Skip to main content

Tag: energetická bezpečnost

Jaderné elektrárny v Česku letos vyrobily rekordní množství elektřiny

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany letos vyrobily více než 31 terawatthodin elektřiny, což je nejvyšší roční výroba v historii tuzemské jaderné energetiky.

Rekordu bylo dosaženo ještě před koncem roku, především díky modernizacím zařízení a změnám palivových cyklů. Oproti loňsku, kdy výroba činila 29,7 TWh, tak produkce výrazně vzrostla. Jádro se zároveň dlouhodobě podílí na více než 40 procentech celkové výroby elektřiny v Česku.

Dukovany již fungují v prodlouženém 16měsíčním palivovém cyklu, Temelín na tento režim přejde v příštím roce. V následujících letech bude výroba kolísat podle počtu plánovaných odstávek.

ČEZ zároveň pokračuje v přípravách výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech, které má realizovat korejská společnost KHNP. První nový reaktor by měl být uveden do provozu v roce 2036, náklady na dva bloky se aktuálně odhadují na 407 miliard korun.

Maďarsko poprvé nakoupí americký plyn. Uzavřelo pětiletou dohodu s Chevronem

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela strategickou pětiletou dohodu s americkým gigantem Chevron o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG). Kontrakt zajišťuje Maďarsku 400 milionů metrů krychlových plynu ročně, celkem tedy v průběhu pěti let odebere dvě miliardy metrů krychlových.

Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa se tak americký LNG poprvé stane součástí maďarského energetického mixu. Ačkoliv země zůstává silně závislá na Rusku, je to krok k diverzifikaci zdrojů. MVM v posledních měsících podepsala podobné kontrakty s britským Shellem, francouzskou Engie a ázerbájdžánským SOCARem.

Po započtení dohody s Chevronem stoupne objem neruského plynu na 1,4 miliardy metrů krychlových ročně. Generální ředitel MVM Károly Mátrai potvrdil, že firma se připravuje na scénáře možného ukončení ruských dodávek, což by ovšem znamenalo nárůst cen pro koncové spotřebitele.

Od ledna do listopadu letošního roku Maďarsko odebralo z Ruska sedm miliard metrů krychlových suroviny, přičemž celková loňská spotřeba činila 8,5 miliardy. Vláda Viktora Orbána, který udržuje úzké vazby jak na Vladimira Putina, tak na Donalda Trumpa, si vyjednala americkou výjimku ze sankcí. Současně však Budapešť společně s Bratislavou plánuje napadnout u soudu snahy EU o úplný zákaz dovozu ruských energií.

ČEZ chystá větrnou expanzi. Ve spolupráci s obcemi plánuje nové zdroje o výkonu přes 600 MW

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Energetická skupina ČEZ zahajuje masivní rozvoj v oblasti větrné energetiky. Ve spolupráci s místními samosprávami připravuje výstavbu větrných elektráren s celkovým výkonem přesahujícím 600 megawattů (MW). Firma již uzavřela 41 smluv o spolupráci napříč jedenácti kraji, přičemž největší potenciál vidí vedle Vysočiny také ve Středočeském či Moravskoslezském kraji.

Strategie ČEZu sází na úzké partnerství s obcemi, ideálně sdruženými v mikroregionech, což má usnadnit koordinaci a průchodnost projektů. Podle zástupců společnosti se postoj samospráv k větrným turbínám v poslední době mění a roste ochota k jejich výstavbě, čemuž napomáhají i pozitivní zkušenosti z již fungujících lokalit.

Do roku 2030 plánuje ČEZ investovat do nových obnovitelných zdrojů až 40 miliard korun, přičemž vítr má v energetickém mixu doplňovat fotovoltaiku.

Plán představuje zásadní skok pro tuzemskou energetiku, jelikož celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Česku činil na konci loňského roku pouze 371 MW.

Česká republika ve využívání energie z větru výrazně zaostává za evropským průměrem. Zatímco v Evropě loni větrné elektrárny pokryly 20 procent spotřeby elektřiny, v Česku to bylo pouhé jedno procento. ČEZ v současnosti provozuje větrníky o výkonu jen 8 MW, chystané projekty tak mají potenciál zásadně přepsat energetickou mapu země a snížit závislost na fosilních palivech.

