Skip to main content

Štítek: doprava

Čeští vědci testují megawattový vodíkový pohon pro evropská letadla

Ústav jaderného výzkumu v Řeži zahájil testování megawattového vodíkového zdroje energie s palivovými články, který je určen pro budoucí ekologičtější pohon letadel. Tento aplikovaný výzkum probíhá v rámci celoevropského projektu Newborn s rozpočtem přibližně dvě miliardy korun, který je financován Evropskou unií. Úspěšné ověření technologie by mohlo umožnit realizaci prvních experimentálních letů s vodíkovým pohonem mezi lety 2028 až 2030.

Zkušební provoz v Řeži zaštiťuje výzkumné a vývojové centrum Honeywell Aerospace ve spolupráci s téměř dvacítkou evropských firem a organizací. V areálu ústavu za tímto účelem vznikla specializovaná mobilní laboratoř tvořená několika kontejnery, které simulují reálné systémy funkčního letounu včetně řídicí místnosti, zásobníků vodíku a dusíku.

ÚJV Řež v rámci této spolupráce dodal kompletní projektovou dokumentaci, technickou podporu a poskytl potřebnou testovací infrastrukturu. Vývojáři již potvrdili plnou funkčnost samotných palivových článků a v současné fázi, která potrvá do přelomu letošního léta a podzimu, ověřují koordinovanou součinnost všech navazujících systémů. Po skončení této etapy se technologie přesune do Itálie, kde proběhne společné pozemní testování s elektrickým pohonným systémem.

Zavedení vodíkového pohonu představuje pro letecký průmysl příležitost k dekarbonizaci regionální přepravy, přičemž nová technologie je v první fázi koncipována pro menší letouny s kapacitou do 19 pasažérů a výhledově pro středně velká letadla pro maximálně 80 cestujících.

Aktuálně se systém nachází na čtvrtém stupni technologické připravenosti, což znamená, že byl úspěšně ověřen v laboratoři v součinnosti s okolními systémy. Dosažení páté úrovně, která vyžaduje testování v simulovaném relevantním prostředí, si vyžádá přibližně tři roky dalšího vývoje předtím, než bude možné technologii nasadit do ostrého provozu v rámci skutečného letu.

Pro investory a letecký trh tento projekt indikuje postupný posun k nízkoemisním technologiím, které sice vyžadují dlouhodobý výzkum a vysoké kapitálové investice, ale v dlouhodobém horizontu mohou zásadně změnit ekonomiku a regulaci evropské letecké dopravy.

D1 je po 58 letech kompletní. Poslední úsek u Přerova uleví dopravě na Moravě

Nejvytíženější česká dálnice D1 se po 58 letech od zahájení výstavby dočkala dokončení. Řidičům se dnes oficiálně otevírá poslední, desetikilometrový úsek mezi Přerovem a Říkovicemi.

Stavbu za přibližně sedm miliard korun se podařilo dokončit o tři měsíce dříve oproti původnímu harmonogramu, čímž se definitivně scelilo dálniční spojení mezi Prahou, Brnem, Ostravou a polskou hranicí.

Nový úsek má odvést tranzitní dopravu z přetížených měst, přičemž jen z Přerova by mělo zmizet až 70 procent kamionů. Významné úlevy se dočká i dálnice D46 a město Prostějov, kudy dosud proudila doprava, pro kterou tato komunikace nebyla kapacitně ani parametrově stavěna.

Historie D1 sahá až do 30. let 20. století, kdy vznikly první plány na páteřní komunikaci napříč státem, jejichž realizaci však zastavila válka. Skutečná výstavba prvního úseku u Prahy začala až v roce 1967. Ačkoliv původní koncepce počítala s trasou na Slovensko, finální podoba dálnice měří 376 kilometrů a je tepnou tuzemské infrastruktury.

EIB uvolnila Česku přes 10 miliard Kč na strategickou dopravní infrastrukturu

Evropská investiční banka (EIB) uvolnila první významnou část financování pro důležité dopravní projekty v České republice. Celkem 10,1 miliardy korun přijme Ministerstvo financí, přičemž 5,1 miliardy Kč je určeno na výstavbu Pražského okruhu a 5 miliard Kč na modernizaci železničních tratí. 

Tato částka je první tranší z celkového úvěrového rámce ve výši 65 miliard korun, který EIB schválila letos v červnu.

Prostředky určené pro Pražský okruh budou financovat výstavbu kritického úseku mezi dálnicí D1 a Běchovicemi, který je součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T). Dokončení tohoto úseku se plánuje na přelomu let 2027 a 2028.

Částka pro Správu železnic pomůže modernizaci páteřních i regionálních tratí a nákup vozidel údržby, přičemž tyto projekty mají být dokončeny do roku 2030.

Financování bude k finálním investorům, tedy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správě železnic, směřováno přes Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ministr dopravy Martin Kupka již dříve zdůraznil, že financování od EIB je pro stát levnější a výhodnější než jiné dostupné způsoby financování na trhu.