Skip to main content

Tag: EU

Bydlení Praha

Praha je podle nákladů na život nejdražším městem východní Evropy

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Praha se podle dat databáze Numbeo stala nejdražším městem východní Evropy z pohledu celkových nákladů na život a bydlení. Za českou metropolí následují Bratislava a Varšava, zatímco Budapešť se v žebříčku umístila výrazně níže.

Kombinovaný index Numbea zahrnuje ceny potravin, služeb, dopravy, energií, restaurací i nájemního bydlení. Právě započtení nákladů na bydlení posouvá Prahu jasně na první místo v regionu a ukazuje, jak finančně náročné je ve městě dlouhodobě žít, nikoli pouze krátkodobě pobývat.

Podle analytika Gepard Finance Davida Eima je hlavním důvodem nedostatečná bytová výstavba. Ta dlouhodobě nestačí pokrývat poptávku, což zvyšuje ceny vlastnického bydlení a následně i nájemného. „Nedostatek nových bytů tlačí ceny nahoru a dopadá na rozpočty domácností,“ uvedl.

Za Prahou následují další regionální metropole s menším odstupem. Samotné běžné životní náklady se mezi městy regionu výrazně neliší, rozhodující je ale právě cena bydlení. Podle analytika Portu Lukáše Rašky rostou v Praze ceny nemovitostí a nájmů dlouhodobě rychleji než mzdy, což zvyšuje celkovou finanční zátěž i u domácností s nadprůměrnými příjmy.

EU a Indie uzavřely obchodní dohodu. Sníží cla na většinu zboží včetně automobilů

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Volný obchod.

Evropská unie a Indie uzavřely dlouho vyjednávanou obchodní dohodu, která povede k rozsáhlému snížení cel a vytvoření zóny volného obchodu pro zhruba dvě miliardy lidí. Dohodu v Dillí oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Podle Evropské komise by dohoda měla v příštích letech zhruba zdvojnásobit vývoz z EU do Indie. Cla budou snížena nebo zcela zrušena na více než 90 procent evropského exportu, přičemž výrazně by měl těžit zejména automobilový průmysl.

Indie postupně sníží clo na dovoz automobilů ze 110 procent na 10 a cla na automobilové díly v horizontu několika let zcela odstraní. Dohoda zároveň zlepší přístup evropských firem na indický trh služeb, mimo jiné ve finančním a námořním sektoru.

EU a Indie spolu už nyní obchodují se zbožím a službami v objemu přes 180 miliard eur ročně. Evropská komise odhaduje, že samotné snížení cel by mohlo evropským firmám ušetřit až čtyři miliardy eur ročně. Citlivá zemědělská odvětví na straně EU, jako je hovězí maso, cukr či rýže, zůstanou před liberalizací ochráněna.

Pokud vše proběhne podle plánu, dohoda by mohla vstoupit v platnost během příštího roku.

 

Amazon spustil nezávislý evropský cloud. Reaguje na digitální závislost na USA a Číně

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Společnost Amazon Web Services (AWS) minulý týden oficiálně spustila takzvaný evropský suverénní cloud. Nová cloudová infrastruktura má reagovat na rostoucí obavy evropských institucí a firem z digitální závislosti na Spojených státech či Číně a nabídnout řešení plně v souladu s evropskou regulací.

AWS označuje projekt za první plně funkční a nezávisle provozovaný suverénní cloud v Evropě. Infrastruktura je fyzicky i logicky oddělena od ostatních regionů AWS, všechny její komponenty se nacházejí výhradně na území Evropské unie. 

První region byl spuštěn v německém Braniborsku a AWS plánuje další rozšíření do Belgie, Nizozemska a Portugalska. Cloud má vlastní právní strukturu podle německého práva, samostatné řízení identit, fakturaci i certifikační autority a má být provozován výhradně personálem sídlícím v EU.

Americký technologický gigant zároveň zdůrazňuje, že evropský suverénní cloud nabízí plnohodnotné portfolio služeb včetně nástrojů pro umělou inteligenci, databází, výpočetního výkonu či cloudového úložiště. Projekt je podpořen investicí 7,8 miliardy eur, která má do roku 2040 přispět evropské ekonomice více než 17 miliardami eur.

