Skip to main content

Tag: ČEZ

ČEZ will be state-owned, Czechia

Zestátnění ČEZ bude pozvolné, proces odstartuje červnová valná hromada

Vláda plánuje plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ do konce volebního období v roce 2029. První formální kroky k transformaci a upřesnění harmonogramu výkupu akcií od minoritních akcionářů by měla přinést valná hromada plánovaná na letošní červen. Podle analytiků se trh dočká spíše upřesnění procedury a možných změn stanov než konkrétních informací o ceně výkupu.

Stát aktuálně drží v ČEZ přibližně 70 % akcií. K plnému ovládnutí firmy vede několik legislativních cest, včetně úpravy stanov nebo využití zákona o přeměnách obchodních společností. Odborníci předpokládají, že nejpravděpodobnějším scénářem je rozdělení společnosti na dvě části.

Strategickou výrobní část by zcela ovládl stát, zatímco distribuční a obchodní část by mohla zůstat v rukou soukromých investorů. Tento model by státu umožnil přímou kontrolu nad energetickou bezpečností a budoucími investicemi do jaderných zdrojů.

Záměr budí mezi analytiky rozporuplné reakce. Zastánci zdůrazňují nutnost státní kontroly nad cenami energií a kritickou infrastrukturou. Kritici naopak varují před skokovým nárůstem státního dluhu a poškozením atraktivity českého kapitálového trhu. Podle některých hlasů by stát měl raději investovat do akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů nebo řešení geopolitických rizik, která ceny energií ovlivňují globálně.

Aktuální prohlášení o zahájení procesu vedlo k mírnému posílení akcií ČEZ na pražské burze. Investoři pozitivně vnímají vidinu konkrétnějšího harmonogramu, i když samotný výkup akcií může trvat několik let. Klíčovým faktorem pro trh bude, zda stát nabídne minoritním akcionářům férovou prémii a jakým způsobem bude celou operaci financovat. Budoucí vývoj ukáže, zda plná kontrola nad výrobou elektřiny vyváží vysoké náklady na převzetí firmy.

ČEZ chystá větrnou expanzi. Ve spolupráci s obcemi plánuje nové zdroje o výkonu přes 600 MW

Energetická skupina ČEZ zahajuje masivní rozvoj v oblasti větrné energetiky. Ve spolupráci s místními samosprávami připravuje výstavbu větrných elektráren s celkovým výkonem přesahujícím 600 megawattů (MW). Firma již uzavřela 41 smluv o spolupráci napříč jedenácti kraji, přičemž největší potenciál vidí vedle Vysočiny také ve Středočeském či Moravskoslezském kraji.

Strategie ČEZu sází na úzké partnerství s obcemi, ideálně sdruženými v mikroregionech, což má usnadnit koordinaci a průchodnost projektů. Podle zástupců společnosti se postoj samospráv k větrným turbínám v poslední době mění a roste ochota k jejich výstavbě, čemuž napomáhají i pozitivní zkušenosti z již fungujících lokalit.

Do roku 2030 plánuje ČEZ investovat do nových obnovitelných zdrojů až 40 miliard korun, přičemž vítr má v energetickém mixu doplňovat fotovoltaiku.

Plán představuje zásadní skok pro tuzemskou energetiku, jelikož celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Česku činil na konci loňského roku pouze 371 MW.

Česká republika ve využívání energie z větru výrazně zaostává za evropským průměrem. Zatímco v Evropě loni větrné elektrárny pokryly 20 procent spotřeby elektřiny, v Česku to bylo pouhé jedno procento. ČEZ v současnosti provozuje větrníky o výkonu jen 8 MW, chystané projekty tak mají potenciál zásadně přepsat energetickou mapu země a snížit závislost na fosilních palivech.

ČEZ plánuje výstavbu dvou paroplynových elektráren v Počeradech, Česko

ČEZ postaví v Počeradech dvě nové paroplynové elektrárny. Mají přispět ke snížení emisí

Energetická společnost ČEZ plánuje v lokalitě Počerady na Lounsku, která je tradičně spojená s uhelnou energetikou, postavit další dva paroplynové zdroje. Tyto elektrárny, s elektrickým výkonem 250 MW a 750 MW, mají posílit již provozovaný paroplynový blok.

Jak uvedl ČEZ, cílem je zvýšit energetickou bezpečnost České republiky a podpořit transformaci energetiky směrem k nízkouhlíkové budoucnosti.

Rozšířená paroplynová elektrárna má fungovat jako flexibilní zdroj, schopný rychlého startu a regulace výkonu. To jí umožní stabilizovat elektrizační soustavu, zejména v době zvýšené spotřeby elektřiny. Záměr je v souladu se strategií české vlády, která počítá s odklonem od uhlí k zemnímu plynu. Spuštění druhého zdroje se předpokládá v roce 2031 a třetího v roce 2032.

Realizace projektu je úzce spjata s útlumem uhelné elektrárny Počerady, jejíž odstavení se očekává nejpozději v roce 2033. Paroplynové zdroje sice přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů oproti uhlí, avšak jejich provoz, plánovaný na zhruba 3 000 hodin ročně, si vyžádá spotřebu asi 460 milionů metrů krychlových zemního plynu ročně. To by mohlo navýšit celkovou spotřebu plynu v České republice o více než pět procent.