Skip to main content

Tag: EU

Katar a ExxonMobil hrozí zastavením dodávek LNG do EU kvůli nové směrnici

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Evropská unie čelí vážné hrozbě pro svou energetickou bezpečnost. Jedni z nejdůležitějších dodavatelů zkapalněného zemního plynu (LNG), Katar a americký gigant ExxonMobil, varovali, že mohou ukončit dodávky do EU, pokud vstoupí v platnost nová směrnice o udržitelnosti podniků (CSDDD). 

Katarský ministr energetiky Saad Kaabí na konferenci v Abú Zabí prohlásil, že Katar přestane dodávat LNG, pokud EU směrnici nezmírní nebo nezruší. Šéf ExxonMobilu Darren Woods dodal, že pokud legislativa projde v nezměněné podobě, bude pro společnost „nemožné v Evropě zůstat“.

Směrnice CSDDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive) ukládá velkým podnikům působícím v EU povinnost kontrolovat své globální dodavatelské řetězce a nést odpovědnost za porušování lidských práv (např. nucenou práci) nebo poškozování životního prostředí, přičemž za nesplnění hrozí vysoké pokuty.

Podle Woodse (Exxon) se tím EU snaží „prosadit svou škodlivou legislativu po celém světě“. Ačkoli Evropský parlament navrhl zmírnění, podle energetických lídrů to problém neřeší a naopak „zvyšuje riziko“ kvůli většímu prostoru pro interpretaci. Obě společnosti proto prosazují úplné zrušení směrnice.

V roce 2024 tvořilo LNG 37 procent celkového dovozu zemního plynu do EU, přičemž právě Spojené státy a Katar se na těchto dodávkách podílely téměř 60 procenty. Tyto importy jsou pro Evropů důležité kvůli snaze nahradit ruský plyn.

Zadlužení v Evropské unii ve druhém čtvrtletí vzrostlo na téměř 82 % HDP

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Veřejné zadlužení Evropské unie i eurozóny ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostlo. Podle dat statistického úřadu Eurostat dosáhl poměr dluhu k HDP v celé EU 81,9 procenta, což je o 0,4 procentního bodu více než v předchozím čtvrtletí.

V zemích platících eurem se zadlužení zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP. Nárůst zaznamenala i Česká republika, kde se vládní dluh zvýšil o 0,5 procentního bodu na 43,8 procenta HDP. V meziročním srovnání je tempo zadlužování v Česku (nárůst o 1,4 procentního bodu) rychlejší než průměr EU (nárůst o 0,7 procentního bodu). V absolutních číslech dosáhl český vládní dluh téměř 3,63 bilionu korun.

Nejvyšší míru zadlužení v EU si udržuje Řecko (151,2 % HDP), následované Itálií a Francií. Naopak nejnižší poměr dluhu k HDP má Estonsko (23,2 % HDP). Rozpočtová pravidla EU stanovují jako limit pro zadlužení 60 procent HDP a pro rozpočtový schodek 3 procenta HDP.

Chinese chip company Nexperia seized by Netherlands.

Nizozemská vláda převzala kontrolu nad čínským výrobcem čipů Nexperia. Bojí se úniku technologií

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Nizozemská vláda přistoupila k bezprecedentnímu kroku a převzala kontrolu nad strategickým výrobcem čipů Nexperia, který sice sídlí v Nizozemsku, ale od roku 2019 je ve vlastnictví čínské technologické skupiny Wingtech.

Tento radikální zásah dává nizozemské vládě pravomoc blokovat a rušit klíčová rozhodnutí firmy, jako jsou převody majetku nebo najímání manažerů. Oficiálním důvodem jsou „vážné administrativní nedostatky“, ale motivem je i strach z úniku klíčových technologií a know-how do Číny.