Navzdory těmto krokům však podle analýzy Computerworld zůstávají pochybnosti o skutečné míře suverenity. Kritici upozorňují, že konečným vlastníkem infrastruktury je stále americká společnost Amazon, což může vyvolávat otázky ohledně právního dosahu americké legislativy a dlouhodobé nezávislosti rozhodování.

EU and Mercosur deal

EU podepíše dohodu s Mercosurem. Vznikne největší zóna volného obchodu

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Evropská unie a jihoamerický obchodní blok Mercosur v sobotu 17. ledna podepíší dlouho připravovanou dohodu o volném obchodu. Slavnostního podpisu v Paraguayi se zúčastní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, kterou doprovodí také předseda Evropské rady António Costa.

K podpisu dohody dochází po tom, co většina členských států EU hlasovala pro uzavření. Partnerství mezi EU a Mercosurem má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, která by zahrnovala přibližně 700 milionů obyvatel.

Z pohledu Bruselu jde o významný geopolitický krok, který má posílit pozici Unie v Latinské Americe v době rostoucího vlivu Číny a napjatých obchodních vztahů se Spojenými státy.

Vedle Paraguaye sdružuje Mercosur také Argentinu, Brazílii a Uruguay. Dohoda má otevřít nové exportní příležitosti evropským firmám a prohloubit ekonomické vazby mezi oběma regiony.

Big Tech EU regulation

EU při revizi digitálních pravidel ustoupí. Big Tech se vyhne přísné regulaci

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise při připravované revizi digitálních pravidel nehodlá zavést nové závazné povinnosti pro velké technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Amazon, Microsoft či Netflix. Vyplývá to z informací agentury Reuters.

Nový rámec s názvem Digital Networks Act (DNA), který má posílit konkurenceschopnost Evropy a podpořit investice do telekomunikační infrastruktury, představí eurokomisařka pro technologie Henna Virkkunenová 20. ledna. Návrh bude následně projednáván s členskými státy a Evropským parlamentem, než se z něj stane závazná legislativa.

Zatímco telekomunikační společnosti mají podléhat novým pravidlům, velké technologické firmy budou zahrnuty pouze do dobrovolného režimu spolupráce. Podle Reuters nepůjde o právně závazné povinnosti, ale o rámec sdílení osvědčených postupů, který bude moderovat sdružení evropských telekomunikačních regulátorů BEREC.

Součástí návrhu má být také snaha o harmonizaci přidělování kmitočtového spektra v celé EU, včetně doporučení k délce licencí, podmínkám jejich prodeje a cenové metodice při aukcích. Ty přitom jednotlivým státům pravidelně přinášejí miliardové příjmy, což může u některých národních regulátorů vyvolat obavy ze ztráty pravomocí.

Komise chce rovněž poskytnout jednotné vodítko pro rozvoj optických sítí, které jsou klíčové pro dosažení digitálních cílů Unie. Návrh zároveň umožní státům prodloužit lhůtu pro nahrazení měděných sítí optikou za rok 2030, pokud prokážou, že na přechod nejsou připraveny.

Maďarsko poprvé nakoupí americký plyn. Uzavřelo pětiletou dohodu s Chevronem

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela strategickou pětiletou dohodu s americkým gigantem Chevron o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG). Kontrakt zajišťuje Maďarsku 400 milionů metrů krychlových plynu ročně, celkem tedy v průběhu pěti let odebere dvě miliardy metrů krychlových.

Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa se tak americký LNG poprvé stane součástí maďarského energetického mixu. Ačkoliv země zůstává silně závislá na Rusku, je to krok k diverzifikaci zdrojů. MVM v posledních měsících podepsala podobné kontrakty s britským Shellem, francouzskou Engie a ázerbájdžánským SOCARem.

Po započtení dohody s Chevronem stoupne objem neruského plynu na 1,4 miliardy metrů krychlových ročně. Generální ředitel MVM Károly Mátrai potvrdil, že firma se připravuje na scénáře možného ukončení ruských dodávek, což by ovšem znamenalo nárůst cen pro koncové spotřebitele.

Od ledna do listopadu letošního roku Maďarsko odebralo z Ruska sedm miliard metrů krychlových suroviny, přičemž celková loňská spotřeba činila 8,5 miliardy. Vláda Viktora Orbána, který udržuje úzké vazby jak na Vladimira Putina, tak na Donalda Trumpa, si vyjednala americkou výjimku ze sankcí. Současně však Budapešť společně s Bratislavou plánuje napadnout u soudu snahy EU o úplný zákaz dovozu ruských energií.

