Skip to main content

Štítek: Evropa

Šéf Zentivy: Návrat výroby léků do Evropy je možný, ale musí být jistota

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Vyrábět více léků v Evropě je možné, farmaceutické firmy ale potřebují mít jistotu stabilního legislativního rámce, který by jim umožnil plánovat třeba i na 20 let dopředu. V rozhovoru s ČTK to řekl Boris Sananes, generální ředitel Zentivy pro Českou republiku. Domácí evropské léky by podle něj měly mít výhodu lepší ceny a úhrady nebo výhodu v tendrech, aby přesun výroby firmám dával ekonomický smysl.

Zentiva vyrábí v Praze více než sedm miliard tablet léků ročně, včetně dalších závodů v Rumunsku a Indii je to ročně 610 milionů balení více než 2000 druhů léčiv. Velkou část tvoří generické léky, tedy léčiva, kterým skončila po vstupu na trh patentová ochrana. „Evropské vlády hledají způsoby, jak tlačit ceny léků dolů. To je trend, který trval třicet nebo čtyřicet let,“ řekl Sananes. Výrobci proto podle něj hledali cesty, jak výrobu zlevnit — většina výroby účinných látek se přesunula do Asie, hlavně do Číny a Indie. Z Číny podle Sananese nyní pochází 90 procent účinných látek pro generická léčiva.

Návrat výroby do Evropy je podle ředitele Zentivy možný, i když dražší kvůli vyšším mzdovým a environmentálním nákladům. Přesun ale vyžaduje stabilní rámec, který firmám umožní plánovat investice na pět, deset i 20 let dopředu. „Podle mě bychom měli vymyslet systém, že výrobce, který opravdu vyrábí v Evropě, bude mít šanci prodávat svůj lék o něco dráž. Neříkám dvojnásobně, ale třeba o deset nebo 12 procent,“ dodal Sananes. Podle něj by to stačilo, aby se firmy zamyslely nad přesunem výroby do Evropy.

Z více než sedmi miliard tablet, které Zentiva ročně vyrobí v pražském závodě, jde většina na export, nejvíce do Německa, dále do Polska, Francie a na Slovensko. Pro Česko je i se čtvrtinou výroby největším dodavatelem léků: „polovinu své spotřeby léků Česko importuje zvenčí,“ uvedl Sananes. Generické léky, na které se Zentiva zaměřuje, musí při vstupu na český trh nabídnout zhruba o 40 procent nižší cenu než originál; v Česku tvoří asi 70 procent všech předepsaných léčiv a pětinu nákladů na léky.

Kapacita hybridních obnovitelných zdrojů v Evropě vzroste do roku 2030 o 450 procent

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Kapacita evropských projektů kombinujících obnovitelné zdroje energie s bateriovými úložišti by se měla do konce tohoto desetiletí zvýšit o více než 450 procent.

Podle analýzy společnosti Aurora Energy Research vzroste celkový instalovaný výkon těchto systémů ze současných 6,3 gigawattů (GW) na přibližně 35 GW v roce 2030. Hlavním motorem tohoto růstu je snaha investorů stabilizovat výnosy a omezit ekonomické ztráty v obdobích vysoké produkce, kdy v síti vzniká přebytek energie.

Stále častějším standardem se v Evropě stává výstavba větrných a solárních parků doplněných o bateriové systémy, které umožňují elektřinu ukládat v čase nízkých cen. Takto akumulovanou energii mohou výrobci dodat do sítě v okamžiku, kdy se tržní ceny zotaví, což výrazně zvyšuje rentabilitu celého provozu. V loňském roce tvořily solární instalace s úložištěm více než 60 procent všech nově zprovozněných sdílených kapacit v regionu.

Jako nejatraktivnější země pro realizaci těchto energetických projektů bylo vyhodnoceno Německo, které nabízí nejvyšší očekávanou návratnost vloženého kapitálu. V žebříčku následují Velká Británie a Bulharsko. Masivní rozvoj těchto technologií je klíčový pro stabilitu evropské energetické sítě, neboť hybridní systémy pomáhají efektivně vyrovnávat přirozenou volatilitu výroby z obnovitelných zdrojů a snižují tlak na přenosovou soustavu v době špiček.

Integrace baterií přímo do výrobních celků umožňuje plynulejší zapojení zelených zdrojů do národních energetických mixů bez nutnosti okamžitého prodeje za nevýhodných či záporných cenových podmínek. V nadcházejících letech lze očekávat, že tato technologická synergie dále posílí konkurenceschopnost evropského energetického trhu a urychlí odklon od fosilních zdrojů.

