Skip to main content

Tag: energetika

Kapacita hybridních obnovitelných zdrojů v Evropě vzroste do roku 2030 o 450 procent

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Kapacita evropských projektů kombinujících obnovitelné zdroje energie s bateriovými úložišti by se měla do konce tohoto desetiletí zvýšit o více než 450 procent.

Podle analýzy společnosti Aurora Energy Research vzroste celkový instalovaný výkon těchto systémů ze současných 6,3 gigawattů (GW) na přibližně 35 GW v roce 2030. Hlavním motorem tohoto růstu je snaha investorů stabilizovat výnosy a omezit ekonomické ztráty v obdobích vysoké produkce, kdy v síti vzniká přebytek energie.

Stále častějším standardem se v Evropě stává výstavba větrných a solárních parků doplněných o bateriové systémy, které umožňují elektřinu ukládat v čase nízkých cen. Takto akumulovanou energii mohou výrobci dodat do sítě v okamžiku, kdy se tržní ceny zotaví, což výrazně zvyšuje rentabilitu celého provozu. V loňském roce tvořily solární instalace s úložištěm více než 60 procent všech nově zprovozněných sdílených kapacit v regionu.

Jako nejatraktivnější země pro realizaci těchto energetických projektů bylo vyhodnoceno Německo, které nabízí nejvyšší očekávanou návratnost vloženého kapitálu. V žebříčku následují Velká Británie a Bulharsko. Masivní rozvoj těchto technologií je klíčový pro stabilitu evropské energetické sítě, neboť hybridní systémy pomáhají efektivně vyrovnávat přirozenou volatilitu výroby z obnovitelných zdrojů a snižují tlak na přenosovou soustavu v době špiček.

Integrace baterií přímo do výrobních celků umožňuje plynulejší zapojení zelených zdrojů do národních energetických mixů bez nutnosti okamžitého prodeje za nevýhodných či záporných cenových podmínek. V nadcházejících letech lze očekávat, že tato technologická synergie dále posílí konkurenceschopnost evropského energetického trhu a urychlí odklon od fosilních zdrojů.

ČEZ will be state-owned, Czechia

Čistý zisk ČEZ v prvním čtvrtletí vzroste díky konci windfall tax

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Energetická společnost ČEZ v prvním čtvrtletí roku 2026 pravděpodobně vykáže čistý zisk v rozmezí 13 až 14 miliard korun. Tento výsledek představuje meziroční nárůst, za kterým stojí především ukončení platnosti daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax. I přes růst zisku však skupina čelí poklesu tržeb a provozní výkonnosti kvůli nižším cenám elektřiny.

Ukončení windfall tax, kterou firma odváděla v předchozích třech letech v řádech desítek miliard korun, pozitivně ovlivní efektivní daňovou sazbu. Podle analytiků Komerční banky a J&T Banky by se čistý zisk mohl zvýšit o dvě až deset procent v závislosti na konečném zaúčtování.

Provozní zisk EBITDA by však měl podle odhadů klesnout o pětinu na přibližně 34,4 miliardy korun. Hlavním důvodem jsou nižší tržní ceny silové elektřiny a slabší objem výroby způsobený delšími odstávkami v jaderných elektrárnách. Celkové tržby analytici predikují v rozmezí 83,6 až 89,9 miliardy korun, což znamená pokles o 4 až 11 procent oproti stejnému období loňského roku.

Výhled vedení ČEZ pro celý letošní rok počítá se ziskem EBITDA mezi 103 až 108 miliardami korun. Očištěný čistý zisk, který je určující pro výplatu dividendy, by se měl pohybovat v rozmezí 27 až 31 miliardami korun.

Ačkoliv tržní ceny energií po nedávném geopolitickém napětí na Blízkém východě mírně vzrostly, jejich vliv na letošní průměrné realizované ceny nebude podle expertů zásadní. Pro investory i český stát, který drží přibližně 70 procent akcií, je stabilizace očištěného zisku klíčová pro rozpočtové plánování a budoucí výnosy.