Evropská komise zmírňuje zákaz spalovacích motorů. Po roce 2035 povolí prodej hybridů a sníží emisní cíl na 90 %

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise oficiálně revidovala své plány na úplný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Místo původně zamýšleného stoprocentního snížení emisí CO2 nově navrhuje cíl 90 %, což otevírá dveře pro další prodej plug-in hybridů a vozů s moderními spalovacími technologiemi. Tento krok je reakcí na aktuální situaci na trhu a požadavky průmyslových hráčů i členských států.

Automobilky budou moci po roce 2035 nadále nabízet vozy s prodlužovačem dojezdu (REX) či mild-hybridy, pokud zbývajících 10 % emisí kompenzují například využitím nízkoemisní oceli nebo syntetických paliv.

Změnu kurzu přivítal i německý kancléř Friedrich Merz, jehož vláda patřila k hlavním iniciátorům dřívější revize pravidel. Krok označil za správnou cestu ke skloubení klimatických cílů s realitou trhu. Zatímco koncern Volkswagen považuje návrh za ekonomicky racionální, německý svaz VDA zůstává zdrženlivý a obává se praktické vymahatelnosti a komplexity nových pravidel.

EU investuje do těžby, chce snížit závislost na dovozu strategických surovin o polovinu

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise představila ambiciózní plán RESourceEU, v jehož rámci hodlá během následujících 12 měsíců mobilizovat až tři miliardy eur (72,4 miliardy Kč) na podporu projektů těžby a zpracování strategických surovin.

Eurokomisař Maroš Šefčovič oznámil, že cílem je do roku 2029 snížit závislost Unie na dovozu strategických materiálů, jako jsou lithium, nikl či kobalt, až o 50 procent. Tyto suroviny jsou nezbytné pro přechod na zelenou energetiku, automobilový průmysl a obranu.

Součástí strategie je vznik Evropského centra pro strategické suroviny, které zahájí činnost začátkem roku 2026. Centrum bude koordinovat společné nákupy, vytváření strategických zásob a řídit portfolio projektů. Brusel zároveň slibuje výrazné zrychlení byrokracie – povolovací procesy pro těžbu se mají zkrátit na maximálně 27 měsíců.

Iniciativa přímo navazuje na dřívější schválení 47 strategických projektů, mezi nimiž figurují i dva české záměry: těžba lithia na Cínovci (Geomet) a zpracování manganu ve Chvaleticích (Euro Manganese).

Německo chystá dotovanou elektřinu pro průmysl, firmy ale kritizují přísné podmínky

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Německá vláda se blíží k finální dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má pomoci energeticky náročným podnikům čelit globální konkurenci, zejména z USA a Asie.

Opatření v hodnotě 3 až 5 miliard eur by mělo vstoupit v platnost od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Součástí plánu kabinetu kancléře Friedricha Merze je také vypsání aukcí na výstavbu 8 GW záložních plynových elektráren spalujících vodík, které mají stabilizovat síť v době výpadků obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv vládní představitelé prezentují dohodu jako klíčový krok pro záchranu německého průmyslu, samotná reakce podniků je kritická. Hlavním bodem sváru jsou podmínky čerpání podpory: dotovaná cena se má vztahovat pouze na 50 % spotřeby daného podniku a firmy musí polovinu získané pomoci povinně proinvestovat do modernizace.

Zástupci průmyslových svazů, například chemického či vápenného průmyslu, varují, že za těchto podmínek se slibovaná cílová cena 50 eur za megawatthodinu stane pro mnoho firem nedosažitelnou a opatření tak nebude dostatečně efektivní.

Katar a ExxonMobil hrozí zastavením dodávek LNG do EU kvůli nové směrnici

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Evropská unie čelí vážné hrozbě pro svou energetickou bezpečnost. Jedni z nejdůležitějších dodavatelů zkapalněného zemního plynu (LNG), Katar a americký gigant ExxonMobil, varovali, že mohou ukončit dodávky do EU, pokud vstoupí v platnost nová směrnice o udržitelnosti podniků (CSDDD). 

