Skip to main content

Tag: energetická bezpečnost

Kapacita hybridních obnovitelných zdrojů v Evropě vzroste do roku 2030 o 450 procent

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Kapacita evropských projektů kombinujících obnovitelné zdroje energie s bateriovými úložišti by se měla do konce tohoto desetiletí zvýšit o více než 450 procent.

Podle analýzy společnosti Aurora Energy Research vzroste celkový instalovaný výkon těchto systémů ze současných 6,3 gigawattů (GW) na přibližně 35 GW v roce 2030. Hlavním motorem tohoto růstu je snaha investorů stabilizovat výnosy a omezit ekonomické ztráty v obdobích vysoké produkce, kdy v síti vzniká přebytek energie.

Stále častějším standardem se v Evropě stává výstavba větrných a solárních parků doplněných o bateriové systémy, které umožňují elektřinu ukládat v čase nízkých cen. Takto akumulovanou energii mohou výrobci dodat do sítě v okamžiku, kdy se tržní ceny zotaví, což výrazně zvyšuje rentabilitu celého provozu. V loňském roce tvořily solární instalace s úložištěm více než 60 procent všech nově zprovozněných sdílených kapacit v regionu.

Jako nejatraktivnější země pro realizaci těchto energetických projektů bylo vyhodnoceno Německo, které nabízí nejvyšší očekávanou návratnost vloženého kapitálu. V žebříčku následují Velká Británie a Bulharsko. Masivní rozvoj těchto technologií je klíčový pro stabilitu evropské energetické sítě, neboť hybridní systémy pomáhají efektivně vyrovnávat přirozenou volatilitu výroby z obnovitelných zdrojů a snižují tlak na přenosovou soustavu v době špiček.

Integrace baterií přímo do výrobních celků umožňuje plynulejší zapojení zelených zdrojů do národních energetických mixů bez nutnosti okamžitého prodeje za nevýhodných či záporných cenových podmínek. V nadcházejících letech lze očekávat, že tato technologická synergie dále posílí konkurenceschopnost evropského energetického trhu a urychlí odklon od fosilních zdrojů.

ČEZ will be state-owned, Czechia

Zestátnění ČEZ bude pozvolné, proces odstartuje červnová valná hromada

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Vláda plánuje plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ do konce volebního období v roce 2029. První formální kroky k transformaci a upřesnění harmonogramu výkupu akcií od minoritních akcionářů by měla přinést valná hromada plánovaná na letošní červen. Podle analytiků se trh dočká spíše upřesnění procedury a možných změn stanov než konkrétních informací o ceně výkupu.

Stát aktuálně drží v ČEZ přibližně 70 % akcií. K plnému ovládnutí firmy vede několik legislativních cest, včetně úpravy stanov nebo využití zákona o přeměnách obchodních společností. Odborníci předpokládají, že nejpravděpodobnějším scénářem je rozdělení společnosti na dvě části.

Strategickou výrobní část by zcela ovládl stát, zatímco distribuční a obchodní část by mohla zůstat v rukou soukromých investorů. Tento model by státu umožnil přímou kontrolu nad energetickou bezpečností a budoucími investicemi do jaderných zdrojů.

Záměr budí mezi analytiky rozporuplné reakce. Zastánci zdůrazňují nutnost státní kontroly nad cenami energií a kritickou infrastrukturou. Kritici naopak varují před skokovým nárůstem státního dluhu a poškozením atraktivity českého kapitálového trhu. Podle některých hlasů by stát měl raději investovat do akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů nebo řešení geopolitických rizik, která ceny energií ovlivňují globálně.

Aktuální prohlášení o zahájení procesu vedlo k mírnému posílení akcií ČEZ na pražské burze. Investoři pozitivně vnímají vidinu konkrétnějšího harmonogramu, i když samotný výkup akcií může trvat několik let. Klíčovým faktorem pro trh bude, zda stát nabídne minoritním akcionářům férovou prémii a jakým způsobem bude celou operaci financovat. Budoucí vývoj ukáže, zda plná kontrola nad výrobou elektřiny vyváží vysoké náklady na převzetí firmy.

