Skip to main content

Štítek: česko

Česká koruna posílila vůči euru i dolaru. Kurz je ma maximu za poslední dva roky.

První emise českých dluhopisů vynesla 74 miliard korun. Koupilo si je 92 000 lidí

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

V první letošní emisi státních dluhopisů určených pro občany nakoupili lidé cenné papíry za 74 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Celkový objem objednávek dosáhl 80 miliard korun, ne všechny objednané obligace ale kupující nakonec zaplatili. Dluhopisy si pořídilo zhruba 92 000 lidí. Emise se uskutečnila ve středu a rozsah výrazně překročil původní květnový plán ministerstva, které počítalo s prodejem za 20 miliard korun.

Největší zájem měli lidé o pětiletý fixní dluhopis s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně, ten se prodal za 37,9 miliardy korun. Tříměsíční dluhopis s výnosem 3,75 procenta ročně vynesl 27,6 miliardy korun, protiinflační pětiletý dluhopis pak 8,5 miliardy korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že více než 69 procent upisovatelů nakoupilo státní dluhopisy poprvé. „Více než 124 000 občanů tak v současnosti drží doposud vydané emise v celkové výši 130,7 miliardy korun. Jde o historicky nejvyšší počet držitelů i nejvyšší jmenovitou hodnotu státních dluhopisů pro občany v oběhu, která nyní představuje 3,4 procenta státního dluhu,“ uvedla.

Ministerstvo financí program Dluhopisů Republiky vydávalo už v letech 2018 až 2021, tehdy pod stejnou ministryní v předchozí vládě Andreje Babiše (ANO). Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí v letech 2021 až 2025, vydávání dluhopisů pro občany zastavil s odůvodněním, že přinášely státu vyšší náklady než obligace prodané institucionálním investorům. Schillerová program po návratu do vlády letos obnovila. Většina zájemců (79 000 lidí) koupila obligace přes web ministerstva financí, zbývajících 13 000 využilo ČSOB nebo Českou spořitelnu. Nejpočetnější skupinou držitelů jsou lidé ve věku 50 až 60 let.

Analytik Investiky Vít Hradil vidí úspěch emise ve významných úsporách českých domácností, které dosud často leží na běžných účtech za nepříliš výhodných podmínek. Stratég Žitný & partneři Bohumil Žitný ale připomněl, že státní dluhopisy nejsou klasicky obchodovatelným nástrojem a jejich předčasné splacení je možné jen za předem daných podmínek, investoři by se proto podle něj neměli rozhodovat jen podle výnosu.

Další emise pro občany proběhne v říjnu, upisovací období potrvá od 24. srpna do 4. října a v nabídce budou pouze tříměsíční obligace. Třetí emisi ministerstvo plánuje v předvánočním období.

Česko loni rozdělilo přes bilion korun na dotacích. Největšími soukromými příjemci byly energetické firmy

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

V loňském roce bylo v České republice přiděleno přibližně 426 000 dotací v celkovém objemu 1,06 bilionu korun. Vyplývá to z dat organizace Hlídač státu, která informace sbírá z několika veřejných databází. Centrální evidence dotací v Česku neexistuje. Státní a evropské dotace tvořily přes jeden bilion korun, krajské dotace přesáhly 29 miliard korun.

Poprvé se na vrcholu žebříčku soukromých příjemců dotací ocitly energetické firmy. Klíčovou roli sehrál evropský Modernizační fond zaměřený na dekarbonizaci teplárenství. „Za rekordem stojí z velké části miliardy z evropského Modernizačního fondu, které míří na dekarbonizaci teplárenství. Právě ony poprvé vynesly na špici žebříčku soukromých příjemců energetické firmy — s výraznou koncentrací u holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského a Patrika Tkáče.

Jejich Elektrárny Opatovice a United Energy získaly dohromady k 12 miliardám,“ uvedl ředitel Hlídače státu Michal Bláha. Samotné Elektrárny Opatovice přijaly dotace přes 10 miliard korun a obsadily první místo mezi soukromými subjekty. Na druhém místě skončila ostravská hutní firma Nová Huť s 9,4 miliardy korun, na třetím pak Veolia Energie ČR s 7,7 miliardy korun.

