Skip to main content

Štítek: čnb

Vláda ČR ruší každoroční hodnocení připravenosti na přijetí eura

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Česká vláda se rozhodla ukončit pravidelné každoroční zpracovávání zprávy o připravenosti země na přijetí společné evropské měny. Podle premiéra Andreje Babiše je proces hodnocení nadbytečný, neboť současný kabinet o zavedení eura v České republice neusiluje.

Tyto zprávy, na nichž spolupracovalo ministerstvo financí s Českou národní bankou, pravidelně posuzovaly míru sladěnosti tuzemské ekonomiky s eurozónou a plnění pěti maastrichtských kritérií.

Minulá hodnocení sice potvrzovala silnou hospodářskou provázanost s blokem zemí platících eurem, ale zároveň poukazovala na přetrvávající rozdíly v cenových a mzdových hladinách či na odlišnou citlivost českého hospodářství vůči šokům kvůli vysokému podílu průmyslu.

Plnění maastrichtských kritérií zahrnuje přísné limity pro inflaci, dlouhodobé úrokové sazby, schodek veřejných financí do 3 % HDP a celkové zadlužení do 60 % HDP. Poslední podmínkou je dvouleté setrvání v mechanismu směnných kurzů ERM II, jehož součástí Česká republika není. Ačkoliv se země k přijetí eura zavázala již při vstupu do Evropské unie v roce 2004, konkrétní časový plán nebyl nikdy stanoven. Po letošním přistoupení Bulharska využívá společnou měnu již 21 z 27 členských států unie.

Zrušení pravidelného monitoringu signalizuje trhům i zahraničním investorům stabilitu koruny jako národní měny v horizontu minimálně do konce desetiletí. Pro podnikatelský sektor to znamená nutnost nadále se zajišťovat proti kurzovým rizikům a počítat s autonomní měnovou politikou ČNB, která se aktuálně liší od sazeb v eurozóně. ČNB nyní udržuje základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 %, zatímco v eurozóně činí 2 %.

Ceny zlata a stříbra vyšplhaly na maxima. Investoři se k nim vrací v dobách nejistoty.

ČNB loni nakoupila přes 20 tun zlata. V rezervách má rekordních 71,6 tuny

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti, Finance a bankovnictví.

Česká národní banka loni nakoupila 20,4 tuny zlata a ke konci roku tak držela v rezervách rekordních 71,6 tuny tohoto drahého kovu. Vyplývá to z aktuálních údajů o struktuře devizových rezerv, které zveřejnila Česká národní banka.

Zlato na konci roku tvořilo 5,76 procenta celkových devizových rezerv, zatímco o rok dříve jeho podíl nepřesahoval tři procenta. Centrální banka pokračuje v nákupech tempem zhruba pěti tun za čtvrtletí a do roku 2028 plánuje zvýšit objem zlatých rezerv na 100 tun. Podle zástupců ČNB přitom nejde o spekulaci na cenu, ale o dlouhodobou diverzifikaci rezerv.

Hodnota zlatých rezerv dosáhla ke konci roku 2025 zhruba 10,1 miliardy dolarů, zatímco celkové devizové rezervy činily 175,8 miliardy dolarů. Na růstu podílu zlata se kromě nákupů podílelo i výrazné zdražení kovu na světových trzích – jeho cena loni vzrostla o více než 60 procent a o Vánocích dosáhla historického maxima.

Většina zlata není fyzicky uložena v Česku, ale v zahraničních trezorech, zejména u britské centrální banky. Část rezerv ČNB navíc půjčuje jiným centrálním bankám za úrok. Po rozdělení Československa přitom česká centrální banka disponovala více než 63 tunami zlata, historické minimum zaznamenala v roce 2019, kdy držela pouhých osm tun.

bitcoin na podkladě

Bitcoin klesl pod 97 000 dolarů, nakoupila i ČNB 

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti, Kryptoměny.

Cena nejznámější kryptoměny Bitcoin klesla pod hranici 97 000 USD (2,01 milionu Kč). Důvodem tohoto propadu byly zejména rozsáhlé nucené likvidace na kryptoměnových trzích, které za poslední den přesáhly jednu miliardu dolarů. Od svého maxima nad 125 000 USD, kterého Bitcoin dosáhl začátkem října, tak kryptoměna ztratila.

