Skip to main content

Tag: česko

ČEZ will be state-owned, Czechia

Zestátnění ČEZ bude pozvolné, proces odstartuje červnová valná hromada

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Vláda plánuje plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ do konce volebního období v roce 2029. První formální kroky k transformaci a upřesnění harmonogramu výkupu akcií od minoritních akcionářů by měla přinést valná hromada plánovaná na letošní červen. Podle analytiků se trh dočká spíše upřesnění procedury a možných změn stanov než konkrétních informací o ceně výkupu.

Stát aktuálně drží v ČEZ přibližně 70 % akcií. K plnému ovládnutí firmy vede několik legislativních cest, včetně úpravy stanov nebo využití zákona o přeměnách obchodních společností. Odborníci předpokládají, že nejpravděpodobnějším scénářem je rozdělení společnosti na dvě části.

Strategickou výrobní část by zcela ovládl stát, zatímco distribuční a obchodní část by mohla zůstat v rukou soukromých investorů. Tento model by státu umožnil přímou kontrolu nad energetickou bezpečností a budoucími investicemi do jaderných zdrojů.

Záměr budí mezi analytiky rozporuplné reakce. Zastánci zdůrazňují nutnost státní kontroly nad cenami energií a kritickou infrastrukturou. Kritici naopak varují před skokovým nárůstem státního dluhu a poškozením atraktivity českého kapitálového trhu. Podle některých hlasů by stát měl raději investovat do akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů nebo řešení geopolitických rizik, která ceny energií ovlivňují globálně.

Aktuální prohlášení o zahájení procesu vedlo k mírnému posílení akcií ČEZ na pražské burze. Investoři pozitivně vnímají vidinu konkrétnějšího harmonogramu, i když samotný výkup akcií může trvat několik let. Klíčovým faktorem pro trh bude, zda stát nabídne minoritním akcionářům férovou prémii a jakým způsobem bude celou operaci financovat. Budoucí vývoj ukáže, zda plná kontrola nad výrobou elektřiny vyváží vysoké náklady na převzetí firmy.

Ázerbájdžán se stal hlavním dovozcem ropy do ČR, podíl Ruska se propadl na minimum

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Ázerbájdžán v loňském roce nahradil Rusko na pozici nejvýznamnějšího dodavatele ropy do Česka, když pokryl 42 % celkového importu.

Ruský podíl se po jarním zastavení dodávek přes ropovod Družba propadl na historické minimum 7,7 %. Celkově bylo do Česka dovezeno více než 6,85 milionu tun ropy, což je meziroční nárůst o 5,5 %.

Strukturální změna v dodavatelských řetězcích byla umožněna především navýšením kapacity ropovodu TAL a využitím ropovodu IKL, přes který loni přiteklo více než 92 % veškeré ropy. Zatímco ještě v roce 2024 tvořila ruská ropa 42 % dovozu, loňských 527 000 tun pocházelo výhradně z prvních dvou měsíců roku před uzavřením Družby.

Výpadek ruských dodávek nahradil kromě Ázerbájdžánu také prudký nárůst importu z Norska, který dosáhl pětinového podílu na trhu (1,43 milionu tun). Významnými partnery zůstávají Kazachstán s 18 % a nově také Saúdská Arábie, která zajistila přibližně 10 % tuzemské spotřeby.

Aktuálně je ropovod TAL, začínající v italském Terstu, jediným zdrojem ropy pro české rafinerie a po loňském rozšíření disponuje kapacitou až osm milionů tun ročně. Provozní stabilitu systému však v březnu dočasně narušila plánovaná údržba a poškození elektrického vedení, což vedlo k pětidenní odstávce. Vláda na tuto situaci reagovala uvolněním 100 000 tun ropy z nouzových zásob pro rafinerie společnosti Orlen Unipetrol.