Nexperia je důležitým dodavatelem čipů pro evropský automobilový průmysl a její převzetí kontroluje čínská společnost Wingtech od roku 2019. Intervence nizozemské vlády představuje významnou eskalaci ve vztazích s Pekingem a může vyvolat širší obchodní napětí mezi Evropskou unií a Čínou. Čínský vlastník Wingtech označil nizozemský zásah za „akt nadměrného vměšování motivovaný geopolitickými předsudky“ a požádal o pomoc čínskou vládu.

Nexperia se v posledních letech dostala do křížku s několika evropskými vládami. V roce 2022 byla z důvodu národní bezpečnosti donucena prodat svou továrnu ve Walesu a v roce 2023 nizozemská vláda prověřovala její akvizici startupu Nowi. Současný zásah, který podpořila i Evropská komise s odvoláním na ochranu technologické bezpečnosti, je však dosud nejradikálnějším krokem a signalizuje rostoucí ochotu evropských států aktivně chránit své strategické průmyslové kapacity před čínským vlivem.


Foto: VGC/Global Times

Nové evropské obchodní dohody otevírají Česku nové trhy.

Nové evropské obchodní dohody otevírají českým firmám trhy se 700 miliony zákazníků

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie, Volný obchod.

Evropská unie se v reakci na protekcionistickou politiku Spojených států chystá finalizovat klíčové obchodní dohody s Mexikem, uskupením Mercosur, Indonésií a Chile, což českým exportérům otevírá bezcelní přístup na trhy se stovkami milionů spotřebitelů.

Tyto dohody, urychlené celní válkou Donalda Trumpa, představují pro českou ekonomiku, silně závislou na exportu, strategickou příležitost v řádu desítek miliard korun. Nejdůležitějším benefitem je odstranění vysokých cel, které dosud brzdily zejména export automobilů.

Pro české firmy je nejvýznamnější odstranění cel, která v zemích Mercosuru dosahovala až 35 % a v Indonésii dokonce 50 %. Odbourání těchto bariér může podle odhadů zdvojnásobit český vývoz do regionu Mercosur, který již nyní přesahuje 12 miliard korun. Další významný potenciál skýtá Mexiko, kam české firmy již nyní vyváží zboží za více než 20 miliard korun. Nové dohody tak otevírají dveře nejen pro automobilky, ale také pro firmy z oblasti strojírenství, elektroniky a farmaceutického průmyslu.

Navzdory obrovským příležitostem však ratifikace smluv čelí vnitřním rizikům v samotné EU. Proti dohodě s Mercosurem ostře protestují evropští zemědělci, kteří se obávají nekalé konkurence levnějších produktů z Jižní Ameriky. V Evropském parlamentu panují neshody ohledně ekologických a sociálních standardů partnerských zemí. Úspěch těchto dohod tak závisí na schopnosti Bruselu překonat vnitřní odpor a prosadit strategickou vizi, která sníží závislost Evropy na USA a Číně. 

Evropské banky chystají vlastní kryptoměnu. Reagují na dominanci dolarových stablecoinů

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie, Kryptoměny.

Koalice devíti významných evropských bank se spojila s cílem vyvinout vlastní kryptoměnovou alternativu, která bude navázána na euro.

Cílem této iniciativy je posílit strategickou autonomii Evropy v oblasti digitálních plateb a čelit rostoucí dominanci tokenů krytých dolarem. Do projektu se zapojily bankovní domy jako ING Groep, UniCredit SpA, Danske Bank, KBC Group, CaixaBank a Raiffeisen Bank International. Spuštění stablecoinu, který má mít stálou hodnotu navázanou na euro, plánují na druhou polovinu roku 2026.

Banky vnímají stablecoiny jako příležitost pro zrychlení a zlevnění přeshraničních plateb a usnadnění vypořádání transakcí s tokenizovanými aktivy (akcie, dluhopisy převedené na technologii blockchain). Floris Lugt, vedoucí digitálních aktiv v ING a zástupce iniciativy, uvedl, že banky chtějí tyto příležitosti sdílet se svými klienty. Konsorcium již založilo novou společnost v Nizozemsku, která bude projekt zastřešovat a vydávat samotný token.