Ze státem ovládaných společností obdržel nejvíce dotací Energotrans provozující Elektrárnu Mělník, který patří do skupiny ČEZ — jeho loňské dotace přesáhly 16 miliard korun. Skupina ČEZ společně s ČEZ Teplárenskou inkasovala dohromady téměř 40 miliard korun, což ji staví na první místo mezi státními holdingy.

Z veřejných institucí dominoval Státní fond dopravní infrastruktury s 117 miliardami korun, druhý byl Operátor trhu s elektřinou (OTE) s 63 miliardami.

Podle odvětví směřovalo loni nejvíce prostředků do vzdělávání a školství, celkem 271 miliard korun. Doprava a infrastruktura přijaly 168,5 miliardy, energetika a obnovitelné zdroje 95,5 miliardy korun. Nejvyšší celkovou částku rozdělilo ministerstvo školství (339,8 miliardy korun), nejvíce individuálních dotací pak Státní zemědělský intervenční fond — 19,5 miliardy korun na 120 243 dotací.

Elektrické vedení

Blackout v ČR byl souběh nezávislých poruch. Experti i ERÚ doporučují zpřísnění standardů a nová cvičení

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Mezinárodní expertní panel organizace ENTSO-E potvrdil, že rozsáhlý výpadek elektřiny před rokem v části Česka ze 4. července 2025 byl způsoben souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Závěry odpovídají výsledkům šetření, které český provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil v závěru loňského roku.

Výpadek trval několik hodin a postihl přibližně milion odběratelů, tedy zhruba šestinu ze 6,3 milionu odběrných míst v Česku. Podle zjištění ČEPS stál na počátku pádu fázového kabelu na vedení V411, který vyřadil klíčovou trasu využívanou pro vývod vysokých výkonů z elektráren. Příčinou byl skrytou vadou zatížená tahová spojka z dřívější opravy. Souběžně vypadly další zdroje o celkovém výkonu přibližně 470 megawattů v oblasti severozápadních Čech.

Expertní panel, složený ze zástupců provozovatelů přenosových soustav, evropských a národních regulačních institucí a regionálních koordinačních center, vydal řadu doporučení. Týkají se zpřísnění standardů spolehlivosti při plánování provozu, rozšíření využívání redispečinků a dalších preventivních opatření, mimořádných kontrol vybraných vedení, revize nastavení ochran vybraných zdrojů nebo posílení krizové komunikace. „Závěry mezinárodního expertního panelu odpovídají výsledkům šetření, které společnost ČEPS zveřejnila vloni ve své závěrečné zprávě,“ uvedl místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.

Paralelně vydala závěrečnou zprávu také národní pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), která prošetřila celkem 30 podnětů. V provozně technické oblasti doporučuje například modernizaci střídačů u starších decentrálních výroben elektřiny. V legislativní rovině navrhuje změnu pravidel zúčtování odchylek i urychlení povolovacích procesů v rámci stavebního zákona. Provozovatelé soustav již uspořádali cvičení simulující rozsáhlý výpadek, která budou pravidelně opakovat. „Z dlouhodobého hlediska, vzhledem k proměně energetiky, je potřeba přehodnotit i celkový přístup k řízení a provozování energetických soustav,“ řekl předseda ERÚ Jan Šefránek.

Automobilka Tatra Trucks zvýšila čistý zisk téměř desetinásobně na 185,7 milionu korun

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Kopřivnická automobilka Tatra Trucks zaznamenala v loňském roce výrazný nárůst čistého zisku, který vzrostl z předloňských 19,3 milionu na 185,7 milionu korun. Celkové tržby společnosti stouply o 4,2 procenta na 10,08 miliardy korun. Výsledky reflektují úspěšné zaměření na zakázky s vyšší přidanou hodnotou a strategické projekty pro armádu a integrovaný záchranný systém.

Kladný hospodářský výsledek vygenerovala také celá skupina Tatra Trucks, která zahrnuje dceřiné společnosti Tatra Metalurgie a Tatra Export. Skupina se dostala z předloňské ztráty 120,7 milionu korun do čistého zisku 384,9 milionu korun, přičemž její konsolidované tržby vzrostly o 17,8 procenta na 11,5 miliardy korun.

Klíčový pilíř produkce tvořila výroba pro obranné projekty, která dosáhla 996 vozidel a podvozků. Přibližně 61 procent celkového objemu produkce směřovalo k zahraničním zákazníkům, zejména do Nizozemska, na Ukrajinu, do Spojených arabských emirátů či Austrálie.

