Skip to main content

Štítek: daně

Sněmovna schválila znovuzavedení EET od příštího roku. Nově se budou evidovat i bezhotovostní platby

Sněmovna schválila zákon o znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Pro zákon hlasovalo 84 koaličních poslanců, 50 opozičních poslanců bylo proti. Podle vlády jde o modernější verzi bez nutnosti tisknout papírové účtenky, cílem je narovnat podnikatelské prostředí. Ministerstvo financí odhaduje roční přínos pro stát na víc než 14 miliard korun. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Sněmovna schválila v zákoně i řadu doprovodných daňových změn. Od daně z příjmů osvobodila stanovené zdravotní benefity, které firmy poskytnou zaměstnancům, rodinám s dětmi vrátila takzvané školkovné a studentům slevu na dani, obojí zrušil konsolidační balíček z roku 2023. Nealkoholické nápoje podávané v restauracích zařadila do 12procentní sazby DPH. Od daně osvobodila i spropitné v restauracích, nejvýše do sedmi procent tržeb.

Živnostníci s paušální daní a ročními tržbami do milionu korun budou moct být od evidence tržeb osvobozeni, sazba paušální daně se pro ně zvýší ze 100 na 1500 korun měsíčně. Hranice zdanitelných příjmů pro povinnost podávat daňové přiznání stoupne z 50 000 na 100 000 korun ročně.

Evidence tržeb v Česku fungovala už dřív, zavedla ji v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž byl současný premiér Andrej Babiš (ANO) ministrem financí. Vláda Petra Fialy (ODS) ji k počátku roku 2023 zrušila. Nová verze se od té dřívější liší tím, že bude evidovat i bezhotovostní platby. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to obhajuje kontaktní povahou plateb, kdy je zákazník v přímém kontaktu s podnikatelem, opozice naopak poukazuje na dřívější nález Ústavního soudu, který bezhotovostní platby z evidence vyňal. Na platby na dálku, například v e-shopech, se EET nemá vztahovat.

Hlavní ekonom Portu Jan Berka upozornil, že jde o odhad za všechny veřejné rozpočty najednou, část výnosu připadne samosprávám, část spolknou náklady na provoz systému a další sníží schválené daňové výjimky. Čistý přínos pro státní rozpočet proto podle něj může být „dost možná jen v jednotkách miliard“. Partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Miloslav Rut zase upozornil na riziko výjimky pro podnikatele v paušálním režimu: „Evidence tržeb má největší smysl u živnostníků a menších firem, kde jiné kontrolní mechanismy chybí,“ uvedl.

Vláda projedná obnovení EET a balíček daňových úlev pro gastronomii i studenty

Česká vláda v pondělí posoudí návrh na opětovné zavedení elektronické evidence tržeb (EET) s plánovaným začátkem od příštího roku. Cílem koalice ANO, SPD a Motoristů je narovnání podnikatelského prostředí prostřednictvím administrativně méně náročné verze původního systému.

Opatření má podle odhadů ministerstva financí přinést do veřejných rozpočtů přibližně 14,4 miliardy korun ročně.

Součástí legislativního balíčku jsou i rozsáhlé daňové změny zaměřené na podporu vybraných sektorů a domácností. Návrh počítá s obnovením slevy na dani pro studenty a za umístění dítěte do mateřské školy či se zrušením limitů pro nepeněžní zaměstnanecké benefity.

Pro oblast pohostinství je klíčové plánované osvobození spropitného od daně a snížení DPH na nealkoholické nápoje podávané v restauracích z 21 na 12 procent.

Systém EET v Česku původně fungoval od roku 2016, byl však přerušen během pandemie a v lednu 2023 definitivně zrušen předchozím kabinetem. Nová úprava se snaží reagovat na dřívější kritiku nadměrné byrokracie a má být pro podnikatele jednodušší. Kromě daňových témat kabinet projedná také zpřísnění trestů za týrání osob a zvířat nebo implementaci unijního nařízení IMERA o mimořádných situacích na vnitřním trhu.

Pro investory a podnikatele má znovuzavedení EET za cíl omezit šedou ekonomiku. Zatímco daňové úlevy mohou stimulovat spotřebu v gastronomii a ulehčit rodinným rozpočtům, kritici varují před administrativní zátěží a zpochybňují reálný přínos pro státní kasu. 

Česko reguluje paliva. Vláda zastropuje marže a sníží daň u nafty

Vláda rozhodla o zavedení mimořádných opatření na trhu s pohonnými hmotami, která zahrnují zastropování marží distributorů a snížení spotřební daně u nafty.

Stát bude nově od 8. dubna stanovovat maximální denní ceny paliv, aby zmírnil dopady prudkého zdražování vyvolaného konfliktem na Blízkém východě. Podle aktuálních propočtů by tato kombinace kroků měla snížit cenu nafty o zhruba dvě koruny na litr.

