Štítek: ČEZ

ČEZ od 3. srpna vyplatí dividendu 42 korun na akcii

Napsal Nikolas Kozelský dne 30.7.2026. Zveřejněno v České společnosti.

Společnost ČEZ od 3. srpna zahajuje výplatu dividendy ve výši 42 korun na akcii. Jde o horní hranici dividendové politiky firmy, která odpovídá 80 procentům upraveného čistého zisku. Rozhodnutí schválila valná hromada, rozhodný den pro nárok na dividendu na Pražské burze připadl na 4. června.

Dividendový výnos při zohlednění závěrečné ceny akcie 1240 korun dosahuje zhruba 3,4 procenta. Analytik Fio banky Jan Raška upozornil, že čistý zisk ČEZ meziročně klesl z 31 miliard korun v roce 2024 na 28,1 miliardy korun v roce 2025, což podle něj vysvětluje mírnější tempo růstu výplaty. Firma si podle Rašky díky silné likviditě zároveň může dovolit drženou horní hranici dividendové politiky.

Pro rok 2027 očekává Fio banka dividendu ve výši zhruba 54 korun na akcii, a to na základě odhadovaného zisku 36 až 36,7 miliardy korun. Raška predikuje, že dividenda by v roce 2027 mohla přesáhnout 50 korun na akcii za předpokladu, že nebude zavedena windfall tax a provozní podmínky zůstanou příznivé.

ČEZ Distribuce investuje do sítí do roku 2030 přes 93 miliard korun. Letos připojila rekordní počet nových odběratelů

Napsal Nikolas Kozelský dne 24.7.2026. Zveřejněno v České společnosti.

Společnost ČEZ Distribuce plánuje do roku 2030 investovat do rozvoje své distribuční soustavy přes 93 miliard korun. Peníze půjdou zejména na rozšíření sítě kvůli připojování nových odběratelů a zdrojů, část investic bude zaměřena také na automatizaci a digitalizaci soustavy. Společnost letos výrazně zvýšila připojování nových odběratelů, přibývá i akumulačních zařízení.

Letos chce ČEZ Distribuce vynaložit kolem 18,5 miliardy korun. „Průběžně realizujeme investiční akce zaměřené na rozvoj, obnovu a posilování distribuční soustavy, abychom dokázali uspokojovat požadavky našich zákazníků. Jde především o připojování nových odběrných míst pro domácnosti, firmy i veřejnou správu, obnovitelných zdrojů elektřiny a zařízení pro ukládání energie, zejména bateriových úložišť. Významná část investic směřuje také do digitalizace a automatizace distribuční sítě,“ uvedl generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Změlík.

Potřeba zvýšených investic se projevuje už letos. Jen za první pololetí ČEZ Distribuce připojila 14 425 nových odběrných míst, což je o 470 odběratelů více než za celý loňský rok. Šlo o domácnosti, školy, podniky a velké firmy. Společnost tak nyní zajišťuje distribuci elektřiny pro 3,8 milionu odběrných míst.

Investice do elektroenergetických sítí zvyšují i další provozovatelé soustav. ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy plánuje investovat v průměru 13 miliard korun ročně, zejména do modernizace a posilování klíčových vedení a rozvoje transformoven. Zhruba 50procentní nárůst investic letos ohlásil distributor EG.D, který během roku vynaloží přes devět miliard korun. Pražská energetika letos v rámci investic do rozvoje sítě poprvé překoná částku tří miliard korun.

ČEZ zdraží fixované tarify elektřiny i plynu. Důvodem je růst cen

Napsal Nikolas Kozelský dne 3.7.2026. Zveřejněno v České společnosti.

Energetická společnost ČEZ od konce srpna zvýší ceny vybraných fixovaných produktů elektřiny i plynu. Reaguje tím na přetrvávající vysoké velkoobchodní ceny energií, které v uplynulých měsících vzrostly v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Úprava se v tuto chvíli dotkne jednotek procent zákazníků, konkrétně těch, jimž v daném období končí platnost fixace. Hlavní ceník na dobu neurčitou, na němž je nejvíce zákazníků, se nemění.

