Skip to main content

Tag: energie

Jaderné elektrárny v Česku letos vyrobily rekordní množství elektřiny

České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany letos vyrobily více než 31 terawatthodin elektřiny, což je nejvyšší roční výroba v historii tuzemské jaderné energetiky.

Rekordu bylo dosaženo ještě před koncem roku, především díky modernizacím zařízení a změnám palivových cyklů. Oproti loňsku, kdy výroba činila 29,7 TWh, tak produkce výrazně vzrostla. Jádro se zároveň dlouhodobě podílí na více než 40 procentech celkové výroby elektřiny v Česku.

Dukovany již fungují v prodlouženém 16měsíčním palivovém cyklu, Temelín na tento režim přejde v příštím roce. V následujících letech bude výroba kolísat podle počtu plánovaných odstávek.

ČEZ zároveň pokračuje v přípravách výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech, které má realizovat korejská společnost KHNP. První nový reaktor by měl být uveden do provozu v roce 2036, náklady na dva bloky se aktuálně odhadují na 407 miliard korun.

Český průmysl stagnuje na úrovni roku 2019. Růst brzdí drahé energie i hrozba amerických cel

Česká průmyslová výroba v říjnu meziročně zrychlila růst na 1,1 %, ale celková výkonnost sektoru se stále pohybuje na úrovni roku 2019.

Podle analytiků zakončí tuzemský průmysl celý letošní rok jen s nepatrným růstem. Vít Hradil ze společnosti Investika upozorňuje, že sektor fakticky stagnuje již několik let. V kontextu sousedního Německa, kde průmysl dlouhodobě klesá, jde však podle něj o relativně solidní výsledek. Data o zakázkách naznačují, že ani v nejbližší době nelze očekávat zásadní obrat směrem k rychlému růstu, ale ani k hlubokému propadu.

Petr Dufek z Banky Creditas varuje, že na české exportéry začínají s odstupem dopadat americká cla a silný kurz eura, což podkopává jejich konkurenceschopnost. 

Hlavním strukturálním problémem pro firmy zůstávají ceny energií, ačkoli pokles ceny plynu pod 30 EUR/MWh nabízí mírný optimismus. Analytici se shodují, že bez oživení zahraniční poptávky a stabilizace investičního prostředí bude růst české ekonomiky v příštím roce jen velmi pozvolný.

Německo chystá dotovanou elektřinu pro průmysl, firmy ale kritizují přísné podmínky

Německá vláda se blíží k finální dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má pomoci energeticky náročným podnikům čelit globální konkurenci, zejména z USA a Asie.

Opatření v hodnotě 3 až 5 miliard eur by mělo vstoupit v platnost od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Součástí plánu kabinetu kancléře Friedricha Merze je také vypsání aukcí na výstavbu 8 GW záložních plynových elektráren spalujících vodík, které mají stabilizovat síť v době výpadků obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv vládní představitelé prezentují dohodu jako klíčový krok pro záchranu německého průmyslu, samotná reakce podniků je kritická. Hlavním bodem sváru jsou podmínky čerpání podpory: dotovaná cena se má vztahovat pouze na 50 % spotřeby daného podniku a firmy musí polovinu získané pomoci povinně proinvestovat do modernizace.

Zástupci průmyslových svazů, například chemického či vápenného průmyslu, varují, že za těchto podmínek se slibovaná cílová cena 50 eur za megawatthodinu stane pro mnoho firem nedosažitelnou a opatření tak nebude dostatečně efektivní.

Katar a ExxonMobil hrozí zastavením dodávek LNG do EU kvůli nové směrnici

Evropská unie čelí vážné hrozbě pro svou energetickou bezpečnost. Jedni z nejdůležitějších dodavatelů zkapalněného zemního plynu (LNG), Katar a americký gigant ExxonMobil, varovali, že mohou ukončit dodávky do EU, pokud vstoupí v platnost nová směrnice o udržitelnosti podniků (CSDDD). 

Katarský ministr energetiky Saad Kaabí na konferenci v Abú Zabí prohlásil, že Katar přestane dodávat LNG, pokud EU směrnici nezmírní nebo nezruší. Šéf ExxonMobilu Darren Woods dodal, že pokud legislativa projde v nezměněné podobě, bude pro společnost „nemožné v Evropě zůstat“.

Směrnice CSDDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive) ukládá velkým podnikům působícím v EU povinnost kontrolovat své globální dodavatelské řetězce a nést odpovědnost za porušování lidských práv (např. nucenou práci) nebo poškozování životního prostředí, přičemž za nesplnění hrozí vysoké pokuty.

Podle Woodse (Exxon) se tím EU snaží „prosadit svou škodlivou legislativu po celém světě“. Ačkoli Evropský parlament navrhl zmírnění, podle energetických lídrů to problém neřeší a naopak „zvyšuje riziko“ kvůli většímu prostoru pro interpretaci. Obě společnosti proto prosazují úplné zrušení směrnice.

V roce 2024 tvořilo LNG 37 procent celkového dovozu zemního plynu do EU, přičemž právě Spojené státy a Katar se na těchto dodávkách podílely téměř 60 procenty. Tyto importy jsou pro Evropů důležité kvůli snaze nahradit ruský plyn.

Investiční fond postaví u Olomouce bateriové úložiště za 200 milionů Kč

Investiční fond WATT & BUILD ze skupiny Axelor vybuduje u Olomouce bateriové úložiště v hodnotě 200 milionů korun. Zařízení o kapacitě 10 megawattů (MW) má pomoci stabilizovat elektrickou síť a vydělávat na obchodování s elektřinou. Zprovoznění úložiště se plánuje na první čtvrtletí příštího roku a výstavba má začít na podzim.

Bateriová úložiště vydělávají na denních cenových rozdílech elektřiny. V době, kdy je elektřina na trhu levná (například kvůli přebytku výroby z obnovitelných zdrojů), je uložena do baterií a následně dodávána do sítě za výrazně vyšší cenu v době špičky. Podle ředitele energetiky skupiny Axelor Adama Šmákala se budoucnost evropské energetiky bez bateriových úložišť neobejde. S proměnou struktury energetiky totiž roste potřeba regulovat výkon sítě, aby se předešlo rozsáhlým výpadkům, jako tomu bylo letos v dubnu ve Španělsku či nedávno v Česku.

Kromě bateriových úložišť plánuje skupina Axelor v říjnu další tuzemskou investici v hodnotě přibližně 400 milionů korun, a to nákup multizdrojového portfolia zahrnujícího fotovoltaiku, baterie a plynové kogenerace. Fond WATT & BUILD, který se specializuje na obnovitelné a regulační zdroje, loni překonal svůj cílový výnos 10 % a investorům přinesl zhodnocení 13 %. Na konci letošního roku by měl fond spravovat aktiva v hodnotě přes 700 milionů korun.