Skip to main content

Tag: Evropa

Microsoft investuje 10 miliard dolarů do AI datového centra v Portugalsku

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Americká společnost Microsoft investuje 10 miliard dolarů (přibližně 210 miliard Kč) do nového datového centra zaměřeného na umělou inteligenci (AI) v portugalském pobřežním městě Sines.

Oznámil to prezident společnosti Brad Smith na konferenci Web Summit v Lisabonu. Jedná se o jednu z největších letošních investic Microsoftu v Evropě, která má za cíl rozšířit výpočetní infrastrukturu a uspokojit rostoucí globální poptávku po službách umělé inteligence.

Investice směřuje do datového parku ve městě Sines, které leží asi 150 kilometrů jižně od Lisabonu. Microsoft na projektu spolupracuje s portugalským developerem Start Campus and britským start-upem Nscale.

Volba Sines není náhodná. Město s přibližně 15 000 obyvateli je technologickým a investičním uzlem v Portugalsku. Jeho strategický význam spočívá v poloze, kde se nacházejí podmořské datové kabely spojující Evropu s Brazílií a Afrikou. Společnost Google navíc brzy přidá další linku do Jižní Karolíny v USA.

Lokalita přitahuje i další velké investice. V květnu zde zahájila čínská společnost CALB Group výstavbu továrny na baterie v hodnotě dvou miliard eur a Sines je také navrhovaným místem pro budoucí „gigafactory“ pro umělou inteligenci podporovanou Evropskou unií.

Zadlužení v Evropské unii ve druhém čtvrtletí vzrostlo na téměř 82 % HDP

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Veřejné zadlužení Evropské unie i eurozóny ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostlo. Podle dat statistického úřadu Eurostat dosáhl poměr dluhu k HDP v celé EU 81,9 procenta, což je o 0,4 procentního bodu více než v předchozím čtvrtletí.

V zemích platících eurem se zadlužení zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP. Nárůst zaznamenala i Česká republika, kde se vládní dluh zvýšil o 0,5 procentního bodu na 43,8 procenta HDP. V meziročním srovnání je tempo zadlužování v Česku (nárůst o 1,4 procentního bodu) rychlejší než průměr EU (nárůst o 0,7 procentního bodu). V absolutních číslech dosáhl český vládní dluh téměř 3,63 bilionu korun.

Nejvyšší míru zadlužení v EU si udržuje Řecko (151,2 % HDP), následované Itálií a Francií. Naopak nejnižší poměr dluhu k HDP má Estonsko (23,2 % HDP). Rozpočtová pravidla EU stanovují jako limit pro zadlužení 60 procent HDP a pro rozpočtový schodek 3 procenta HDP.

Čína omezuje export vzácných zemin. Automobilový průmysl se kvůli tomu může potýkat s nedostatkem dílů.

Omezení čínského exportu vzácných zemin vyvolalo paniku, automobilky se bojí uzavírání továren

Written by spravce on . Posted in Zprávy ze světa.

Světové automobilky vyjadřují znepokojení z možného narušení výroby v důsledku nových čínských omezení na vývoz kovů vzácných zemin. Podle agentury Reuters se výrobci obávají nedostatku součástek, který by mohl vést až k přerušení provozu továren. Snaží se zajistit alternativní dodavatelské řetězce z jiných částí světa.

Nová čínská exportní omezení mají vstoupit v platnost 8. listopadu. Podle poradenské společnosti AlixPartners kontroluje Čína v současnosti až 70 procent celosvětové těžby vzácných zemin. „Do dvou měsíců mohou zastavit naši výrobu a celý automobilový průmysl,“ citovala agentura Reuters Ryana Grimma, viceprezidenta severoamerické divize společnosti Toyota Motor.

Německý svaz automobilového průmyslu (VDA) již dříve varoval, že omezení budou mít dalekosáhlé dopady na dodávky do Německa i celé Evropy. Někteří čínští vývozci zaznamenali po oznámení restrikcí prudký nárůst zahraničních objednávek.

Automobilky a dodavatelé se sice snaží hledat zdroje jinde, ale narážejí na nedostatečné kapacity. Ačkoli jsou v zemích jako Švédsko velká ložiska, chybí kapacity pro jejich těžbu a zpracování.

Kovy vzácných zemin, mezi které patří 17 prvků, jsou nezbytné pro výrobu elektromobilů a řady dalších vyspělých technologií, včetně elektroniky a obnovitelných zdrojů energie. S pokračující transformací energetiky se očekává, že poptávka po těchto surovinách v následujících letech exponenciálně poroste.

Chinese chip company Nexperia seized by Netherlands.

Nizozemská vláda převzala kontrolu nad čínským výrobcem čipů Nexperia. Bojí se úniku technologií

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Nizozemská vláda přistoupila k bezprecedentnímu kroku a převzala kontrolu nad strategickým výrobcem čipů Nexperia, který sice sídlí v Nizozemsku, ale od roku 2019 je ve vlastnictví čínské technologické skupiny Wingtech.

Tento radikální zásah dává nizozemské vládě pravomoc blokovat a rušit klíčová rozhodnutí firmy, jako jsou převody majetku nebo najímání manažerů. Oficiálním důvodem jsou „vážné administrativní nedostatky“, ale motivem je i strach z úniku klíčových technologií a know-how do Číny.