Czechoslovak Group (CSG) launches AviaNera to advance military unmanned aerial and weapon systems. Prague, Czech Republic

CSG dodá dělostřeleckou munici za 6 miliard korun evropskému zákazníkovi

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Průmyslově-technologická skupina CSG získala novou zakázku na dodávku dělostřelecké munice dlouhého dosahu pro evropského partnera. Kontrakt v hodnotě přibližně 250 milionů eur (asi 6 miliard Kč) bude realizován v průběhu následujících deseti měsíců. Tato dohoda navazuje na sérii významných kontraktů, které zbrojařský holding podnikatele Michala Strnada uzavřel v posledních týdnech.

Předmětem dodávky je dělostřelecká munice ráže 155 mm, která představuje standard využívaný armádami Severoatlantické aliance. Financování celého projektu zajišťuje jedna ze zemí západní Evropy. Jméno koncového zákazníka ani přesný rozsah dodávek skupina z bezpečnostních důvodů nezveřejnila. Tato zakázka následuje krátce po polovině dubna, kdy CSG oznámila jiný významný kontrakt na munici v hodnotě 300 milionů eur (přibližně 7,3 miliardy Kč).

Holding CSG se v posledních letech profiluje jako jeden z klíčových evropských výrobců velkorážové munice, zejména prostřednictvím dceřiné společnosti MSM Group. Schopnost uspět na vysoce konkurenčních západních trzích potvrzuje rostoucí vliv skupiny v rámci evropské obranné infrastruktury. Strategický posun k výrobě munice s větším dostřelem přímo reaguje na aktuální poptávku moderních armád po celém světě.

Hospodářské výsledky skupiny za loňský rok potvrzují trend prudkého růstu. Tržby holdingu se zvýšily o více než 70 % na 6,7 miliardy eur (přibližně 163,8 miliardy Kč) a čistý zisk vzrostl na 872 milionů eur (přibližně 21,3 miliardy Kč). V lednu letošního roku si firma navíc zajistila kapitál ve výši 3,8 miliardy eur (přibližně 92,2 miliardy Kč) prostřednictvím rekordního úpisu akcií na amsterodamské burze. 

Mercedes-Benz vybuduje v Chebu závod na nákladní vozy za osm miliard korun

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Německá skupina Daimler Truck plánuje v Chebu výstavbu nového výrobního závodu Mercedes-Benz Trucks s roční kapacitou 25 000 nákladních automobilů. Investice v úvodní fázi dosáhne sedmi až osmi miliard korun a v Karlovarském kraji vytvoří 1 100 pracovních míst. Zahájení produkce, která se zaměří i na modely s alternativními pohony, je naplánováno na rok 2030.

Výstavba areálu o rozloze 65 hektarů v rámci Strategického podnikatelského parku Cheb by měla být zahájena do konce příštího roku. Projekt vzniká jako společná iniciativa státu, města a kraje, přičemž stát zajistí zasíťování pozemků a následný odprodej investorovi bez využití přímých investičních pobídek.

Pro město Cheb transakce znamená přísun přibližně dvou miliard korun v nadcházejících letech a další prostředky na rozvoj infrastruktury, včetně posílení železničního terminálu a školství. Podle ekonomických propočtů by tato investice měla do veřejných rozpočtů přinést 14 miliard korun a k celkovému hrubému domácímu produktu přispět částkou přibližně 31 miliard korun.

Realizace závodu představuje zásadní impulz pro Karlovarský kraj, který se dlouhodobě potýká s podprůměrnou mzdovou hladinou a vyšší nezaměstnaností. Investor plánuje nabízet mzdy o 20 procent vyšší, než je aktuální krajský průměr, který v loňském roce činil 42 049 korun.

Očekává se, že na hlavní výrobu naváže příchod dalších subdodavatelů, pro které jsou v regionu připravovány menší průmyslové zóny. Celkové náklady na přípravu infrastruktury pro podnikatelský park, v němž bude Mercedes-Benz Trucks dominantním subjektem, se odhadují na čtyři až pět miliard korun ze státních zdrojů.

