Skip to main content

Štítek: Čína

Čína podpoří globální roli jüanu a usnadní investice v zahraničí

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Čínská lidová banka představila soubor nových opatření, která mají usnadnit zahraniční investice. Druhá největší ekonomika světa přesouvá svůj růstový model od nemovitostí k technologiím a inovativním sektorům. Cílem reforem je rovněž posílit stabilitu domácího peněžního trhu a zefektivnit řízení tržní likvidity.

Mezi hlavní body nového programu patří povolení pro šest největších státních bank, včetně Bank of China a China Construction Bank, provádět offshorové transakce v jüanech přímo v šanghajské zóně volného obchodu.

Centrální banka dále zavedla jedinečný nástroj FIMA RMB Repo, který zahraničním měnovým autoritám a státním investičním fondům zjednoduší přístup k likviditě výměnou za vysoce hodnocené čínské dluhopisy jako zástavu. Tyto kroky doplňují čerstvě uzavřené dohody o přímém zapojení 26 finančních institucí v Šanghaji do systému digitálního jüanu s cílem rozšířit mezinárodní využívání digitálního platidla e-CNY. Na domácím peněžním trhu plánují regulátoři rozšířit škálu jednodenních reverzních repo operací a zkoumají mechanismus nouzové likvidity pro nebankovní instituce během krizových stavů.

Představené reformy indikují snahu Pekingu o postupné zmezinárodnění jüanu a snížení dlouhodobé závislosti na globálním platebním systému ovládaném americkým dolarem. Podle ekonomických analytiků se role čínské centrální banky postupně transformuje z pouhého regulátora komerčního bankovního sektoru na správce tržní likvidity a stability finančních trhů.

Pro nadnárodní korporace a institucionální investory to znamená postupné otevírání čínského dluhopisového trhu a snazší diverzifikaci kapitálových toků do asijských aktiv. Bezprostřední reakce finančních trhů na vládní prohlášení však byla minimální, což dokládá stabilní kurz jüanu i vlažný vývoj hlavních čínských akciových indexů bezprostředně po zveřejnění zprávy.

Čína používá svou AI DeepSeek ve vývoji zbraní, dronů nebo robotických psů.

Čínská armáda sází na AI. Využívá DeepSeek a čipy Huawei i Nvidia

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Čínská lidová osvobozenecká armáda systematicky pracuje na zavedení umělé inteligence do svých vojenských kapacit a silně přitom favorizuje domácí AI model DeepSeek.

Podle přehledu stovek výzkumných prací a záznamů o veřejných zakázkách, který provedla agentura Reuters, využívá armáda AI k vývoji systémů pro autonomní rozpoznávání cílů a rozhodovací podporu na bojišti v reálném čase.

Příkladem je autonomní bojové podpůrné vozidlo Norinco P60, které je poháněno právě modelem DeepSeek. 

Na jedné straně Peking prosazuje „algoritmickou suverenitu“ a zvyšuje nasazení domácích AI čipů Huawei Ascend. Současně však dokumenty ukazují, že armádní výzkumné instituce nadále vyhledávají a používají špičkové americké čipy Nvidia, včetně modelu A100, který spadá pod přísné exportní kontroly USA.

Ačkoli není jasné, kdy byly tyto čipy do Číny dovezeny, díky patentům podaným v červnu 2025 se potvrdilo využití ve vojenském výzkumu, navzdory americkým sankcím.

Investice směřují do vývoje technologií, jako jsou AI řízení robotičtí psi pro průzkum ve smečkách, autonomní roje dronů schopné sledovat cíle bez lidského zásahu a pokročilé válečné simulace. Univerzitní výzkumníci uvedli, že jejich systém poháněný DeepSeek dokázal vyhodnotit 10 000 bitevních scénářů za 48 sekund, což by týmu lidských plánovačů trvalo 48 hodin.

Spojené státy na tento vývoj reagují vlastními investicemi a plánují do konce roku 2025 nasadit tisíce autonomních dronů, aby čelily čínské převaze v bezpilotních systémech.

Čína omezuje export vzácných zemin. Automobilový průmysl se kvůli tomu může potýkat s nedostatkem dílů.

Omezení čínského exportu vzácných zemin vyvolalo paniku, automobilky se bojí uzavírání továren

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Světové automobilky vyjadřují znepokojení z možného narušení výroby v důsledku nových čínských omezení na vývoz kovů vzácných zemin. Podle agentury Reuters se výrobci obávají nedostatku součástek, který by mohl vést až k přerušení provozu továren. Snaží se zajistit alternativní dodavatelské řetězce z jiných částí světa.

Nová čínská exportní omezení mají vstoupit v platnost 8. listopadu. Podle poradenské společnosti AlixPartners kontroluje Čína v současnosti až 70 procent celosvětové těžby vzácných zemin. „Do dvou měsíců mohou zastavit naši výrobu a celý automobilový průmysl,“ citovala agentura Reuters Ryana Grimma, viceprezidenta severoamerické divize společnosti Toyota Motor.

