Skip to main content

Štítek: energetika

Elektrické vedení

ČEZ Distribuce investuje do sítí do roku 2030 přes 93 miliard korun. Letos připojila rekordní počet nových odběratelů

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Společnost ČEZ Distribuce plánuje do roku 2030 investovat do rozvoje své distribuční soustavy přes 93 miliard korun. Peníze půjdou zejména na rozšíření sítě kvůli připojování nových odběratelů a zdrojů, část investic bude zaměřena také na automatizaci a digitalizaci soustavy. Společnost letos výrazně zvýšila připojování nových odběratelů, přibývá i akumulačních zařízení.

Letos chce ČEZ Distribuce vynaložit kolem 18,5 miliardy korun. „Průběžně realizujeme investiční akce zaměřené na rozvoj, obnovu a posilování distribuční soustavy, abychom dokázali uspokojovat požadavky našich zákazníků. Jde především o připojování nových odběrných míst pro domácnosti, firmy i veřejnou správu, obnovitelných zdrojů elektřiny a zařízení pro ukládání energie, zejména bateriových úložišť. Významná část investic směřuje také do digitalizace a automatizace distribuční sítě,“ uvedl generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Změlík.

Potřeba zvýšených investic se projevuje už letos. Jen za první pololetí ČEZ Distribuce připojila 14 425 nových odběrných míst, což je o 470 odběratelů více než za celý loňský rok. Šlo o domácnosti, školy, podniky a velké firmy. Společnost tak nyní zajišťuje distribuci elektřiny pro 3,8 milionu odběrných míst.

Investice do elektroenergetických sítí zvyšují i další provozovatelé soustav. ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy plánuje investovat v průměru 13 miliard korun ročně, zejména do modernizace a posilování klíčových vedení a rozvoje transformoven. Zhruba 50procentní nárůst investic letos ohlásil distributor EG.D, který během roku vynaloží přes devět miliard korun. Pražská energetika letos v rámci investic do rozvoje sítě poprvé překoná částku tří miliard korun.

Česko loni rozdělilo přes bilion korun na dotacích. Největšími soukromými příjemci byly energetické firmy

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

V loňském roce bylo v České republice přiděleno přibližně 426 000 dotací v celkovém objemu 1,06 bilionu korun. Vyplývá to z dat organizace Hlídač státu, která informace sbírá z několika veřejných databází. Centrální evidence dotací v Česku neexistuje. Státní a evropské dotace tvořily přes jeden bilion korun, krajské dotace přesáhly 29 miliard korun.

Poprvé se na vrcholu žebříčku soukromých příjemců dotací ocitly energetické firmy. Klíčovou roli sehrál evropský Modernizační fond zaměřený na dekarbonizaci teplárenství. „Za rekordem stojí z velké části miliardy z evropského Modernizačního fondu, které míří na dekarbonizaci teplárenství. Právě ony poprvé vynesly na špici žebříčku soukromých příjemců energetické firmy — s výraznou koncentrací u holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského a Patrika Tkáče.

Jejich Elektrárny Opatovice a United Energy získaly dohromady k 12 miliardám,“ uvedl ředitel Hlídače státu Michal Bláha. Samotné Elektrárny Opatovice přijaly dotace přes 10 miliard korun a obsadily první místo mezi soukromými subjekty. Na druhém místě skončila ostravská hutní firma Nová Huť s 9,4 miliardy korun, na třetím pak Veolia Energie ČR s 7,7 miliardy korun.

Ze státem ovládaných společností obdržel nejvíce dotací Energotrans provozující Elektrárnu Mělník, který patří do skupiny ČEZ — jeho loňské dotace přesáhly 16 miliard korun. Skupina ČEZ společně s ČEZ Teplárenskou inkasovala dohromady téměř 40 miliard korun, což ji staví na první místo mezi státními holdingy.

Z veřejných institucí dominoval Státní fond dopravní infrastruktury s 117 miliardami korun, druhý byl Operátor trhu s elektřinou (OTE) s 63 miliardami.

Podle odvětví směřovalo loni nejvíce prostředků do vzdělávání a školství, celkem 271 miliard korun. Doprava a infrastruktura přijaly 168,5 miliardy, energetika a obnovitelné zdroje 95,5 miliardy korun. Nejvyšší celkovou částku rozdělilo ministerstvo školství (339,8 miliardy korun), nejvíce individuálních dotací pak Státní zemědělský intervenční fond — 19,5 miliardy korun na 120 243 dotací.

