Skip to main content

Tag: česko

Definitivní konec černého uhlí v Česku. Důl ČSM končí těžbu, propustí 900 lidí a vyplatí přes půl miliardy na odstupném

Téměř 250letá historie těžby černého uhlí v České republice se uzavře 31. ledna 2026. K tomuto datu se definitivně ukončí těžba v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, posledním činném černouhelném dole v zemi.

Ukončení provozu bude mít okamžitý ekonomický dopad. Těžební společnost OKD propustí 900 zaměstnanců a na odstupném jim vyplatí celkovou částku přes 500 milionů korun.

Generální ředitel OKD Roman Sikora potvrdil, že rozhodnutí je finální a další prodloužení těžby „postrádá smysl z ekonomického, personálního i legislativního hlediska“. Důvodem je klesající poptávka po černém uhlí v důsledku energetické transformace, pokles světových cen uhlí a oslabení dolaru, které výrazně zvýhodňuje importovanou konkurenci. Společnost předpokládá, že i přes tyto nepříznivé tržní podmínky se jí podaří hornickou činnost ukončit „v černých číslech“.

Propuštění proběhne ve dvou vlnách: 750 zaměstnanců odejde k 31. lednu, dalších 150 po ukončení provozu úpravny uhlí k 28. únoru. Odcházející pracovníci obdrží odstupné ve výši až jedenáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Na následné technické útlumové práce bude společnost, kterou vlastní stát prostřednictvím společnosti Prisko, potřebovat přibližně 600 kvalifikovaných zaměstnanců.

Czechoslovak Group (CSG) launches AviaNera to advance military unmanned aerial and weapon systems. Prague, Czech Republic

CSG si pojišťuje výrobu zbraní. Strnad kupuje dodavatele Hydraulics za 400 milionů

Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG), vlastněný Michalem Strnadem, oznámil akvizici společnosti Hydraulics, výrobce hydraulických systémů se závodem ve Slopném na Zlínsku.

Transakce, jejíž cena se podle tržních odhadů pohybuje kolem 400 milionů korun, ještě podléhá schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pro CSG tento krok znamená strategické posílení kontroly nad dodavatelským řetězcem.

Společnost Hydraulics je dlouholetým dodavatelem komponentů pro obrannou divizi CSG Land Systems, konkrétně pro výrobu raketometů a samohybných houfnic. Akvizice je tak logickým krokem k zajištění soběstačnosti v dodávkách hydraulických válců, systémů a hadic. „Integrací do CSG posílíme naši soběstačnost v oblasti klíčových komponent pro pozemní techniku,“ uvedl Vladimír Stulančák, generální ředitel CSG Land Systems.

CSG přebírá ziskový podnik se 130 zaměstnanci, který v loňském roce vykázal obrat 320 milionů korun a čistý zisk 41,9 milionu korun. CSG chce v příštích letech zdvojnásobit hospodářské výsledky firmy Hydraulics, a to především investicemi do rozvoje výroby a posílením exportu.

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

EIB uvolnila Česku přes 10 miliard Kč na strategickou dopravní infrastrukturu

Evropská investiční banka (EIB) uvolnila první významnou část financování pro důležité dopravní projekty v České republice. Celkem 10,1 miliardy korun přijme Ministerstvo financí, přičemž 5,1 miliardy Kč je určeno na výstavbu Pražského okruhu a 5 miliard Kč na modernizaci železničních tratí. 

Tato částka je první tranší z celkového úvěrového rámce ve výši 65 miliard korun, který EIB schválila letos v červnu.

Prostředky určené pro Pražský okruh budou financovat výstavbu kritického úseku mezi dálnicí D1 a Běchovicemi, který je součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T). Dokončení tohoto úseku se plánuje na přelomu let 2027 a 2028.

Částka pro Správu železnic pomůže modernizaci páteřních i regionálních tratí a nákup vozidel údržby, přičemž tyto projekty mají být dokončeny do roku 2030.

Financování bude k finálním investorům, tedy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správě železnic, směřováno přes Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ministr dopravy Martin Kupka již dříve zdůraznil, že financování od EIB je pro stát levnější a výhodnější než jiné dostupné způsoby financování na trhu.

Zadlužení v Evropské unii ve druhém čtvrtletí vzrostlo na téměř 82 % HDP

Veřejné zadlužení Evropské unie i eurozóny ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostlo. Podle dat statistického úřadu Eurostat dosáhl poměr dluhu k HDP v celé EU 81,9 procenta, což je o 0,4 procentního bodu více než v předchozím čtvrtletí.