Ázerbájdžán se stal hlavním dovozcem ropy do ČR, podíl Ruska se propadl na minimum

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Ázerbájdžán v loňském roce nahradil Rusko na pozici nejvýznamnějšího dodavatele ropy do Česka, když pokryl 42 % celkového importu.

Ruský podíl se po jarním zastavení dodávek přes ropovod Družba propadl na historické minimum 7,7 %. Celkově bylo do Česka dovezeno více než 6,85 milionu tun ropy, což je meziroční nárůst o 5,5 %.

Strukturální změna v dodavatelských řetězcích byla umožněna především navýšením kapacity ropovodu TAL a využitím ropovodu IKL, přes který loni přiteklo více než 92 % veškeré ropy. Zatímco ještě v roce 2024 tvořila ruská ropa 42 % dovozu, loňských 527 000 tun pocházelo výhradně z prvních dvou měsíců roku před uzavřením Družby.

Výpadek ruských dodávek nahradil kromě Ázerbájdžánu také prudký nárůst importu z Norska, který dosáhl pětinového podílu na trhu (1,43 milionu tun). Významnými partnery zůstávají Kazachstán s 18 % a nově také Saúdská Arábie, která zajistila přibližně 10 % tuzemské spotřeby.

Aktuálně je ropovod TAL, začínající v italském Terstu, jediným zdrojem ropy pro české rafinerie a po loňském rozšíření disponuje kapacitou až osm milionů tun ročně. Provozní stabilitu systému však v březnu dočasně narušila plánovaná údržba a poškození elektrického vedení, což vedlo k pětidenní odstávce. Vláda na tuto situaci reagovala uvolněním 100 000 tun ropy z nouzových zásob pro rafinerie společnosti Orlen Unipetrol.

Přestože je přímá závislost Česka na ropě z Blízkého východu minimální, probíhající regionální konflikty mají na ekonomiku dopad skrze celosvětový růst cen. Z oblasti Blízkého východu směřuje na globální trhy přibližně 27 % světové produkce, a jakýkoli výpadek zvyšuje náklady na pořízení suroviny bez ohledu na zemi původu.

Pro investory a podnikatelský sektor zůstává klíčovým faktorem úspěšné dokončení modernizace infrastruktury TAL, které by mělo definitivně eliminovat rizika spojená s energetickou závislostí na rizikových oblastech.

Blokáda Hormuzského průlivu ohrožuje energetickou bezpečnost Británie, Itálie a Belgie

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Zákaz plavby obchodních lodí Hormuzským průlivem vyvolává rizika pro evropskou ekonomiku, přičemž intenzita dopadů se v jednotlivých státech liší.

Podle analýzy Vídeňského institutu pro analýzu dodavatelského řetězce (SCII), Centra pro vědu o komplexnosti a Delftské univerzity jsou nejvíce exponovány Británie, Itálie a Belgie. Odborníci varují, že pokud blokáda potrvá déle než čtyři týdny, dojde k eskalaci zpoždění v globálních dodavatelských řetězcích.

Nejvíce zasaženou zemí mimo Evropskou unii je Británie, která skrze průliv ročně dováží zboží v hodnotě 12,9 miliardy dolarů (přibližně 276,5 miliardy Kč). Z této částky připadá zhruba 5,9 miliardy dolarů (přibližně 126,5 miliardy Kč) na plynové produkty z Kataru. V rámci EU čelí největším potížím Itálie s objemem dovozu ve výši 9,8 miliardy dolarů (přibližně 210 miliard Kč). Italská ekonomika je závislá především na katarském zkapalněném zemním plynu (LNG) za 4,4 miliardy dolarů (přibližně 94,3 miliardy Kč) a propanu v hodnotě 3,2 miliardy dolarů (přibližně 68,6 miliardy Kč).

