Skip to main content

Tag: euro

Evropské banky chystají vlastní kryptoměnu. Reagují na dominanci dolarových stablecoinů

Koalice devíti významných evropských bank se spojila s cílem vyvinout vlastní kryptoměnovou alternativu, která bude navázána na euro.

Cílem této iniciativy je posílit strategickou autonomii Evropy v oblasti digitálních plateb a čelit rostoucí dominanci tokenů krytých dolarem. Do projektu se zapojily bankovní domy jako ING Groep, UniCredit SpA, Danske Bank, KBC Group, CaixaBank a Raiffeisen Bank International. Spuštění stablecoinu, který má mít stálou hodnotu navázanou na euro, plánují na druhou polovinu roku 2026.

Banky vnímají stablecoiny jako příležitost pro zrychlení a zlevnění přeshraničních plateb a usnadnění vypořádání transakcí s tokenizovanými aktivy (akcie, dluhopisy převedené na technologii blockchain). Floris Lugt, vedoucí digitálních aktiv v ING a zástupce iniciativy, uvedl, že banky chtějí tyto příležitosti sdílet se svými klienty. Konsorcium již založilo novou společnost v Nizozemsku, která bude projekt zastřešovat a vydávat samotný token.

Evropské banky se k digitálním aktivům přiklánějí v návaznosti na to, že v platnost vstoupila komplexní regulace EU pro kryptotrhy (MiCA). Tento krok se děje v době, kdy se i ve Spojených státech poprvé regulují stablecoiny a velké globální firmy jako PayPal, Robinhood, a dokonce i kryptoprojekty spojené s Trumpovou rodinou, spouští vlastní tokeny denominované v dolarech.

Analytici z Bloomberg Intelligence odhadují, že do roku 2030 by mohly být stablecoiny použity pro roční platby přesahující 50 bilionů dolarů, což by představovalo až čtvrtinu všech spotřebitelských transakcí.

Německo mírně zlepšuje prognózu růstu pro rok 2025 na 0,2 %, motorem má být domácí poptávka

Německé ministerstvo hospodářství ve středu mírně zvýšilo svou prognózu ekonomického růstu pro letošní rok z nuly na 0,2 %. Za touto revizí stojí především plánovaný vládní výdajový balíček v hodnotě 500 miliard eur, který má podpořit největší evropskou ekonomiku. Ta se stále potýká s následky šoků, jako byla pandemie a ruská invaze na Ukrajinu. Navzdory tomuto domácímu stimulu však německé hospodářství nadále čelí značným vnějším tlakům, zejména v souvislosti s přetrvávajícím obchodním napětím.

Hlavním prvkem oživení má být změna hlavního motoru růstu. Na rozdíl od tradičního německého modelu nebude oživení taženo zahraničním obchodem, ale domácí poptávkou. Tu má podpořit jak soukromá a veřejná spotřeba, tak investiční aktivita. Ministryně hospodářství Katherina Reiche zdůraznila potřebu strukturálních reforem pro zajištění dlouhodobého růstu, včetně snížení nákladů na energie, podpory soukromých investic a odbourávání byrokracie. Exporty by měly v roce 2025 dokonce mírně poklesnout o 0,1 %, než se v následujících letech vrátí k růstu.

Pro rok 2026 ministerstvo nyní očekává růst HDP o 1,3 % a pro rok 2027 o 1,4 %. Míra nezaměstnanosti by se měla mírně snížit ze 6,3 % v letošním roce na 6,0 % v roce 2027. Inflace by se měla pohybovat mírně nad 2% cílem Evropské centrální banky, letos se očekává na úrovni 2,1 %. Prognóza tak ukazuje na pomalé oživení tažené domácími faktory, zatímco klíčový exportně orientovaný průmysl zůstává pod tlakem.

Česká koruna posílila vůči euru i dolaru. Kurz je ma maximu za poslední dva roky.

Česká koruna je nejsilnější za dva roky. Posiluje vůči euru i dolaru

Česká koruna se dnes dostala na nejsilnější úroveň vůči euru za více než dva roky, když její kurz posílil na 24,25 Kč/EUR. Jde o nejlepší výsledek od 5. září 2023. Koruna si výrazně polepšila také k americkému dolaru, a to na 20,60 Kč/USD.

Česká měna posiluje vůči oběma hlavním světovým měnám už od začátku roku. Od ledna, kdy kurz vůči euru dosahoval 25,28 Kč/EUR a vůči dolaru 24,59 Kč/USD, posílila koruna o více než jednu korunu k euru a téměř o čtyři koruny k dolaru.

K americké měně se dokonce v červenci poprvé po čtyřech letech dostala pod hranici 21 korun za dolar. K dolaru je koruna nejsilnější od dubna 2018.

Podle analytika Jaroslava Tupého z Purple Trading těží koruna z pozitivního sentimentu na finančních trzích a z úrokového diferenciálu proti euru. To hraje do karet obchodníkům s českou korunou.

Česká národní banka (ČNB) ani Evropská centrální banka (ECB) nyní neplánují snižovat úrokové sazby, a tak tento příznivý úrokový rozdíl bude nadále pomáhat silnějším hodnotám koruny.

Investoři hledají alternativu k dolaru. Evropa váhá, zda šanci využít

Rostoucí politická a dluhová rizika ve Spojených státech vedou globální investory k hledání alternativ k americkému dolaru. Podle analýz a ohlasů z finančních trhů sílí zájem o euro jako o bezpečný přístav. Evropa tak má jedinečnou příležitost posílit svou roli ve světových financích, pokud dokáže překonat vnitřní překážky a nabídnout investorům srovnatelnou jistotu a likviditu.

Expozice mnoha zemí a velkých fondů vůči dolaru je v současnosti extrémně vysoká, což v kombinaci s nepředvídatelnou politikou USA a obavami o nezávislost centrální banky (Fed) vytváří tlak na diverzifikaci. Podle Financial Times by značná část globálních manažerů upřednostnila investici do společných evropských dluhopisů před těmi americkými, pokud by existovaly v dostatečném objemu.

Hlavní brzdou, kterou vnímají, je však politická a psychologická paralýza Evropy, která se jen pomalu loučí se starými ekonomickými modely a váhá s hlubší integrací kapitálových trhů a fiskální politiky.