Z hlediska struktury tuzemského průmyslu jde o významnou diverzifikaci automobilového sektoru, který je aktuálně dominantně orientován na osobní vozy. V segmentu nákladních automobilů v současnosti v Česku působí pouze značka Tatra Trucks. Rozšíření výroby o vozidla s alternativními pohony je odborníky vnímáno jako strategický krok posilující evropskou konkurenceschopnost českého autoprůmyslu.

Energetičtí giganti soupeří o podíl v hlubinném ropném poli v Mexickém zálivu

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Evropské energetické koncerny Shell, TotalEnergies a britská skupina BP projevily zájem o nákup většinového podílu v ropném poli Shenandoah v americké části Mexického zálivu.

Poptávka po severoamerických energetických aktivech roste v přímé souvislosti s konfliktem na Blízkém východě, který zvyšuje tlak na bezpečnost dodávek a stabilitu produkce. Očekává se, že do aukce o 51% podíl v projektu vstoupí také americký Chevron či významní producenti z Asie.

Prodejní proces zahájily v uplynulých dnech společnosti Beacon Offshore Energy a HEQ Deepwater, které v projektu drží rozhodující podíl. Pole Shenandoah je klasifikováno jako ultra-hlubinné naleziště, kde se ložiska ropy a zemního plynu nacházejí v hloubce přibližně 9 100 metrů.

Navzdory extrémní technické náročnosti a vysokému tlaku v rezervoárech je lokalita považována za jednu z nejperspektivnějších v regionu. Těžba byla zahájena v červenci loňského roku a aktuálně dosahuje plánované produkce 100 000 barelů ropy denně.

Atraktivita amerických těžařských aktiv se zvýšila díky jejich strategické poloze mimo oblasti přímých geopolitických konfliktů a schopnosti dodávat surovinu na globální trhy. Finální hodnota transakce bude záviset na aktuálním vývoji cen ropy a konečném objemu prodávaného podílu. Mezi dalšími spoluvlastníky projektu figuruje také izraelská společnost Navitas Petroleum.

Úspěšná realizace prodeje v takto technologicky náročném segmentu, jako je ultra-hlubinná těžba, může sloužit jako indikátor budoucího ocenění podobných projektů v Severní Americe. Vzhledem k rostoucí poptávce po energetické bezpečnosti lze očekávat, že konkurence mezi evropskými a asijskými producenty bude při podávání nabídek v nadcházejících týdnech eskalovat.

Letecké záběry ruského tankeru "Kairos", na nějž se vztahují sankce, nedaleko bulharského pobřeží Černého moře.

Rusko vyváží více ropy než před invazí, příjmy ale klesají

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Rusko navzdory západním sankcím stále vyváží více ropy než před invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Objem vývozu je podle zprávy nezávislého Střediska pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) zhruba o šest procent vyšší než před zahájením války. Příjmy z ropy však klesly, protože Moskva byla nucena prodávat surovinu se slevou.

Za rok do 24. února dosáhly příjmy z vývozu ropy 85,5 miliardy eur (přibližně 2,1 bilionu Kč), což představuje meziroční pokles o 18 procent. Objem vývozu se ve stejném období snížil o šest procent na 215 milionů tun. Hlavními odběrateli zůstávají Čína, Indie a Turecko, které se podílejí na 93 procentech celkového vývozu.

Zpráva upozorňuje na pokračující fungování tzv. ruské stínové flotily, tedy starších tankerů s nejasným vlastnictvím, které pomáhají obcházet sankce Evropské unie, Spojených států a zemí G7. Podle analytika CREA Isaaca Leviho nové sankce a jejich přísnější vymáhání vedly k poklesu příjmů, stále však existují mezery – například falešné označování lodí či reexport paliv vyrobených z ruské ropy přes třetí země.

Celkové příjmy Ruska z vývozu všech fosilních paliv, tedy ropy, plynu i uhlí, klesly za sledovaný rok o 19 procent na 193 miliard eur (zhruba 4,0 bilionu Kč). Ve srovnání s obdobím před invazí jsou nižší o 27 procent. Dovoz ruských fosilních paliv do Evropské unie se snížil o 36 procent na 14,5 miliardy eur (přibližně 299 miliard Kč).

CREA zároveň vyzývá Evropskou unii a Británii k důslednějšímu postupu vůči plavidlům stínové flotily, která podle ní představují ekologické i bezpečnostní riziko. Sankcím už od začátku války čelí 565 lodí převážejících ruská fosilní paliva.

