Skip to main content

Tag: evropská komise

Evropská unie zavádí formu společnosti EU Inc. se založením do 48 hodin

Evropská komise představila návrh nového právního rámce pro vznik společností s označením „EU Inc.“, který má zásadně zjednodušit zakládání a rozvoj firem napříč členskými státy.

Takzvaný 28. režim umožní podnikatelům zaregistrovat společnost plně online do 48 hodin s náklady pod 100 eur (přibližně 2 500 Kč) a bez požadavku na minimální základní kapitál. Cílem iniciativy je odstranit administrativní bariéry plynoucí z existence 27 různých vnitrostátních právních systémů a více než 60 národních forem společností.

Nová právní forma bude volitelnou alternativou ke stávajícím národním úpravám a podnikatelé si budou moci svobodně zvolit členský stát, ve kterém firmu zaregistrují. Proces má být plně digitalizovaný a propojený s novým centrálním registrem EU pro informace o společnostech.

V rámci systému bude uplatňován princip „pouze jednou“, kdy firmy poskytnou své údaje rozhraní na úrovni EU, které následně zajistí přidělení daňových identifikačních čísel bez nutnosti opakovaného předkládání dokumentů. Návrh zároveň respektuje vnitrostátní předpisy v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, které zůstanou v kompetenci jednotlivých států.

Opatření reaguje na aktuální stav evropského inovačního prostředí, kde odlišná národní pravidla vnímají podnikatelé jako větší překážku než vnější cla. Podle dat Evropské komise sice v EU vzniká v posledních letech více startupů než ve Spojených státech, evropský trh však zaostává v jejich škálování. 

Na začátku roku 2025 registrovala EU pouze 110 takzvaných jednorožců (startupů s hodnotou přes miliardu dolarů), zatímco USA jich měly 687 a Čína 162. Zavedení EU Inc. má tento nepoměr napravit tím, že udrží inovativní firmy v Evropě a usnadní jim přístup k investorům na jednotném trhu.

Širší význam této reformy spočívá v posílení konkurenceschopnosti EU v globálním měřítku a v dokončení vize jednotného trhu do roku 2028. Pro investory a zakladatele technologických firem znamená zavedení 28. režimu snížení transakčních nákladů a právní jistotu při expanzi do dalších členských zemí.

Pokud Evropský parlament a Rada EU dosáhnou shody podle plánu do konce letošního roku, může tento krok představovat nejvýznamnější strukturální změnu v evropském obchodním právu za poslední desetiletí.

EK obvinila TikTok z návykového designu. Platforma se chce bránit

Evropská komise předběžně shledala design sociální sítě TikTok jako návykový. To je v rozporu s nařízením o digitálních službách (DSA). Podle Komise platforma dostatečně nevyhodnotila dopady svých funkcí na psychickou pohodu uživatelů, zejména dětí a zranitelných skupin. TikTok závěry odmítá a avizuje, že se bude bránit.

Za problematické Brusel považuje zejména nekonečné scrollování, automatické přehrávání videí, silně personalizovaný algoritmus a push notifikace. Tyto prvky podle Komise podporují nutkavé chování, snižují schopnost sebekontroly a mohou vést k nadměrnému užívání aplikace. TikTok podle EK zároveň nezavedl dostatečně účinná opatření ke zmírnění těchto rizik.

„Nařízení o digitálních službách činí platformy odpovědnými za dopady, které mohou mít na své uživatele,“ uvedla místopředsedkyně Komise Henna Virkkunenová. Pokud se předběžná zjištění potvrdí, hrozí TikToku pokuta až do výše šesti procent globálního ročního obratu. Vlastník platformy, čínská společnost ByteDance, má nyní možnost se k závěrům vyjádřit.

EU a Indie uzavřely obchodní dohodu. Sníží cla na většinu zboží včetně automobilů

Evropská unie a Indie uzavřely dlouho vyjednávanou obchodní dohodu, která povede k rozsáhlému snížení cel a vytvoření zóny volného obchodu pro zhruba dvě miliardy lidí. Dohodu v Dillí oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Podle Evropské komise by dohoda měla v příštích letech zhruba zdvojnásobit vývoz z EU do Indie. Cla budou snížena nebo zcela zrušena na více než 90 procent evropského exportu, přičemž výrazně by měl těžit zejména automobilový průmysl.

Indie postupně sníží clo na dovoz automobilů ze 110 procent na 10 a cla na automobilové díly v horizontu několika let zcela odstraní. Dohoda zároveň zlepší přístup evropských firem na indický trh služeb, mimo jiné ve finančním a námořním sektoru.

EU a Indie spolu už nyní obchodují se zbožím a službami v objemu přes 180 miliard eur ročně. Evropská komise odhaduje, že samotné snížení cel by mohlo evropským firmám ušetřit až čtyři miliardy eur ročně. Citlivá zemědělská odvětví na straně EU, jako je hovězí maso, cukr či rýže, zůstanou před liberalizací ochráněna.

