Skip to main content

Štítek: globální krize

ČEZ zdraží fixované tarify elektřiny i plynu. Důvodem je růst cen

Energetická společnost ČEZ od konce srpna zvýší ceny vybraných fixovaných produktů elektřiny i plynu. Reaguje tím na přetrvávající vysoké velkoobchodní ceny energií, které v uplynulých měsících vzrostly v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Úprava se v tuto chvíli dotkne jednotek procent zákazníků, konkrétně těch, jimž v daném období končí platnost fixace. Hlavní ceník na dobu neurčitou, na němž je nejvíce zákazníků, se nemění.

U elektřiny zdraží tarify s jednoletým a dvouletým závazkem o přibližně šest procent. Dvouletý tarif „Bez starostí“ bude nově stát 3 900 Kč za MWh s DPH, tj. o 180 Kč více. Tříletý tarif zdraží o sedm procent na 3 630 Kč za MWh s DPH, což představuje nárůst o 140 Kč za MWh. U plynu jsou zdražení výraznější — jednoletý a dvouletý tarif vzrostou o 17 procent, tříletý o 19 procent. Dvouletý tarif plynu bude stát 1 650 Kč za MWh s DPH (navíc 240 Kč), tříletý 1 540 Kč za MWh s DPH (rovněž navíc 240 Kč).

Ze zákazníků, jimž letos končí fixace, si podle ČEZ připlatí zhruba 60 procent z nich. Zbývajících přibližně 40 procent zaplatí méně než dosud, protože jejich předchozí tarif byl uzavřen v době vyšších cen. „Díky naší nákupní strategii se nám od začátku krize na Blízkém východě dařilo všechny ceníky držet nezměněné, zatímco ostatní velcí dodavatelé už dávno ceny zvedli,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Jak dodal, konflikt však trvá déle, než se předpokládalo, a velkoobchodní ceny zůstávají vysoko i po oznámení dohody.

ČEZ je tak posledním z velkých tuzemských dodavatelů, kteří na situaci reagují. Innogy zdražovala již v březnu, ceny zvedaly také Pražská plynárenská, MND, E.ON a od května i Pražská energetika. Ceny evropských referenčních smluv na plyn vzrostly od začátku konfliktu o desítky procent a ani po jeho dočasném zklidnění se nevrátily na předválečné úrovně. Plyn přitom v Evropě plní roli tzv. závěrného zdroje při výrobě elektřiny — jeho zdražení se proto zákonitě promítá i do cen elektřiny na trhu.

ECB: Účinnost monetární politiky v ekonomické nejistotě slábne

Nedávný nárůst geopolitických konfliktů a obchodního napětí zvýšil ekonomickou nejistotu v eurozóně. Analýza Evropské centrální banky (ECB) ukazuje, že vysoká míra nejistoty oslabuje přenos měnové politiky do reálné ekonomiky.

Změny úrokových sazeb sice běžně ovlivňují ochotu firem a domácností investovat a půjčovat si, ale v nejistých dobách se tento efekt značně snižuje. Důvodem je to, že podniky a domácnosti odkládají dlouhodobé investice bez ohledu na výši úrokových sazeb, protože neznají pravděpodobnost různých budoucích scénářů.

Vysoká ekonomická nejistota výrazně tlumí dopady uvolněné měnové politiky na inflaci i na nezaměstnanost. Analýza ECB ukazuje, že šok v podobě nečekaného snížení úrokových sazeb o 100 bazických bodů má ve velmi nejistém prostředí mnohem slabší vliv na ekonomiku než v dobách stability. Pro inflaci je maximální dopad v období vysoké nejistoty o 9 bazických bodů nižší a statisticky se neliší od nuly, zatímco u nezaměstnanosti je vrcholový dopad o 17 bazických bodů menší.

Závěry studie naznačují, že síla přenosu měnové politiky závisí na stupni nejistoty v ekonomice. To pro centrální banky znamená, že v dobách vysoké nejistoty mohou být nuceny jednat razantněji, aby dosáhly zamýšleného efektu, než v předvídatelných podmínkách.