Analytici považují stávající celoroční výhled společnosti za konzervativní a nevylučují jeho budoucí přehodnocení v závislosti na vývoji cen komodit v druhé polovině roku. Pokud by se potvrdil horní odhad čistého zisku, mohl by ČEZ částečně kompenzovat loňský mírný pokles ziskovosti, který byl způsoben vysokými odpisy.

ČEZ will be state-owned, Czechia

Zestátnění ČEZ bude pozvolné, proces odstartuje červnová valná hromada

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Vláda plánuje plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ do konce volebního období v roce 2029. První formální kroky k transformaci a upřesnění harmonogramu výkupu akcií od minoritních akcionářů by měla přinést valná hromada plánovaná na letošní červen. Podle analytiků se trh dočká spíše upřesnění procedury a možných změn stanov než konkrétních informací o ceně výkupu.

Stát aktuálně drží v ČEZ přibližně 70 % akcií. K plnému ovládnutí firmy vede několik legislativních cest, včetně úpravy stanov nebo využití zákona o přeměnách obchodních společností. Odborníci předpokládají, že nejpravděpodobnějším scénářem je rozdělení společnosti na dvě části.

Strategickou výrobní část by zcela ovládl stát, zatímco distribuční a obchodní část by mohla zůstat v rukou soukromých investorů. Tento model by státu umožnil přímou kontrolu nad energetickou bezpečností a budoucími investicemi do jaderných zdrojů.

Záměr budí mezi analytiky rozporuplné reakce. Zastánci zdůrazňují nutnost státní kontroly nad cenami energií a kritickou infrastrukturou. Kritici naopak varují před skokovým nárůstem státního dluhu a poškozením atraktivity českého kapitálového trhu. Podle některých hlasů by stát měl raději investovat do akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů nebo řešení geopolitických rizik, která ceny energií ovlivňují globálně.

Aktuální prohlášení o zahájení procesu vedlo k mírnému posílení akcií ČEZ na pražské burze. Investoři pozitivně vnímají vidinu konkrétnějšího harmonogramu, i když samotný výkup akcií může trvat několik let. Klíčovým faktorem pro trh bude, zda stát nabídne minoritním akcionářům férovou prémii a jakým způsobem bude celou operaci financovat. Budoucí vývoj ukáže, zda plná kontrola nad výrobou elektřiny vyváží vysoké náklady na převzetí firmy.

Jaderné elektrárny v Česku letos vyrobily rekordní množství elektřiny

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany letos vyrobily více než 31 terawatthodin elektřiny, což je nejvyšší roční výroba v historii tuzemské jaderné energetiky.

Rekordu bylo dosaženo ještě před koncem roku, především díky modernizacím zařízení a změnám palivových cyklů. Oproti loňsku, kdy výroba činila 29,7 TWh, tak produkce výrazně vzrostla. Jádro se zároveň dlouhodobě podílí na více než 40 procentech celkové výroby elektřiny v Česku.

Dukovany již fungují v prodlouženém 16měsíčním palivovém cyklu, Temelín na tento režim přejde v příštím roce. V následujících letech bude výroba kolísat podle počtu plánovaných odstávek.

ČEZ zároveň pokračuje v přípravách výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech, které má realizovat korejská společnost KHNP. První nový reaktor by měl být uveden do provozu v roce 2036, náklady na dva bloky se aktuálně odhadují na 407 miliard korun.

Maďarsko poprvé nakoupí americký plyn. Uzavřelo pětiletou dohodu s Chevronem

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela strategickou pětiletou dohodu s americkým gigantem Chevron o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG). Kontrakt zajišťuje Maďarsku 400 milionů metrů krychlových plynu ročně, celkem tedy v průběhu pěti let odebere dvě miliardy metrů krychlových.

Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa se tak americký LNG poprvé stane součástí maďarského energetického mixu. Ačkoliv země zůstává silně závislá na Rusku, je to krok k diverzifikaci zdrojů. MVM v posledních měsících podepsala podobné kontrakty s britským Shellem, francouzskou Engie a ázerbájdžánským SOCARem.

