Skip to main content

Tag: česká republika

Vláda ČR schválila návrh rozpočtu pro rok 2026. Nyní ho bude schvalovat Sněmovna. Praha, Česko.

Vláda schválila rozpočet s rekordními investicemi. Schodek zůstal na 286 miliardách Kč

Vláda v úterý 30. září jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Celkové příjmy i výdaje byly proti původnímu návrhu Ministerstva financí navýšeny o zhruba 28 miliard korun, avšak plánovaný schodek zůstal na původní úrovni 286 miliard korun.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je návrh proinvestiční, kdy investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů. Z národních zdrojů má jít na investice historicky nejvyšší částka 186 miliard korun.

Celkové příjmy rozpočtu by měly činit 2,123 bilionu korun (meziroční nárůst o 1,8 %), zatímco výdaje dosáhnou 2,409 bilionu korun (nárůst o 3,5 %). Vyšší schodek oproti letošnímu plánu (241 miliard Kč) primárně způsobila návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech a vyšší výdaje na obranu. Příjmy se proti první verzi návrhu zvýšily díky dodatečným daňovým příjmům spojeným s novými zákony a vyššímu očekávanému příjmu z fondů Evropské unie.

Oproti původnímu návrhu si nejvíce polepšilo Ministerstvo dopravy, které získalo dodatečných 22 miliard korun, a Ministerstvo školství, jehož výdaje vzrostly o 5,3 miliardy korun, primárně pro vysoké školy.

Vláda musela návrh odeslat do Poslanecké sněmovny do úterní půlnoci, avšak poslanci se jím budou zabývat až v novém složení po víkendových volbách.

Opozice již dává najevo kritiku: hnutí ANO i SPD návrh označují za nedostatečný v oblastech, jako je infrastruktura či zdravotnictví, a kritizují ho za prohlubování dluhu. Ministr Stanjura nicméně nevyloučil možné úpravy rozpočtu, pokud by povolební vyjednávání trvala dlouho a byla k dispozici nová ekonomická prognóza.

 

Foto: Milan Malíček, Právo/Profimedia

Prague credit rating. Prague during daytime.

Praha získala od americké agentury rating Aa3. Vede si lépe než Varšava nebo Budapešť

Americká ratingová agentura Moody’s Investors Service potvrdila hlavnímu městu Praze dosavadní úvěrový rating na úrovni Aa3 se stabilním výhledem.

Tento rating, který je čtvrtý nejvyšší v hodnocení agentury, odráží silnou rozpočtovou pozici metropole, zodpovědné hospodaření a také podporu českého státu, který má stejný rating. Podle Moody’s se očekává, že Praha bude i nadále vytvářet výrazné rozpočtové přebytky, což je zásadní pro financování kapitálových investic a udržení nízké míry zadlužení.

Zpráva agentury nicméně poukazuje i na slabší stránky. Profil města je omezen menší mírou flexibility na straně příjmů a závislostí na výkonu celé národní ekonomiky. Rostoucí rozvoj Prahy a potřeba modernizace také přinášejí značné náklady. Pro další zlepšení ratingu by bylo podle Moody’s nutné nejen udržet stávající pozitivní faktory, ale také zvýšit rating celého českého státu.

Praha má v rámci mezinárodního srovnání stejné hodnocení jako například Paříž. Její rating je výrazně lepší než hodnocení Varšavy (A2) nebo Budapešti (Baa3). Úvěrový rating je pro investory důležitým vodítkem, které ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení úvěrů, a ovlivňuje podmínky, za nichž si město může půjčovat.

Skupina PPF kupuje pražský hotel Diplomat za 1,8 miliardy korun. Praha, Dejvice.

Skupina PPF rozšiřuje portfolio. Kupuje pražský hotel Diplomat za 1,8 miliardy korun

Skupina PPF Real Estate, součást investiční skupiny PPF, oznámila nákup pražského hotelu Diplomat. Hotel se čtyřmi hvězdičkami a 400 pokoji v Dejvicích kupuje od thajské firmy Rabbit Holdings.