Elektrické vedení

Blackout v ČR byl souběh nezávislých poruch. Experti i ERÚ doporučují zpřísnění standardů a nová cvičení

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Mezinárodní expertní panel organizace ENTSO-E potvrdil, že rozsáhlý výpadek elektřiny před rokem v části Česka ze 4. července 2025 byl způsoben souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Závěry odpovídají výsledkům šetření, které český provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil v závěru loňského roku.

Výpadek trval několik hodin a postihl přibližně milion odběratelů, tedy zhruba šestinu ze 6,3 milionu odběrných míst v Česku. Podle zjištění ČEPS stál na počátku pádu fázového kabelu na vedení V411, který vyřadil klíčovou trasu využívanou pro vývod vysokých výkonů z elektráren. Příčinou byl skrytou vadou zatížená tahová spojka z dřívější opravy. Souběžně vypadly další zdroje o celkovém výkonu přibližně 470 megawattů v oblasti severozápadních Čech.

Expertní panel, složený ze zástupců provozovatelů přenosových soustav, evropských a národních regulačních institucí a regionálních koordinačních center, vydal řadu doporučení. Týkají se zpřísnění standardů spolehlivosti při plánování provozu, rozšíření využívání redispečinků a dalších preventivních opatření, mimořádných kontrol vybraných vedení, revize nastavení ochran vybraných zdrojů nebo posílení krizové komunikace. „Závěry mezinárodního expertního panelu odpovídají výsledkům šetření, které společnost ČEPS zveřejnila vloni ve své závěrečné zprávě,“ uvedl místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.

Paralelně vydala závěrečnou zprávu také národní pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), která prošetřila celkem 30 podnětů. V provozně technické oblasti doporučuje například modernizaci střídačů u starších decentrálních výroben elektřiny. V legislativní rovině navrhuje změnu pravidel zúčtování odchylek i urychlení povolovacích procesů v rámci stavebního zákona. Provozovatelé soustav již uspořádali cvičení simulující rozsáhlý výpadek, která budou pravidelně opakovat. „Z dlouhodobého hlediska, vzhledem k proměně energetiky, je potřeba přehodnotit i celkový přístup k řízení a provozování energetických soustav,“ řekl předseda ERÚ Jan Šefránek.

Kapacita hybridních obnovitelných zdrojů v Evropě vzroste do roku 2030 o 450 procent

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Kapacita evropských projektů kombinujících obnovitelné zdroje energie s bateriovými úložišti by se měla do konce tohoto desetiletí zvýšit o více než 450 procent.

Podle analýzy společnosti Aurora Energy Research vzroste celkový instalovaný výkon těchto systémů ze současných 6,3 gigawattů (GW) na přibližně 35 GW v roce 2030. Hlavním motorem tohoto růstu je snaha investorů stabilizovat výnosy a omezit ekonomické ztráty v obdobích vysoké produkce, kdy v síti vzniká přebytek energie.

Stále častějším standardem se v Evropě stává výstavba větrných a solárních parků doplněných o bateriové systémy, které umožňují elektřinu ukládat v čase nízkých cen. Takto akumulovanou energii mohou výrobci dodat do sítě v okamžiku, kdy se tržní ceny zotaví, což výrazně zvyšuje rentabilitu celého provozu. V loňském roce tvořily solární instalace s úložištěm více než 60 procent všech nově zprovozněných sdílených kapacit v regionu.

Jako nejatraktivnější země pro realizaci těchto energetických projektů bylo vyhodnoceno Německo, které nabízí nejvyšší očekávanou návratnost vloženého kapitálu. V žebříčku následují Velká Británie a Bulharsko. Masivní rozvoj těchto technologií je klíčový pro stabilitu evropské energetické sítě, neboť hybridní systémy pomáhají efektivně vyrovnávat přirozenou volatilitu výroby z obnovitelných zdrojů a snižují tlak na přenosovou soustavu v době špiček.

Integrace baterií přímo do výrobních celků umožňuje plynulejší zapojení zelených zdrojů do národních energetických mixů bez nutnosti okamžitého prodeje za nevýhodných či záporných cenových podmínek. V nadcházejících letech lze očekávat, že tato technologická synergie dále posílí konkurenceschopnost evropského energetického trhu a urychlí odklon od fosilních zdrojů.