Katarský ministr energetiky Saad Kaabí na konferenci v Abú Zabí prohlásil, že Katar přestane dodávat LNG, pokud EU směrnici nezmírní nebo nezruší. Šéf ExxonMobilu Darren Woods dodal, že pokud legislativa projde v nezměněné podobě, bude pro společnost „nemožné v Evropě zůstat“.

Směrnice CSDDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive) ukládá velkým podnikům působícím v EU povinnost kontrolovat své globální dodavatelské řetězce a nést odpovědnost za porušování lidských práv (např. nucenou práci) nebo poškozování životního prostředí, přičemž za nesplnění hrozí vysoké pokuty.

Podle Woodse (Exxon) se tím EU snaží „prosadit svou škodlivou legislativu po celém světě“. Ačkoli Evropský parlament navrhl zmírnění, podle energetických lídrů to problém neřeší a naopak „zvyšuje riziko“ kvůli většímu prostoru pro interpretaci. Obě společnosti proto prosazují úplné zrušení směrnice.

V roce 2024 tvořilo LNG 37 procent celkového dovozu zemního plynu do EU, přičemž právě Spojené státy a Katar se na těchto dodávkách podílely téměř 60 procenty. Tyto importy jsou pro Evropů důležité kvůli snaze nahradit ruský plyn.

Zadlužení v Evropské unii ve druhém čtvrtletí vzrostlo na téměř 82 % HDP

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Veřejné zadlužení Evropské unie i eurozóny ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostlo. Podle dat statistického úřadu Eurostat dosáhl poměr dluhu k HDP v celé EU 81,9 procenta, což je o 0,4 procentního bodu více než v předchozím čtvrtletí.

V zemích platících eurem se zadlužení zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP. Nárůst zaznamenala i Česká republika, kde se vládní dluh zvýšil o 0,5 procentního bodu na 43,8 procenta HDP. V meziročním srovnání je tempo zadlužování v Česku (nárůst o 1,4 procentního bodu) rychlejší než průměr EU (nárůst o 0,7 procentního bodu). V absolutních číslech dosáhl český vládní dluh téměř 3,63 bilionu korun.

Nejvyšší míru zadlužení v EU si udržuje Řecko (151,2 % HDP), následované Itálií a Francií. Naopak nejnižší poměr dluhu k HDP má Estonsko (23,2 % HDP). Rozpočtová pravidla EU stanovují jako limit pro zadlužení 60 procent HDP a pro rozpočtový schodek 3 procenta HDP.

Chinese chip company Nexperia seized by Netherlands.

Nizozemská vláda převzala kontrolu nad čínským výrobcem čipů Nexperia. Bojí se úniku technologií

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Nizozemská vláda přistoupila k bezprecedentnímu kroku a převzala kontrolu nad strategickým výrobcem čipů Nexperia, který sice sídlí v Nizozemsku, ale od roku 2019 je ve vlastnictví čínské technologické skupiny Wingtech.

Tento radikální zásah dává nizozemské vládě pravomoc blokovat a rušit klíčová rozhodnutí firmy, jako jsou převody majetku nebo najímání manažerů. Oficiálním důvodem jsou „vážné administrativní nedostatky“, ale motivem je i strach z úniku klíčových technologií a know-how do Číny.

Nexperia je důležitým dodavatelem čipů pro evropský automobilový průmysl a její převzetí kontroluje čínská společnost Wingtech od roku 2019. Intervence nizozemské vlády představuje významnou eskalaci ve vztazích s Pekingem a může vyvolat širší obchodní napětí mezi Evropskou unií a Čínou. Čínský vlastník Wingtech označil nizozemský zásah za „akt nadměrného vměšování motivovaný geopolitickými předsudky“ a požádal o pomoc čínskou vládu.

Nexperia se v posledních letech dostala do křížku s několika evropskými vládami. V roce 2022 byla z důvodu národní bezpečnosti donucena prodat svou továrnu ve Walesu a v roce 2023 nizozemská vláda prověřovala její akvizici startupu Nowi. Současný zásah, který podpořila i Evropská komise s odvoláním na ochranu technologické bezpečnosti, je však dosud nejradikálnějším krokem a signalizuje rostoucí ochotu evropských států aktivně chránit své strategické průmyslové kapacity před čínským vlivem.


Foto: VGC/Global Times