Přestože je přímá závislost Česka na ropě z Blízkého východu minimální, probíhající regionální konflikty mají na ekonomiku dopad skrze celosvětový růst cen. Z oblasti Blízkého východu směřuje na globální trhy přibližně 27 % světové produkce, a jakýkoli výpadek zvyšuje náklady na pořízení suroviny bez ohledu na zemi původu.

Pro investory a podnikatelský sektor zůstává klíčovým faktorem úspěšné dokončení modernizace infrastruktury TAL, které by mělo definitivně eliminovat rizika spojená s energetickou závislostí na rizikových oblastech.

Mercedes-Benz vybuduje v Chebu závod na nákladní vozy za osm miliard korun

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Německá skupina Daimler Truck plánuje v Chebu výstavbu nového výrobního závodu Mercedes-Benz Trucks s roční kapacitou 25 000 nákladních automobilů. Investice v úvodní fázi dosáhne sedmi až osmi miliard korun a v Karlovarském kraji vytvoří 1 100 pracovních míst. Zahájení produkce, která se zaměří i na modely s alternativními pohony, je naplánováno na rok 2030.

Výstavba areálu o rozloze 65 hektarů v rámci Strategického podnikatelského parku Cheb by měla být zahájena do konce příštího roku. Projekt vzniká jako společná iniciativa státu, města a kraje, přičemž stát zajistí zasíťování pozemků a následný odprodej investorovi bez využití přímých investičních pobídek.

Pro město Cheb transakce znamená přísun přibližně dvou miliard korun v nadcházejících letech a další prostředky na rozvoj infrastruktury, včetně posílení železničního terminálu a školství. Podle ekonomických propočtů by tato investice měla do veřejných rozpočtů přinést 14 miliard korun a k celkovému hrubému domácímu produktu přispět částkou přibližně 31 miliard korun.

Realizace závodu představuje zásadní impulz pro Karlovarský kraj, který se dlouhodobě potýká s podprůměrnou mzdovou hladinou a vyšší nezaměstnaností. Investor plánuje nabízet mzdy o 20 procent vyšší, než je aktuální krajský průměr, který v loňském roce činil 42 049 korun.

Očekává se, že na hlavní výrobu naváže příchod dalších subdodavatelů, pro které jsou v regionu připravovány menší průmyslové zóny. Celkové náklady na přípravu infrastruktury pro podnikatelský park, v němž bude Mercedes-Benz Trucks dominantním subjektem, se odhadují na čtyři až pět miliard korun ze státních zdrojů.

Z hlediska struktury tuzemského průmyslu jde o významnou diverzifikaci automobilového sektoru, který je aktuálně dominantně orientován na osobní vozy. V segmentu nákladních automobilů v současnosti v Česku působí pouze značka Tatra Trucks. Rozšíření výroby o vozidla s alternativními pohony je odborníky vnímáno jako strategický krok posilující evropskou konkurenceschopnost českého autoprůmyslu.

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

Česko reguluje paliva. Vláda zastropuje marže a sníží daň u nafty

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Vláda rozhodla o zavedení mimořádných opatření na trhu s pohonnými hmotami, která zahrnují zastropování marží distributorů a snížení spotřební daně u nafty.

Stát bude nově od 8. dubna stanovovat maximální denní ceny paliv, aby zmírnil dopady prudkého zdražování vyvolaného konfliktem na Blízkém východě. Podle aktuálních propočtů by tato kombinace kroků měla snížit cenu nafty o zhruba dvě koruny na litr.

Maximální výše marže pro obchodníky s naftou i benzinem byla stanovena na 2,50 Kč za litr. Souběžně s tím klesne spotřební daň u motorové nafty o 2,35 Kč na litr, zatímco u benzinu zůstane stávající sazba 12,84 Kč.

Ministerstvo financí bude denně vypočítávat cenové stropy na základě velkoobchodních indexů společností Čepro, Orlen a MOL v kombinaci s burzovními kotacemi organizace Platts. Fiskální dopad snížení daně na státní rozpočet se odhaduje na jednu miliardu korun měsíčně.