Zpráva také kritizuje pokračující dovoz ruské ropy do Maďarska a Slovenska, které mají výjimku z unijního embarga. Tyto země podle ní v prvních deseti měsících loňského roku meziročně zvýšily dovoz o 11 procent. Do evropských přístavů se navíc stále dostává ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) na základě dlouhodobých kontraktů.

Maďarsko poprvé nakoupí americký plyn. Uzavřelo pětiletou dohodu s Chevronem

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela strategickou pětiletou dohodu s americkým gigantem Chevron o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG). Kontrakt zajišťuje Maďarsku 400 milionů metrů krychlových plynu ročně, celkem tedy v průběhu pěti let odebere dvě miliardy metrů krychlových.

Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa se tak americký LNG poprvé stane součástí maďarského energetického mixu. Ačkoliv země zůstává silně závislá na Rusku, je to krok k diverzifikaci zdrojů. MVM v posledních měsících podepsala podobné kontrakty s britským Shellem, francouzskou Engie a ázerbájdžánským SOCARem.

Po započtení dohody s Chevronem stoupne objem neruského plynu na 1,4 miliardy metrů krychlových ročně. Generální ředitel MVM Károly Mátrai potvrdil, že firma se připravuje na scénáře možného ukončení ruských dodávek, což by ovšem znamenalo nárůst cen pro koncové spotřebitele.

Od ledna do listopadu letošního roku Maďarsko odebralo z Ruska sedm miliard metrů krychlových suroviny, přičemž celková loňská spotřeba činila 8,5 miliardy. Vláda Viktora Orbána, který udržuje úzké vazby jak na Vladimira Putina, tak na Donalda Trumpa, si vyjednala americkou výjimku ze sankcí. Současně však Budapešť společně s Bratislavou plánuje napadnout u soudu snahy EU o úplný zákaz dovozu ruských energií.

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

Reuters: Brusel zvažuje zmírnění zákazu spalovacích motorů. Balíček na podporu autoprůmyslu provází nejistota

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Evropská komise (EK) chystá zásadní balíček opatření na pomoc evropskému automobilovému průmyslu. Podle agentury Reuters by jeho součástí mohla být i revidovaná, mírnější podoba zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory, který měl původně platit od roku 2035.

Kolem termínu zveřejnění však panuje zmatek. Zatímco původní plány Bruselu počítaly s 10. prosincem, agentura Reuters s odvoláním na své zdroje nyní hovoří o 16. prosinci. Situaci dále komplikuje vyjádření eurokomisaře pro dopravu Apostolose Tzitzikostase, který začátkem týdne připustil, že kvůli doladění detailů by se oznámení mohlo posunout až na leden.

Případná úprava pravidel by byla reakcí na krizi v sektoru a silný tlak na přehodnocení striktních klimatických cílů, aby se udržela konkurenceschopnost evropských automobilek.

EU investuje do těžby, chce snížit závislost na dovozu strategických surovin o polovinu

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Evropská komise představila ambiciózní plán RESourceEU, v jehož rámci hodlá během následujících 12 měsíců mobilizovat až tři miliardy eur (72,4 miliardy Kč) na podporu projektů těžby a zpracování strategických surovin.

Eurokomisař Maroš Šefčovič oznámil, že cílem je do roku 2029 snížit závislost Unie na dovozu strategických materiálů, jako jsou lithium, nikl či kobalt, až o 50 procent. Tyto suroviny jsou nezbytné pro přechod na zelenou energetiku, automobilový průmysl a obranu.

Součástí strategie je vznik Evropského centra pro strategické suroviny, které zahájí činnost začátkem roku 2026. Centrum bude koordinovat společné nákupy, vytváření strategických zásob a řídit portfolio projektů. Brusel zároveň slibuje výrazné zrychlení byrokracie – povolovací procesy pro těžbu se mají zkrátit na maximálně 27 měsíců.

Iniciativa přímo navazuje na dřívější schválení 47 strategických projektů, mezi nimiž figurují i dva české záměry: těžba lithia na Cínovci (Geomet) a zpracování manganu ve Chvaleticích (Euro Manganese).

ČEZ chystá větrnou expanzi. Ve spolupráci s obcemi plánuje nové zdroje o výkonu přes 600 MW

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Energetická skupina ČEZ zahajuje masivní rozvoj v oblasti větrné energetiky. Ve spolupráci s místními samosprávami připravuje výstavbu větrných elektráren s celkovým výkonem přesahujícím 600 megawattů (MW). Firma již uzavřela 41 smluv o spolupráci napříč jedenácti kraji, přičemž největší potenciál vidí vedle Vysočiny také ve Středočeském či Moravskoslezském kraji.