Transakce se podle regulatorního oznámení pro thajskou burzu, na které upozornil server Seznam Zprávy, uskuteční za 73 milionů eur, což je v přepočtu zhruba 1,8 miliardy korun. PPF se tak dostane k další významné nemovitosti, která se nachází v těsné blízkosti její centrály.

Tato akvizice představuje již třetí letošní hotelový obchod pro PPF v Praze. Skupina letos dokončila převzetí hotelu Hilton a ve spolupráci s dalšími partnery získala také většinový podíl v pětihvězdičkovém hotelu Four Seasons. Podle generálního ředitele PPF Real Estate Roberta Ševely jsou nemovitosti pro skupinu klíčovým investičním pilířem, který zajišťuje předvídatelné, dlouhodobé výnosy a geografickou diverzifikaci.

Předmětem aktuální transakce jsou všechny akcie české společnosti Diplomat Prague, která je vlastníkem hotelu. Ten je provozován v rámci mezinárodní sítě Vienna House spadající pod skupinu Wyndham. V rámci dohody získá člen dozorčí rady PPF Group Tomáš Otruba pětiprocentní podíl ve společnosti Diplomat Prague. Dokončení celé transakce se očekává v prvním čtvrtletí příštího roku.

Foto: Goran Kosanovic, Google Maps

Elektrické vedení

Vláda podpoří energetiku. Dá až 15 miliard Kč na posílení sítí v Česku

Český stát plánuje podpořit modernizaci přenosových a distribučních soustav částkou až 15 miliard korun formou dotací. Tyto prostředky budou k dispozici pro provozovatele sítí ČEPS, ČEZ, EG.D a PRE na jejich připravené projekty. Pokud dojde k maximálnímu využití celé částky, mohlo by se jednat o navýšení výkonu tuzemských sítí až o devět gigawattů (GW). Informoval o tom ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) označil investice do sítí za klíčové, jelikož Česko má v této oblasti dlouhodobý dluh, což ovlivňuje i ceny energií. Peníze mají pomoci především v lokalitách, kde se v současnosti objevují problémy s připojováním nových energetických zdrojů. Podle Vlčka má jenom státní ČEPS pro příští rok připravené projekty na posílení kapacit v hodnotě 10 miliard korun.

Podle loňské studie by si modernizace elektroenergetických sítí, spojená s nástupem zelené energetiky, vyžádala do roku 2035 investice ve výši zhruba 475,7 miliardy korun. Provozovatelé sítí již nyní zvyšují své investice a loni dosáhly rekordní výše téměř 40 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 38 %.

Lesklá nová auta, plug-in hybridy, zaparkovaná před moderní budovou autosalonu, připravená ke koupi. Česká republika

Plug-in hybridy v srpnu předstihly elektromobily, jejich prodeje se zdvojnásobily

Prodeje plug-in hybridních vozů v Česku v srpnu zdvojnásobily svůj meziroční výsledek a poprvé v letošním roce překonaly prodeje čistě bateriových elektromobilů.

Zatímco v srpnu 2024 bylo zaregistrováno 471 plug-in hybridů, letos to bylo 948 kusů, což představuje nárůst o 101 %. Elektromobily si sice také meziročně polepšily (nárůst z 781 na 840 kusů), ale jejich prodeje zůstaly pod hranicí pěti procent celkového trhu nových osobních vozů.

Většina prodaných plug-in hybridů kombinuje elektromotor se zážehovým motorem. Pouze 30 kusů mělo spalovací motor na naftu, přičemž tento typ pohonu v Česku nabízí výhradně značka Mercedes-Benz.

I přes srpnový náskok plug-in hybridů, zůstávají v celkové bilanci za prvních osm měsíců roku úspěšnější elektromobily. Ty si připsaly 8 800 registrací, zatímco plug-in hybridy jich mají o 2 000 méně. Nejúspěšnějším prodejcem plug-in hybridů je Škoda se 1 310 prodanými kusy, následovaná značkami Hyundai, Toyota, Volkswagen a Volvo, které všechny prodaly více než 500 vozů.