Nexperia je důležitým dodavatelem čipů pro evropský automobilový průmysl a její převzetí kontroluje čínská společnost Wingtech od roku 2019. Intervence nizozemské vlády představuje významnou eskalaci ve vztazích s Pekingem a může vyvolat širší obchodní napětí mezi Evropskou unií a Čínou. Čínský vlastník Wingtech označil nizozemský zásah za „akt nadměrného vměšování motivovaný geopolitickými předsudky“ a požádal o pomoc čínskou vládu.

Nexperia se v posledních letech dostala do křížku s několika evropskými vládami. V roce 2022 byla z důvodu národní bezpečnosti donucena prodat svou továrnu ve Walesu a v roce 2023 nizozemská vláda prověřovala její akvizici startupu Nowi. Současný zásah, který podpořila i Evropská komise s odvoláním na ochranu technologické bezpečnosti, je však dosud nejradikálnějším krokem a signalizuje rostoucí ochotu evropských států aktivně chránit své strategické průmyslové kapacity před čínským vlivem.


Foto: VGC/Global Times

Nové evropské obchodní dohody otevírají Česku nové trhy.

Nové evropské obchodní dohody otevírají českým firmám trhy se 700 miliony zákazníků

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie, Volný obchod.

Evropská unie se v reakci na protekcionistickou politiku Spojených států chystá finalizovat klíčové obchodní dohody s Mexikem, uskupením Mercosur, Indonésií a Chile, což českým exportérům otevírá bezcelní přístup na trhy se stovkami milionů spotřebitelů.

Tyto dohody, urychlené celní válkou Donalda Trumpa, představují pro českou ekonomiku, silně závislou na exportu, strategickou příležitost v řádu desítek miliard korun. Nejdůležitějším benefitem je odstranění vysokých cel, které dosud brzdily zejména export automobilů.

Pro české firmy je nejvýznamnější odstranění cel, která v zemích Mercosuru dosahovala až 35 % a v Indonésii dokonce 50 %. Odbourání těchto bariér může podle odhadů zdvojnásobit český vývoz do regionu Mercosur, který již nyní přesahuje 12 miliard korun. Další významný potenciál skýtá Mexiko, kam české firmy již nyní vyváží zboží za více než 20 miliard korun. Nové dohody tak otevírají dveře nejen pro automobilky, ale také pro firmy z oblasti strojírenství, elektroniky a farmaceutického průmyslu.

Navzdory obrovským příležitostem však ratifikace smluv čelí vnitřním rizikům v samotné EU. Proti dohodě s Mercosurem ostře protestují evropští zemědělci, kteří se obávají nekalé konkurence levnějších produktů z Jižní Ameriky. V Evropském parlamentu panují neshody ohledně ekologických a sociálních standardů partnerských zemí. Úspěch těchto dohod tak závisí na schopnosti Bruselu překonat vnitřní odpor a prosadit strategickou vizi, která sníží závislost Evropy na USA a Číně. 

Rozpočet EU má výrazně vzrůst, Komise počítá se 2 biliony eur

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise představila návrh příštího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028-2034, který počítá s bezprecedentní částkou dvou bilionů eur (téměř 50 bilionů Kč). To představuje dramatický nárůst oproti současnému rozpočtu ve výši 1,2 bilionu eur. Brusel zdůvodňuje navýšení potřebou financovat nové výzvy a modernizovat unii.

Podle návrhu mají být finance utráceny flexibilněji. Novinkou je ale tvrdé podmínění čerpání peněz dodržováním principů právního státu. „Bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze,“ uvedl eurokomisař Piotr Serafin. Tento princip má platit pro veškeré financování z EU, od dotací až po regionální fondy.

Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž odsouhlasit Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.

Navýšený rozpočet bude hrazen z vyšších národních příspěvků nebo nových evropských příjmů. Zda to povede k vyšší daňové zátěži pro občany, zatím není jasné. Bude záležet na konkrétních zdrojích a jejich sestavení při vyjednávání.

Investoři hledají alternativu k dolaru. Evropa váhá, zda šanci využít

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Finance a bankovnictví.

Rostoucí politická a dluhová rizika ve Spojených státech vedou globální investory k hledání alternativ k americkému dolaru. Podle analýz a ohlasů z finančních trhů sílí zájem o euro jako o bezpečný přístav. Evropa tak má jedinečnou příležitost posílit svou roli ve světových financích, pokud dokáže překonat vnitřní překážky a nabídnout investorům srovnatelnou jistotu a likviditu.

Expozice mnoha zemí a velkých fondů vůči dolaru je v současnosti extrémně vysoká, což v kombinaci s nepředvídatelnou politikou USA a obavami o nezávislost centrální banky (Fed) vytváří tlak na diverzifikaci. Podle Financial Times by značná část globálních manažerů upřednostnila investici do společných evropských dluhopisů před těmi americkými, pokud by existovaly v dostatečném objemu.

Hlavní brzdou, kterou vnímají, je však politická a psychologická paralýza Evropy, která se jen pomalu loučí se starými ekonomickými modely a váhá s hlubší integrací kapitálových trhů a fiskální politiky.