Strategie ČEZu sází na úzké partnerství s obcemi, ideálně sdruženými v mikroregionech, což má usnadnit koordinaci a průchodnost projektů. Podle zástupců společnosti se postoj samospráv k větrným turbínám v poslední době mění a roste ochota k jejich výstavbě, čemuž napomáhají i pozitivní zkušenosti z již fungujících lokalit.

Do roku 2030 plánuje ČEZ investovat do nových obnovitelných zdrojů až 40 miliard korun, přičemž vítr má v energetickém mixu doplňovat fotovoltaiku.

Plán představuje zásadní skok pro tuzemskou energetiku, jelikož celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Česku činil na konci loňského roku pouze 371 MW.

Česká republika ve využívání energie z větru výrazně zaostává za evropským průměrem. Zatímco v Evropě loni větrné elektrárny pokryly 20 procent spotřeby elektřiny, v Česku to bylo pouhé jedno procento. ČEZ v současnosti provozuje větrníky o výkonu jen 8 MW, chystané projekty tak mají potenciál zásadně přepsat energetickou mapu země a snížit závislost na fosilních palivech.

Dekarbonizace českého průmyslu má stát 3 biliony korun. Podle firem je to finančně nereálné

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Splnění nových klimatických cílů Evropské unie, které počítají s devadesátiprocentním snížením emisí do roku 2040, by si v České republice vyžádalo investice přesahující 3 biliony korun.

Vyplývá to z aktuální studie poradenské společnosti EGU zpracované pro Svaz průmyslu a dopravy ČR. Tato částka je však podle zástupců byznysu zcela mimo finanční i technologické možnosti tuzemských firem, jejichž reálná investiční kapacita se pohybuje pouze kolem 1,2 bilionu korun. Propastný rozdíl mezi požadavky a realitou tak vyvolává vážné obavy o ztrátu konkurenceschopnosti, či dokonce likvidaci klíčových energeticky náročných odvětví.

Pod největším tlakem jsou sektory jako hutnictví, chemický průmysl nebo výroba cementu a skla. Studie upozorňuje, že dosažení cílů by vyžadovalo okamžitou akceleraci a masivní nasazení technologií, jako je využití vodíku nebo zachytávání oxidu uhličitého, které však v průmyslovém měřítku často ještě nejsou komerčně dostupné.

Podle Michala Kocůrka z EGU jsou investiční a technické nároky pro příštích 15 let nereálné. Svaz průmyslu navíc varuje, že firmám kvůli regulacím již nyní klesá ziskovost, což činí návratnost tak obřích investic vysoce problematickou i z pohledu bankovního financování.

Průmyslníci proto apelují na vládu, aby při implementaci unijních cílů zohlednila specifika české ekonomiky. Zároveň volají po balíčku podpůrných opatření, která by transformaci usnadnila – od zrychlených odpisů investic do nízkoemisních technologií přes zjednodušení povolovacích procesů až po snížení regulovaných složek cen energií.

Bez této podpory a stabilního investičního prostředí hrozí, že české podniky nebudou schopny konkurovat zemím s výhodnějšími podmínkami pro rozvoj obnovitelných zdrojů.

Ministerstvo zemědělství rozdělí 7,7 mld. Kč z EU. Podpoří mladé farmáře i konec klecových chovů

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Ministerstvo zemědělství rozdělí v rámci Programu rozvoje venkova téměř 7,7 miliardy korun z evropských fondů. Ministr zemědělství v demisi Marek Výborný označil tuto částku za rekordní v rámci aktuálního období Společné zemědělské politiky. Vzhledem k vysokému převisu poptávky, kdy zemědělci žádali o téměř 13,7 miliardy korun, rozhodl resort o navýšení pro klíčové oblasti.

Největší část prostředků, zhruba 3,5 miliardy korun, směřuje na investice do zemědělských podniků. Tyto finance poslouží mimo jiné k výstavbě skladů, nákupu techniky a přestavbě drůbežářských chovů z klecových na bezklecové, které budou v Česku od roku 2027 povinné.

Historicky nejvyšší podporu ve výši 1,5 miliardy korun získají začínající mladí zemědělci, například na nákup půdy. Dalších 2,1 miliardy korun je určeno na zpracování zemědělských produktů (jatka, mlékárny), přičemž většina této částky podpoří malé a střední podniky.