Skip to main content

Tag: evropská unie

Blokáda Hormuzského průlivu ohrožuje energetickou bezpečnost Británie, Itálie a Belgie

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Zákaz plavby obchodních lodí Hormuzským průlivem vyvolává rizika pro evropskou ekonomiku, přičemž intenzita dopadů se v jednotlivých státech liší.

Podle analýzy Vídeňského institutu pro analýzu dodavatelského řetězce (SCII), Centra pro vědu o komplexnosti a Delftské univerzity jsou nejvíce exponovány Británie, Itálie a Belgie. Odborníci varují, že pokud blokáda potrvá déle než čtyři týdny, dojde k eskalaci zpoždění v globálních dodavatelských řetězcích.

Nejvíce zasaženou zemí mimo Evropskou unii je Británie, která skrze průliv ročně dováží zboží v hodnotě 12,9 miliardy dolarů (přibližně 276,5 miliardy Kč). Z této částky připadá zhruba 5,9 miliardy dolarů (přibližně 126,5 miliardy Kč) na plynové produkty z Kataru. V rámci EU čelí největším potížím Itálie s objemem dovozu ve výši 9,8 miliardy dolarů (přibližně 210 miliard Kč). Italská ekonomika je závislá především na katarském zkapalněném zemním plynu (LNG) za 4,4 miliardy dolarů (přibližně 94,3 miliardy Kč) a propanu v hodnotě 3,2 miliardy dolarů (přibližně 68,6 miliardy Kč).

Výrazné expozici čelí rovněž Belgie, jejíž roční dovoz katarského LNG přes terminál Zeebrugge dosahuje hodnoty 5,8 miliardy dolarů (přibližně 124,3 miliardy Kč). Přes přístav v Antverpách navíc proudí dodávky diamantů ze Spojených arabských emirátů. Naopak Německo a Francie vykazují nižší přímou závislost na státech Perského zálivu; německý dovoz činí 5,7 miliardy dolarů (přibližně 122,2 miliardy Kč) a francouzský 8,1 miliardy dolarů (přibližně 173,6 miliardy Kč).

Navzdory rozdílné míře přímé závislosti představuje blokáda riziko pro celý evropský trh. Výpadek klíčových dodávek LNG do nejvíce postižených zemí nevyhnutelně povede k tlaku na růst cen zemního plynu v celé Evropě. Pro investory a podnikatelský sektor to znamená riziko zvýšených energetických nákladů a potenciální druhotné narušení výrobních procesů v důsledku nestability v logistických uzlech, jako jsou Antverpy či Zeebrugge.

Evropská unie zavádí formu společnosti EU Inc. se založením do 48 hodin

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise představila návrh nového právního rámce pro vznik společností s označením „EU Inc.“, který má zásadně zjednodušit zakládání a rozvoj firem napříč členskými státy.

Takzvaný 28. režim umožní podnikatelům zaregistrovat společnost plně online do 48 hodin s náklady pod 100 eur (přibližně 2 500 Kč) a bez požadavku na minimální základní kapitál. Cílem iniciativy je odstranit administrativní bariéry plynoucí z existence 27 různých vnitrostátních právních systémů a více než 60 národních forem společností.

Nová právní forma bude volitelnou alternativou ke stávajícím národním úpravám a podnikatelé si budou moci svobodně zvolit členský stát, ve kterém firmu zaregistrují. Proces má být plně digitalizovaný a propojený s novým centrálním registrem EU pro informace o společnostech.

V rámci systému bude uplatňován princip „pouze jednou“, kdy firmy poskytnou své údaje rozhraní na úrovni EU, které následně zajistí přidělení daňových identifikačních čísel bez nutnosti opakovaného předkládání dokumentů. Návrh zároveň respektuje vnitrostátní předpisy v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, které zůstanou v kompetenci jednotlivých států.

Opatření reaguje na aktuální stav evropského inovačního prostředí, kde odlišná národní pravidla vnímají podnikatelé jako větší překážku než vnější cla. Podle dat Evropské komise sice v EU vzniká v posledních letech více startupů než ve Spojených státech, evropský trh však zaostává v jejich škálování. 

Na začátku roku 2025 registrovala EU pouze 110 takzvaných jednorožců (startupů s hodnotou přes miliardu dolarů), zatímco USA jich měly 687 a Čína 162. Zavedení EU Inc. má tento nepoměr napravit tím, že udrží inovativní firmy v Evropě a usnadní jim přístup k investorům na jednotném trhu.

