nová strategie zaměřená na alternativy přichází v době, kdy společnost čelí poklesu odbytu klasických výrobků ke kouření, což se loni projevilo snížením čistého zisku o 9,2 procenta na 3,04 miliardy korun. Úspěch nových produktů tak bude klíčový pro stabilizaci finančních výsledků skupiny, jejíž tržby loni dosáhly 21,69 miliardy korun.

semiconductor industry in Czechia

Tchajwanská firma postaví v Ústeckém kraji logistické centrum pro polovodičové chemikálie

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Tchajwanská společnost i-TRANS Global připravuje v Ústeckém kraji evropské logistické centrum pro polovodičové chemikálie a speciální plyny. Počáteční investice dosáhne minimálně 20 milionů eur (přibližně 487 milionů Kč) a projekt vytvoří 60 nových pracovních míst.

Centrum bude sloužit jako distribuční a bezpečnostní uzel zásobující především novou polovodičovou továrnu TSMC v německých Drážďanech.

Provoz o rozloze téměř 17 000 metrů čtverečních se zařadí mezi největší specializované logistické areály svého druhu ve střední Evropě. Investor momentálně hledá konkrétní lokalitu na severu Čech, přičemž spuštění provozu plánuje na začátek roku 2028.

Severočeský region byl zvolen pro svou strategickou blízkost k Drážďanům, kam lze materiály doručit do jedné hodiny, a také pro dlouhou historii chemické výroby s dostatkem kvalifikovaných pracovníků.

V první fázi bude centrum schopné ročně zpracovat přibližně 19 500 tun chemikálií a plynů, přičemž stálé bezpečnostní zásoby budou činit kolem 6 500 tun. Převzetí objektu a uzavření nájemní smlouvy by mělo proběhnout do konce roku 2027. V další etapě plánuje tchajwanská skupina rozvinout spolupráci s českými výrobci chemikálií a technickými univerzitami, jako jsou VŠCHT v Praze nebo Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, na přípravě specialistů pro polovodičové dodavatelské řetězce.

Tato investice představuje impulz pro evropský chemický průmysl, který v posledních letech čelil slabší výkonnosti. Příchod společnosti i-TRANS Global může do regionu přilákat další subdodavatele navázané na polovodičový ekosystém a podpořit vznik nových pracovních míst.

Pro českou ekonomiku je projekt důležitý, protože rozšiřuje její roli v evropském polovodičovém ekosystému nad rámec pouhé výroby koncových zařízení. Zapojení do specializovaných služeb, kontroly kvality a pokročilé logistiky pro moderní technologie zvyšuje přidanou hodnotu domácího průmyslu a posiluje jeho mezinárodní význam.

Google investuje do Anthropic až 40 miliard dolarů

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Americký technologický gigant Google plánuje investovat až 40 miliard dolarů (přes 830 miliard Kč) do společnosti Anthropic, která patří k předním vývojářům umělé inteligence.

Investice proběhne v několika fázích a má upevnit postavení Googlu v konkurenčním boji o nadvládu nad AI technologiemi.

Dohoda je strukturována podle dosažených výsledků: v první fázi Google do firmy vloží deset miliard dolarů (přibližně 207,5 miliardy Kč). Zbývajících 30 miliard dolarů (přibližně 622,5 miliardy Kč) bude následovat po splnění stanovených technologických a obchodních cílů.

Podobnou strategii zvolil tento týden také Amazon, který do Anthropicu přislíbil celkem 25 miliard dolarů (přibližně 518,8 miliardy Kč). Anthropic, založený v roce 2021 bývalými členy týmu OpenAI, očekává letos tržby ve výši 30 miliard dolarů (přibližně 622,5 miliardy Kč), což představuje výrazný nárůst oproti loňským devíti miliardám.

Partnerství Googlu a Anthropicu je příkladem takzvaných cyklických obchodů v technologickém odvětví. Část investovaných prostředků se investorovi vrací jako protihodnota za využívání jeho cloudové infrastruktury a specializovaných čipů. Google tak získává nejen podíl v nadějném startupu, ale také garantovaný odbyt pro své výpočetní kapacity.

Navzdory finanční síle však Anthropic čelí regulatorním komplikacím. Firma odmítla nasazení svých modelů pro vojenské účely nebo hromadný dohled, což vedlo ministerstvo obrany USA k označení společnosti za riziko pro státní dodavatelský řetězec.

Pro investory je podstatné, jak Anthropic vyřeší své spory s americkou vládou, protože omezení pro státní zakázky může ovlivnit jeho budoucí valuaci. Zároveň je patrné, že konkurence mezi chatboty Claude a ChatGPT se díky miliardovým injekcím dále vyostří. Strategické propojení s Googlem dává Anthropicu přístup k unikátnímu hardwaru, který je pro trénování nejmodernějších modelů zcela zásadní.

