Skip to main content

Tag: evropská unie

Microsoft investuje 10 miliard dolarů do AI datového centra v Portugalsku

Americká společnost Microsoft investuje 10 miliard dolarů (přibližně 210 miliard Kč) do nového datového centra zaměřeného na umělou inteligenci (AI) v portugalském pobřežním městě Sines.

Oznámil to prezident společnosti Brad Smith na konferenci Web Summit v Lisabonu. Jedná se o jednu z největších letošních investic Microsoftu v Evropě, která má za cíl rozšířit výpočetní infrastrukturu a uspokojit rostoucí globální poptávku po službách umělé inteligence.

Investice směřuje do datového parku ve městě Sines, které leží asi 150 kilometrů jižně od Lisabonu. Microsoft na projektu spolupracuje s portugalským developerem Start Campus and britským start-upem Nscale.

Volba Sines není náhodná. Město s přibližně 15 000 obyvateli je technologickým a investičním uzlem v Portugalsku. Jeho strategický význam spočívá v poloze, kde se nacházejí podmořské datové kabely spojující Evropu s Brazílií a Afrikou. Společnost Google navíc brzy přidá další linku do Jižní Karolíny v USA.

Lokalita přitahuje i další velké investice. V květnu zde zahájila čínská společnost CALB Group výstavbu továrny na baterie v hodnotě dvou miliard eur a Sines je také navrhovaným místem pro budoucí „gigafactory“ pro umělou inteligenci podporovanou Evropskou unií.

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

EIB uvolnila Česku přes 10 miliard Kč na strategickou dopravní infrastrukturu

Evropská investiční banka (EIB) uvolnila první významnou část financování pro důležité dopravní projekty v České republice. Celkem 10,1 miliardy korun přijme Ministerstvo financí, přičemž 5,1 miliardy Kč je určeno na výstavbu Pražského okruhu a 5 miliard Kč na modernizaci železničních tratí. 

Tato částka je první tranší z celkového úvěrového rámce ve výši 65 miliard korun, který EIB schválila letos v červnu.

Prostředky určené pro Pražský okruh budou financovat výstavbu kritického úseku mezi dálnicí D1 a Běchovicemi, který je součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T). Dokončení tohoto úseku se plánuje na přelomu let 2027 a 2028.

Částka pro Správu železnic pomůže modernizaci páteřních i regionálních tratí a nákup vozidel údržby, přičemž tyto projekty mají být dokončeny do roku 2030.

Financování bude k finálním investorům, tedy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správě železnic, směřováno přes Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ministr dopravy Martin Kupka již dříve zdůraznil, že financování od EIB je pro stát levnější a výhodnější než jiné dostupné způsoby financování na trhu.

Zadlužení v Evropské unii ve druhém čtvrtletí vzrostlo na téměř 82 % HDP

Veřejné zadlužení Evropské unie i eurozóny ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostlo. Podle dat statistického úřadu Eurostat dosáhl poměr dluhu k HDP v celé EU 81,9 procenta, což je o 0,4 procentního bodu více než v předchozím čtvrtletí.

V zemích platících eurem se zadlužení zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP. Nárůst zaznamenala i Česká republika, kde se vládní dluh zvýšil o 0,5 procentního bodu na 43,8 procenta HDP. V meziročním srovnání je tempo zadlužování v Česku (nárůst o 1,4 procentního bodu) rychlejší než průměr EU (nárůst o 0,7 procentního bodu). V absolutních číslech dosáhl český vládní dluh téměř 3,63 bilionu korun.

Nejvyšší míru zadlužení v EU si udržuje Řecko (151,2 % HDP), následované Itálií a Francií. Naopak nejnižší poměr dluhu k HDP má Estonsko (23,2 % HDP). Rozpočtová pravidla EU stanovují jako limit pro zadlužení 60 procent HDP a pro rozpočtový schodek 3 procenta HDP.

Chinese chip company Nexperia seized by Netherlands.

Nizozemská vláda převzala kontrolu nad čínským výrobcem čipů Nexperia. Bojí se úniku technologií

Nizozemská vláda přistoupila k bezprecedentnímu kroku a převzala kontrolu nad strategickým výrobcem čipů Nexperia, který sice sídlí v Nizozemsku, ale od roku 2019 je ve vlastnictví čínské technologické skupiny Wingtech.

Tento radikální zásah dává nizozemské vládě pravomoc blokovat a rušit klíčová rozhodnutí firmy, jako jsou převody majetku nebo najímání manažerů. Oficiálním důvodem jsou „vážné administrativní nedostatky“, ale motivem je i strach z úniku klíčových technologií a know-how do Číny.