Širší význam této reformy spočívá v posílení konkurenceschopnosti EU v globálním měřítku a v dokončení vize jednotného trhu do roku 2028. Pro investory a zakladatele technologických firem znamená zavedení 28. režimu snížení transakčních nákladů a právní jistotu při expanzi do dalších členských zemí.

Pokud Evropský parlament a Rada EU dosáhnou shody podle plánu do konce letošního roku, může tento krok představovat nejvýznamnější strukturální změnu v evropském obchodním právu za poslední desetiletí.

Dekarbonizace českého průmyslu má stát 3 biliony korun. Podle firem je to finančně nereálné

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Splnění nových klimatických cílů Evropské unie, které počítají s devadesátiprocentním snížením emisí do roku 2040, by si v České republice vyžádalo investice přesahující 3 biliony korun.

Vyplývá to z aktuální studie poradenské společnosti EGU zpracované pro Svaz průmyslu a dopravy ČR. Tato částka je však podle zástupců byznysu zcela mimo finanční i technologické možnosti tuzemských firem, jejichž reálná investiční kapacita se pohybuje pouze kolem 1,2 bilionu korun. Propastný rozdíl mezi požadavky a realitou tak vyvolává vážné obavy o ztrátu konkurenceschopnosti, či dokonce likvidaci klíčových energeticky náročných odvětví.

Pod největším tlakem jsou sektory jako hutnictví, chemický průmysl nebo výroba cementu a skla. Studie upozorňuje, že dosažení cílů by vyžadovalo okamžitou akceleraci a masivní nasazení technologií, jako je využití vodíku nebo zachytávání oxidu uhličitého, které však v průmyslovém měřítku často ještě nejsou komerčně dostupné.

Podle Michala Kocůrka z EGU jsou investiční a technické nároky pro příštích 15 let nereálné. Svaz průmyslu navíc varuje, že firmám kvůli regulacím již nyní klesá ziskovost, což činí návratnost tak obřích investic vysoce problematickou i z pohledu bankovního financování.

Průmyslníci proto apelují na vládu, aby při implementaci unijních cílů zohlednila specifika české ekonomiky. Zároveň volají po balíčku podpůrných opatření, která by transformaci usnadnila – od zrychlených odpisů investic do nízkoemisních technologií přes zjednodušení povolovacích procesů až po snížení regulovaných složek cen energií.

Bez této podpory a stabilního investičního prostředí hrozí, že české podniky nebudou schopny konkurovat zemím s výhodnějšími podmínkami pro rozvoj obnovitelných zdrojů.

Německo chystá dotovanou elektřinu pro průmysl, firmy ale kritizují přísné podmínky

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Německá vláda se blíží k finální dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má pomoci energeticky náročným podnikům čelit globální konkurenci, zejména z USA a Asie.

Opatření v hodnotě 3 až 5 miliard eur by mělo vstoupit v platnost od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Součástí plánu kabinetu kancléře Friedricha Merze je také vypsání aukcí na výstavbu 8 GW záložních plynových elektráren spalujících vodík, které mají stabilizovat síť v době výpadků obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv vládní představitelé prezentují dohodu jako klíčový krok pro záchranu německého průmyslu, samotná reakce podniků je kritická. Hlavním bodem sváru jsou podmínky čerpání podpory: dotovaná cena se má vztahovat pouze na 50 % spotřeby daného podniku a firmy musí polovinu získané pomoci povinně proinvestovat do modernizace.

Zástupci průmyslových svazů, například chemického či vápenného průmyslu, varují, že za těchto podmínek se slibovaná cílová cena 50 eur za megawatthodinu stane pro mnoho firem nedosažitelnou a opatření tak nebude dostatečně efektivní.

Ministerstvo zemědělství rozdělí 7,7 mld. Kč z EU. Podpoří mladé farmáře i konec klecových chovů

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Ministerstvo zemědělství rozdělí v rámci Programu rozvoje venkova téměř 7,7 miliardy korun z evropských fondů. Ministr zemědělství v demisi Marek Výborný označil tuto částku za rekordní v rámci aktuálního období Společné zemědělské politiky. Vzhledem k vysokému převisu poptávky, kdy zemědělci žádali o téměř 13,7 miliardy korun, rozhodl resort o navýšení pro klíčové oblasti.

Největší část prostředků, zhruba 3,5 miliardy korun, směřuje na investice do zemědělských podniků. Tyto finance poslouží mimo jiné k výstavbě skladů, nákupu techniky a přestavbě drůbežářských chovů z klecových na bezklecové, které budou v Česku od roku 2027 povinné.

Historicky nejvyšší podporu ve výši 1,5 miliardy korun získají začínající mladí zemědělci, například na nákup půdy. Dalších 2,1 miliardy korun je určeno na zpracování zemědělských produktů (jatka, mlékárny), přičemž většina této částky podpoří malé a střední podniky.

