Skip to main content

Tag: emise

Evropská komise zmírňuje zákaz spalovacích motorů. Po roce 2035 povolí prodej hybridů a sníží emisní cíl na 90 %

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise oficiálně revidovala své plány na úplný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Místo původně zamýšleného stoprocentního snížení emisí CO2 nově navrhuje cíl 90 %, což otevírá dveře pro další prodej plug-in hybridů a vozů s moderními spalovacími technologiemi. Tento krok je reakcí na aktuální situaci na trhu a požadavky průmyslových hráčů i členských států.

Automobilky budou moci po roce 2035 nadále nabízet vozy s prodlužovačem dojezdu (REX) či mild-hybridy, pokud zbývajících 10 % emisí kompenzují například využitím nízkoemisní oceli nebo syntetických paliv.

Změnu kurzu přivítal i německý kancléř Friedrich Merz, jehož vláda patřila k hlavním iniciátorům dřívější revize pravidel. Krok označil za správnou cestu ke skloubení klimatických cílů s realitou trhu. Zatímco koncern Volkswagen považuje návrh za ekonomicky racionální, německý svaz VDA zůstává zdrženlivý a obává se praktické vymahatelnosti a komplexity nových pravidel.

Dekarbonizace českého průmyslu má stát 3 biliony korun. Podle firem je to finančně nereálné

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Splnění nových klimatických cílů Evropské unie, které počítají s devadesátiprocentním snížením emisí do roku 2040, by si v České republice vyžádalo investice přesahující 3 biliony korun.

Vyplývá to z aktuální studie poradenské společnosti EGU zpracované pro Svaz průmyslu a dopravy ČR. Tato částka je však podle zástupců byznysu zcela mimo finanční i technologické možnosti tuzemských firem, jejichž reálná investiční kapacita se pohybuje pouze kolem 1,2 bilionu korun. Propastný rozdíl mezi požadavky a realitou tak vyvolává vážné obavy o ztrátu konkurenceschopnosti, či dokonce likvidaci klíčových energeticky náročných odvětví.

Pod největším tlakem jsou sektory jako hutnictví, chemický průmysl nebo výroba cementu a skla. Studie upozorňuje, že dosažení cílů by vyžadovalo okamžitou akceleraci a masivní nasazení technologií, jako je využití vodíku nebo zachytávání oxidu uhličitého, které však v průmyslovém měřítku často ještě nejsou komerčně dostupné.

Podle Michala Kocůrka z EGU jsou investiční a technické nároky pro příštích 15 let nereálné. Svaz průmyslu navíc varuje, že firmám kvůli regulacím již nyní klesá ziskovost, což činí návratnost tak obřích investic vysoce problematickou i z pohledu bankovního financování.

Průmyslníci proto apelují na vládu, aby při implementaci unijních cílů zohlednila specifika české ekonomiky. Zároveň volají po balíčku podpůrných opatření, která by transformaci usnadnila – od zrychlených odpisů investic do nízkoemisních technologií přes zjednodušení povolovacích procesů až po snížení regulovaných složek cen energií.

Bez této podpory a stabilního investičního prostředí hrozí, že české podniky nebudou schopny konkurovat zemím s výhodnějšími podmínkami pro rozvoj obnovitelných zdrojů.

ČEZ plánuje výstavbu dvou paroplynových elektráren v Počeradech, Česko

ČEZ postaví v Počeradech dvě nové paroplynové elektrárny. Mají přispět ke snížení emisí

Written by spravce on . Posted in České společnosti.

Energetická společnost ČEZ plánuje v lokalitě Počerady na Lounsku, která je tradičně spojená s uhelnou energetikou, postavit další dva paroplynové zdroje. Tyto elektrárny, s elektrickým výkonem 250 MW a 750 MW, mají posílit již provozovaný paroplynový blok.

Jak uvedl ČEZ, cílem je zvýšit energetickou bezpečnost České republiky a podpořit transformaci energetiky směrem k nízkouhlíkové budoucnosti.

Rozšířená paroplynová elektrárna má fungovat jako flexibilní zdroj, schopný rychlého startu a regulace výkonu. To jí umožní stabilizovat elektrizační soustavu, zejména v době zvýšené spotřeby elektřiny. Záměr je v souladu se strategií české vlády, která počítá s odklonem od uhlí k zemnímu plynu. Spuštění druhého zdroje se předpokládá v roce 2031 a třetího v roce 2032.

Realizace projektu je úzce spjata s útlumem uhelné elektrárny Počerady, jejíž odstavení se očekává nejpozději v roce 2033. Paroplynové zdroje sice přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů oproti uhlí, avšak jejich provoz, plánovaný na zhruba 3 000 hodin ročně, si vyžádá spotřebu asi 460 milionů metrů krychlových zemního plynu ročně. To by mohlo navýšit celkovou spotřebu plynu v České republice o více než pět procent.