U elektřiny zdraží tarify s jednoletým a dvouletým závazkem o přibližně šest procent. Dvouletý tarif „Bez starostí“ bude nově stát 3 900 Kč za MWh s DPH, tj. o 180 Kč více. Tříletý tarif zdraží o sedm procent na 3 630 Kč za MWh s DPH, což představuje nárůst o 140 Kč za MWh. U plynu jsou zdražení výraznější — jednoletý a dvouletý tarif vzrostou o 17 procent, tříletý o 19 procent. Dvouletý tarif plynu bude stát 1 650 Kč za MWh s DPH (navíc 240 Kč), tříletý 1 540 Kč za MWh s DPH (rovněž navíc 240 Kč).

Ze zákazníků, jimž letos končí fixace, si podle ČEZ připlatí zhruba 60 procent z nich. Zbývajících přibližně 40 procent zaplatí méně než dosud, protože jejich předchozí tarif byl uzavřen v době vyšších cen. „Díky naší nákupní strategii se nám od začátku krize na Blízkém východě dařilo všechny ceníky držet nezměněné, zatímco ostatní velcí dodavatelé už dávno ceny zvedli,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Jak dodal, konflikt však trvá déle, než se předpokládalo, a velkoobchodní ceny zůstávají vysoko i po oznámení dohody.

ČEZ je tak posledním z velkých tuzemských dodavatelů, kteří na situaci reagují. Innogy zdražovala již v březnu, ceny zvedaly také Pražská plynárenská, MND, E.ON a od května i Pražská energetika. Ceny evropských referenčních smluv na plyn vzrostly od začátku konfliktu o desítky procent a ani po jeho dočasném zklidnění se nevrátily na předválečné úrovně. Plyn přitom v Evropě plní roli tzv. závěrného zdroje při výrobě elektřiny — jeho zdražení se proto zákonitě promítá i do cen elektřiny na trhu.

ČEZ přebuduje elektrárnu na Orlíku na přečerpávací zdroj za osm miliard korun

Napsal Nikolas Kozelský dne 12.6.2026. Zveřejněno v České společnosti.

Energetická společnost ČEZ investuje osm miliard korun do modernizace vodní elektrárny Orlík, ze které vytvoří čtvrté přečerpávací zařízení v Česku. Projekt, jehož příprava trvala téměř osm let, umožní ukládat přebytky elektrické energie z obnovitelných zdrojů a posílí stabilitu přenosové soustavy. Přestavba začne příští rok a dokončení se plánuje na rok 2033.

Modernizace stávajícího vodního díla, kterou jako generální dodavatel zajistí tuzemská společnost Litostroj Engineering ze skupiny Wikov Group, umožní dvěma ze čtyř stávajících soustrojí fungovat obousměrně. Celkový instalovaný výkon elektrárny zůstane na hodnotě 364 MW, přičemž polovina kapacity připadne na klasické jednosměrné turbíny a druhá polovina bude díky instalaci reverzních Francisových turbín sloužit pro přečerpávací režim.

Zařízení dokáže jednorázově uložit až 750 MWh energie, což odpovídá denní spotřebě přibližně 80 000 českých domácností. Podle vedení společnosti ČEZ se kapacita českých přečerpávacích elektráren tímto krokem zvýší o více než 12 procent.

Tento projekt představuje první transformaci stávajícího vodního zdroje, neboť předchozí tři kapacity v Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích vznikaly na zelené louce. Nové zařízení bude v následujících desetiletích plnit roli velkokapacitní baterie, která pomůže vyrovnávat denní výkyvy v síti způsobené nestálou výrobou z větrných a solárních elektráren.

Moravskoslezský kraj by mohl hostit první malý modulární reaktor v Česku

Napsal Nikolas Kozelský dne 16.5.2026. Zveřejněno v České společnosti.

První malý modulární reaktor v České republice by mohl vyrůst v Moravskoslezském kraji, přičemž zahájení stavby se předpokládá na rok 2035. Jako jedna z nejvhodnějších lokalit se v současnosti zvažují Dětmarovice na Karvinsku, kde se nachází stávající energetická infrastruktura po bývalé uhelné elektrárně. Projekt má zajistit stabilní dodávky energie pro tamní průmysl a podpořit hospodářskou transformaci regionu.

Energetická skupina ČEZ plánuje do roku 2050 vybudovat modulární reaktory o celkovém výkonu 3 GW, což přesahuje kapacitu stávajících samostatných elektráren v Temelíně nebo Dukovanech. Na vývoji těchto zařízení společnost úzce spolupracuje s britskou firmou Rolls-Royce SMR, v níž loni za přibližně šest miliard korun získala pětinový akcionářský podíl.