EGU: Energeticky náročným firmám v Česku hrozí kolaps. Havlíček slibuje přenesení poplatků na stát

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Českým energeticky náročným podnikům hrozí bezprostřední ztráta konkurenceschopnosti a existenční potíže. Vyplývá to z nové studie poradenské společnosti EGU, podle které jsou na vině extrémně vysoké ceny energií, jež patří k nejvyšším v Evropě.

Zástupci průmyslu, včetně Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky, varují, že situace je neudržitelná, zejména v konfrontaci s Německem, které svým firmám garantuje fixní ceny elektřiny. Podniky proto po státu nežádají přímé dotace, ale zavedení systému kompenzací, který by srovnal podmínky na evropském trhu.

Na varování průmyslníků reagoval Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu. Avizoval, že nová vláda plánuje radikální kroky ke snížení cen energií, přičemž prioritou bude přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie z faktur odběratelů přímo na státní rozpočet.

Havlíček zdůraznil, že je nutné udržet průmyslovou základnu schopnou generovat přidanou hodnotu a zaměstnanost, a to i za cenu vyšší zátěže pro státní pokladnu.

Kromě řešení poplatků za obnovitelné zdroje se chce nastupující kabinet zaměřit na revizi výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou a na regulované složky cen energií. Podle studie EGU je současný stav důsledkem nezvládnuté dekarbonizace a drahých emisních povolenek, které znevýhodňují evropské firmy oproti konkurenci z USA či Číny. Havlíček proto potvrdil, že nová vláda bude na půdě EU tlačit na revizi evropské klimatické politiky Green Deal.

Německo chystá dotovanou elektřinu pro průmysl, firmy ale kritizují přísné podmínky

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Německá vláda se blíží k finální dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má pomoci energeticky náročným podnikům čelit globální konkurenci, zejména z USA a Asie.

Opatření v hodnotě 3 až 5 miliard eur by mělo vstoupit v platnost od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Součástí plánu kabinetu kancléře Friedricha Merze je také vypsání aukcí na výstavbu 8 GW záložních plynových elektráren spalujících vodík, které mají stabilizovat síť v době výpadků obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv vládní představitelé prezentují dohodu jako klíčový krok pro záchranu německého průmyslu, samotná reakce podniků je kritická. Hlavním bodem sváru jsou podmínky čerpání podpory: dotovaná cena se má vztahovat pouze na 50 % spotřeby daného podniku a firmy musí polovinu získané pomoci povinně proinvestovat do modernizace.

Zástupci průmyslových svazů, například chemického či vápenného průmyslu, varují, že za těchto podmínek se slibovaná cílová cena 50 eur za megawatthodinu stane pro mnoho firem nedosažitelnou a opatření tak nebude dostatečně efektivní.

Katar a ExxonMobil hrozí zastavením dodávek LNG do EU kvůli nové směrnici

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Evropská unie čelí vážné hrozbě pro svou energetickou bezpečnost. Jedni z nejdůležitějších dodavatelů zkapalněného zemního plynu (LNG), Katar a americký gigant ExxonMobil, varovali, že mohou ukončit dodávky do EU, pokud vstoupí v platnost nová směrnice o udržitelnosti podniků (CSDDD). 

Katarský ministr energetiky Saad Kaabí na konferenci v Abú Zabí prohlásil, že Katar přestane dodávat LNG, pokud EU směrnici nezmírní nebo nezruší. Šéf ExxonMobilu Darren Woods dodal, že pokud legislativa projde v nezměněné podobě, bude pro společnost „nemožné v Evropě zůstat“.

Směrnice CSDDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive) ukládá velkým podnikům působícím v EU povinnost kontrolovat své globální dodavatelské řetězce a nést odpovědnost za porušování lidských práv (např. nucenou práci) nebo poškozování životního prostředí, přičemž za nesplnění hrozí vysoké pokuty.

Podle Woodse (Exxon) se tím EU snaží „prosadit svou škodlivou legislativu po celém světě“. Ačkoli Evropský parlament navrhl zmírnění, podle energetických lídrů to problém neřeší a naopak „zvyšuje riziko“ kvůli většímu prostoru pro interpretaci. Obě společnosti proto prosazují úplné zrušení směrnice.

V roce 2024 tvořilo LNG 37 procent celkového dovozu zemního plynu do EU, přičemž právě Spojené státy a Katar se na těchto dodávkách podílely téměř 60 procenty. Tyto importy jsou pro Evropů důležité kvůli snaze nahradit ruský plyn.