Tento krok představuje výrazný zásah do tržního prostředí, který vláda odůvodňuje nepřiměřeným růstem marží u některých distributorů v posledních týdnech. Zatímco kabinet připravuje legislativu pro operativní regulaci cen podobnou modelu použitému u energií v roce 2022, opozice i odborná veřejnost varují před riziky spojenými s narušením tržních mechanismů. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu v této souvislosti upozornila na možné zhoršení dostupnosti paliv a kvality služeb na čerpacích stanicích.

Česká koruna posílila vůči euru i dolaru. Kurz je ma maximu za poslední dva roky.

Vláda schválila hospodářskou strategii. Růst má táhnout soukromý sektor

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Vláda schválila novou hospodářskou strategii, která má podle premiéra Andreje Babiše postavit ekonomický růst především na rozvoji soukromého sektoru. Dokument obsahuje soubor opatření zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí a investiční aktivity. Kabinet se chce soustředit zejména na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, bydlení či dopravu.

„Hlavním tahounem hospodářství se musí stát privátní sektor, nikoliv stát. Úkolem státu bude vytvořit předvídatelné prostředí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Strategie v oblasti energetiky počítá například s výkupem akcií minoritních akcionářů společnosti ČEZ, investicemi do jaderné energetiky a plynu a s cílem snížit ceny energií.

Vzdělávání má více reagovat na potřeby trhu práce a posílit internacionalizaci vysokých škol. V oblasti bydlení vláda plánuje změny stavebního zákona a reformu nájemního trhu. Dopravní část strategie zahrnuje dokončení dálniční sítě, modernizaci železničních koridorů a zahájení výstavby vysokorychlostních tratí.

Kabinet chce podpořit investice prostřednictvím evropských finančních nástrojů, většího zapojení PPP projektů i investic státních podniků. „Chceme méně dotovat a více motivovat firmy k investicím,“ uvedl Havlíček. Dokument obsahuje harmonogram jednotlivých kroků, jejichž plnění bude koordinovat tým při ministerstvu průmyslu.

Analytici dlouhodobě označují důraz na soukromý sektor za správný směr, zároveň však upozorňují na rizika některých navržených opatření, zejména plánovaného zestátnění ČEZ.

Ceny zlata a stříbra vyšplhaly na maxima. Investoři se k nim vrací v dobách nejistoty.

ČNB loni nakoupila přes 20 tun zlata. V rezervách má rekordních 71,6 tuny

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti, Finance a bankovnictví.

Česká národní banka loni nakoupila 20,4 tuny zlata a ke konci roku tak držela v rezervách rekordních 71,6 tuny tohoto drahého kovu. Vyplývá to z aktuálních údajů o struktuře devizových rezerv, které zveřejnila Česká národní banka.

Zlato na konci roku tvořilo 5,76 procenta celkových devizových rezerv, zatímco o rok dříve jeho podíl nepřesahoval tři procenta. Centrální banka pokračuje v nákupech tempem zhruba pěti tun za čtvrtletí a do roku 2028 plánuje zvýšit objem zlatých rezerv na 100 tun. Podle zástupců ČNB přitom nejde o spekulaci na cenu, ale o dlouhodobou diverzifikaci rezerv.

Hodnota zlatých rezerv dosáhla ke konci roku 2025 zhruba 10,1 miliardy dolarů, zatímco celkové devizové rezervy činily 175,8 miliardy dolarů. Na růstu podílu zlata se kromě nákupů podílelo i výrazné zdražení kovu na světových trzích – jeho cena loni vzrostla o více než 60 procent a o Vánocích dosáhla historického maxima.

Většina zlata není fyzicky uložena v Česku, ale v zahraničních trezorech, zejména u britské centrální banky. Část rezerv ČNB navíc půjčuje jiným centrálním bankám za úrok. Po rozdělení Československa přitom česká centrální banka disponovala více než 63 tunami zlata, historické minimum zaznamenala v roce 2019, kdy držela pouhých osm tun.