ČEZ will be state-owned, Czechia

Čistý zisk ČEZ v prvním čtvrtletí vzroste díky konci windfall tax

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Energetická společnost ČEZ v prvním čtvrtletí roku 2026 pravděpodobně vykáže čistý zisk v rozmezí 13 až 14 miliard korun. Tento výsledek představuje meziroční nárůst, za kterým stojí především ukončení platnosti daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax. I přes růst zisku však skupina čelí poklesu tržeb a provozní výkonnosti kvůli nižším cenám elektřiny.

Ukončení windfall tax, kterou firma odváděla v předchozích třech letech v řádech desítek miliard korun, pozitivně ovlivní efektivní daňovou sazbu. Podle analytiků Komerční banky a J&T Banky by se čistý zisk mohl zvýšit o dvě až deset procent v závislosti na konečném zaúčtování.

Provozní zisk EBITDA by však měl podle odhadů klesnout o pětinu na přibližně 34,4 miliardy korun. Hlavním důvodem jsou nižší tržní ceny silové elektřiny a slabší objem výroby způsobený delšími odstávkami v jaderných elektrárnách. Celkové tržby analytici predikují v rozmezí 83,6 až 89,9 miliardy korun, což znamená pokles o 4 až 11 procent oproti stejnému období loňského roku.

Výhled vedení ČEZ pro celý letošní rok počítá se ziskem EBITDA mezi 103 až 108 miliardami korun. Očištěný čistý zisk, který je určující pro výplatu dividendy, by se měl pohybovat v rozmezí 27 až 31 miliardami korun.

Ačkoliv tržní ceny energií po nedávném geopolitickém napětí na Blízkém východě mírně vzrostly, jejich vliv na letošní průměrné realizované ceny nebude podle expertů zásadní. Pro investory i český stát, který drží přibližně 70 procent akcií, je stabilizace očištěného zisku klíčová pro rozpočtové plánování a budoucí výnosy.

Analytici považují stávající celoroční výhled společnosti za konzervativní a nevylučují jeho budoucí přehodnocení v závislosti na vývoji cen komodit v druhé polovině roku. Pokud by se potvrdil horní odhad čistého zisku, mohl by ČEZ částečně kompenzovat loňský mírný pokles ziskovosti, který byl způsoben vysokými odpisy.

ČEZ will be state-owned, Czechia

Zestátnění ČEZ bude pozvolné, proces odstartuje červnová valná hromada

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Vláda plánuje plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ do konce volebního období v roce 2029. První formální kroky k transformaci a upřesnění harmonogramu výkupu akcií od minoritních akcionářů by měla přinést valná hromada plánovaná na letošní červen. Podle analytiků se trh dočká spíše upřesnění procedury a možných změn stanov než konkrétních informací o ceně výkupu.

Stát aktuálně drží v ČEZ přibližně 70 % akcií. K plnému ovládnutí firmy vede několik legislativních cest, včetně úpravy stanov nebo využití zákona o přeměnách obchodních společností. Odborníci předpokládají, že nejpravděpodobnějším scénářem je rozdělení společnosti na dvě části.

Strategickou výrobní část by zcela ovládl stát, zatímco distribuční a obchodní část by mohla zůstat v rukou soukromých investorů. Tento model by státu umožnil přímou kontrolu nad energetickou bezpečností a budoucími investicemi do jaderných zdrojů.

Záměr budí mezi analytiky rozporuplné reakce. Zastánci zdůrazňují nutnost státní kontroly nad cenami energií a kritickou infrastrukturou. Kritici naopak varují před skokovým nárůstem státního dluhu a poškozením atraktivity českého kapitálového trhu. Podle některých hlasů by stát měl raději investovat do akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů nebo řešení geopolitických rizik, která ceny energií ovlivňují globálně.

Aktuální prohlášení o zahájení procesu vedlo k mírnému posílení akcií ČEZ na pražské burze. Investoři pozitivně vnímají vidinu konkrétnějšího harmonogramu, i když samotný výkup akcií může trvat několik let. Klíčovým faktorem pro trh bude, zda stát nabídne minoritním akcionářům férovou prémii a jakým způsobem bude celou operaci financovat. Budoucí vývoj ukáže, zda plná kontrola nad výrobou elektřiny vyváží vysoké náklady na převzetí firmy.