V zemích platících eurem se zadlužení zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP. Nárůst zaznamenala i Česká republika, kde se vládní dluh zvýšil o 0,5 procentního bodu na 43,8 procenta HDP. V meziročním srovnání je tempo zadlužování v Česku (nárůst o 1,4 procentního bodu) rychlejší než průměr EU (nárůst o 0,7 procentního bodu). V absolutních číslech dosáhl český vládní dluh téměř 3,63 bilionu korun.

Nejvyšší míru zadlužení v EU si udržuje Řecko (151,2 % HDP), následované Itálií a Francií. Naopak nejnižší poměr dluhu k HDP má Estonsko (23,2 % HDP). Rozpočtová pravidla EU stanovují jako limit pro zadlužení 60 procent HDP a pro rozpočtový schodek 3 procenta HDP.

Nové evropské obchodní dohody otevírají Česku nové trhy.

Nové evropské obchodní dohody otevírají českým firmám trhy se 700 miliony zákazníků

Evropská unie se v reakci na protekcionistickou politiku Spojených států chystá finalizovat klíčové obchodní dohody s Mexikem, uskupením Mercosur, Indonésií a Chile, což českým exportérům otevírá bezcelní přístup na trhy se stovkami milionů spotřebitelů.

Tyto dohody, urychlené celní válkou Donalda Trumpa, představují pro českou ekonomiku, silně závislou na exportu, strategickou příležitost v řádu desítek miliard korun. Nejdůležitějším benefitem je odstranění vysokých cel, které dosud brzdily zejména export automobilů.

Pro české firmy je nejvýznamnější odstranění cel, která v zemích Mercosuru dosahovala až 35 % a v Indonésii dokonce 50 %. Odbourání těchto bariér může podle odhadů zdvojnásobit český vývoz do regionu Mercosur, který již nyní přesahuje 12 miliard korun. Další významný potenciál skýtá Mexiko, kam české firmy již nyní vyváží zboží za více než 20 miliard korun. Nové dohody tak otevírají dveře nejen pro automobilky, ale také pro firmy z oblasti strojírenství, elektroniky a farmaceutického průmyslu.

Navzdory obrovským příležitostem však ratifikace smluv čelí vnitřním rizikům v samotné EU. Proti dohodě s Mercosurem ostře protestují evropští zemědělci, kteří se obávají nekalé konkurence levnějších produktů z Jižní Ameriky. V Evropském parlamentu panují neshody ohledně ekologických a sociálních standardů partnerských zemí. Úspěch těchto dohod tak závisí na schopnosti Bruselu překonat vnitřní odpor a prosadit strategickou vizi, která sníží závislost Evropy na USA a Číně. 

Stát zasahuje kvůli omezení dodávek ropy. Půjčí Orlen Unipetrolu 200 000 tun z nouzových zásob

Vláda České republiky schválila uvolnění 200 000 tun ropy ze Správy státních hmotných rezerv (SSHR) pro rafinérskou společnost Orlen Unipetrol.

K tomuto kroku došlo kvůli dočasnému omezení dodávek ropy z ropovodu TAL, který je pro Českou republiku zásadní po zastavení importu ropovodem Družba. Důvodem je modernizace mola v italském Terstu, kde ropovod TAL začíná. Opravy, které mají trvat zhruba do poloviny listopadu, omezují pohyb tankerů s ropou.

Podle šéfa SSHR Pavla Švagra má půjčka zajistit nepřerušené zásobování tuzemského trhu a dostatek pohonných hmot. Švagr zároveň zdůraznil, že není důvod ke spekulacím s cenami. Tato situace není ojedinělá, již na jaře SSHR půjčila tuzemským rafinériím čtyři nádrže ropy kvůli zastavení dodávek z ropovodu Družba. Tuto příležitost správa využila k záměně ruské ropy za neruskou, čímž posílila bezpečnost a diverzifikaci zásob.

Stejný postup, kdy správa půjčí rafinériím ruskou ropu a zpět dostane neruskou, plánuje SSHR i nyní. Česká republika je v současnosti plně závislá na dodávkách ropy ze západu, a to ropovody TAL a IKL. Kapacita ropovodu TAL byla na jaře letošního roku navýšena o čtyři miliony tun ropy ročně, což umožňuje do Česka dodat až osm milionů tun za rok a tím se zcela odstřihnout od ruské ropy. Do Terstu se ropa dováží z různých světových regionů, největší podíl tvoří dodávky z oblastí Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.