český pavilon na Expo 2025 v Japonsku

Český pavilon na Expo 2025 v Ósace hlásí úspěch. Zájem o české firmy roste

Český pavilon na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace má velký úspěch, zejména mezi místními návštěvníky. Podle generálního komisaře pro Expo Ondřeje Sošky navštívilo pavilon již 650 tisíc lidí, a pokud se zájem nezmění, očekává se, že do října by se návštěvnost mohla vyšplhat až na 1,5 milionu. 

Úspěch zaznamenaly také české firmy, které na Expu uzavírají první kontrakty a navazují nová partnerství. Komisař Soška zmínil například vinařství Thaya, firmu Elmarco, Purposia, Preciosa, Ústav hematologie a krevní transfuze a Bohemia Sekt, které získaly nové zakázky a partnery nejen v Japonsku, ale i v celém asijském regionu. Velký zájem je také o českou restauraci, která denně servíruje 2000 porcí jídla a přes 2500 piv.

Ondřej Soška je přesvědčen, že investice do českého pavilonu se v dlouhodobém horizontu mnohonásobně vrátí, stejně jako v případě účasti na Expu v roce 1970. Tehdy si Japonci zamilovali českou hudbu, pivo a Prahu, což přineslo ekonomické benefity po několik desítek let. Soška také uvedl, že se již ozvalo několik zájemců o koupi českého pavilonu po skončení výstavy, což by mělo pokrýt část investičních nákladů. Prodej pavilonu se projednává a rozhodnutí padne ještě před koncem Expa 13. října 2025.

Foto: Česko na Expo 2025

Mikrobyty v Česku zažívají boom: Poptávka vzrostla o 56 %, ceny stále stoupají

Zájem o nákup mikrobytů, tedy jednotek o velikosti 16 až 30 metrů čtverečních, v Česku v letošním druhém čtvrtletí výrazně vzrostl. Poptávka po nich se meziročně zvýšila o 56 %. Důvodem je nedostupnost vlastního bydlení, což vede kupce ke zvažování nejlevnějších variant na trhu. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Sreality.cz. Podle ní ceny bytů v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stouply o 16 % na průměrných 81 117 Kč za metr čtvereční.

Zvýšený zájem o malé byty dokládá i průměrná doba jejich inzerce. Ve sledovaném období zůstávaly v nabídce realitních portálů necelé dva měsíce, což je nejkratší doba oproti bytům ostatních velikostí. V meziročním srovnání se průměrná doba inzerce mikrobytů zkrátila o 41 %.

Ceny rostou napříč regiony

Tempo zdražování na českém realitním trhu je v posledních šesti měsících stabilní. Meziročně nabídkové ceny v prvním pololetí rostly v rozmezí 16,5 % až 17,7 %. Byty zdražují současně s klesajícími úrokovými sazbami hypoték, což zvyšuje zájem o pořízení vlastního bydlení. Ceny nemovitostí ve druhém čtvrtletí neklesly v žádném českém kraji. Nejvýraznější zdražení zaznamenal Moravskoslezský kraj (o 26 %), Ústecký kraj (o 24 %) a Královéhradecký kraj (o 22 %). Nejnižší meziroční nárůst cen byl v Libereckém kraji, kde byty zdražily o devět procent.

Analýza: Češi platí nejdražší elektřinu v zemích V4, ale tankují levněji

Česká republika má nejdražší elektřinu v regionu Visegrádské čtyřky (V4), zatímco ceny pohonných hmot patří k nejnižším v Evropě. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas. Na rozdíl od většiny okolních zemí, které využívají regulaci cen nebo jiné státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou.