Evropské banky se k digitálním aktivům přiklánějí v návaznosti na to, že v platnost vstoupila komplexní regulace EU pro kryptotrhy (MiCA). Tento krok se děje v době, kdy se i ve Spojených státech poprvé regulují stablecoiny a velké globální firmy jako PayPal, Robinhood, a dokonce i kryptoprojekty spojené s Trumpovou rodinou, spouští vlastní tokeny denominované v dolarech.

Analytici z Bloomberg Intelligence odhadují, že do roku 2030 by mohly být stablecoiny použity pro roční platby přesahující 50 bilionů dolarů, což by představovalo až čtvrtinu všech spotřebitelských transakcí.

Německo mírně zlepšuje prognózu růstu pro rok 2025 na 0,2 %, motorem má být domácí poptávka

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Německé ministerstvo hospodářství ve středu mírně zvýšilo svou prognózu ekonomického růstu pro letošní rok z nuly na 0,2 %. Za touto revizí stojí především plánovaný vládní výdajový balíček v hodnotě 500 miliard eur, který má podpořit největší evropskou ekonomiku. Ta se stále potýká s následky šoků, jako byla pandemie a ruská invaze na Ukrajinu. Navzdory tomuto domácímu stimulu však německé hospodářství nadále čelí značným vnějším tlakům, zejména v souvislosti s přetrvávajícím obchodním napětím.

Hlavním prvkem oživení má být změna hlavního motoru růstu. Na rozdíl od tradičního německého modelu nebude oživení taženo zahraničním obchodem, ale domácí poptávkou. Tu má podpořit jak soukromá a veřejná spotřeba, tak investiční aktivita. Ministryně hospodářství Katherina Reiche zdůraznila potřebu strukturálních reforem pro zajištění dlouhodobého růstu, včetně snížení nákladů na energie, podpory soukromých investic a odbourávání byrokracie. Exporty by měly v roce 2025 dokonce mírně poklesnout o 0,1 %, než se v následujících letech vrátí k růstu.

Pro rok 2026 ministerstvo nyní očekává růst HDP o 1,3 % a pro rok 2027 o 1,4 %. Míra nezaměstnanosti by se měla mírně snížit ze 6,3 % v letošním roce na 6,0 % v roce 2027. Inflace by se měla pohybovat mírně nad 2% cílem Evropské centrální banky, letos se očekává na úrovni 2,1 %. Prognóza tak ukazuje na pomalé oživení tažené domácími faktory, zatímco klíčový exportně orientovaný průmysl zůstává pod tlakem.

Czechoslovak Group (CSG) launches AviaNera to advance military unmanned aerial and weapon systems. Prague, Czech Republic

CSG vstupuje na trh s drony. Zakládá novou firmu AviaNera pro bezpilotní systémy a pokročilé zbraně

Written by spravce on . Posted in České společnosti.

Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada oznamuje založení nové společnosti AviaNera Technologies a.s., která se strategicky zaměří na výrobu bezpilotních prostředků (UAS) a pokročilých zbraňových systémů. V čele nové firmy stane Pavel Čechal, bývalý výkonný ředitel PBS Group.

Tento krok signalizuje ambici CSG stát se klíčovým hráčem v high-tech segmentu obranných technologií a navázat na úspěchy v jiných oblastech, jako je výroba munice.

Prioritou nově založené společnosti bude výroba pohonných jednotek pro bezpilotní prostředky, což je reakce na dramaticky rostoucí význam dronů v moderním vojenství. Podle CSG již AviaNera jedná o několika akvizicích firem v Evropě a bude usilovat o maximální vertikální integraci, aby mohla zákazníkům dodávat komplexní systémy vyvinuté a vyrobené v rámci holdingu. Pro globální obchod bude AviaNera úzce spolupracovat s agenturou CSG Excalibur International.