Po započtení dohody s Chevronem stoupne objem neruského plynu na 1,4 miliardy metrů krychlových ročně. Generální ředitel MVM Károly Mátrai potvrdil, že firma se připravuje na scénáře možného ukončení ruských dodávek, což by ovšem znamenalo nárůst cen pro koncové spotřebitele.

Od ledna do listopadu letošního roku Maďarsko odebralo z Ruska sedm miliard metrů krychlových suroviny, přičemž celková loňská spotřeba činila 8,5 miliardy. Vláda Viktora Orbána, který udržuje úzké vazby jak na Vladimira Putina, tak na Donalda Trumpa, si vyjednala americkou výjimku ze sankcí. Současně však Budapešť společně s Bratislavou plánuje napadnout u soudu snahy EU o úplný zákaz dovozu ruských energií.

ČEZ chystá větrnou expanzi. Ve spolupráci s obcemi plánuje nové zdroje o výkonu přes 600 MW

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Energetická skupina ČEZ zahajuje masivní rozvoj v oblasti větrné energetiky. Ve spolupráci s místními samosprávami připravuje výstavbu větrných elektráren s celkovým výkonem přesahujícím 600 megawattů (MW). Firma již uzavřela 41 smluv o spolupráci napříč jedenácti kraji, přičemž největší potenciál vidí vedle Vysočiny také ve Středočeském či Moravskoslezském kraji.

Strategie ČEZu sází na úzké partnerství s obcemi, ideálně sdruženými v mikroregionech, což má usnadnit koordinaci a průchodnost projektů. Podle zástupců společnosti se postoj samospráv k větrným turbínám v poslední době mění a roste ochota k jejich výstavbě, čemuž napomáhají i pozitivní zkušenosti z již fungujících lokalit.

Do roku 2030 plánuje ČEZ investovat do nových obnovitelných zdrojů až 40 miliard korun, přičemž vítr má v energetickém mixu doplňovat fotovoltaiku.

Plán představuje zásadní skok pro tuzemskou energetiku, jelikož celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Česku činil na konci loňského roku pouze 371 MW.

Česká republika ve využívání energie z větru výrazně zaostává za evropským průměrem. Zatímco v Evropě loni větrné elektrárny pokryly 20 procent spotřeby elektřiny, v Česku to bylo pouhé jedno procento. ČEZ v současnosti provozuje větrníky o výkonu jen 8 MW, chystané projekty tak mají potenciál zásadně přepsat energetickou mapu země a snížit závislost na fosilních palivech.

EGU: Energeticky náročným firmám v Česku hrozí kolaps. Havlíček slibuje přenesení poplatků na stát

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Českým energeticky náročným podnikům hrozí bezprostřední ztráta konkurenceschopnosti a existenční potíže. Vyplývá to z nové studie poradenské společnosti EGU, podle které jsou na vině extrémně vysoké ceny energií, jež patří k nejvyšším v Evropě.

Zástupci průmyslu, včetně Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky, varují, že situace je neudržitelná, zejména v konfrontaci s Německem, které svým firmám garantuje fixní ceny elektřiny. Podniky proto po státu nežádají přímé dotace, ale zavedení systému kompenzací, který by srovnal podmínky na evropském trhu.

Na varování průmyslníků reagoval Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu. Avizoval, že nová vláda plánuje radikální kroky ke snížení cen energií, přičemž prioritou bude přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie z faktur odběratelů přímo na státní rozpočet.

Havlíček zdůraznil, že je nutné udržet průmyslovou základnu schopnou generovat přidanou hodnotu a zaměstnanost, a to i za cenu vyšší zátěže pro státní pokladnu.

Kromě řešení poplatků za obnovitelné zdroje se chce nastupující kabinet zaměřit na revizi výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou a na regulované složky cen energií. Podle studie EGU je současný stav důsledkem nezvládnuté dekarbonizace a drahých emisních povolenek, které znevýhodňují evropské firmy oproti konkurenci z USA či Číny. Havlíček proto potvrdil, že nová vláda bude na půdě EU tlačit na revizi evropské klimatické politiky Green Deal.