Czechoslovak Group (CSG) launches AviaNera to advance military unmanned aerial and weapon systems. Prague, Czech Republic

CSG vstupuje na trh s drony. Zakládá novou firmu AviaNera pro bezpilotní systémy a pokročilé zbraně

Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada oznamuje založení nové společnosti AviaNera Technologies a.s., která se strategicky zaměří na výrobu bezpilotních prostředků (UAS) a pokročilých zbraňových systémů. V čele nové firmy stane Pavel Čechal, bývalý výkonný ředitel PBS Group.

Tento krok signalizuje ambici CSG stát se klíčovým hráčem v high-tech segmentu obranných technologií a navázat na úspěchy v jiných oblastech, jako je výroba munice.

Prioritou nově založené společnosti bude výroba pohonných jednotek pro bezpilotní prostředky, což je reakce na dramaticky rostoucí význam dronů v moderním vojenství. Podle CSG již AviaNera jedná o několika akvizicích firem v Evropě a bude usilovat o maximální vertikální integraci, aby mohla zákazníkům dodávat komplexní systémy vyvinuté a vyrobené v rámci holdingu. Pro globální obchod bude AviaNera úzce spolupracovat s agenturou CSG Excalibur International.

Založení AviaNery přichází v kontextu napjatých vztahů s PBS Group, výrobcem leteckých motorů, kterou se CSG loni neúspěšně pokusilo koupit. Do nové firmy přešli kromě Pavla Čechala i další zaměstnanci PBS, což vedení PBS přimělo k prohlášení, že je připraveno podniknout právní kroky k ochraně svých technologií a know-how. CSG, která loni ztrojnásobila čistý zisk na 13,2 miliardy Kč, tak vstupuje do strategického odvětví, kterému se věnuje i česká vláda prostřednictvím nově zřízené koordinační skupiny pro antidronovou ochranu státu.

 

Foto: Shutterstock

ČEZ plánuje výstavbu dvou paroplynových elektráren v Počeradech, Česko

ČEZ postaví v Počeradech dvě nové paroplynové elektrárny. Mají přispět ke snížení emisí

Energetická společnost ČEZ plánuje v lokalitě Počerady na Lounsku, která je tradičně spojená s uhelnou energetikou, postavit další dva paroplynové zdroje. Tyto elektrárny, s elektrickým výkonem 250 MW a 750 MW, mají posílit již provozovaný paroplynový blok.

Jak uvedl ČEZ, cílem je zvýšit energetickou bezpečnost České republiky a podpořit transformaci energetiky směrem k nízkouhlíkové budoucnosti.

Rozšířená paroplynová elektrárna má fungovat jako flexibilní zdroj, schopný rychlého startu a regulace výkonu. To jí umožní stabilizovat elektrizační soustavu, zejména v době zvýšené spotřeby elektřiny. Záměr je v souladu se strategií české vlády, která počítá s odklonem od uhlí k zemnímu plynu. Spuštění druhého zdroje se předpokládá v roce 2031 a třetího v roce 2032.

Realizace projektu je úzce spjata s útlumem uhelné elektrárny Počerady, jejíž odstavení se očekává nejpozději v roce 2033. Paroplynové zdroje sice přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů oproti uhlí, avšak jejich provoz, plánovaný na zhruba 3 000 hodin ročně, si vyžádá spotřebu asi 460 milionů metrů krychlových zemního plynu ročně. To by mohlo navýšit celkovou spotřebu plynu v České republice o více než pět procent.

Prague credit rating. Prague during daytime.

Praha získala od americké agentury rating Aa3. Vede si lépe než Varšava nebo Budapešť

Americká ratingová agentura Moody’s Investors Service potvrdila hlavnímu městu Praze dosavadní úvěrový rating na úrovni Aa3 se stabilním výhledem.

Tento rating, který je čtvrtý nejvyšší v hodnocení agentury, odráží silnou rozpočtovou pozici metropole, zodpovědné hospodaření a také podporu českého státu, který má stejný rating. Podle Moody’s se očekává, že Praha bude i nadále vytvářet výrazné rozpočtové přebytky, což je zásadní pro financování kapitálových investic a udržení nízké míry zadlužení.

Zpráva agentury nicméně poukazuje i na slabší stránky. Profil města je omezen menší mírou flexibility na straně příjmů a závislostí na výkonu celé národní ekonomiky. Rostoucí rozvoj Prahy a potřeba modernizace také přinášejí značné náklady. Pro další zlepšení ratingu by bylo podle Moody’s nutné nejen udržet stávající pozitivní faktory, ale také zvýšit rating celého českého státu.

Praha má v rámci mezinárodního srovnání stejné hodnocení jako například Paříž. Její rating je výrazně lepší než hodnocení Varšavy (A2) nebo Budapešti (Baa3). Úvěrový rating je pro investory důležitým vodítkem, které ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení úvěrů, a ovlivňuje podmínky, za nichž si město může půjčovat.