Založení AviaNery přichází v kontextu napjatých vztahů s PBS Group, výrobcem leteckých motorů, kterou se CSG loni neúspěšně pokusilo koupit. Do nové firmy přešli kromě Pavla Čechala i další zaměstnanci PBS, což vedení PBS přimělo k prohlášení, že je připraveno podniknout právní kroky k ochraně svých technologií a know-how. CSG, která loni ztrojnásobila čistý zisk na 13,2 miliardy Kč, tak vstupuje do strategického odvětví, kterému se věnuje i česká vláda prostřednictvím nově zřízené koordinační skupiny pro antidronovou ochranu státu.

 

Foto: Shutterstock

Microsoft se vyhnul pokutě od evropské unie. Porušil antimonopolní pravidla Evropské unie.

Microsoft se vyhnul pokutě od EU. Aplikaci Teams oddělí od balíčku Office

Written by spravce on . Posted in Zprávy ze světa.

Americký softwarový gigant Microsoft se dohodl s Evropskou komisí a vyhnul se tak vysoké pokutě za zneužívání svého dominantního postavení na trhu. Evropské komisi se nelíbilo, že Microsoft svazuje svou chatovací a videohovorovou aplikaci Teams s balíčkem programů Office 365 a Microsoft 365.

Evropská unie to označila za praktiky, které omezují hospodářskou soutěž. Na základě dohody se Microsoft zavázal, že Teams jasně oddělí od kancelářských nástrojů, jako jsou Word, Excel a Outlook.

Evropská komise ve svém prohlášení uvedla, že přijala závazky společnosti Microsoft, které budou od nynějška právně závazné podle antimonopolních pravidel EU. Firma se zavázala, že nabídne verze svých softwarových balíčků bez aplikace Teams a za sníženou cenu. Zároveň umožní zákazníkům s dlouhodobými licencemi přejít na balíčky bez aplikace Teams a také usnadní přesun dat, kvůli používání konkurenčních řešení.

Evropská komise zdůraznila, že tyto závazky pomohou obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž a otevřou trh pro další poskytovatele komunikačních nástrojů v Evropě.

Spor o svazování produktů začal v roce 2020, kdy si na Microsoft stěžoval provozovatel konkurenční aplikace Slack. V roce 2023 pak Evropská komise zahájila formální vyšetřování a v roce 2024 uvedla, že postup Microsoftu je pravděpodobně nezákonný a požadovala další ústupky. Nyní platné závazky zůstanou v platnosti po dobu sedmi let.

Trhy se připravují na zářijové turbulence: Co může vyvolat otřesy?

Written by spravce on . Posted in Investice.

Po letním obchodním klidu se světové trhy chystají na volatilní září, které je historicky nejslabším měsícem pro akcie. Mezinárodní agentura Reuters ve své analýze varuje před riziky, které mohou vyvolat výrazné tržní výkyvy. 

Mezi hlavní obavy patří pokračující napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Federální rezervní bankou (Fed), která je pod tlakem, aby snížila úrokové sazby. Trhy sice počítají s 85% pravděpodobností snížení sazeb, nicméně otázky ohledně nezávislosti Fedu a jeho schopnosti kontrolovat inflaci vyvolávají nejistotu. Podle analytiků toto politické drama „podrývá důvěru v USA jako globální měřítko pro transparentní a na pravidlech založené kapitálové trhy”.

Dalším zdrojem nejistoty je politická situace ve Francii, kde se očekává, že premiér Francois Bayrou ztratí hlasování o důvěře kvůli rozpočtovým škrtům. Případný pád menšinové vlády by mohl vést k rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb, což by ohrozilo evropské akcie, francouzské banky a dlouhodobé francouzské dluhopisy, jejichž výnosy jsou již nyní blízko víceletých maxim. Analytici varují, že pokud by Francie selhala, mohlo by dojít k dominovému efektu, který by zpochybnil udržitelnost výkonnosti celých evropských trhů.