Daimler Trucks v Chebu vyrobí 25 tisíc vozů ročně, linka spojí dieselové i elektrické pohony

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Koncern Daimler Truck potvrdil detaily k novému závodu v Chebu, který bude produkovat až 25 000 nákladních vozidel ročně. Výstavba areálu začne v roce 2027 a výroba se rozběhne na konci desetiletí.

Projekt počítá s instalací flexibilní výrobní linky schopné reagovat na aktuální poptávku po tradičních i bezemisních pohonech.

Produkce se do Chebu částečně přesune ze stávajících kapacit v Německu a Turecku, přičemž celkový objem výroby skupiny má díky novému závodu vzrůst. Strategie investora sází na vysokou míru kvalifikace a stabilitu pracovních sil, čemuž odpovídá i plán nabízet mzdové ohodnocení převyšující krajský průměr.

Nábor a zaškolování personálu v německých závodech firmy začne s výrazným předstihem před oficiálním spuštěním provozu.

Pro Karlovarský kraj je investice zásadním krokem v transformaci regionu od těžebního průmyslu k moderní strojírenské výrobě. Státní agentura CzechInvest již připravuje programy pro zapojení tuzemských subdodavatelů do dodavatelského řetězce Daimler Truck. Tato synergie mezi státem, krajem a městem má potenciál výrazně zvýšit hospodářský výkon regionu a podpořit rozvoj odborného technického vzdělávání.

Pro investory a regionální podniky se otevírají příležitosti v oblasti logistiky a subdodavatelských služeb. Dlouhodobý horizont projektu do roku 2030 dává státu i samosprávám prostor pro nutné investice do bydlení a dopravy.

Mercedes-Benz vybuduje v Chebu závod na nákladní vozy za osm miliard korun

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Německá skupina Daimler Truck plánuje v Chebu výstavbu nového výrobního závodu Mercedes-Benz Trucks s roční kapacitou 25 000 nákladních automobilů. Investice v úvodní fázi dosáhne sedmi až osmi miliard korun a v Karlovarském kraji vytvoří 1 100 pracovních míst. Zahájení produkce, která se zaměří i na modely s alternativními pohony, je naplánováno na rok 2030.

Výstavba areálu o rozloze 65 hektarů v rámci Strategického podnikatelského parku Cheb by měla být zahájena do konce příštího roku. Projekt vzniká jako společná iniciativa státu, města a kraje, přičemž stát zajistí zasíťování pozemků a následný odprodej investorovi bez využití přímých investičních pobídek.

Pro město Cheb transakce znamená přísun přibližně dvou miliard korun v nadcházejících letech a další prostředky na rozvoj infrastruktury, včetně posílení železničního terminálu a školství. Podle ekonomických propočtů by tato investice měla do veřejných rozpočtů přinést 14 miliard korun a k celkovému hrubému domácímu produktu přispět částkou přibližně 31 miliard korun.

Realizace závodu představuje zásadní impulz pro Karlovarský kraj, který se dlouhodobě potýká s podprůměrnou mzdovou hladinou a vyšší nezaměstnaností. Investor plánuje nabízet mzdy o 20 procent vyšší, než je aktuální krajský průměr, který v loňském roce činil 42 049 korun.

Očekává se, že na hlavní výrobu naváže příchod dalších subdodavatelů, pro které jsou v regionu připravovány menší průmyslové zóny. Celkové náklady na přípravu infrastruktury pro podnikatelský park, v němž bude Mercedes-Benz Trucks dominantním subjektem, se odhadují na čtyři až pět miliard korun ze státních zdrojů.

Z hlediska struktury tuzemského průmyslu jde o významnou diverzifikaci automobilového sektoru, který je aktuálně dominantně orientován na osobní vozy. V segmentu nákladních automobilů v současnosti v Česku působí pouze značka Tatra Trucks. Rozšíření výroby o vozidla s alternativními pohony je odborníky vnímáno jako strategický krok posilující evropskou konkurenceschopnost českého autoprůmyslu.

V Pardubicích vyroste největší hokejová aréna světa za 12,5 miliardy korun

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Podnikatel Petr Dědek, majitel skupiny D+D Group, představil finální parametry projektu nové multifunkční arény v Pardubicích s plánovanou kapacitou 22 300 diváků. Investice v odhadované výši 12,5 miliardy korun má ambici vytvořit největší hokejový stadion na světě, jehož otevření je naplánováno na rok 2029. 