Jaderné elektrárny v Česku letos vyrobily rekordní množství elektřiny

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany letos vyrobily více než 31 terawatthodin elektřiny, což je nejvyšší roční výroba v historii tuzemské jaderné energetiky.

Rekordu bylo dosaženo ještě před koncem roku, především díky modernizacím zařízení a změnám palivových cyklů. Oproti loňsku, kdy výroba činila 29,7 TWh, tak produkce výrazně vzrostla. Jádro se zároveň dlouhodobě podílí na více než 40 procentech celkové výroby elektřiny v Česku.

Dukovany již fungují v prodlouženém 16měsíčním palivovém cyklu, Temelín na tento režim přejde v příštím roce. V následujících letech bude výroba kolísat podle počtu plánovaných odstávek.

ČEZ zároveň pokračuje v přípravách výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech, které má realizovat korejská společnost KHNP. První nový reaktor by měl být uveden do provozu v roce 2036, náklady na dva bloky se aktuálně odhadují na 407 miliard korun.

Maďarsko poprvé nakoupí americký plyn. Uzavřelo pětiletou dohodu s Chevronem

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela strategickou pětiletou dohodu s americkým gigantem Chevron o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG). Kontrakt zajišťuje Maďarsku 400 milionů metrů krychlových plynu ročně, celkem tedy v průběhu pěti let odebere dvě miliardy metrů krychlových.

Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa se tak americký LNG poprvé stane součástí maďarského energetického mixu. Ačkoliv země zůstává silně závislá na Rusku, je to krok k diverzifikaci zdrojů. MVM v posledních měsících podepsala podobné kontrakty s britským Shellem, francouzskou Engie a ázerbájdžánským SOCARem.

Po započtení dohody s Chevronem stoupne objem neruského plynu na 1,4 miliardy metrů krychlových ročně. Generální ředitel MVM Károly Mátrai potvrdil, že firma se připravuje na scénáře možného ukončení ruských dodávek, což by ovšem znamenalo nárůst cen pro koncové spotřebitele.

Od ledna do listopadu letošního roku Maďarsko odebralo z Ruska sedm miliard metrů krychlových suroviny, přičemž celková loňská spotřeba činila 8,5 miliardy. Vláda Viktora Orbána, který udržuje úzké vazby jak na Vladimira Putina, tak na Donalda Trumpa, si vyjednala americkou výjimku ze sankcí. Současně však Budapešť společně s Bratislavou plánuje napadnout u soudu snahy EU o úplný zákaz dovozu ruských energií.

ČEZ chystá větrnou expanzi. Ve spolupráci s obcemi plánuje nové zdroje o výkonu přes 600 MW

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Energetická skupina ČEZ zahajuje masivní rozvoj v oblasti větrné energetiky. Ve spolupráci s místními samosprávami připravuje výstavbu větrných elektráren s celkovým výkonem přesahujícím 600 megawattů (MW). Firma již uzavřela 41 smluv o spolupráci napříč jedenácti kraji, přičemž největší potenciál vidí vedle Vysočiny také ve Středočeském či Moravskoslezském kraji.

Strategie ČEZu sází na úzké partnerství s obcemi, ideálně sdruženými v mikroregionech, což má usnadnit koordinaci a průchodnost projektů. Podle zástupců společnosti se postoj samospráv k větrným turbínám v poslední době mění a roste ochota k jejich výstavbě, čemuž napomáhají i pozitivní zkušenosti z již fungujících lokalit.

Do roku 2030 plánuje ČEZ investovat do nových obnovitelných zdrojů až 40 miliard korun, přičemž vítr má v energetickém mixu doplňovat fotovoltaiku.

Plán představuje zásadní skok pro tuzemskou energetiku, jelikož celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Česku činil na konci loňského roku pouze 371 MW.

Česká republika ve využívání energie z větru výrazně zaostává za evropským průměrem. Zatímco v Evropě loni větrné elektrárny pokryly 20 procent spotřeby elektřiny, v Česku to bylo pouhé jedno procento. ČEZ v současnosti provozuje větrníky o výkonu jen 8 MW, chystané projekty tak mají potenciál zásadně přepsat energetickou mapu země a snížit závislost na fosilních palivech.