Microsoft investuje 10 miliard dolarů do AI datového centra v Portugalsku

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Americká společnost Microsoft investuje 10 miliard dolarů (přibližně 210 miliard Kč) do nového datového centra zaměřeného na umělou inteligenci (AI) v portugalském pobřežním městě Sines.

Oznámil to prezident společnosti Brad Smith na konferenci Web Summit v Lisabonu. Jedná se o jednu z největších letošních investic Microsoftu v Evropě, která má za cíl rozšířit výpočetní infrastrukturu a uspokojit rostoucí globální poptávku po službách umělé inteligence.

Investice směřuje do datového parku ve městě Sines, které leží asi 150 kilometrů jižně od Lisabonu. Microsoft na projektu spolupracuje s portugalským developerem Start Campus and britským start-upem Nscale.

Volba Sines není náhodná. Město s přibližně 15 000 obyvateli je technologickým a investičním uzlem v Portugalsku. Jeho strategický význam spočívá v poloze, kde se nacházejí podmořské datové kabely spojující Evropu s Brazílií a Afrikou. Společnost Google navíc brzy přidá další linku do Jižní Karolíny v USA.

Lokalita přitahuje i další velké investice. V květnu zde zahájila čínská společnost CALB Group výstavbu továrny na baterie v hodnotě dvou miliard eur a Sines je také navrhovaným místem pro budoucí „gigafactory“ pro umělou inteligenci podporovanou Evropskou unií.

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

EIB uvolnila Česku přes 10 miliard Kč na strategickou dopravní infrastrukturu

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie, Investice.

Evropská investiční banka (EIB) uvolnila první významnou část financování pro důležité dopravní projekty v České republice. Celkem 10,1 miliardy korun přijme Ministerstvo financí, přičemž 5,1 miliardy Kč je určeno na výstavbu Pražského okruhu a 5 miliard Kč na modernizaci železničních tratí. 

Tato částka je první tranší z celkového úvěrového rámce ve výši 65 miliard korun, který EIB schválila letos v červnu.

Prostředky určené pro Pražský okruh budou financovat výstavbu kritického úseku mezi dálnicí D1 a Běchovicemi, který je součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T). Dokončení tohoto úseku se plánuje na přelomu let 2027 a 2028.

Částka pro Správu železnic pomůže modernizaci páteřních i regionálních tratí a nákup vozidel údržby, přičemž tyto projekty mají být dokončeny do roku 2030.

Financování bude k finálním investorům, tedy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správě železnic, směřováno přes Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ministr dopravy Martin Kupka již dříve zdůraznil, že financování od EIB je pro stát levnější a výhodnější než jiné dostupné způsoby financování na trhu.

Zadlužení v Evropské unii ve druhém čtvrtletí vzrostlo na téměř 82 % HDP

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Veřejné zadlužení Evropské unie i eurozóny ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostlo. Podle dat statistického úřadu Eurostat dosáhl poměr dluhu k HDP v celé EU 81,9 procenta, což je o 0,4 procentního bodu více než v předchozím čtvrtletí.

V zemích platících eurem se zadlužení zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP. Nárůst zaznamenala i Česká republika, kde se vládní dluh zvýšil o 0,5 procentního bodu na 43,8 procenta HDP. V meziročním srovnání je tempo zadlužování v Česku (nárůst o 1,4 procentního bodu) rychlejší než průměr EU (nárůst o 0,7 procentního bodu). V absolutních číslech dosáhl český vládní dluh téměř 3,63 bilionu korun.

Nejvyšší míru zadlužení v EU si udržuje Řecko (151,2 % HDP), následované Itálií a Francií. Naopak nejnižší poměr dluhu k HDP má Estonsko (23,2 % HDP). Rozpočtová pravidla EU stanovují jako limit pro zadlužení 60 procent HDP a pro rozpočtový schodek 3 procenta HDP.

Chinese chip company Nexperia seized by Netherlands.

Nizozemská vláda převzala kontrolu nad čínským výrobcem čipů Nexperia. Bojí se úniku technologií

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Nizozemská vláda přistoupila k bezprecedentnímu kroku a převzala kontrolu nad strategickým výrobcem čipů Nexperia, který sice sídlí v Nizozemsku, ale od roku 2019 je ve vlastnictví čínské technologické skupiny Wingtech.

Tento radikální zásah dává nizozemské vládě pravomoc blokovat a rušit klíčová rozhodnutí firmy, jako jsou převody majetku nebo najímání manažerů. Oficiálním důvodem jsou „vážné administrativní nedostatky“, ale motivem je i strach z úniku klíčových technologií a know-how do Číny.