Výstavba v lokalitě Nová Cihelna by měla být zahájena v létě letošního roku, jakmile investor obdrží stavební povolení a uzavře plánovací smlouvu s městem. Celý komplex bude kromě hlavní haly zahrnovat také tréninkovou arénu pro 2 800 lidí, hotel s kapacitou 500 hostů, kongresový sál pro tisíc osob a parkovací dům pro více než 2 000 vozů. Významnou technickou výzvou je sanace staré skládky s půl milionem tun odpadu, jejíž likvidace si vyžádá investici až 1,5 miliardy korun, kterou plně uhradí investorská skupina.

Financování projektu je postaveno na 35% podílu vlastních zdrojů, přičemž zbývající část mají pokrýt bankovní úvěry a vklady zahraničních partnerů. Přestože odhadované náklady kvůli inflaci a geopolitické situaci vzrostly oproti původním předpokladům o dvě miliardy korun, investor považuje projekt za stabilní investici s předpokládaným výnosem. Pardubická aréna svou kapacitou překoná pražskou O2 arenu, která pojme 20 000 diváků.

 

Foto: Facebook MHAP

paměťový čip

Bloomberg: Investice do AI vysávají trh s paměťovými čipy, elektronika zdražuje

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Globální trh s elektronikou čelí napětí kvůli nedostatku paměťových čipů. Podle analýzy agentury Bloomberg je hlavním důvodem masivní vlna investic do infrastruktury pro umělou inteligenci, která přesouvá výrobní kapacity směrem k výkonným čipům pro datová centra. Důsledkem je růst cen počítačů, chytrých telefonů i automobilů.

Výrobci jako Samsung, SK Hynix či Micron dávají přednost moderním pamětem s vysokou propustností (HBM), které jsou nezbytné pro provoz pokročilých AI modelů. Tyto produkty jsou ziskovější a spotřebují výrazně více výrobní kapacity než běžné paměti používané v noteboocích nebo mobilech. Jeden nový AI čip od Nvidie podle Bloombergu vyžaduje stejné množství paměti jako stovky výkonných osobních počítačů nebo tisíce chytrých telefonů.

Technologičtí giganti jako Microsoft, Alphabet či Meta letos plánují investovat do AI infrastruktury přes 650 miliard dolarů (zhruba 13,3 bilionu Kč), čímž fakticky „vykupují“ trh s pamětmi.

Podle analýzy hrozí, že u levnějších chytrých telefonů může podíl nákladů na paměť vzrůst do konce roku z deseti až na 30 procent ceny komponent. Dopady už pociťují i velcí hráči. Šéf Applu Tim Cook varoval před tlakem na marže iPhonů, Elon Musk zmínil možnost výstavby vlastní továrny na paměti pro Teslu. Společnost Sony podle interních informací zvažuje odsun premiéry nové generace PlayStation až na roky 2028 či 2029.

Někteří analytici zároveň varují před možnou investiční bublinou v sektoru AI, která svými parametry začíná připomínat období před prasknutím takzvané dotcomové bubliny na přelomu tisíciletí.

Česká koruna posílila vůči euru i dolaru. Kurz je ma maximu za poslední dva roky.

Vláda schválila hospodářskou strategii. Růst má táhnout soukromý sektor

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Vláda schválila novou hospodářskou strategii, která má podle premiéra Andreje Babiše postavit ekonomický růst především na rozvoji soukromého sektoru. Dokument obsahuje soubor opatření zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí a investiční aktivity. Kabinet se chce soustředit zejména na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, bydlení či dopravu.

„Hlavním tahounem hospodářství se musí stát privátní sektor, nikoliv stát. Úkolem státu bude vytvořit předvídatelné prostředí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Strategie v oblasti energetiky počítá například s výkupem akcií minoritních akcionářů společnosti ČEZ, investicemi do jaderné energetiky a plynu a s cílem snížit ceny energií.

Vzdělávání má více reagovat na potřeby trhu práce a posílit internacionalizaci vysokých škol. V oblasti bydlení vláda plánuje změny stavebního zákona a reformu nájemního trhu. Dopravní část strategie zahrnuje dokončení dálniční sítě, modernizaci železničních koridorů a zahájení výstavby vysokorychlostních tratí.

Kabinet chce podpořit investice prostřednictvím evropských finančních nástrojů, většího zapojení PPP projektů i investic státních podniků. „Chceme méně dotovat a více motivovat firmy k investicím,“ uvedl Havlíček. Dokument obsahuje harmonogram jednotlivých kroků, jejichž plnění bude koordinovat tým při ministerstvu průmyslu.

Analytici dlouhodobě označují důraz na soukromý sektor za správný směr, zároveň však upozorňují na rizika některých navržených opatření, zejména plánovaného zestátnění ČEZ.