Výrazné expozici čelí rovněž Belgie, jejíž roční dovoz katarského LNG přes terminál Zeebrugge dosahuje hodnoty 5,8 miliardy dolarů (přibližně 124,3 miliardy Kč). Přes přístav v Antverpách navíc proudí dodávky diamantů ze Spojených arabských emirátů. Naopak Německo a Francie vykazují nižší přímou závislost na státech Perského zálivu; německý dovoz činí 5,7 miliardy dolarů (přibližně 122,2 miliardy Kč) a francouzský 8,1 miliardy dolarů (přibližně 173,6 miliardy Kč).

Navzdory rozdílné míře přímé závislosti představuje blokáda riziko pro celý evropský trh. Výpadek klíčových dodávek LNG do nejvíce postižených zemí nevyhnutelně povede k tlaku na růst cen zemního plynu v celé Evropě. Pro investory a podnikatelský sektor to znamená riziko zvýšených energetických nákladů a potenciální druhotné narušení výrobních procesů v důsledku nestability v logistických uzlech, jako jsou Antverpy či Zeebrugge.

​​IEA uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) rozhodla o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy ze strategických zásob svých členských států. Jedná se o reakci na situaci na trhu s energetickými surovinami v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Na opatření se jednomyslně shodlo všech 32 členských zemí organizace, mezi které patří i Česko.

Rozsah aktuální intervence výrazně převyšuje dosud největší koordinované uvolnění zásob z roku 2022. Tehdy členské státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uvolnily celkem 182 milionů barelů. Současný krok představuje více než dvojnásobný objem pomoci, což podtrhuje vážnost situace v klíčovém regionu těžby. Podle výkonného ředitele IEA Fatiha Birola je cílem opatření zajistit dostatečnou nabídku a zklidnit cenové turbulence, které by mohly ohrozit stabilitu světové ekonomiky.

Členské země IEA v současné době spravují veřejné nouzové rezervy přesahující 1,2 miliardy barelů ropy. Kromě těchto státních zásob je v rámci vládních závazků drženo dalších 600 milionů barelů v podobě průmyslových zásob. Celková kapacita rezerv je dostatečná i po uvolnění, což poskytuje trhu určitou míru jistoty v případě dalšího vyhrocení geopolitického napětí.

Z pohledu energetické bezpečnosti a tržních rizik je tento krok klíčový pro udržení cenové hladiny pohonných hmot a energií. Pro investory a podnikatelský sektor znamená intervence IEA snahu o tlumení inflačních tlaků, které by nekontrolovaný růst cen ropy vyvolal. Historické srovnání ukazuje, že koordinované uvolňování rezerv je efektivním nástrojem pro krátkodobé překlenutí výpadků v dodávkách, ačkoliv dlouhodobá stabilita bude záviset na dalším vývoji v regionu.

Jaderné elektrárny v Česku letos vyrobily rekordní množství elektřiny

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany letos vyrobily více než 31 terawatthodin elektřiny, což je nejvyšší roční výroba v historii tuzemské jaderné energetiky.

Rekordu bylo dosaženo ještě před koncem roku, především díky modernizacím zařízení a změnám palivových cyklů. Oproti loňsku, kdy výroba činila 29,7 TWh, tak produkce výrazně vzrostla. Jádro se zároveň dlouhodobě podílí na více než 40 procentech celkové výroby elektřiny v Česku.

Dukovany již fungují v prodlouženém 16měsíčním palivovém cyklu, Temelín na tento režim přejde v příštím roce. V následujících letech bude výroba kolísat podle počtu plánovaných odstávek.

ČEZ zároveň pokračuje v přípravách výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech, které má realizovat korejská společnost KHNP. První nový reaktor by měl být uveden do provozu v roce 2036, náklady na dva bloky se aktuálně odhadují na 407 miliard korun.