Pokud vše proběhne podle plánu, dohoda by mohla vstoupit v platnost během příštího roku.

 
Big Tech EU regulation

EU při revizi digitálních pravidel ustoupí. Big Tech se vyhne přísné regulaci

Evropská komise při připravované revizi digitálních pravidel nehodlá zavést nové závazné povinnosti pro velké technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Amazon, Microsoft či Netflix. Vyplývá to z informací agentury Reuters.

Nový rámec s názvem Digital Networks Act (DNA), který má posílit konkurenceschopnost Evropy a podpořit investice do telekomunikační infrastruktury, představí eurokomisařka pro technologie Henna Virkkunenová 20. ledna. Návrh bude následně projednáván s členskými státy a Evropským parlamentem, než se z něj stane závazná legislativa.

Zatímco telekomunikační společnosti mají podléhat novým pravidlům, velké technologické firmy budou zahrnuty pouze do dobrovolného režimu spolupráce. Podle Reuters nepůjde o právně závazné povinnosti, ale o rámec sdílení osvědčených postupů, který bude moderovat sdružení evropských telekomunikačních regulátorů BEREC.

Součástí návrhu má být také snaha o harmonizaci přidělování kmitočtového spektra v celé EU, včetně doporučení k délce licencí, podmínkám jejich prodeje a cenové metodice při aukcích. Ty přitom jednotlivým státům pravidelně přinášejí miliardové příjmy, což může u některých národních regulátorů vyvolat obavy ze ztráty pravomocí.

Komise chce rovněž poskytnout jednotné vodítko pro rozvoj optických sítí, které jsou klíčové pro dosažení digitálních cílů Unie. Návrh zároveň umožní státům prodloužit lhůtu pro nahrazení měděných sítí optikou za rok 2030, pokud prokážou, že na přechod nejsou připraveny.

Evropská komise zmírňuje zákaz spalovacích motorů. Po roce 2035 povolí prodej hybridů a sníží emisní cíl na 90 %

Evropská komise oficiálně revidovala své plány na úplný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Místo původně zamýšleného stoprocentního snížení emisí CO2 nově navrhuje cíl 90 %, což otevírá dveře pro další prodej plug-in hybridů a vozů s moderními spalovacími technologiemi. Tento krok je reakcí na aktuální situaci na trhu a požadavky průmyslových hráčů i členských států.

Automobilky budou moci po roce 2035 nadále nabízet vozy s prodlužovačem dojezdu (REX) či mild-hybridy, pokud zbývajících 10 % emisí kompenzují například využitím nízkoemisní oceli nebo syntetických paliv.

Změnu kurzu přivítal i německý kancléř Friedrich Merz, jehož vláda patřila k hlavním iniciátorům dřívější revize pravidel. Krok označil za správnou cestu ke skloubení klimatických cílů s realitou trhu. Zatímco koncern Volkswagen považuje návrh za ekonomicky racionální, německý svaz VDA zůstává zdrženlivý a obává se praktické vymahatelnosti a komplexity nových pravidel.

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

Reuters: Brusel zvažuje zmírnění zákazu spalovacích motorů. Balíček na podporu autoprůmyslu provází nejistota

Evropská komise (EK) chystá zásadní balíček opatření na pomoc evropskému automobilovému průmyslu. Podle agentury Reuters by jeho součástí mohla být i revidovaná, mírnější podoba zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory, který měl původně platit od roku 2035.

Kolem termínu zveřejnění však panuje zmatek. Zatímco původní plány Bruselu počítaly s 10. prosincem, agentura Reuters s odvoláním na své zdroje nyní hovoří o 16. prosinci. Situaci dále komplikuje vyjádření eurokomisaře pro dopravu Apostolose Tzitzikostase, který začátkem týdne připustil, že kvůli doladění detailů by se oznámení mohlo posunout až na leden.

Případná úprava pravidel by byla reakcí na krizi v sektoru a silný tlak na přehodnocení striktních klimatických cílů, aby se udržela konkurenceschopnost evropských automobilek.

Chinese chip company Nexperia seized by Netherlands.

Nizozemská vláda převzala kontrolu nad čínským výrobcem čipů Nexperia. Bojí se úniku technologií

Nizozemská vláda přistoupila k bezprecedentnímu kroku a převzala kontrolu nad strategickým výrobcem čipů Nexperia, který sice sídlí v Nizozemsku, ale od roku 2019 je ve vlastnictví čínské technologické skupiny Wingtech.

Tento radikální zásah dává nizozemské vládě pravomoc blokovat a rušit klíčová rozhodnutí firmy, jako jsou převody majetku nebo najímání manažerů. Oficiálním důvodem jsou „vážné administrativní nedostatky“, ale motivem je i strach z úniku klíčových technologií a know-how do Číny.