Objem obchodů s kryptoměnami v Česku loni vzrostl o polovinu

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Kryptoměny.

Objem obchodů s kryptoměnami v českých směnárnách loni meziročně vzrostl o zhruba 50 procent na 15,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů tuzemských obchodníků. 

V prosinci se nákupy a prodeje kryptoměn pohybovaly kolem 900 milionů korun, což je pokles oproti listopadu zhruba o dvě pětiny. Podle ředitele směnárny Anycoin Marka Kyrscha jde o typický sezónní vývoj daný svátky, nižší volatilitou a realizací zisků po předchozím růstu. Anycoin zaznamenal v prosinci meziroční pokles objemu obchodů o polovinu.

Podle Oty Jandy ze společnosti Coingarage prosinec ukázal dvě paralelní tendence: krátkodobou korekci po rekordním růstu a zároveň pokračující začleňování kryptoměn do tradiční finanční infrastruktury. To by podle něj mohlo trhu pomoci ke stabilnějšímu vývoji v roce 2026.

Zájem investorů ovlivnil i vývoj ceny bitcoinu, která po loňském maximu nad 124 000 dolarů prošla korekcí. Podle obchodníků však část investorů pokles využila k novým nákupům a v lednu očekávají opětovný růst objemu obchodů i ceny. Někteří analytici nevylučují návrat bitcoinu nad hranici 110.000 dolarů v prvních měsících roku.

Čeští dolaroví milionáři sázejí na private equity a akcie. Většina čeká další růst majetku

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Čeští dolaroví milionáři vidí v příštích 12 měsících největší investiční potenciál v soukromém kapitálu a akciích. Vyplývá to z průzkumu J&T Banka, podle něhož 83 procent oslovených očekává další růst hodnoty svého majetku.

Průzkumu se zúčastnilo 318 Čechů s disponibilním majetkem alespoň jeden milion dolarů (21 milionů Kč). V Česku je podle odhadů více než 30 tisíc dolarových milionářů, kteří mají za sebou rok rekordního růstu hodnoty portfolií.

Zájem movitých investorů se výrazně posouvá směrem k investicím mimo burzu. Zatímco v roce 2023 věřila ve střednědobý potenciál private equity zhruba čtvrtina respondentů, dnes je to už více než polovina. Podle banky jde o reakci na geopolitickou nejistotu i snahu o lepší diverzifikaci portfolií.

Akcie si u českých milionářů nadále udržují silnou pozici, i když po výrazném růstu cen přibývá těch, kteří počítají s možnou korekcí. Nejmenší potenciál ke zhodnocení naopak respondenti přisuzují státním dluhopisům a termínovaným vkladům, a to kvůli klesajícím úrokovým sazbám. U zlata a kryptoměn se názory liší.

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

ŘSD chce v příštím roce otevřít téměř 40 kilometrů dálnic. Většina připadá na konec roku

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Ředitelství silnic a dálnic plánuje v příštím roce zprovoznit celkem 39,2 kilometru nových dálničních úseků. Většina z nich má být otevřena až ve čtvrtém čtvrtletí.

Výjimkou je 3,5 kilometru dlouhý úsek na dálnici D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm a část D35 z Ostrova k tunelu Homole, které by se měly řidičům otevřít už v létě. Nejvíce kilometrů připadne právě na D35, kde má ŘSD zprovoznit přes 13 kilometrů včetně úseků mezi Ostrovem a Vysokým Mýtem a části Sadová–Plotiště.

Další nové úseky přibudou na dálnicích D49, D6, D48 a D11 u hranic s Polskem. Letos se dálniční síť v Česku rozšířila o 66,7 kilometru. Podle Ředitelství silnic a dálnic bude tempo výstavby v následujících letech výrazně vyšší.