Pro průmyslový sektor a investory představují tyto výsledky potvrzení úspěšné restrukturalizace, kterou automobilka podstoupila po změně vlastnické struktury v roce 2013, kdy ji převzaly holdingy Czechoslovak Group a Promet Group. Strategické rozhodnutí zvyšovat podíl komponentů vlastní konstrukce, jako jsou motory, převodovky a kabiny, se projevilo růstem výrobního výkonu o 19 procent a výrazným navýšením produkce vlastních osmi a dvanáctiválcových motorů o 150 procent.

Pro rok 2026 plánuje vedení společnosti udržení nastaveného tempa a zvýšení produktivity tak, aby roční objem překročil hranici 1850 vyrobených vozidel. Stabilní ziskovost podniku, který včetně dceřiných firem zaměstnává přes 2500 lidí, posiluje pozici českého strojírenství v mezinárodních dodavatelských řetězcích a zajišťuje soběstačnost v dodávkách pro strategické státní zakázky.

Inside of a data center

Vláda schválila projekt AI Gigafactory v Česku. Celková investice dosáhne 100 miliard korun

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Česká vláda schválila projekt zajištění infrastruktury pro vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, tzv. AI Gigafactory, na českém území. Oznámení přišlo po jednání vlády, kde to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Celková investice se odhaduje na přibližně 100 miliard korun: 70 miliard by vložily České Radiokomunikace jako soukromý investor, 15 miliard stát a 15 miliard Evropská komise.

Schválením projektu získalo Ministerstvo průmyslu a obchodu oprávnění uzavřít jménem České republiky dohodu o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking, evropským společným podnikem pro superpočítačové a AI infrastruktury. Výzva EuroHPC JU má být vyhlášena v červenci 2026 a v rámci EU bude vybráno až sedm konsorcií. Výsledky soutěže se očekávají na konci letošního roku.

Provozovatelem a vlastníkem infrastruktury mají být České Radiokomunikace, které ponesou finanční rizika projektu. Fyzické umístění se předpokládá v rámci stávajícího datového centra v Praze na Zbraslavi. Přímý závazek státu v první fázi činí 2,5 miliardy korun, které budou v plné výši dorovnány příspěvkem EU. Platby jsou rozloženy do let 2028–2032.

AI Gigafactory je součástí evropského programu AI Continent, jehož cílem je vybudovat vlastní kapacitu Evropy pro vývoj a trénink nejpokročilejších AI systémů. V případě úspěchu v soutěži by na území ČR mohla vzniknout specializovaná infrastruktura s desítkami tisíc AI akcelerátorů, přístupná veřejnému sektoru, výzkumným institucím, univerzitám, startupům i technologickým firmám.

Havlíček zdůraznil, že nejde o definitivní rozhodnutí o výstavbě, ale o zásadní krok k účasti v evropské soutěži. Díky evropskému modelu by Česká republika mohla získat přístup ke špičkovému výpočetnímu výkonu za výrazně výhodnějších podmínek, než kdyby podobnou kapacitu pořizoval stát samostatně. Projekt zároveň nevytváří nové nároky na státní rozpočet, jde o přesun a efektivnější využití prostředků, které stát již nyní vynakládá na cloudové a výpočetní služby.

Čeští vědci testují megawattový vodíkový pohon pro evropská letadla

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Ústav jaderného výzkumu v Řeži zahájil testování megawattového vodíkového zdroje energie s palivovými články, který je určen pro budoucí ekologičtější pohon letadel. Tento aplikovaný výzkum probíhá v rámci celoevropského projektu Newborn s rozpočtem přibližně dvě miliardy korun, který je financován Evropskou unií. Úspěšné ověření technologie by mohlo umožnit realizaci prvních experimentálních letů s vodíkovým pohonem mezi lety 2028 až 2030.

Zkušební provoz v Řeži zaštiťuje výzkumné a vývojové centrum Honeywell Aerospace ve spolupráci s téměř dvacítkou evropských firem a organizací. V areálu ústavu za tímto účelem vznikla specializovaná mobilní laboratoř tvořená několika kontejnery, které simulují reálné systémy funkčního letounu včetně řídicí místnosti, zásobníků vodíku a dusíku.