Německo chystá dotovanou elektřinu pro průmysl, firmy ale kritizují přísné podmínky

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Německá vláda se blíží k finální dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má pomoci energeticky náročným podnikům čelit globální konkurenci, zejména z USA a Asie.

Opatření v hodnotě 3 až 5 miliard eur by mělo vstoupit v platnost od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Součástí plánu kabinetu kancléře Friedricha Merze je také vypsání aukcí na výstavbu 8 GW záložních plynových elektráren spalujících vodík, které mají stabilizovat síť v době výpadků obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv vládní představitelé prezentují dohodu jako klíčový krok pro záchranu německého průmyslu, samotná reakce podniků je kritická. Hlavním bodem sváru jsou podmínky čerpání podpory: dotovaná cena se má vztahovat pouze na 50 % spotřeby daného podniku a firmy musí polovinu získané pomoci povinně proinvestovat do modernizace.

Zástupci průmyslových svazů, například chemického či vápenného průmyslu, varují, že za těchto podmínek se slibovaná cílová cena 50 eur za megawatthodinu stane pro mnoho firem nedosažitelnou a opatření tak nebude dostatečně efektivní.

Definitivní konec černého uhlí v Česku. Důl ČSM končí těžbu, propustí 900 lidí a vyplatí přes půl miliardy na odstupném

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Téměř 250letá historie těžby černého uhlí v České republice se uzavře 31. ledna 2026. K tomuto datu se definitivně ukončí těžba v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, posledním činném černouhelném dole v zemi.

Ukončení provozu bude mít okamžitý ekonomický dopad. Těžební společnost OKD propustí 900 zaměstnanců a na odstupném jim vyplatí celkovou částku přes 500 milionů korun.

Generální ředitel OKD Roman Sikora potvrdil, že rozhodnutí je finální a další prodloužení těžby „postrádá smysl z ekonomického, personálního i legislativního hlediska“. Důvodem je klesající poptávka po černém uhlí v důsledku energetické transformace, pokles světových cen uhlí a oslabení dolaru, které výrazně zvýhodňuje importovanou konkurenci. Společnost předpokládá, že i přes tyto nepříznivé tržní podmínky se jí podaří hornickou činnost ukončit „v černých číslech“.

Propuštění proběhne ve dvou vlnách: 750 zaměstnanců odejde k 31. lednu, dalších 150 po ukončení provozu úpravny uhlí k 28. únoru. Odcházející pracovníci obdrží odstupné ve výši až jedenáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Na následné technické útlumové práce bude společnost, kterou vlastní stát prostřednictvím společnosti Prisko, potřebovat přibližně 600 kvalifikovaných zaměstnanců.

Katar a ExxonMobil hrozí zastavením dodávek LNG do EU kvůli nové směrnici

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Evropská unie čelí vážné hrozbě pro svou energetickou bezpečnost. Jedni z nejdůležitějších dodavatelů zkapalněného zemního plynu (LNG), Katar a americký gigant ExxonMobil, varovali, že mohou ukončit dodávky do EU, pokud vstoupí v platnost nová směrnice o udržitelnosti podniků (CSDDD). 

Katarský ministr energetiky Saad Kaabí na konferenci v Abú Zabí prohlásil, že Katar přestane dodávat LNG, pokud EU směrnici nezmírní nebo nezruší. Šéf ExxonMobilu Darren Woods dodal, že pokud legislativa projde v nezměněné podobě, bude pro společnost „nemožné v Evropě zůstat“.

Směrnice CSDDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive) ukládá velkým podnikům působícím v EU povinnost kontrolovat své globální dodavatelské řetězce a nést odpovědnost za porušování lidských práv (např. nucenou práci) nebo poškozování životního prostředí, přičemž za nesplnění hrozí vysoké pokuty.