V roce 2026 chce ŘSD zahájit výstavbu 26 dálničních staveb o celkové délce 111,4 kilometru. Zahájení některých projektů však závisí na schválení státního rozpočtu a rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Japonská Shimadzu kupuje brněnský Tescan. Za výrobce mikroskopů zaplatí zhruba 14 miliard korun

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Brněnského výrobce elektronových mikroskopů Tescan kupuje japonská společnost Shimadzu. Hodnota transakce činí přibližně 678 milionů dolarů, tedy asi 14 miliard korun.

Dosavadním většinovým vlastníkem Tescanu byla americká investiční skupina Carlyle, která firmu převzala před zhruba třemi lety. Dokončení obchodu plánuje Shimadzu na první polovinu příštího roku.

Akvizice má Shimadzu rozšířit portfolio o elektronové mikroskopy, které dosud nevyráběla. Firma očekává také synergie v prodeji a servisních službách a rychlejší expanzi přístrojů Tescanu v Asii, zatímco produkty Shimadzu by se měly lépe prosadit v Evropě, Africe, na Blízkém východě a v USA. Podle Hospodářských novin mohla být skutečná cena ještě vyšší a dosáhnout až 850 milionů dolarů.

Tescan patří mezi přední světové výrobce elektronových mikroskopů. Společnost vznikla v roce 1991 v Brně, kde navázala na dlouhou tradici oboru, a její přístroje dnes slouží vědcům i průmyslovým firmám po celém světě. Loni skupina zvýšila tržby téměř na 4 miliardy korun a zaměstnává zhruba 800 lidí v 11 zemích.

Jaderné elektrárny v Česku letos vyrobily rekordní množství elektřiny

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany letos vyrobily více než 31 terawatthodin elektřiny, což je nejvyšší roční výroba v historii tuzemské jaderné energetiky.

Rekordu bylo dosaženo ještě před koncem roku, především díky modernizacím zařízení a změnám palivových cyklů. Oproti loňsku, kdy výroba činila 29,7 TWh, tak produkce výrazně vzrostla. Jádro se zároveň dlouhodobě podílí na více než 40 procentech celkové výroby elektřiny v Česku.

Dukovany již fungují v prodlouženém 16měsíčním palivovém cyklu, Temelín na tento režim přejde v příštím roce. V následujících letech bude výroba kolísat podle počtu plánovaných odstávek.

ČEZ zároveň pokračuje v přípravách výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech, které má realizovat korejská společnost KHNP. První nový reaktor by měl být uveden do provozu v roce 2036, náklady na dva bloky se aktuálně odhadují na 407 miliard korun.

D1 je po 58 letech kompletní. Poslední úsek u Přerova uleví dopravě na Moravě

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Nejvytíženější česká dálnice D1 se po 58 letech od zahájení výstavby dočkala dokončení. Řidičům se dnes oficiálně otevírá poslední, desetikilometrový úsek mezi Přerovem a Říkovicemi.

Stavbu za přibližně sedm miliard korun se podařilo dokončit o tři měsíce dříve oproti původnímu harmonogramu, čímž se definitivně scelilo dálniční spojení mezi Prahou, Brnem, Ostravou a polskou hranicí.

Nový úsek má odvést tranzitní dopravu z přetížených měst, přičemž jen z Přerova by mělo zmizet až 70 procent kamionů. Významné úlevy se dočká i dálnice D46 a město Prostějov, kudy dosud proudila doprava, pro kterou tato komunikace nebyla kapacitně ani parametrově stavěna.

Historie D1 sahá až do 30. let 20. století, kdy vznikly první plány na páteřní komunikaci napříč státem, jejichž realizaci však zastavila válka. Skutečná výstavba prvního úseku u Prahy začala až v roce 1967. Ačkoliv původní koncepce počítala s trasou na Slovensko, finální podoba dálnice měří 376 kilometrů a je tepnou tuzemské infrastruktury.