Německý svaz automobilového průmyslu (VDA) již dříve varoval, že omezení budou mít dalekosáhlé dopady na dodávky do Německa i celé Evropy. Někteří čínští vývozci zaznamenali po oznámení restrikcí prudký nárůst zahraničních objednávek.

Automobilky a dodavatelé se sice snaží hledat zdroje jinde, ale narážejí na nedostatečné kapacity. Ačkoli jsou v zemích jako Švédsko velká ložiska, chybí kapacity pro jejich těžbu a zpracování.

Kovy vzácných zemin, mezi které patří 17 prvků, jsou nezbytné pro výrobu elektromobilů a řady dalších vyspělých technologií, včetně elektroniky a obnovitelných zdrojů energie. S pokračující transformací energetiky se očekává, že poptávka po těchto surovinách v následujících letech exponenciálně poroste.

Trhy se připravují na zářijové turbulence: Co může vyvolat otřesy?

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Investice.

Po letním obchodním klidu se světové trhy chystají na volatilní září, které je historicky nejslabším měsícem pro akcie. Mezinárodní agentura Reuters ve své analýze varuje před riziky, které mohou vyvolat výrazné tržní výkyvy. 

Mezi hlavní obavy patří pokračující napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Federální rezervní bankou (Fed), která je pod tlakem, aby snížila úrokové sazby. Trhy sice počítají s 85% pravděpodobností snížení sazeb, nicméně otázky ohledně nezávislosti Fedu a jeho schopnosti kontrolovat inflaci vyvolávají nejistotu. Podle analytiků toto politické drama „podrývá důvěru v USA jako globální měřítko pro transparentní a na pravidlech založené kapitálové trhy“.

Dalším zdrojem nejistoty je politická situace ve Francii, kde se očekává, že premiér Francois Bayrou ztratí hlasování o důvěře kvůli rozpočtovým škrtům. Případný pád menšinové vlády by mohl vést k rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb, což by ohrozilo evropské akcie, francouzské banky a dlouhodobé francouzské dluhopisy, jejichž výnosy jsou již nyní blízko víceletých maxim. Analytici varují, že pokud by Francie selhala, mohlo by dojít k dominovému efektu, který by zpochybnil udržitelnost výkonnosti celých evropských trhů.

V neposlední řadě zůstávají pod dohledem také geopolitická rizika a obchodní politika USA. I přes prozatímní dočasné dohody s EU a Čínou, obchodní napětí stále trvá. Trumpova administrativa zvýšila cla pro Indie o dalších 25 %. Trhy rovněž sledují, zda nedávné dočasné prodloužení cel s Čínou nepřeroste v trvalý stav, nebo zda Trump nepřistoupí k další vlně vysokých cel, která by mohla narušit dodavatelské řetězce.

Investoři přesouvají kapitál. Asijské akcie zažívají boom na úkor USA

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Investice.

Asijské akciové trhy zažívají silný růst, který je poháněn přílivem zahraničního kapitálu, zejména z USA. Tento trend je podle studie „Vietnam Briefing“ výsledkem několika faktorů: příznivého vývoje měn, silných firemních výsledků a obav z nejisté obchodní politiky Spojených států. 

Zatímco americký dolar od začátku roku klesl o 10 % vůči hlavním měnám (např. o 13 % vůči euru), asijské měny jako čínský jüan (+2,4 %), singapurský dolar (+3,6 %) a indická rupie (+2,3 %) posilují. To motivuje investory k přesunu aktiv z USA do Asie.

Dalším tahounem jsou rostoucí zisky asijských společností, jako jsou výrobce baterií CATL nebo technologický gigant Tencent. V červnu přilákaly asijské trhy druhý měsíc v řadě 6,02 miliardy dolarů v zahraničních investicích. Naopak, investiční vyhlídky v USA jsou ovlivněny nedávnými celními opatřeními.

China and USA trade war

Spojené státy a Čína se dohodly na odkladu cel. Potvrdily 90denní příměří

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Volný obchod.

Spojené státy a Čína se na poslední chvíli dohodly na odvrácení další eskalace obchodní války, když obě země potvrdily, že v příštích 90 dnech nebudou zvyšovat vzájemná cla.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým prodloužil platnost stávajících 30procentních cel na dovoz čínského zboží do Spojených států. Čína krátce nato oznámila, že ponechá celní zatížení amerického dovozu na 10 % po stejnou dobu. Původně měla cla od 1. srpna vzrůst o 115 procentních bodů, a nový termín pro případné změny je tak stanoven na 10. listopadu.

Tento krok se očekával již na konci července po setkání představitelů obou zemí ve Švédsku. Tříměsíční prodloužení celního smíru má zabránit eskalaci, kterou obě největší světové ekonomiky zažily na jaře po Trumpově návratu do funkce. Čínské ministerstvo obchodu navíc uvedlo, že země podnikne kroky k odstranění necelních bariér omezujících dovoz amerického zboží. V dubnu se cla na čínské zboží zvýšila až na 145 % , na což Čína reagovala cly ve výši 125 % a omezením exportu strategických surovin. Po jednáních v květnu se však obě strany dohodly na snížení sazeb o 115 procentních bodů na 90 dní.