Skip to main content

Štítek: Evropská centrální banka

Česká koruna posílila vůči euru i dolaru. Kurz je ma maximu za poslední dva roky.

Česká koruna je nejsilnější za dva roky. Posiluje vůči euru i dolaru

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví, Zprávy ze světa.

Česká koruna se dnes dostala na nejsilnější úroveň vůči euru za více než dva roky, když její kurz posílil na 24,25 Kč/EUR. Jde o nejlepší výsledek od 5. září 2023. Koruna si výrazně polepšila také k americkému dolaru, a to na 20,60 Kč/USD.

Česká měna posiluje vůči oběma hlavním světovým měnám už od začátku roku. Od ledna, kdy kurz vůči euru dosahoval 25,28 Kč/EUR a vůči dolaru 24,59 Kč/USD, posílila koruna o více než jednu korunu k euru a téměř o čtyři koruny k dolaru.

K americké měně se dokonce v červenci poprvé po čtyřech letech dostala pod hranici 21 korun za dolar. K dolaru je koruna nejsilnější od dubna 2018.

Podle analytika Jaroslava Tupého z Purple Trading těží koruna z pozitivního sentimentu na finančních trzích a z úrokového diferenciálu proti euru. To hraje do karet obchodníkům s českou korunou.

Česká národní banka (ČNB) ani Evropská centrální banka (ECB) nyní neplánují snižovat úrokové sazby, a tak tento příznivý úrokový rozdíl bude nadále pomáhat silnějším hodnotám koruny.

Timelapse hyperlapse of the Euro currency sign in downtown Frankfurt near the former headquarters of the European Central Bank. Sunlight flare reflects off skyscrapers amid a cloudy sky. Germany

ECB: Účinnost monetární politiky v ekonomické nejistotě slábne

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Nedávný nárůst geopolitických konfliktů a obchodního napětí zvýšil ekonomickou nejistotu v eurozóně. Analýza Evropské centrální banky (ECB) ukazuje, že vysoká míra nejistoty oslabuje přenos měnové politiky do reálné ekonomiky.

Změny úrokových sazeb sice běžně ovlivňují ochotu firem a domácností investovat a půjčovat si, ale v nejistých dobách se tento efekt značně snižuje. Důvodem je to, že podniky a domácnosti odkládají dlouhodobé investice bez ohledu na výši úrokových sazeb, protože neznají pravděpodobnost různých budoucích scénářů.

Vysoká ekonomická nejistota výrazně tlumí dopady uvolněné měnové politiky na inflaci i na nezaměstnanost. Analýza ECB ukazuje, že šok v podobě nečekaného snížení úrokových sazeb o 100 bazických bodů má ve velmi nejistém prostředí mnohem slabší vliv na ekonomiku než v dobách stability. Pro inflaci je maximální dopad v období vysoké nejistoty o 9 bazických bodů nižší a statisticky se neliší od nuly, zatímco u nezaměstnanosti je vrcholový dopad o 17 bazických bodů menší.

Závěry studie naznačují, že síla přenosu měnové politiky závisí na stupni nejistoty v ekonomice. To pro centrální banky znamená, že v dobách vysoké nejistoty mohou být nuceny jednat razantněji, aby dosáhly zamýšleného efektu, než v předvídatelných podmínkách.