V neposlední řadě zůstávají pod dohledem také geopolitická rizika a obchodní politika USA. I přes prozatímní dočasné dohody s EU a Čínou, obchodní napětí stále trvá. Trumpova administrativa zvýšila cla pro Indie o dalších 25 %. Trhy rovněž sledují, zda nedávné dočasné prodloužení cel s Čínou nepřeroste v trvalý stav, nebo zda Trump nepřistoupí k další vlně vysokých cel, která by mohla narušit dodavatelské řetězce.

Rumunsko daně

Rumunsko mění sazby DPH, základní sazba stoupne na 21 %

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Rumunsko přistoupilo ke změně sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), která vstoupila v platnost 1. srpna 2025. Základní sazba DPH se zvýšila z 19 % na 21 % a snížená sazba se sjednotila na 11 %, což nahradilo stávající sazby 5 % a 9 %.

Tato změna může mít dopad na české podniky, které obchodují s rumunskými partnery nebo poskytují zdanitelná plnění v této zemi. Zasaženy mohou být zejména oblasti jako elektronické služby, e-shopy a přeshraniční služby.

Česko zaostává v inovacích. Brzdou je nedostatek investic a spolupráce

Written by spravce on . Posted in České společnosti, Evropská Unie.

Podle zprávy Evropské komise se Česká republika umístila na 19. místě v žebříčku inovativnosti zemí EU, což představuje meziroční propad o téměř 10 procentních bodů.

Nejinovativnějšími zeměmi jsou Švédsko a Dánsko, zatímco poslední příčky obsadily Bulharsko a Rumunsko. Zpráva uvádí, že Česká republika dosahuje 80 % průměru EU, ovšem za posledních sedm let se v inovační výkonnosti prakticky neposunula. David Kotris, ředitel společnosti enovation, která se věnuje dotačnímu poradenství, označil tento propad za alarmující, jelikož inovace jsou důležitým faktorem pro ekonomický růst a konkurenceschopnost.

Mezi brzdy inovačního potenciál Česka patří nedostatek investic ze strany státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce mezi akademickou a komerční sférou a nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Podle Kotrise by se měly soukromé investiční fondy stát budoucím motorem růstu, neboť vztahy mezi akademickým a komerčním světem stále nedosahují úrovně vyspělých států. Dalším problémem je také slabé zapojení Česka do mezinárodních programů EU, kde na 1000 vědců a inženýrů připadají 3,4 účasti, což je pod průměrem západní Evropy.

Výdaje jsou ve srovnání se západními zeměmi nízké

Mezi silné stránky Česka patří naopak nadprůměrné digitální dovednosti a rostoucí export hi-tech výrobků. V posledních deseti letech se rovněž zdvojnásobily podnikatelské výdaje na výzkum a vývoj, avšak celková částka dosahující necelých 100 miliard korun je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi stále nízká. Z postkomunistických zemí se Česko umístilo na třetí nejvyšší příčce, za Estonskem (10. místo) a Slovinskem (13. místo).

Návrh rozpočtu EU čelí kritice: Zemědělci varují před dopadem na ceny potravin

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Nový návrh sedmiletého rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034, který představila Evropská komise, vyvolal silnou kritiku ze strany Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR. Ačkoliv má celkový rozpočet EU stoupnout na 2 biliony eur, prostředky určené pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) mají klesnout z 386,6 miliardy eur na 300 miliard eur, což představuje pokles o 22 %. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy jde o reálný pokles hodnoty o 40 % po zohlednění inflace. Pýcha varuje, že tento pokles povede k růstu cen potravin a častějšímu dovozu ze třetích zemí.

Zemědělský svaz ČR plánuje jednat s politickými představiteli s cílem domluvit se na společném postupu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že bude usilovat o zachování stávající výše i struktury zemědělských dotací. Agrární komora varovala, že zemědělci budou v reakci na navrhované škrty pořádat protesty.