Pokles srazil celkové zhodnocení Bitcoinu od začátku roku na zhruba pět procent. Znalci trhu však uklidňují, že se pravděpodobně jedná spíše o krátkodobý výkyv způsobený velkým jednorázovým výprodejem. Dlouhodobý růstový trend kryptoměny, která se vyznačuje vysokou volatilitou, by to ohrozit nemělo. Někteří odborníci tento pokles vnímají jako příležitost k nákupu a očekávají návrat k hranici 105 000 USD v horizontu několika týdnů.

Poprvé nakoupila i Česká národní banka

Česká národní banka (ČNB) se stala první centrální bankou na světě, která nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu, a to v hodnotě milionu dolarů (20,9 milionu Kč). Cílem je získat praktickou zkušenost s držením těchto aktiv v rámci testovacího portfolia.

ČEZ plánuje výstavbu dvou paroplynových elektráren v Počeradech, Česko

ČNB poprvé investovala do kryptoburzy Coinbase v rámci správy rezerv

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví, Kryptoměny.

Česká národní banka (ČNB) se poprvé ve své historii stala investorem ve společnosti operující v kryptoměnovém byznysu. Ve druhém čtvrtletí letošního roku pořídila více než 51 tisíc akcií americké kryptoburzy Coinbase Global v hodnotě přes 18 milionů dolarů (381 milionů korun).

Tato investice není přímou spekulací na kryptoměny, nýbrž výsledkem pasivní správy devizových rezerv. Coinbase byla letos v květnu zařazena do amerického akciového indexu S&P 500, který ČNB pasivně kopíruje. Dle mluvčího ČNB Jakuba Holase, „akcie společnosti Coinbase byly nedávno zařazeny do indexu S&P 500 a na základě této změny byly automaticky zahrnuty také do portfolia ČNB“.

Ačkoliv jde z investičního hlediska o technickou změnu, zapojení Coinbase do rezerv ČNB představuje zásadní novinku, jelikož Coinbase je první firmou z tohoto sektoru, která pronikla mezi pětistovku největších společností na newyorské burze. Tím se stala „mainstreamovou“ i pro tradiční investory, včetně centrálních bank.

Podíl akcií na celkových devizových rezervách ČNB činil k 31. březnu 2025 zhruba 22,8 %. ČNB v současné době samotné kryptoměny jako bitcoin či ethereum do svého portfolia nenakupuje.

Česká koruna posílila vůči euru i dolaru. Kurz je ma maximu za poslední dva roky.

ČNB snižuje byrokracii. Ruší desítky nadbytečných pravidel

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Česká národní banka zjednodušuje podnikání na finančním trhu. Od 1. července 2025 zrušila desítky nadbytečných pravidel a administrativních požadavků v 19 vyhláškách, které překračovaly rámec legislativy EU. Cílem je ulevit finančním institucím od regulací a umožnit jim věnovat více času klientům a inovacím.

Podle guvernéra ČNB Aleše Michla banka plní svůj slib omezit tzv. goldplating, tedy vytváření dodatečných povinností nad rámec evropských předpisů. „Finanční instituce nebudou muset vyplňovat výkazy, které nic nepřinášely, nebo znovu dokládat informace, které už ČNB má. Byrokracie klesá, podnikání se zjednodušuje,“ uvedl Michl. Celkem se jedná o 36 nadbytečných opatření, která již nejsou v souladu s praktickými potřebami trhu.

Změny se dotknou například bank, které již nemusí předkládat výkaz o koncentraci úvěrů, nebo administrátorů nemovitostních fondů, kteří nebudou oznamovat podrobnosti o svých výborech odborníků. ČNB si potřebná data zjistí z jiných zdrojů.

Centrální banka navíc navrhla Ministerstvu financí zrušení dalších 41 povinností, které by mohly dále zátěž snížit a přispět ke konkurenceschopnějšímu finančnímu trhu v ČR.