Maďarsko poprvé nakoupí americký plyn. Uzavřelo pětiletou dohodu s Chevronem

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela strategickou pětiletou dohodu s americkým gigantem Chevron o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG). Kontrakt zajišťuje Maďarsku 400 milionů metrů krychlových plynu ročně, celkem tedy v průběhu pěti let odebere dvě miliardy metrů krychlových.

Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa se tak americký LNG poprvé stane součástí maďarského energetického mixu. Ačkoliv země zůstává silně závislá na Rusku, je to krok k diverzifikaci zdrojů. MVM v posledních měsících podepsala podobné kontrakty s britským Shellem, francouzskou Engie a ázerbájdžánským SOCARem.

Po započtení dohody s Chevronem stoupne objem neruského plynu na 1,4 miliardy metrů krychlových ročně. Generální ředitel MVM Károly Mátrai potvrdil, že firma se připravuje na scénáře možného ukončení ruských dodávek, což by ovšem znamenalo nárůst cen pro koncové spotřebitele.

Od ledna do listopadu letošního roku Maďarsko odebralo z Ruska sedm miliard metrů krychlových suroviny, přičemž celková loňská spotřeba činila 8,5 miliardy. Vláda Viktora Orbána, který udržuje úzké vazby jak na Vladimira Putina, tak na Donalda Trumpa, si vyjednala americkou výjimku ze sankcí. Současně však Budapešť společně s Bratislavou plánuje napadnout u soudu snahy EU o úplný zákaz dovozu ruských energií.

ČEZ chystá větrnou expanzi. Ve spolupráci s obcemi plánuje nové zdroje o výkonu přes 600 MW

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Energetická skupina ČEZ zahajuje masivní rozvoj v oblasti větrné energetiky. Ve spolupráci s místními samosprávami připravuje výstavbu větrných elektráren s celkovým výkonem přesahujícím 600 megawattů (MW). Firma již uzavřela 41 smluv o spolupráci napříč jedenácti kraji, přičemž největší potenciál vidí vedle Vysočiny také ve Středočeském či Moravskoslezském kraji.

Strategie ČEZu sází na úzké partnerství s obcemi, ideálně sdruženými v mikroregionech, což má usnadnit koordinaci a průchodnost projektů. Podle zástupců společnosti se postoj samospráv k větrným turbínám v poslední době mění a roste ochota k jejich výstavbě, čemuž napomáhají i pozitivní zkušenosti z již fungujících lokalit.

Do roku 2030 plánuje ČEZ investovat do nových obnovitelných zdrojů až 40 miliard korun, přičemž vítr má v energetickém mixu doplňovat fotovoltaiku.

Plán představuje zásadní skok pro tuzemskou energetiku, jelikož celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Česku činil na konci loňského roku pouze 371 MW.

Česká republika ve využívání energie z větru výrazně zaostává za evropským průměrem. Zatímco v Evropě loni větrné elektrárny pokryly 20 procent spotřeby elektřiny, v Česku to bylo pouhé jedno procento. ČEZ v současnosti provozuje větrníky o výkonu jen 8 MW, chystané projekty tak mají potenciál zásadně přepsat energetickou mapu země a snížit závislost na fosilních palivech.

EGU: Energeticky náročným firmám v Česku hrozí kolaps. Havlíček slibuje přenesení poplatků na stát

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Českým energeticky náročným podnikům hrozí bezprostřední ztráta konkurenceschopnosti a existenční potíže. Vyplývá to z nové studie poradenské společnosti EGU, podle které jsou na vině extrémně vysoké ceny energií, jež patří k nejvyšším v Evropě.

Zástupci průmyslu, včetně Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky, varují, že situace je neudržitelná, zejména v konfrontaci s Německem, které svým firmám garantuje fixní ceny elektřiny. Podniky proto po státu nežádají přímé dotace, ale zavedení systému kompenzací, který by srovnal podmínky na evropském trhu.

