Skip to main content

Tag: Hormuzský průliv

Hormuz strait payments in stablecoins and jüan

Írán zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem. Platby přijímá v kryptoměnách a jüanech

Íránské revoluční gardy zavedly systém mýtného pro lodě proplouvající strategickým Hormuzským průlivem. Poplatky jsou vyžadovány v čínských jüanech nebo stablecoinech a jejich výše se odvíjí od objemu přepravovaného nákladu i politické příslušnosti plavidla. 

Podle informací deníku The Wall Street Journal musí provozovatelé lodí kontaktovat zprostředkovatelské firmy napojené na íránské ozbrojené složky. Cena za bezpečné proplutí obvykle začíná na jednom dolaru (přibližně 21 Kč) za barel ropy. U velkých tankerů typu VLCC s kapacitou kolem dvou milionů barelů tak mýtné může dosáhnout až dvou milionů dolarů (přibližně 42 milionů Kč).

Írán uplatňuje systém hodnocení zemí na škále od jedné do pěti, přičemž upřednostňuje plavidla ze spřátelených států, zatímco lodím ze zemí považovaných za agresory hrozí útoky.

V rámci vyjednávání o bezpečnosti jsou některé posádky nuceny měnit registraci lodí a vztyčovat vlajky států, které s Íránem vyjednaly dohody, jako je například Pákistán. Bezpečnostní experti však varují, že existence mýtného systému neznamená snížení nebezpečí pro námořní dopravu. Aby si Teherán zachoval věrohodnost a mohl mýtné vymáhat, musí si udržet schopnost reálně ohrožovat komerční plavidla v Perském zálivu, což potvrzují i hrozby útoků na tankery, které systém ignorují.

Situaci v regionu dále vyostřují prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který avizoval tvrdé údery proti Íránu v horizontu několika týdnů. Trump uvedl, že Spojené státy již nejsou na bezpečnosti Hormuzského průlivu přímo závislé a odpovědnost by měly převzít ostatní země.

Pro globální trhy a investory tento vývoj znamená nejen nárůst logistických nákladů a rizik, ale také další posun k využívání alternativních měn v energetickém sektoru, což v dlouhodobém horizontu oslabuje status dolaru jako hlavní světové měny.

Blokáda Hormuzského průlivu ohrožuje energetickou bezpečnost Británie, Itálie a Belgie

Zákaz plavby obchodních lodí Hormuzským průlivem vyvolává rizika pro evropskou ekonomiku, přičemž intenzita dopadů se v jednotlivých státech liší.

Podle analýzy Vídeňského institutu pro analýzu dodavatelského řetězce (SCII), Centra pro vědu o komplexnosti a Delftské univerzity jsou nejvíce exponovány Británie, Itálie a Belgie. Odborníci varují, že pokud blokáda potrvá déle než čtyři týdny, dojde k eskalaci zpoždění v globálních dodavatelských řetězcích.

Nejvíce zasaženou zemí mimo Evropskou unii je Británie, která skrze průliv ročně dováží zboží v hodnotě 12,9 miliardy dolarů (přibližně 276,5 miliardy Kč). Z této částky připadá zhruba 5,9 miliardy dolarů (přibližně 126,5 miliardy Kč) na plynové produkty z Kataru. V rámci EU čelí největším potížím Itálie s objemem dovozu ve výši 9,8 miliardy dolarů (přibližně 210 miliard Kč). Italská ekonomika je závislá především na katarském zkapalněném zemním plynu (LNG) za 4,4 miliardy dolarů (přibližně 94,3 miliardy Kč) a propanu v hodnotě 3,2 miliardy dolarů (přibližně 68,6 miliardy Kč).

Výrazné expozici čelí rovněž Belgie, jejíž roční dovoz katarského LNG přes terminál Zeebrugge dosahuje hodnoty 5,8 miliardy dolarů (přibližně 124,3 miliardy Kč). Přes přístav v Antverpách navíc proudí dodávky diamantů ze Spojených arabských emirátů. Naopak Německo a Francie vykazují nižší přímou závislost na státech Perského zálivu; německý dovoz činí 5,7 miliardy dolarů (přibližně 122,2 miliardy Kč) a francouzský 8,1 miliardy dolarů (přibližně 173,6 miliardy Kč).

Navzdory rozdílné míře přímé závislosti představuje blokáda riziko pro celý evropský trh. Výpadek klíčových dodávek LNG do nejvíce postižených zemí nevyhnutelně povede k tlaku na růst cen zemního plynu v celé Evropě. Pro investory a podnikatelský sektor to znamená riziko zvýšených energetických nákladů a potenciální druhotné narušení výrobních procesů v důsledku nestability v logistických uzlech, jako jsou Antverpy či Zeebrugge.