Nexperia je důležitým dodavatelem čipů pro evropský automobilový průmysl a její převzetí kontroluje čínská společnost Wingtech od roku 2019. Intervence nizozemské vlády představuje významnou eskalaci ve vztazích s Pekingem a může vyvolat širší obchodní napětí mezi Evropskou unií a Čínou. Čínský vlastník Wingtech označil nizozemský zásah za „akt nadměrného vměšování motivovaný geopolitickými předsudky“ a požádal o pomoc čínskou vládu.

Nexperia se v posledních letech dostala do křížku s několika evropskými vládami. V roce 2022 byla z důvodu národní bezpečnosti donucena prodat svou továrnu ve Walesu a v roce 2023 nizozemská vláda prověřovala její akvizici startupu Nowi. Současný zásah, který podpořila i Evropská komise s odvoláním na ochranu technologické bezpečnosti, je však dosud nejradikálnějším krokem a signalizuje rostoucí ochotu evropských států aktivně chránit své strategické průmyslové kapacity před čínským vlivem.


Foto: VGC/Global Times

Microsoft se vyhnul pokutě od evropské unie. Porušil antimonopolní pravidla Evropské unie.

Microsoft se vyhnul pokutě od EU. Aplikaci Teams oddělí od balíčku Office

Written by spravce on . Posted in Zprávy ze světa.

Americký softwarový gigant Microsoft se dohodl s Evropskou komisí a vyhnul se tak vysoké pokutě za zneužívání svého dominantního postavení na trhu. Evropské komisi se nelíbilo, že Microsoft svazuje svou chatovací a videohovorovou aplikaci Teams s balíčkem programů Office 365 a Microsoft 365.

Evropská unie to označila za praktiky, které omezují hospodářskou soutěž. Na základě dohody se Microsoft zavázal, že Teams jasně oddělí od kancelářských nástrojů, jako jsou Word, Excel a Outlook.

Evropská komise ve svém prohlášení uvedla, že přijala závazky společnosti Microsoft, které budou od nynějška právně závazné podle antimonopolních pravidel EU. Firma se zavázala, že nabídne verze svých softwarových balíčků bez aplikace Teams a za sníženou cenu. Zároveň umožní zákazníkům s dlouhodobými licencemi přejít na balíčky bez aplikace Teams a také usnadní přesun dat, kvůli používání konkurenčních řešení.

Evropská komise zdůraznila, že tyto závazky pomohou obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž a otevřou trh pro další poskytovatele komunikačních nástrojů v Evropě.

Spor o svazování produktů začal v roce 2020, kdy si na Microsoft stěžoval provozovatel konkurenční aplikace Slack. V roce 2023 pak Evropská komise zahájila formální vyšetřování a v roce 2024 uvedla, že postup Microsoftu je pravděpodobně nezákonný a požadovala další ústupky. Nyní platné závazky zůstanou v platnosti po dobu sedmi let.

Rumunsko daně

Rumunsko mění sazby DPH, základní sazba stoupne na 21 %

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Rumunsko přistoupilo ke změně sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), která vstoupila v platnost 1. srpna 2025. Základní sazba DPH se zvýšila z 19 % na 21 % a snížená sazba se sjednotila na 11 %, což nahradilo stávající sazby 5 % a 9 %.

Tato změna může mít dopad na české podniky, které obchodují s rumunskými partnery nebo poskytují zdanitelná plnění v této zemi. Zasaženy mohou být zejména oblasti jako elektronické služby, e-shopy a přeshraniční služby.

Rozpočet EU má výrazně vzrůst, Komise počítá se 2 biliony eur

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise představila návrh příštího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028-2034, který počítá s bezprecedentní částkou dvou bilionů eur (téměř 50 bilionů Kč). To představuje dramatický nárůst oproti současnému rozpočtu ve výši 1,2 bilionu eur. Brusel zdůvodňuje navýšení potřebou financovat nové výzvy a modernizovat unii.

Podle návrhu mají být finance utráceny flexibilněji. Novinkou je ale tvrdé podmínění čerpání peněz dodržováním principů právního státu. „Bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze,“ uvedl eurokomisař Piotr Serafin. Tento princip má platit pro veškeré financování z EU, od dotací až po regionální fondy.

Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž odsouhlasit Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.

Navýšený rozpočet bude hrazen z vyšších národních příspěvků nebo nových evropských příjmů. Zda to povede k vyšší daňové zátěži pro občany, zatím není jasné. Bude záležet na konkrétních zdrojích a jejich sestavení při vyjednávání.