Česká koruna posílila vůči euru i dolaru. Kurz je ma maximu za poslední dva roky.

Česká koruna je nejsilnější za dva roky. Posiluje vůči euru i dolaru

Česká koruna se dnes dostala na nejsilnější úroveň vůči euru za více než dva roky, když její kurz posílil na 24,25 Kč/EUR. Jde o nejlepší výsledek od 5. září 2023. Koruna si výrazně polepšila také k americkému dolaru, a to na 20,60 Kč/USD.

Česká měna posiluje vůči oběma hlavním světovým měnám už od začátku roku. Od ledna, kdy kurz vůči euru dosahoval 25,28 Kč/EUR a vůči dolaru 24,59 Kč/USD, posílila koruna o více než jednu korunu k euru a téměř o čtyři koruny k dolaru.

K americké měně se dokonce v červenci poprvé po čtyřech letech dostala pod hranici 21 korun za dolar. K dolaru je koruna nejsilnější od dubna 2018.

Podle analytika Jaroslava Tupého z Purple Trading těží koruna z pozitivního sentimentu na finančních trzích a z úrokového diferenciálu proti euru. To hraje do karet obchodníkům s českou korunou.

Česká národní banka (ČNB) ani Evropská centrální banka (ECB) nyní neplánují snižovat úrokové sazby, a tak tento příznivý úrokový rozdíl bude nadále pomáhat silnějším hodnotám koruny.

Skupina PPF kupuje pražský hotel Diplomat za 1,8 miliardy korun. Praha, Dejvice.

Skupina PPF rozšiřuje portfolio. Kupuje pražský hotel Diplomat za 1,8 miliardy korun

Skupina PPF Real Estate, součást investiční skupiny PPF, oznámila nákup pražského hotelu Diplomat. Hotel se čtyřmi hvězdičkami a 400 pokoji v Dejvicích kupuje od thajské firmy Rabbit Holdings.

Transakce se podle regulatorního oznámení pro thajskou burzu, na které upozornil server Seznam Zprávy, uskuteční za 73 milionů eur, což je v přepočtu zhruba 1,8 miliardy korun. PPF se tak dostane k další významné nemovitosti, která se nachází v těsné blízkosti její centrály.

Tato akvizice představuje již třetí letošní hotelový obchod pro PPF v Praze. Skupina letos dokončila převzetí hotelu Hilton a ve spolupráci s dalšími partnery získala také většinový podíl v pětihvězdičkovém hotelu Four Seasons. Podle generálního ředitele PPF Real Estate Roberta Ševely jsou nemovitosti pro skupinu klíčovým investičním pilířem, který zajišťuje předvídatelné, dlouhodobé výnosy a geografickou diverzifikaci.

Předmětem aktuální transakce jsou všechny akcie české společnosti Diplomat Prague, která je vlastníkem hotelu. Ten je provozován v rámci mezinárodní sítě Vienna House spadající pod skupinu Wyndham. V rámci dohody získá člen dozorčí rady PPF Group Tomáš Otruba pětiprocentní podíl ve společnosti Diplomat Prague. Dokončení celé transakce se očekává v prvním čtvrtletí příštího roku.

Foto: Goran Kosanovic, Google Maps

Elektrické vedení

Vláda podpoří energetiku. Dá až 15 miliard Kč na posílení sítí v Česku

Český stát plánuje podpořit modernizaci přenosových a distribučních soustav částkou až 15 miliard korun formou dotací. Tyto prostředky budou k dispozici pro provozovatele sítí ČEPS, ČEZ, EG.D a PRE na jejich připravené projekty. Pokud dojde k maximálnímu využití celé částky, mohlo by se jednat o navýšení výkonu tuzemských sítí až o devět gigawattů (GW). Informoval o tom ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) označil investice do sítí za klíčové, jelikož Česko má v této oblasti dlouhodobý dluh, což ovlivňuje i ceny energií. Peníze mají pomoci především v lokalitách, kde se v současnosti objevují problémy s připojováním nových energetických zdrojů. Podle Vlčka má jenom státní ČEPS pro příští rok připravené projekty na posílení kapacit v hodnotě 10 miliard korun.

Podle loňské studie by si modernizace elektroenergetických sítí, spojená s nástupem zelené energetiky, vyžádala do roku 2035 investice ve výši zhruba 475,7 miliardy korun. Provozovatelé sítí již nyní zvyšují své investice a loni dosáhly rekordní výše téměř 40 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 38 %.