Maximální výše marže pro obchodníky s naftou i benzinem byla stanovena na 2,50 Kč za litr. Souběžně s tím klesne spotřební daň u motorové nafty o 2,35 Kč na litr, zatímco u benzinu zůstane stávající sazba 12,84 Kč.

Ministerstvo financí bude denně vypočítávat cenové stropy na základě velkoobchodních indexů společností Čepro, Orlen a MOL v kombinaci s burzovními kotacemi organizace Platts. Fiskální dopad snížení daně na státní rozpočet se odhaduje na jednu miliardu korun měsíčně.

Tento krok představuje výrazný zásah do tržního prostředí, který vláda odůvodňuje nepřiměřeným růstem marží u některých distributorů v posledních týdnech. Zatímco kabinet připravuje legislativu pro operativní regulaci cen podobnou modelu použitému u energií v roce 2022, opozice i odborná veřejnost varují před riziky spojenými s narušením tržních mechanismů. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu v této souvislosti upozornila na možné zhoršení dostupnosti paliv a kvality služeb na čerpacích stanicích.

Drobní podnikatelé si mají vybrat mezi paušální daní a EET

Drobní podnikatelé by si nově mohli vybrat, zda zůstanou v režimu paušální daně, nebo budou evidovat tržby prostřednictvím elektronické evidence tržeb (EET). Na kompromisu se v pondělí 9. února shodla koaliční rada, uvedl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD).

Podle Okamury má být cílem řešení nezvyšovat administrativní zátěž pro nejmenší podnikatele. Možnost volby by se měla vztahovat nejen na příležitostné podnikání, ale i na živnostníky, pro které je podnikání hlavní činností. Konkrétní limit obratu, od kterého by se režim uplatňoval, zatím koalice nezveřejnila.

Ministerstvo financí však upozorňuje, že alternativa k EET nebude shodná se současnou podobou paušální daně. „Koaliční rada se dohodla na kompromisním řešení směrem k nejmenším OSVČ, které získají možnost alternativního režimu k EET. Ten však nebude totožný se současnou výhodnou podobou paušální daně,“ uvedlo ministerstvo. Paušální daň má podle něj zůstat výsadou podnikatelů, kteří budou tržby evidovat.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připravuje zákon, který by EET znovu zavedl. Podrobnosti k návrhu chce představit 18. února. Ministerstvo plánuje návrh zákona dokončit do poloviny února, následně má projít připomínkovým řízením a v první polovině roku by ho měla projednat vláda.

Obnovená povinnost evidence tržeb má podle dosavadních plánů začít platit od ledna 2027 a týkat se má například obchodníků, restaurací či řemeslníků. Schillerová dlouhodobě argumentuje tím, že EET srovná podmínky na trhu, omezí šedou ekonomiku a posílí příjmy státního rozpočtu. Zavedení evidence letos uvítala i mise Mezinárodního měnového fondu.

EET zavedla vláda v roce 2016, během pandemie covidu-19 byla přerušena a od roku 2023 ji kabinet Petra Fialy zrušil.

Rumunsko mění sazby DPH, základní sazba stoupne na 21 %

Rumunsko přistoupilo ke změně sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), která vstoupila v platnost 1. srpna 2025. Základní sazba DPH se zvýšila z 19 % na 21 % a snížená sazba se sjednotila na 11 %, což nahradilo stávající sazby 5 % a 9 %.

Tato změna může mít dopad na české podniky, které obchodují s rumunskými partnery nebo poskytují zdanitelná plnění v této zemi. Zasaženy mohou být zejména oblasti jako elektronické služby, e-shopy a přeshraniční služby.

Rozpočet EU má výrazně vzrůst, Komise počítá se 2 biliony eur

Evropská komise představila návrh příštího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028-2034, který počítá s bezprecedentní částkou dvou bilionů eur (téměř 50 bilionů Kč). To představuje dramatický nárůst oproti současnému rozpočtu ve výši 1,2 bilionu eur. Brusel zdůvodňuje navýšení potřebou financovat nové výzvy a modernizovat unii.

Podle návrhu mají být finance utráceny flexibilněji. Novinkou je ale tvrdé podmínění čerpání peněz dodržováním principů právního státu. „Bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze,“ uvedl eurokomisař Piotr Serafin. Tento princip má platit pro veškeré financování z EU, od dotací až po regionální fondy.

Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž odsouhlasit Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.

Navýšený rozpočet bude hrazen z vyšších národních příspěvků nebo nových evropských příjmů. Zda to povede k vyšší daňové zátěži pro občany, zatím není jasné. Bude záležet na konkrétních zdrojích a jejich sestavení při vyjednávání.