Na varování průmyslníků reagoval Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu. Avizoval, že nová vláda plánuje radikální kroky ke snížení cen energií, přičemž prioritou bude přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie z faktur odběratelů přímo na státní rozpočet.

Havlíček zdůraznil, že je nutné udržet průmyslovou základnu schopnou generovat přidanou hodnotu a zaměstnanost, a to i za cenu vyšší zátěže pro státní pokladnu.

Kromě řešení poplatků za obnovitelné zdroje se chce nastupující kabinet zaměřit na revizi výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou a na regulované složky cen energií. Podle studie EGU je současný stav důsledkem nezvládnuté dekarbonizace a drahých emisních povolenek, které znevýhodňují evropské firmy oproti konkurenci z USA či Číny. Havlíček proto potvrdil, že nová vláda bude na půdě EU tlačit na revizi evropské klimatické politiky Green Deal.

Německo chystá dotovanou elektřinu pro průmysl, firmy ale kritizují přísné podmínky

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Německá vláda se blíží k finální dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má pomoci energeticky náročným podnikům čelit globální konkurenci, zejména z USA a Asie.

Opatření v hodnotě 3 až 5 miliard eur by mělo vstoupit v platnost od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Součástí plánu kabinetu kancléře Friedricha Merze je také vypsání aukcí na výstavbu 8 GW záložních plynových elektráren spalujících vodík, které mají stabilizovat síť v době výpadků obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv vládní představitelé prezentují dohodu jako klíčový krok pro záchranu německého průmyslu, samotná reakce podniků je kritická. Hlavním bodem sváru jsou podmínky čerpání podpory: dotovaná cena se má vztahovat pouze na 50 % spotřeby daného podniku a firmy musí polovinu získané pomoci povinně proinvestovat do modernizace.

Zástupci průmyslových svazů, například chemického či vápenného průmyslu, varují, že za těchto podmínek se slibovaná cílová cena 50 eur za megawatthodinu stane pro mnoho firem nedosažitelnou a opatření tak nebude dostatečně efektivní.

Katar a ExxonMobil hrozí zastavením dodávek LNG do EU kvůli nové směrnici

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Evropská unie čelí vážné hrozbě pro svou energetickou bezpečnost. Jedni z nejdůležitějších dodavatelů zkapalněného zemního plynu (LNG), Katar a americký gigant ExxonMobil, varovali, že mohou ukončit dodávky do EU, pokud vstoupí v platnost nová směrnice o udržitelnosti podniků (CSDDD). 

Katarský ministr energetiky Saad Kaabí na konferenci v Abú Zabí prohlásil, že Katar přestane dodávat LNG, pokud EU směrnici nezmírní nebo nezruší. Šéf ExxonMobilu Darren Woods dodal, že pokud legislativa projde v nezměněné podobě, bude pro společnost „nemožné v Evropě zůstat“.

Směrnice CSDDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive) ukládá velkým podnikům působícím v EU povinnost kontrolovat své globální dodavatelské řetězce a nést odpovědnost za porušování lidských práv (např. nucenou práci) nebo poškozování životního prostředí, přičemž za nesplnění hrozí vysoké pokuty.

Podle Woodse (Exxon) se tím EU snaží „prosadit svou škodlivou legislativu po celém světě“. Ačkoli Evropský parlament navrhl zmírnění, podle energetických lídrů to problém neřeší a naopak „zvyšuje riziko“ kvůli většímu prostoru pro interpretaci. Obě společnosti proto prosazují úplné zrušení směrnice.

V roce 2024 tvořilo LNG 37 procent celkového dovozu zemního plynu do EU, přičemž právě Spojené státy a Katar se na těchto dodávkách podílely téměř 60 procenty. Tyto importy jsou pro Evropů důležité kvůli snaze nahradit ruský plyn.