Podle Woodse (Exxon) se tím EU snaží „prosadit svou škodlivou legislativu po celém světě“. Ačkoli Evropský parlament navrhl zmírnění, podle energetických lídrů to problém neřeší a naopak „zvyšuje riziko“ kvůli většímu prostoru pro interpretaci. Obě společnosti proto prosazují úplné zrušení směrnice.

V roce 2024 tvořilo LNG 37 procent celkového dovozu zemního plynu do EU, přičemž právě Spojené státy a Katar se na těchto dodávkách podílely téměř 60 procenty. Tyto importy jsou pro Evropů důležité kvůli snaze nahradit ruský plyn.

Stát zasahuje kvůli omezení dodávek ropy. Půjčí Orlen Unipetrolu 200 000 tun z nouzových zásob

Written by spravce on . Posted in České společnosti.

Vláda České republiky schválila uvolnění 200 000 tun ropy ze Správy státních hmotných rezerv (SSHR) pro rafinérskou společnost Orlen Unipetrol.

K tomuto kroku došlo kvůli dočasnému omezení dodávek ropy z ropovodu TAL, který je pro Českou republiku zásadní po zastavení importu ropovodem Družba. Důvodem je modernizace mola v italském Terstu, kde ropovod TAL začíná. Opravy, které mají trvat zhruba do poloviny listopadu, omezují pohyb tankerů s ropou.

Podle šéfa SSHR Pavla Švagra má půjčka zajistit nepřerušené zásobování tuzemského trhu a dostatek pohonných hmot. Švagr zároveň zdůraznil, že není důvod ke spekulacím s cenami. Tato situace není ojedinělá, již na jaře SSHR půjčila tuzemským rafinériím čtyři nádrže ropy kvůli zastavení dodávek z ropovodu Družba. Tuto příležitost správa využila k záměně ruské ropy za neruskou, čímž posílila bezpečnost a diverzifikaci zásob.

Stejný postup, kdy správa půjčí rafinériím ruskou ropu a zpět dostane neruskou, plánuje SSHR i nyní. Česká republika je v současnosti plně závislá na dodávkách ropy ze západu, a to ropovody TAL a IKL. Kapacita ropovodu TAL byla na jaře letošního roku navýšena o čtyři miliony tun ropy ročně, což umožňuje do Česka dodat až osm milionů tun za rok a tím se zcela odstřihnout od ruské ropy. Do Terstu se ropa dováží z různých světových regionů, největší podíl tvoří dodávky z oblastí Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.

ČEZ plánuje výstavbu dvou paroplynových elektráren v Počeradech, Česko

ČEZ postaví v Počeradech dvě nové paroplynové elektrárny. Mají přispět ke snížení emisí

Written by spravce on . Posted in České společnosti.

Energetická společnost ČEZ plánuje v lokalitě Počerady na Lounsku, která je tradičně spojená s uhelnou energetikou, postavit další dva paroplynové zdroje. Tyto elektrárny, s elektrickým výkonem 250 MW a 750 MW, mají posílit již provozovaný paroplynový blok.

Jak uvedl ČEZ, cílem je zvýšit energetickou bezpečnost České republiky a podpořit transformaci energetiky směrem k nízkouhlíkové budoucnosti.

Rozšířená paroplynová elektrárna má fungovat jako flexibilní zdroj, schopný rychlého startu a regulace výkonu. To jí umožní stabilizovat elektrizační soustavu, zejména v době zvýšené spotřeby elektřiny. Záměr je v souladu se strategií české vlády, která počítá s odklonem od uhlí k zemnímu plynu. Spuštění druhého zdroje se předpokládá v roce 2031 a třetího v roce 2032.

Realizace projektu je úzce spjata s útlumem uhelné elektrárny Počerady, jejíž odstavení se očekává nejpozději v roce 2033. Paroplynové zdroje sice přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů oproti uhlí, avšak jejich provoz, plánovaný na zhruba 3 000 hodin ročně, si vyžádá spotřebu asi 460 milionů metrů krychlových zemního plynu ročně. To by mohlo navýšit celkovou spotřebu plynu v České republice o více než pět procent.