Skip to main content

Tag: cla

Americké akcie po Trumpových hrozbách kvůli Grónsku prudce oslabily

Americké akciové trhy zaznamenaly v úterý 20. ledna největší jednodenní pokles od října loňského roku. Investoři reagovali na víkendovou eskalaci napětí kolem výroků prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zavedením nových cel vůči evropským zemím v souvislosti se svým záměrem získat Grónsko.

Index Dow Jones klesl o 1,76 procenta, širší S&P 500 odepsal 2,06 procenta a technologický Nasdaq Composite ztratil 2,39 procenta.

Trump o víkendu uvedl, že od února plánuje zavést desetiprocentní clo na dovoz z osmi evropských zemí včetně Dánska, Německa či Francie. Důvodem má být jejich odpor k americkým snahám o anexi Grónska, které je autonomní součástí Dánského království a zároveň územím členského státu NATO. Pokud se spor nevyřeší, cla by se podle prezidenta mohla od června zvýšit až na 25 procent.

Rétorika Bílého domu znovu oživila obavy z obchodní války mezi USA a Evropou i z oslabení transatlantických vazeb. Nervozita se promítla také na devizových trzích, kde oslabil dolar a investoři přesouvali kapitál do bezpečnějších aktiv.

Trumpova cla otřásají akciemi v Evropě i USA

Nové celní bariéry, které zavádí americká administrativa, vyvolávají na globálních trzích vlnu nejistoty a vedou k prudkému propadu akcií v Evropě i ve Spojených státech. Investoři s obavami sledují směr, kterým se ubírá světový obchod.

Prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který od 7. srpna zavádí nová cla v rozmezí od 10 do 41 % na dovoz z desítek zemí, přičemž clo na zboží ze Švýcarska činí 39 %. Přestože EU s USA nedávno uzavřela dohodu o 15% clech, globální eskalace obchodních sporů vyvolává mezi analytiky obavy z dopadů na evropské podniky. Akcie farmaceutických společností dále oslabily po Trumpově výzvě ke snížení cen léků a po zhoršeném výhledu dánské firmy Novo Nordisk.

Kromě cel ovlivnily americké trhy také slabé údaje z trhu práce. Podle Ministerstva práce vytvořila americká ekonomika v červenci jen 73 tisíc nových pracovních míst, což výrazně zaostalo za odhady. Tyto neuspokojivé zprávy posílily očekávání, že americká centrální banka (Fed) by mohla na zářijovém zasedání snížit úrokové sazby, a to i přes předchozí signály o opatrnosti. Reakcí na tyto zprávy bylo výrazné oslabení amerického dolaru vůči euru.

Americký dolar prudce oslabuje. Dolů ho tlačí dluh i politika Fedu

Americký dolar prochází výrazným oslabením a od začátku roku ztratil téměř 11 % vůči koši hlavních měn. Kurz se propadl na tříapůlleté minimum vůči euru i libře a na více než desetileté minimum vůči švýcarskému franku.

Zatímco dolar ztrácí, z odlivu kapitálu těží jiné měny, například skandinávské koruny, které vůči němu výrazně posílily. Tento vývoj podkopává status dolaru jako hlavního světového bezpečného „přístavu” a odráží rostoucí nejistotu investorů ohledně americké ekonomiky a stability.

Analytici se shodují, že za oslabením stojí tři hlavní faktory, a to vysoký státní dluh USA přesahující 36 bilionů dolarů (121 % HDP), nestabilní celní politika prezidenta Trumpa a rostoucí očekávání, že americká centrální banka (Fed) sníží úrokové sazby. 

Důvěru investorů oslabil také krok agentury Moody’s, která kvůli vysoké dluhové zátěži a rostoucím nákladům na obsluhu dluhu v květnu snížila úvěrový rating USA, zatímco pravděpodobnost zářijového snížení sazeb Fedem již přesáhla 90 %. Nižší sazby snižují výnosnost dolarových aktiv, což spolu s obchodní nejistotou vede k odlivu kapitálu. Experti předpokládají, že pokud nedojde ke stabilizaci fiskální a obchodní politiky, bude tlak na dolar pokračovat.