Nexperia je důležitým dodavatelem čipů pro evropský automobilový průmysl a její převzetí kontroluje čínská společnost Wingtech od roku 2019. Intervence nizozemské vlády představuje významnou eskalaci ve vztazích s Pekingem a může vyvolat širší obchodní napětí mezi Evropskou unií a Čínou. Čínský vlastník Wingtech označil nizozemský zásah za „akt nadměrného vměšování motivovaný geopolitickými předsudky“ a požádal o pomoc čínskou vládu.

Nexperia se v posledních letech dostala do křížku s několika evropskými vládami. V roce 2022 byla z důvodu národní bezpečnosti donucena prodat svou továrnu ve Walesu a v roce 2023 nizozemská vláda prověřovala její akvizici startupu Nowi. Současný zásah, který podpořila i Evropská komise s odvoláním na ochranu technologické bezpečnosti, je však dosud nejradikálnějším krokem a signalizuje rostoucí ochotu evropských států aktivně chránit své strategické průmyslové kapacity před čínským vlivem.


Foto: VGC/Global Times

Microsoft se vyhnul pokutě od evropské unie. Porušil antimonopolní pravidla Evropské unie.

Microsoft se vyhnul pokutě od EU. Aplikaci Teams oddělí od balíčku Office

Americký softwarový gigant Microsoft se dohodl s Evropskou komisí a vyhnul se tak vysoké pokutě za zneužívání svého dominantního postavení na trhu. Evropské komisi se nelíbilo, že Microsoft svazuje svou chatovací a videohovorovou aplikaci Teams s balíčkem programů Office 365 a Microsoft 365.

Evropská unie to označila za praktiky, které omezují hospodářskou soutěž. Na základě dohody se Microsoft zavázal, že Teams jasně oddělí od kancelářských nástrojů, jako jsou Word, Excel a Outlook.

Evropská komise ve svém prohlášení uvedla, že přijala závazky společnosti Microsoft, které budou od nynějška právně závazné podle antimonopolních pravidel EU. Firma se zavázala, že nabídne verze svých softwarových balíčků bez aplikace Teams a za sníženou cenu. Zároveň umožní zákazníkům s dlouhodobými licencemi přejít na balíčky bez aplikace Teams a také usnadní přesun dat, kvůli používání konkurenčních řešení.

Evropská komise zdůraznila, že tyto závazky pomohou obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž a otevřou trh pro další poskytovatele komunikačních nástrojů v Evropě.

Spor o svazování produktů začal v roce 2020, kdy si na Microsoft stěžoval provozovatel konkurenční aplikace Slack. V roce 2023 pak Evropská komise zahájila formální vyšetřování a v roce 2024 uvedla, že postup Microsoftu je pravděpodobně nezákonný a požadovala další ústupky. Nyní platné závazky zůstanou v platnosti po dobu sedmi let.

Návrh rozpočtu EU čelí kritice: Zemědělci varují před dopadem na ceny potravin

Nový návrh sedmiletého rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034, který představila Evropská komise, vyvolal silnou kritiku ze strany Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR. Ačkoliv má celkový rozpočet EU stoupnout na 2 biliony eur, prostředky určené pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) mají klesnout z 386,6 miliardy eur na 300 miliard eur, což představuje pokles o 22 %. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy jde o reálný pokles hodnoty o 40 % po zohlednění inflace. Pýcha varuje, že tento pokles povede k růstu cen potravin a častějšímu dovozu ze třetích zemí.

Zemědělský svaz ČR plánuje jednat s politickými představiteli s cílem domluvit se na společném postupu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že bude usilovat o zachování stávající výše i struktury zemědělských dotací. Agrární komora varovala, že zemědělci budou v reakci na navrhované škrty pořádat protesty.

Rozpočet EU má výrazně vzrůst, Komise počítá se 2 biliony eur

Evropská komise představila návrh příštího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028-2034, který počítá s bezprecedentní částkou dvou bilionů eur (téměř 50 bilionů Kč). To představuje dramatický nárůst oproti současnému rozpočtu ve výši 1,2 bilionu eur. Brusel zdůvodňuje navýšení potřebou financovat nové výzvy a modernizovat unii.

Podle návrhu mají být finance utráceny flexibilněji. Novinkou je ale tvrdé podmínění čerpání peněz dodržováním principů právního státu. „Bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze,“ uvedl eurokomisař Piotr Serafin. Tento princip má platit pro veškeré financování z EU, od dotací až po regionální fondy.

Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž odsouhlasit Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.

Navýšený rozpočet bude hrazen z vyšších národních příspěvků nebo nových evropských příjmů. Zda to povede k vyšší daňové zátěži pro občany, zatím není jasné. Bude záležet na konkrétních zdrojích a jejich sestavení při vyjednávání.