EGU: Energeticky náročným firmám v Česku hrozí kolaps. Havlíček slibuje přenesení poplatků na stát

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Českým energeticky náročným podnikům hrozí bezprostřední ztráta konkurenceschopnosti a existenční potíže. Vyplývá to z nové studie poradenské společnosti EGU, podle které jsou na vině extrémně vysoké ceny energií, jež patří k nejvyšším v Evropě.

Zástupci průmyslu, včetně Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky, varují, že situace je neudržitelná, zejména v konfrontaci s Německem, které svým firmám garantuje fixní ceny elektřiny. Podniky proto po státu nežádají přímé dotace, ale zavedení systému kompenzací, který by srovnal podmínky na evropském trhu.

Na varování průmyslníků reagoval Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu. Avizoval, že nová vláda plánuje radikální kroky ke snížení cen energií, přičemž prioritou bude přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie z faktur odběratelů přímo na státní rozpočet.

Havlíček zdůraznil, že je nutné udržet průmyslovou základnu schopnou generovat přidanou hodnotu a zaměstnanost, a to i za cenu vyšší zátěže pro státní pokladnu.

Kromě řešení poplatků za obnovitelné zdroje se chce nastupující kabinet zaměřit na revizi výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou a na regulované složky cen energií. Podle studie EGU je současný stav důsledkem nezvládnuté dekarbonizace a drahých emisních povolenek, které znevýhodňují evropské firmy oproti konkurenci z USA či Číny. Havlíček proto potvrdil, že nová vláda bude na půdě EU tlačit na revizi evropské klimatické politiky Green Deal.

Německo chystá dotovanou elektřinu pro průmysl, firmy ale kritizují přísné podmínky

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Německá vláda se blíží k finální dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má pomoci energeticky náročným podnikům čelit globální konkurenci, zejména z USA a Asie.

Opatření v hodnotě 3 až 5 miliard eur by mělo vstoupit v platnost od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Součástí plánu kabinetu kancléře Friedricha Merze je také vypsání aukcí na výstavbu 8 GW záložních plynových elektráren spalujících vodík, které mají stabilizovat síť v době výpadků obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv vládní představitelé prezentují dohodu jako klíčový krok pro záchranu německého průmyslu, samotná reakce podniků je kritická. Hlavním bodem sváru jsou podmínky čerpání podpory: dotovaná cena se má vztahovat pouze na 50 % spotřeby daného podniku a firmy musí polovinu získané pomoci povinně proinvestovat do modernizace.

Zástupci průmyslových svazů, například chemického či vápenného průmyslu, varují, že za těchto podmínek se slibovaná cílová cena 50 eur za megawatthodinu stane pro mnoho firem nedosažitelnou a opatření tak nebude dostatečně efektivní.

Definitivní konec černého uhlí v Česku. Důl ČSM končí těžbu, propustí 900 lidí a vyplatí přes půl miliardy na odstupném

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Téměř 250letá historie těžby černého uhlí v České republice se uzavře 31. ledna 2026. K tomuto datu se definitivně ukončí těžba v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, posledním činném černouhelném dole v zemi.

Ukončení provozu bude mít okamžitý ekonomický dopad. Těžební společnost OKD propustí 900 zaměstnanců a na odstupném jim vyplatí celkovou částku přes 500 milionů korun.

Generální ředitel OKD Roman Sikora potvrdil, že rozhodnutí je finální a další prodloužení těžby „postrádá smysl z ekonomického, personálního i legislativního hlediska“. Důvodem je klesající poptávka po černém uhlí v důsledku energetické transformace, pokles světových cen uhlí a oslabení dolaru, které výrazně zvýhodňuje importovanou konkurenci. Společnost předpokládá, že i přes tyto nepříznivé tržní podmínky se jí podaří hornickou činnost ukončit „v černých číslech“.

Propuštění proběhne ve dvou vlnách: 750 zaměstnanců odejde k 31. lednu, dalších 150 po ukončení provozu úpravny uhlí k 28. únoru. Odcházející pracovníci obdrží odstupné ve výši až jedenáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Na následné technické útlumové práce bude společnost, kterou vlastní stát prostřednictvím společnosti Prisko, potřebovat přibližně 600 kvalifikovaných zaměstnanců.