ÚJV Řež v rámci této spolupráce dodal kompletní projektovou dokumentaci, technickou podporu a poskytl potřebnou testovací infrastrukturu. Vývojáři již potvrdili plnou funkčnost samotných palivových článků a v současné fázi, která potrvá do přelomu letošního léta a podzimu, ověřují koordinovanou součinnost všech navazujících systémů. Po skončení této etapy se technologie přesune do Itálie, kde proběhne společné pozemní testování s elektrickým pohonným systémem.

Zavedení vodíkového pohonu představuje pro letecký průmysl příležitost k dekarbonizaci regionální přepravy, přičemž nová technologie je v první fázi koncipována pro menší letouny s kapacitou do 19 pasažérů a výhledově pro středně velká letadla pro maximálně 80 cestujících.

Aktuálně se systém nachází na čtvrtém stupni technologické připravenosti, což znamená, že byl úspěšně ověřen v laboratoři v součinnosti s okolními systémy. Dosažení páté úrovně, která vyžaduje testování v simulovaném relevantním prostředí, si vyžádá přibližně tři roky dalšího vývoje předtím, než bude možné technologii nasadit do ostrého provozu v rámci skutečného letu.

Pro investory a letecký trh tento projekt indikuje postupný posun k nízkoemisním technologiím, které sice vyžadují dlouhodobý výzkum a vysoké kapitálové investice, ale v dlouhodobém horizontu mohou zásadně změnit ekonomiku a regulaci evropské letecké dopravy.

Orlik dam on Vltava river.

ČEZ přebuduje elektrárnu na Orlíku na přečerpávací zdroj za osm miliard korun

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Energetická společnost ČEZ investuje osm miliard korun do modernizace vodní elektrárny Orlík, ze které vytvoří čtvrté přečerpávací zařízení v Česku. Projekt, jehož příprava trvala téměř osm let, umožní ukládat přebytky elektrické energie z obnovitelných zdrojů a posílí stabilitu přenosové soustavy. Přestavba začne příští rok a dokončení se plánuje na rok 2033.

Modernizace stávajícího vodního díla, kterou jako generální dodavatel zajistí tuzemská společnost Litostroj Engineering ze skupiny Wikov Group, umožní dvěma ze čtyř stávajících soustrojí fungovat obousměrně. Celkový instalovaný výkon elektrárny zůstane na hodnotě 364 MW, přičemž polovina kapacity připadne na klasické jednosměrné turbíny a druhá polovina bude díky instalaci reverzních Francisových turbín sloužit pro přečerpávací režim.

Zařízení dokáže jednorázově uložit až 750 MWh energie, což odpovídá denní spotřebě přibližně 80 000 českých domácností. Podle vedení společnosti ČEZ se kapacita českých přečerpávacích elektráren tímto krokem zvýší o více než 12 procent. 

Tento projekt představuje první transformaci stávajícího vodního zdroje, neboť předchozí tři kapacity v Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích vznikaly na zelené louce. Nové zařízení bude v následujících desetiletích plnit roli velkokapacitní baterie, která pomůže vyrovnávat denní výkyvy v síti způsobené nestálou výrobou z větrných a solárních elektráren.

Nestabilita na Blízkém východě zvyšuje náklady českého stavebnictví

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Geopolitický konflikt na Blízkém východě zasáhl hospodaření naprosté většiny tuzemských stavebních společností. Podle nejnovější studie analytické společnosti CEEC Research zaznamenalo nárůst nákladů 86 procent firem v oboru, přičemž průměrné zvýšení činí 15,3 procenta. Tento vývoj je zapříčiněn především stoupajícími cenami energií, paliv a stavebních komodit.

Stavební podniky pociťují zdražování nejcitelněji u materiálů přímo navázaných na ropu a petrochemický průmysl, jako jsou asfalty, polystyreny či plastové výrobky. Růst cen nafty navíc komplikuje nejen samotnou přepravu materiálů, ale zvyšuje i přímé provozní náklady na stavební techniku na staveništích.

Dvě třetiny oslovených společností již zvýšené finanční nároky promítly do svých koncových cen pro investory, ačkoli se často setkávají s neochotou nové kalkulace akceptovat. V reakci na pokračující nestabilitu plánuje téměř polovina firem upravit svou obchodní nebo realizační strategii, zatímco zbývající část situaci vyhodnocuje.

Studie zároveň odhalila, že téměř polovina českých stavebních podniků nemá připravené krizové scénáře ani postupy pro řešení mimořádných geopolitických událostí, ačkoli většina z nich má finanční rezervy.

