Skip to main content

Štítek: dotace

Česko loni rozdělilo přes bilion korun na dotacích. Největšími soukromými příjemci byly energetické firmy

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

V loňském roce bylo v České republice přiděleno přibližně 426 000 dotací v celkovém objemu 1,06 bilionu korun. Vyplývá to z dat organizace Hlídač státu, která informace sbírá z několika veřejných databází. Centrální evidence dotací v Česku neexistuje. Státní a evropské dotace tvořily přes jeden bilion korun, krajské dotace přesáhly 29 miliard korun.

Poprvé se na vrcholu žebříčku soukromých příjemců dotací ocitly energetické firmy. Klíčovou roli sehrál evropský Modernizační fond zaměřený na dekarbonizaci teplárenství. „Za rekordem stojí z velké části miliardy z evropského Modernizačního fondu, které míří na dekarbonizaci teplárenství. Právě ony poprvé vynesly na špici žebříčku soukromých příjemců energetické firmy — s výraznou koncentrací u holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského a Patrika Tkáče.

Jejich Elektrárny Opatovice a United Energy získaly dohromady k 12 miliardám,“ uvedl ředitel Hlídače státu Michal Bláha. Samotné Elektrárny Opatovice přijaly dotace přes 10 miliard korun a obsadily první místo mezi soukromými subjekty. Na druhém místě skončila ostravská hutní firma Nová Huť s 9,4 miliardy korun, na třetím pak Veolia Energie ČR s 7,7 miliardy korun.

Ze státem ovládaných společností obdržel nejvíce dotací Energotrans provozující Elektrárnu Mělník, který patří do skupiny ČEZ — jeho loňské dotace přesáhly 16 miliard korun. Skupina ČEZ společně s ČEZ Teplárenskou inkasovala dohromady téměř 40 miliard korun, což ji staví na první místo mezi státními holdingy.

Z veřejných institucí dominoval Státní fond dopravní infrastruktury s 117 miliardami korun, druhý byl Operátor trhu s elektřinou (OTE) s 63 miliardami.

Podle odvětví směřovalo loni nejvíce prostředků do vzdělávání a školství, celkem 271 miliard korun. Doprava a infrastruktura přijaly 168,5 miliardy, energetika a obnovitelné zdroje 95,5 miliardy korun. Nejvyšší celkovou částku rozdělilo ministerstvo školství (339,8 miliardy korun), nejvíce individuálních dotací pak Státní zemědělský intervenční fond — 19,5 miliardy korun na 120 243 dotací.

Evropská komise stále posuzuje dotace Agrofertu. Čeká se na rozhodnutí

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Evropská komise (EK) stále prověřuje, zda přidělování evropských dotací koncernu Agrofert je v souladu s evropským nařízením ke střetu zájmů. Žádné závazné rozhodnutí komise dosud nevydala. Vyplývá to z odpovědi Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) na dopis, který EK doručila 29. června europoslanci Januszi Koniecznému (Piráti). SZIF zároveň zveřejnil samotnou odpověď komise.

Fond reagoval na tvrzení Pirátů, že SZIF lhal, když uváděl, že EK potvrdila správnost jeho postupu při obnovování dotací pro Agrofert. SZIF odmítl, že by obdržel pokyn k výplatě. „SZIF nikdy nekonstatoval, že by dostal jakýkoliv pokyn ze strany Evropské komise k proplacení dotací. EK žádné takové pokyny ani nevydává, vyplácení dotací je čistě na zodpovědnosti akreditované platební agentury,“ uvedl fond. EK v odpovědi Koniecznému rovněž potvrdila, že žádné přidělování dotací nenařídila — zároveň však připomněla, že členské státy mají povinnost nahlásit všechny platby, a že mohou své platební postupy v případě potřeby pozastavit za účelem ochrany finančních zájmů EU.

Za květen SZIF vyplatil Agrofertu dotace ve výši 204 milionů korun ze svého vlastního rozpočtu a o platbě standardně informoval Brusel. Fond začal firmám ze skupiny Agrofert dotace opětovně přidělovat koncem dubna na základě nezávislých právních analýz. Opozice požaduje pozastavení výplat do doby, než bude jisté, že EU platby uzná — varuje, že v opačném případě mohou náklady dopadnout na český státní rozpočet.

Komise v odpovědi potvrdila, že střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nadále posuzuje a věc není uzavřena. „Komise v současné době posuzuje relevantní skutečnosti týkající se uspořádání svěřeneckého fondu a možného použití článku 61 finančního nařízení, stejně jako opatření, která je třeba přijmout,“ citoval fond stanovisko EK. EU prověřuje, zda Babiš vložením Agrofertu do svěřenského fondu dostál pravidlům zakazujícím střet zájmů. Opozice tento krok považuje za nedostatečný.

EGU: Energeticky náročným firmám v Česku hrozí kolaps. Havlíček slibuje přenesení poplatků na stát

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Českým energeticky náročným podnikům hrozí bezprostřední ztráta konkurenceschopnosti a existenční potíže. Vyplývá to z nové studie poradenské společnosti EGU, podle které jsou na vině extrémně vysoké ceny energií, jež patří k nejvyšším v Evropě.

Zástupci průmyslu, včetně Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky, varují, že situace je neudržitelná, zejména v konfrontaci s Německem, které svým firmám garantuje fixní ceny elektřiny. Podniky proto po státu nežádají přímé dotace, ale zavedení systému kompenzací, který by srovnal podmínky na evropském trhu.

Na varování průmyslníků reagoval Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu. Avizoval, že nová vláda plánuje radikální kroky ke snížení cen energií, přičemž prioritou bude přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie z faktur odběratelů přímo na státní rozpočet.

Havlíček zdůraznil, že je nutné udržet průmyslovou základnu schopnou generovat přidanou hodnotu a zaměstnanost, a to i za cenu vyšší zátěže pro státní pokladnu.

Kromě řešení poplatků za obnovitelné zdroje se chce nastupující kabinet zaměřit na revizi výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou a na regulované složky cen energií. Podle studie EGU je současný stav důsledkem nezvládnuté dekarbonizace a drahých emisních povolenek, které znevýhodňují evropské firmy oproti konkurenci z USA či Číny. Havlíček proto potvrdil, že nová vláda bude na půdě EU tlačit na revizi evropské klimatické politiky Green Deal.

Ministerstvo zemědělství rozdělí 7,7 mld. Kč z EU. Podpoří mladé farmáře i konec klecových chovů

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Ministerstvo zemědělství rozdělí v rámci Programu rozvoje venkova téměř 7,7 miliardy korun z evropských fondů. Ministr zemědělství v demisi Marek Výborný označil tuto částku za rekordní v rámci aktuálního období Společné zemědělské politiky. Vzhledem k vysokému převisu poptávky, kdy zemědělci žádali o téměř 13,7 miliardy korun, rozhodl resort o navýšení pro klíčové oblasti.

Největší část prostředků, zhruba 3,5 miliardy korun, směřuje na investice do zemědělských podniků. Tyto finance poslouží mimo jiné k výstavbě skladů, nákupu techniky a přestavbě drůbežářských chovů z klecových na bezklecové, které budou v Česku od roku 2027 povinné.

Historicky nejvyšší podporu ve výši 1,5 miliardy korun získají začínající mladí zemědělci, například na nákup půdy. Dalších 2,1 miliardy korun je určeno na zpracování zemědělských produktů (jatka, mlékárny), přičemž většina této částky podpoří malé a střední podniky.