Kromě Moravskoslezského kraje, kde záměr získal silnou podporu regionální samosprávy i vybraných obcí, zůstává ve hře také původně zvažovaný Temelín a Ústecký kraj. Výhodou Dětmarovic je především minimální zásah do okolí díky tomu, že pozemky již vlastní ČEZ a disponují potřebnou infrastrukturou.

Malé modulární reaktory představují pro investory a průmyslové podniky příležitost k zajištění decentralizovaných a stabilních zdrojů bez nutnosti finančně i časově náročné výstavby klasických velkých jaderných bloků. Možnost sériové výroby v továrnách a postupné skládání bloků přímo na místě výrazně snižuje investiční rizika a zkracuje dobu výstavby, což je klíčové pro udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu.

Úspěšná realizace projektů navíc urychlí strukturální transformaci uhelných regionů a přinese nové investice do technického vzdělávání a subdodavatelských řetězců. Ekonomická efektivita bude záviset na finální ceně sériové produkce, která by měla výkonem i provozem poměrově odpovídat velkým blokům, avšak s výhodou rychlejší a jednodušší instalace.

Čistý zisk ČEZ v prvním čtvrtletí vzroste díky konci windfall tax

Napsal Nikolas Kozelský dne 10.5.2026. Zveřejněno v České společnosti.

Energetická společnost ČEZ v prvním čtvrtletí roku 2026 pravděpodobně vykáže čistý zisk v rozmezí 13 až 14 miliard korun. Tento výsledek představuje meziroční nárůst, za kterým stojí především ukončení platnosti daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax. I přes růst zisku však skupina čelí poklesu tržeb a provozní výkonnosti kvůli nižším cenám elektřiny.

Ukončení windfall tax, kterou firma odváděla v předchozích třech letech v řádech desítek miliard korun, pozitivně ovlivní efektivní daňovou sazbu. Podle analytiků Komerční banky a J&T Banky by se čistý zisk mohl zvýšit o dvě až deset procent v závislosti na konečném zaúčtování.

Provozní zisk EBITDA by však měl podle odhadů klesnout o pětinu na přibližně 34,4 miliardy korun. Hlavním důvodem jsou nižší tržní ceny silové elektřiny a slabší objem výroby způsobený delšími odstávkami v jaderných elektrárnách. Celkové tržby analytici predikují v rozmezí 83,6 až 89,9 miliardy korun, což znamená pokles o 4 až 11 procent oproti stejnému období loňského roku.

Výhled vedení ČEZ pro celý letošní rok počítá se ziskem EBITDA mezi 103 až 108 miliardami korun. Očištěný čistý zisk, který je určující pro výplatu dividendy, by se měl pohybovat v rozmezí 27 až 31 miliardami korun.

Ačkoliv tržní ceny energií po nedávném geopolitickém napětí na Blízkém východě mírně vzrostly, jejich vliv na letošní průměrné realizované ceny nebude podle expertů zásadní. Pro investory i český stát, který drží přibližně 70 procent akcií, je stabilizace očištěného zisku klíčová pro rozpočtové plánování a budoucí výnosy.

Analytici považují stávající celoroční výhled společnosti za konzervativní a nevylučují jeho budoucí přehodnocení v závislosti na vývoji cen komodit v druhé polovině roku. Pokud by se potvrdil horní odhad čistého zisku, mohl by ČEZ částečně kompenzovat loňský mírný pokles ziskovosti, který byl způsoben vysokými odpisy.

Zestátnění ČEZ bude pozvolné, proces odstartuje červnová valná hromada

Napsal Nikolas Kozelský dne 18.4.2026. Zveřejněno v České společnosti.

Vláda plánuje plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ do konce volebního období v roce 2029. První formální kroky k transformaci a upřesnění harmonogramu výkupu akcií od minoritních akcionářů by měla přinést valná hromada plánovaná na letošní červen. Podle analytiků se trh dočká spíše upřesnění procedury a možných změn stanov než konkrétních informací o ceně výkupu.

Stát aktuálně drží v ČEZ přibližně 70 % akcií. K plnému ovládnutí firmy vede několik legislativních cest, včetně úpravy stanov nebo využití zákona o přeměnách obchodních společností. Odborníci předpokládají, že nejpravděpodobnějším scénářem je rozdělení společnosti na dvě části.

Strategickou výrobní část by zcela ovládl stát, zatímco distribuční a obchodní část by mohla zůstat v rukou soukromých investorů. Tento model by státu umožnil přímou kontrolu nad energetickou bezpečností a budoucími investicemi do jaderných zdrojů.