Navzdory aktuálním tlakům očekává většina firem v letošním i příštím roce mírný růst objemu stavebních prací o více než jedno procento. V letošním roce vykazují vyšší optimismus firmy zaměřené na pozemní stavitelství, v roce 2027 by pak měl trh táhnout rozvoj dopravní infrastruktury a strategických projektů. Stát v letošním roce investuje do dopravní výstavby rekordních 169,3 miliardy korun.

Hlavní překážkou dalšího rozvoje odvětví tak zůstává pomalá projektová příprava, legislativní procesy a dlouhodobý nedostatek pracovní síly, nikoli nedostatek finančních prostředků.

škoda auto

Škoda Auto vystřídala ČEZ na vrcholu žebříčku největších plátců firemní daně

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

Automobilka Škoda Auto se loni stala největším plátcem daně z příjmů právnických osob v České republice, když do veřejných rozpočtů odvedla 17,6 miliardy korun. Na prvním místě vystřídala energetickou společnost ČEZ, jejíž loňský odvod činil 10,5 miliardy korun. Žebříček, který na základě dobrovolného souhlasu firem každoročně sestavuje Finanční správa společně s ministerstvem financí, odráží fiskální přínos nejvýznamnějších korporací pro veřejné rozpočty.

Za vedoucí dvojicí se na třetí pozici umístila Česká spořitelna s částkou 4,7 miliardy korun. Významný podíl na daňových výnosech vykázala také společnost Excalibur Army patřící do zbrojařské skupiny CSG, která státu odvedla 4,3 miliardy korun, a první pětici uzavírá státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS s odvodem 3,5 miliardy korun.

Všech dvacet oceněných subjektů uhradilo loni na firemních daních dohromady 65,4 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o deset miliard korun. Celkový celostátní výběr daně z příjmů právnických osob se loni zvýšil o 15,7 procenta na 221,1 miliardy korun, což potvrzuje její pozici druhé finančně nejdůležitější daně v zemi hned po dani z přidané hodnoty.

Daň z příjmů právnických osob patří mezi takzvané sdílené daně, a tak má tento pozitivní vývoj přímý dopad nejen na státní pokladnu, ale také na rozpočty měst, obcí a krajů. Posun na vedoucích pozicích žebříčku ilustruje proměnu tržní dynamiky, kde pokles daňového příspěvku energetického gigantu ČEZ způsobený vyššími odpisy plně kompenzoval rekordní výkon exportně orientovaného průmyslu.

semiconductor industry in Czechia

Tchajwanská firma postaví v Ústeckém kraji logistické centrum pro polovodičové chemikálie

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Tchajwanská společnost i-TRANS Global připravuje v Ústeckém kraji evropské logistické centrum pro polovodičové chemikálie a speciální plyny. Počáteční investice dosáhne minimálně 20 milionů eur (přibližně 487 milionů Kč) a projekt vytvoří 60 nových pracovních míst.

Centrum bude sloužit jako distribuční a bezpečnostní uzel zásobující především novou polovodičovou továrnu TSMC v německých Drážďanech.

Provoz o rozloze téměř 17 000 metrů čtverečních se zařadí mezi největší specializované logistické areály svého druhu ve střední Evropě. Investor momentálně hledá konkrétní lokalitu na severu Čech, přičemž spuštění provozu plánuje na začátek roku 2028.

Severočeský region byl zvolen pro svou strategickou blízkost k Drážďanům, kam lze materiály doručit do jedné hodiny, a také pro dlouhou historii chemické výroby s dostatkem kvalifikovaných pracovníků.

V první fázi bude centrum schopné ročně zpracovat přibližně 19 500 tun chemikálií a plynů, přičemž stálé bezpečnostní zásoby budou činit kolem 6 500 tun. Převzetí objektu a uzavření nájemní smlouvy by mělo proběhnout do konce roku 2027. V další etapě plánuje tchajwanská skupina rozvinout spolupráci s českými výrobci chemikálií a technickými univerzitami, jako jsou VŠCHT v Praze nebo Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, na přípravě specialistů pro polovodičové dodavatelské řetězce.

Tato investice představuje impulz pro evropský chemický průmysl, který v posledních letech čelil slabší výkonnosti. Příchod společnosti i-TRANS Global může do regionu přilákat další subdodavatele navázané na polovodičový ekosystém a podpořit vznik nových pracovních míst.