Nexperia je důležitým dodavatelem čipů pro evropský automobilový průmysl a její převzetí kontroluje čínská společnost Wingtech od roku 2019. Intervence nizozemské vlády představuje významnou eskalaci ve vztazích s Pekingem a může vyvolat širší obchodní napětí mezi Evropskou unií a Čínou. Čínský vlastník Wingtech označil nizozemský zásah za „akt nadměrného vměšování motivovaný geopolitickými předsudky“ a požádal o pomoc čínskou vládu.

Nexperia se v posledních letech dostala do křížku s několika evropskými vládami. V roce 2022 byla z důvodu národní bezpečnosti donucena prodat svou továrnu ve Walesu a v roce 2023 nizozemská vláda prověřovala její akvizici startupu Nowi. Současný zásah, který podpořila i Evropská komise s odvoláním na ochranu technologické bezpečnosti, je však dosud nejradikálnějším krokem a signalizuje rostoucí ochotu evropských států aktivně chránit své strategické průmyslové kapacity před čínským vlivem.


Foto: VGC/Global Times

Microsoft se vyhnul pokutě od evropské unie. Porušil antimonopolní pravidla Evropské unie.

Microsoft se vyhnul pokutě od EU. Aplikaci Teams oddělí od balíčku Office

Americký softwarový gigant Microsoft se dohodl s Evropskou komisí a vyhnul se tak vysoké pokutě za zneužívání svého dominantního postavení na trhu. Evropské komisi se nelíbilo, že Microsoft svazuje svou chatovací a videohovorovou aplikaci Teams s balíčkem programů Office 365 a Microsoft 365.

Evropská unie to označila za praktiky, které omezují hospodářskou soutěž. Na základě dohody se Microsoft zavázal, že Teams jasně oddělí od kancelářských nástrojů, jako jsou Word, Excel a Outlook.

Evropská komise ve svém prohlášení uvedla, že přijala závazky společnosti Microsoft, které budou od nynějška právně závazné podle antimonopolních pravidel EU. Firma se zavázala, že nabídne verze svých softwarových balíčků bez aplikace Teams a za sníženou cenu. Zároveň umožní zákazníkům s dlouhodobými licencemi přejít na balíčky bez aplikace Teams a také usnadní přesun dat, kvůli používání konkurenčních řešení.

Evropská komise zdůraznila, že tyto závazky pomohou obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž a otevřou trh pro další poskytovatele komunikačních nástrojů v Evropě.

Spor o svazování produktů začal v roce 2020, kdy si na Microsoft stěžoval provozovatel konkurenční aplikace Slack. V roce 2023 pak Evropská komise zahájila formální vyšetřování a v roce 2024 uvedla, že postup Microsoftu je pravděpodobně nezákonný a požadovala další ústupky. Nyní platné závazky zůstanou v platnosti po dobu sedmi let.

Rumunsko daně

Rumunsko mění sazby DPH, základní sazba stoupne na 21 %

Rumunsko přistoupilo ke změně sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), která vstoupila v platnost 1. srpna 2025. Základní sazba DPH se zvýšila z 19 % na 21 % a snížená sazba se sjednotila na 11 %, což nahradilo stávající sazby 5 % a 9 %.

Tato změna může mít dopad na české podniky, které obchodují s rumunskými partnery nebo poskytují zdanitelná plnění v této zemi. Zasaženy mohou být zejména oblasti jako elektronické služby, e-shopy a přeshraniční služby.

Rozpočet EU má výrazně vzrůst, Komise počítá se 2 biliony eur

Evropská komise představila návrh příštího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028-2034, který počítá s bezprecedentní částkou dvou bilionů eur (téměř 50 bilionů Kč). To představuje dramatický nárůst oproti současnému rozpočtu ve výši 1,2 bilionu eur. Brusel zdůvodňuje navýšení potřebou financovat nové výzvy a modernizovat unii.

Podle návrhu mají být finance utráceny flexibilněji. Novinkou je ale tvrdé podmínění čerpání peněz dodržováním principů právního státu. „Bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze,“ uvedl eurokomisař Piotr Serafin. Tento princip má platit pro veškeré financování z EU, od dotací až po regionální fondy.

Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž odsouhlasit Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.

Navýšený rozpočet bude hrazen z vyšších národních příspěvků nebo nových evropských příjmů. Zda to povede k vyšší daňové zátěži pro občany, zatím není jasné. Bude záležet na konkrétních zdrojích a jejich sestavení při vyjednávání.