Záměr budí mezi analytiky rozporuplné reakce. Zastánci zdůrazňují nutnost státní kontroly nad cenami energií a kritickou infrastrukturou. Kritici naopak varují před skokovým nárůstem státního dluhu a poškozením atraktivity českého kapitálového trhu. Podle některých hlasů by stát měl raději investovat do akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů nebo řešení geopolitických rizik, která ceny energií ovlivňují globálně.

Aktuální prohlášení o zahájení procesu vedlo k mírnému posílení akcií ČEZ na pražské burze. Investoři pozitivně vnímají vidinu konkrétnějšího harmonogramu, i když samotný výkup akcií může trvat několik let. Klíčovým faktorem pro trh bude, zda stát nabídne minoritním akcionářům férovou prémii a jakým způsobem bude celou operaci financovat. Budoucí vývoj ukáže, zda plná kontrola nad výrobou elektřiny vyváží vysoké náklady na převzetí firmy.

ČEZ chystá větrnou expanzi. Ve spolupráci s obcemi plánuje nové zdroje o výkonu přes 600 MW

Napsal Nikolas Kozelský dne 1.12.2025. Zveřejněno v České společnosti.

Energetická skupina ČEZ zahajuje masivní rozvoj v oblasti větrné energetiky. Ve spolupráci s místními samosprávami připravuje výstavbu větrných elektráren s celkovým výkonem přesahujícím 600 megawattů (MW). Firma již uzavřela 41 smluv o spolupráci napříč jedenácti kraji, přičemž největší potenciál vidí vedle Vysočiny také ve Středočeském či Moravskoslezském kraji.

Strategie ČEZu sází na úzké partnerství s obcemi, ideálně sdruženými v mikroregionech, což má usnadnit koordinaci a průchodnost projektů. Podle zástupců společnosti se postoj samospráv k větrným turbínám v poslední době mění a roste ochota k jejich výstavbě, čemuž napomáhají i pozitivní zkušenosti z již fungujících lokalit.

Do roku 2030 plánuje ČEZ investovat do nových obnovitelných zdrojů až 40 miliard korun, přičemž vítr má v energetickém mixu doplňovat fotovoltaiku.

Plán představuje zásadní skok pro tuzemskou energetiku, jelikož celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Česku činil na konci loňského roku pouze 371 MW.

Česká republika ve využívání energie z větru výrazně zaostává za evropským průměrem. Zatímco v Evropě loni větrné elektrárny pokryly 20 procent spotřeby elektřiny, v Česku to bylo pouhé jedno procento. ČEZ v současnosti provozuje větrníky o výkonu jen 8 MW, chystané projekty tak mají potenciál zásadně přepsat energetickou mapu země a snížit závislost na fosilních palivech.

ČEZ plánuje výstavbu dvou paroplynových elektráren v Počeradech, Česko

ČEZ postaví v Počeradech dvě nové paroplynové elektrárny. Mají přispět ke snížení emisí

Napsal spravce dne 29.9.2025. Zveřejněno v České společnosti.

Energetická společnost ČEZ plánuje v lokalitě Počerady na Lounsku, která je tradičně spojená s uhelnou energetikou, postavit další dva paroplynové zdroje. Tyto elektrárny, s elektrickým výkonem 250 MW a 750 MW, mají posílit již provozovaný paroplynový blok.

Jak uvedl ČEZ, cílem je zvýšit energetickou bezpečnost České republiky a podpořit transformaci energetiky směrem k nízkouhlíkové budoucnosti.

Rozšířená paroplynová elektrárna má fungovat jako flexibilní zdroj, schopný rychlého startu a regulace výkonu. To jí umožní stabilizovat elektrizační soustavu, zejména v době zvýšené spotřeby elektřiny. Záměr je v souladu se strategií české vlády, která počítá s odklonem od uhlí k zemnímu plynu. Spuštění druhého zdroje se předpokládá v roce 2031 a třetího v roce 2032.

Realizace projektu je úzce spjata s útlumem uhelné elektrárny Počerady, jejíž odstavení se očekává nejpozději v roce 2033. Paroplynové zdroje sice přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů oproti uhlí, avšak jejich provoz, plánovaný na zhruba 3 000 hodin ročně, si vyžádá spotřebu asi 460 milionů metrů krychlových zemního plynu ročně. To by mohlo navýšit celkovou spotřebu plynu v České republice o více než pět procent.