Skip to main content

Tag: evropská komise

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

Reuters: Brusel zvažuje zmírnění zákazu spalovacích motorů. Balíček na podporu autoprůmyslu provází nejistota

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise (EK) chystá zásadní balíček opatření na pomoc evropskému automobilovému průmyslu. Podle agentury Reuters by jeho součástí mohla být i revidovaná, mírnější podoba zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory, který měl původně platit od roku 2035.

Kolem termínu zveřejnění však panuje zmatek. Zatímco původní plány Bruselu počítaly s 10. prosincem, agentura Reuters s odvoláním na své zdroje nyní hovoří o 16. prosinci. Situaci dále komplikuje vyjádření eurokomisaře pro dopravu Apostolose Tzitzikostase, který začátkem týdne připustil, že kvůli doladění detailů by se oznámení mohlo posunout až na leden.

Případná úprava pravidel by byla reakcí na krizi v sektoru a silný tlak na přehodnocení striktních klimatických cílů, aby se udržela konkurenceschopnost evropských automobilek.

Chinese chip company Nexperia seized by Netherlands.

Nizozemská vláda převzala kontrolu nad čínským výrobcem čipů Nexperia. Bojí se úniku technologií

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Nizozemská vláda přistoupila k bezprecedentnímu kroku a převzala kontrolu nad strategickým výrobcem čipů Nexperia, který sice sídlí v Nizozemsku, ale od roku 2019 je ve vlastnictví čínské technologické skupiny Wingtech.

Tento radikální zásah dává nizozemské vládě pravomoc blokovat a rušit klíčová rozhodnutí firmy, jako jsou převody majetku nebo najímání manažerů. Oficiálním důvodem jsou „vážné administrativní nedostatky“, ale motivem je i strach z úniku klíčových technologií a know-how do Číny.

Nexperia je důležitým dodavatelem čipů pro evropský automobilový průmysl a její převzetí kontroluje čínská společnost Wingtech od roku 2019. Intervence nizozemské vlády představuje významnou eskalaci ve vztazích s Pekingem a může vyvolat širší obchodní napětí mezi Evropskou unií a Čínou. Čínský vlastník Wingtech označil nizozemský zásah za „akt nadměrného vměšování motivovaný geopolitickými předsudky“ a požádal o pomoc čínskou vládu.

Nexperia se v posledních letech dostala do křížku s několika evropskými vládami. V roce 2022 byla z důvodu národní bezpečnosti donucena prodat svou továrnu ve Walesu a v roce 2023 nizozemská vláda prověřovala její akvizici startupu Nowi. Současný zásah, který podpořila i Evropská komise s odvoláním na ochranu technologické bezpečnosti, je však dosud nejradikálnějším krokem a signalizuje rostoucí ochotu evropských států aktivně chránit své strategické průmyslové kapacity před čínským vlivem.


Foto: VGC/Global Times

Microsoft se vyhnul pokutě od evropské unie. Porušil antimonopolní pravidla Evropské unie.

Microsoft se vyhnul pokutě od EU. Aplikaci Teams oddělí od balíčku Office

Written by spravce on . Posted in Zprávy ze světa.

Americký softwarový gigant Microsoft se dohodl s Evropskou komisí a vyhnul se tak vysoké pokutě za zneužívání svého dominantního postavení na trhu. Evropské komisi se nelíbilo, že Microsoft svazuje svou chatovací a videohovorovou aplikaci Teams s balíčkem programů Office 365 a Microsoft 365.

Evropská unie to označila za praktiky, které omezují hospodářskou soutěž. Na základě dohody se Microsoft zavázal, že Teams jasně oddělí od kancelářských nástrojů, jako jsou Word, Excel a Outlook.

Evropská komise ve svém prohlášení uvedla, že přijala závazky společnosti Microsoft, které budou od nynějška právně závazné podle antimonopolních pravidel EU. Firma se zavázala, že nabídne verze svých softwarových balíčků bez aplikace Teams a za sníženou cenu. Zároveň umožní zákazníkům s dlouhodobými licencemi přejít na balíčky bez aplikace Teams a také usnadní přesun dat, kvůli používání konkurenčních řešení.

Evropská komise zdůraznila, že tyto závazky pomohou obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž a otevřou trh pro další poskytovatele komunikačních nástrojů v Evropě.

Spor o svazování produktů začal v roce 2020, kdy si na Microsoft stěžoval provozovatel konkurenční aplikace Slack. V roce 2023 pak Evropská komise zahájila formální vyšetřování a v roce 2024 uvedla, že postup Microsoftu je pravděpodobně nezákonný a požadovala další ústupky. Nyní platné závazky zůstanou v platnosti po dobu sedmi let.

Návrh rozpočtu EU čelí kritice: Zemědělci varují před dopadem na ceny potravin

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Nový návrh sedmiletého rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034, který představila Evropská komise, vyvolal silnou kritiku ze strany Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR. Ačkoliv má celkový rozpočet EU stoupnout na 2 biliony eur, prostředky určené pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) mají klesnout z 386,6 miliardy eur na 300 miliard eur, což představuje pokles o 22 %. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy jde o reálný pokles hodnoty o 40 % po zohlednění inflace. Pýcha varuje, že tento pokles povede k růstu cen potravin a častějšímu dovozu ze třetích zemí.

Zemědělský svaz ČR plánuje jednat s politickými představiteli s cílem domluvit se na společném postupu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že bude usilovat o zachování stávající výše i struktury zemědělských dotací. Agrární komora varovala, že zemědělci budou v reakci na navrhované škrty pořádat protesty.

Rozpočet EU má výrazně vzrůst, Komise počítá se 2 biliony eur

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise představila návrh příštího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028-2034, který počítá s bezprecedentní částkou dvou bilionů eur (téměř 50 bilionů Kč). To představuje dramatický nárůst oproti současnému rozpočtu ve výši 1,2 bilionu eur. Brusel zdůvodňuje navýšení potřebou financovat nové výzvy a modernizovat unii.

Podle návrhu mají být finance utráceny flexibilněji. Novinkou je ale tvrdé podmínění čerpání peněz dodržováním principů právního státu. „Bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze,“ uvedl eurokomisař Piotr Serafin. Tento princip má platit pro veškeré financování z EU, od dotací až po regionální fondy.

Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž odsouhlasit Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.

Navýšený rozpočet bude hrazen z vyšších národních příspěvků nebo nových evropských příjmů. Zda to povede k vyšší daňové zátěži pro občany, zatím není jasné. Bude záležet na konkrétních zdrojích a jejich sestavení při vyjednávání.