Pro českou ekonomiku je projekt důležitý, protože rozšiřuje její roli v evropském polovodičovém ekosystému nad rámec pouhé výroby koncových zařízení. Zapojení do specializovaných služeb, kontroly kvality a pokročilé logistiky pro moderní technologie zvyšuje přidanou hodnotu domácího průmyslu a posiluje jeho mezinárodní význam.

Moravskoslezský kraj by mohl hostit první malý modulární reaktor v Česku

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

První malý modulární reaktor v České republice by mohl vyrůst v Moravskoslezském kraji, přičemž zahájení stavby se předpokládá na rok 2035. Jako jedna z nejvhodnějších lokalit se v současnosti zvažují Dětmarovice na Karvinsku, kde se nachází stávající energetická infrastruktura po bývalé uhelné elektrárně. Projekt má zajistit stabilní dodávky energie pro tamní průmysl a podpořit hospodářskou transformaci regionu.

Energetická skupina ČEZ plánuje do roku 2050 vybudovat modulární reaktory o celkovém výkonu 3 GW, což přesahuje kapacitu stávajících samostatných elektráren v Temelíně nebo Dukovanech. Na vývoji těchto zařízení společnost úzce spolupracuje s britskou firmou Rolls-Royce SMR, v níž loni za přibližně šest miliard korun získala pětinový akcionářský podíl.

Kromě Moravskoslezského kraje, kde záměr získal silnou podporu regionální samosprávy i vybraných obcí, zůstává ve hře také původně zvažovaný Temelín a Ústecký kraj. Výhodou Dětmarovic je především minimální zásah do okolí díky tomu, že pozemky již vlastní ČEZ a disponují potřebnou infrastrukturou.

Malé modulární reaktory představují pro investory a průmyslové podniky příležitost k zajištění decentralizovaných a stabilních zdrojů bez nutnosti finančně i časově náročné výstavby klasických velkých jaderných bloků. Možnost sériové výroby v továrnách a postupné skládání bloků přímo na místě výrazně snižuje investiční rizika a zkracuje dobu výstavby, což je klíčové pro udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu. 

Úspěšná realizace projektů navíc urychlí strukturální transformaci uhelných regionů a přinese nové investice do technického vzdělávání a subdodavatelských řetězců. Ekonomická efektivita bude záviset na finální ceně sériové produkce, která by měla výkonem i provozem poměrově odpovídat velkým blokům, avšak s výhodou rychlejší a jednodušší instalace.

Průmysl a stavebnictví v minulých měsících rostlo, ekonomiku však ohrožuje konflikt na Blízkém východě

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Česká průmyslová produkce v březnu meziročně vzrostla o 0,9 procenta, zatímco stavebnictví zrychlilo svůj růst na 5,8 procenta. Bilance zahraničního obchodu skončila v přebytku 31,9 miliardy korun, což představuje meziroční zlepšení o 3,8 miliardy korun. 

Průmyslovou výrobu v březnu podporoval zejména kovozpracující, chemický a potravinářský sektor. Hodnota nových zakázek se ve sledovaných odvětvích zvýšila o 1,2 procenta. Stavební segment táhlo vzhůru pozemní stavitelství s nárůstem o 10,8 procenta, naopak inženýrské stavitelství zaznamenalo pokles o 5,8 procenta. Podle ekonomů za tímto vývojem stojí vysoká srovnávací základna z loňského roku, ale také uvolnění rozpočtových prostředků na dopravní infrastrukturu.

V oblasti zahraničního obchodu vzrostl vývoz meziročně o 6,5 procenta na 459,1 miliardy korun, zatímco dovoz stoupl o 6 procent na 427,2 miliardy korun. Kladné saldo podpořil především export automobilů, letadel, lodí a lokomotiv, stejně jako obchod s výpočetní technikou.

Naopak negativní vliv měl obchod s koksem a rafinovanými ropnými produkty. Aktuální čísla odrážejí snahu firem o předzásobení v reakci na vypuknutí válečného konfliktu v Perském zálivu a hrozící výpadky v logistických řetězcích.

Analytici varují před přehnaným optimismem, neboť březen byl teprve prvním měsícem přímého vlivu války na Blízkém východě. Pro českou ekonomiku, která je čistým dovozcem energií, představuje blokáda Hormuzského průlivu a následné zdražení ropy zásadní riziko.