Skip to main content

Tag: inovace

Čína používá svou AI DeepSeek ve vývoji zbraní, dronů nebo robotických psů.

Čínská armáda sází na AI. Využívá DeepSeek a čipy Huawei i Nvidia

Written by spravce on . Posted in Zprávy ze světa.

Čínská lidová osvobozenecká armáda systematicky pracuje na zavedení umělé inteligence do svých vojenských kapacit a silně přitom favorizuje domácí AI model DeepSeek.

Podle přehledu stovek výzkumných prací a záznamů o veřejných zakázkách, který provedla agentura Reuters, využívá armáda AI k vývoji systémů pro autonomní rozpoznávání cílů a rozhodovací podporu na bojišti v reálném čase.

Příkladem je autonomní bojové podpůrné vozidlo Norinco P60, které je poháněno právě modelem DeepSeek. 

Na jedné straně Peking prosazuje “algoritmickou suverenitu” a zvyšuje nasazení domácích AI čipů Huawei Ascend. Současně však dokumenty ukazují, že armádní výzkumné instituce nadále vyhledávají a používají špičkové americké čipy Nvidia, včetně modelu A100, který spadá pod přísné exportní kontroly USA.

Ačkoli není jasné, kdy byly tyto čipy do Číny dovezeny, díky patentům podaným v červnu 2025 se potvrdilo využití ve vojenském výzkumu, navzdory americkým sankcím.

Investice směřují do vývoje technologií, jako jsou AI řízení robotičtí psi pro průzkum ve smečkách, autonomní roje dronů schopné sledovat cíle bez lidského zásahu a pokročilé válečné simulace. Univerzitní výzkumníci uvedli, že jejich systém poháněný DeepSeek dokázal vyhodnotit 10 000 bitevních scénářů za 48 sekund, což by týmu lidských plánovačů trvalo 48 hodin.

Spojené státy na tento vývoj reagují vlastními investicemi a plánují do konce roku 2025 nasadit tisíce autonomních dronů, aby čelily čínské převaze v bezpilotních systémech.

Component Installation of a AI microchip on Circuit Board. Fully Automated Modern PCB Assembly Line Equipped with Advanced High Precision Robot Arms at Bright Electronics Factory. Electronic Devices Production Industry

OpenAI se spojuje s Broadcomem. V roce 2026 plánuje spuštění vlastního AI čipu

Written by spravce on . Posted in Zprávy ze světa.

Společnost OpenAI, která stála u zrodu generativní umělé inteligence, se chystá vstoupit na trh s vlastním hardwarem.

Podle deníku Financial Times plánuje OpenAI ve spolupráci s americkým polovodičovým gigantem Broadcom vyvinout a spustit výrobu svého prvního specializovaného čipu pro umělou inteligenci. První várka by měla být k dispozici již v roce 2026 pro interní potřebu OpenAI.

Tento strategický krok je součástí širší snahy o diverzifikaci dodavatelského řetězce a snížení závislosti na čipech od společnosti Nvidia, která v současnosti trhu s AI čipy dominuje.

OpenAI, stejně jako další technologičtí giganti jako je Google, Amazon a Meta, čelí masivnímu nárůstu poptávky po výpočetním výkonu pro trénování a provoz svých AI modelů. Výroba vlastních čipů má OpenAI zajistit větší kontrolu nad výkonem a snížit dlouhodobé náklady.

Zprávy o partnerství se objevily krátce poté, co CEO Broadcomu Hock Tan uvedl, že společnost získala objednávky na AI infrastrukturu v hodnotě přes 10 miliard dolarů od nového, nejmenovaného zákazníka. Tanova slova potvrdila očekávání analytiků, že tento klient je právě OpenAI. Partnerství má významný dopad i na Broadcom, který si upevní pozici důležitého dodavatele v rámci rychle se rozvíjejícího AI ekosystému.

Česko zaostává v inovacích. Brzdou je nedostatek investic a spolupráce

Written by spravce on . Posted in České společnosti, Evropská Unie.

Podle zprávy Evropské komise se Česká republika umístila na 19. místě v žebříčku inovativnosti zemí EU, což představuje meziroční propad o téměř 10 procentních bodů.

Nejinovativnějšími zeměmi jsou Švédsko a Dánsko, zatímco poslední příčky obsadily Bulharsko a Rumunsko. Zpráva uvádí, že Česká republika dosahuje 80 % průměru EU, ovšem za posledních sedm let se v inovační výkonnosti prakticky neposunula. David Kotris, ředitel společnosti enovation, která se věnuje dotačnímu poradenství, označil tento propad za alarmující, jelikož inovace jsou důležitým faktorem pro ekonomický růst a konkurenceschopnost.

Mezi brzdy inovačního potenciál Česka patří nedostatek investic ze strany státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce mezi akademickou a komerční sférou a nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Podle Kotrise by se měly soukromé investiční fondy stát budoucím motorem růstu, neboť vztahy mezi akademickým a komerčním světem stále nedosahují úrovně vyspělých států. Dalším problémem je také slabé zapojení Česka do mezinárodních programů EU, kde na 1000 vědců a inženýrů připadají 3,4 účasti, což je pod průměrem západní Evropy.

Výdaje jsou ve srovnání se západními zeměmi nízké

Mezi silné stránky Česka patří naopak nadprůměrné digitální dovednosti a rostoucí export hi-tech výrobků. V posledních deseti letech se rovněž zdvojnásobily podnikatelské výdaje na výzkum a vývoj, avšak celková částka dosahující necelých 100 miliard korun je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi stále nízká. Z postkomunistických zemí se Česko umístilo na třetí nejvyšší příčce, za Estonskem (10. místo) a Slovinskem (13. místo).