Hlavním důvodem vyšších cen elektřiny je přímý vliv velkoobchodních cen. Polsko, Maďarsko a Slovensko tento vliv omezují regulací cen a nastavením maximální ceny, která je většinou nižší než tržní. Maďarsko a Slovensko navíc využívají i další státní zásahy. „Důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ uvedl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. Česko vychází nejhůře i při porovnání ceny ke kupní síle.

V případě pohonných hmot si Česká republika vede lépe a má aktuálně nejnižší ceny benzinu v regionu. Stabilní daňové zatížení a silná měna pomáhají držet ceny dole. V poměru ke kupní síle však situace není tak příznivá, a tuzemské ceny paliv jsou téměř dvojnásobné oproti německým.

Problémem je i dostupnost vlastního bydlení

Studie se zabývala také dostupností vlastního bydlení, s čímž se potýká celý region V4. Extrémní situace je v Praze, která je z pohledu cen a příjmů městem s nejnižší dostupností vlastního bydlení. Situace v Česku se navíc zhoršuje kvůli pomalé výstavbě. „Velkou překážkou pro rozvoj bytové výstavby je v Česku extrémní délka stavebního řízení, to je osmkrát delší než v Polsku a čtyřikrát oproti Maďarsku či Slovensku,“ dodal obchodní ředitel Creditas Real Estate Borek Simandl. Naopak v nákladech na bydlení v nájmu si Česko ve srovnání s ostatními zeměmi V4 stojí lépe.

Ačkoliv si Česko udržuje pozici nejvýkonnější země V4 z hlediska HDP na obyvatele, náskok se zmenšuje. Za poslední dvě dekády se Polsko nejrychleji přibližovalo průměru EU i německé úrovni, což se projevuje v rostoucích mzdách, zlepšující se kupní síle a faktem, že Poláci v současnosti v příjmech předbíhají Čechy. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvádí, že zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 procentních bodů, Češi jen o desetinu, což je méně i ve srovnání se Slováky (17 bodů) a Maďary (15 bodů).

Penzijní systém v pololetí s deficitem 9,2 miliardy, výběr pojistného je rekordní

Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí roku 2025 ve schodku 9,2 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku, kdy deficit činil 31,7 miliardy, se jedná o výrazné snížení. Důvodem je především rekordní výběr pojistného, který dosáhl 352,2 miliardy korun. Výdaje na penze a správu činily 361,4 miliardy korun.

Podle údajů Ministerstva financí je letošní pololetní výsledek čtvrtý nejlepší od roku 2013. Příjmy ze sociálního pojištění meziročně vzrostly přibližně o 24 miliard korun, což je dáno především růstem výdělků. Výdaje naopak rostly mírněji, a to o 1,5 miliardy korun. Tento vývoj ovlivnily legislativní změny, jako je návrat k mírnější valorizaci a zpřísnění podmínek pro předčasný důchod, které zpomalují tempo růstu výdajů.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze pobíralo na konci prvního čtvrtletí 2,83 milionu lidí, přičemž průměrný starobní důchod dosáhl 21 052 korun. Bilance důchodového účtu je tradičně silně závislá na hospodářském cyklu. Od roku 2013 byl systém v pololetí v přebytku pouze v letech 2018 a 2019.

Budoucí směřování systému zůstává předmětem politické diskuse. Opoziční hnutí ANO a SPD deklarovala záměr současnou důchodovou reformu po případném nástupu do vlády zrušit. Vládní hnutí STAN chce naopak reformní změny zachovat a zaměřit se na pravidla spoření na stáří.

Inflace zrychlila na 2,9 %. Skutečným problémem jsou ceny služeb

Meziroční inflace v červnu podle očekávání zrychlila na 2,9 % z květnových 2,4 %. Ačkoliv Česká národní banka (ČNB) uklidňuje, že šlo o očekávaný výkyv způsobený zejména cenami potravin, data odhalují přetrvávající tlaky v sektoru služeb.

Zatímco celkové číslo se drží poblíž tříprocentní hranice, tzv. jádrová inflace, která lépe odráží domácí cenové tlaky, zůstává na 3 %. Zásadním faktorem je silný růst cen služeb, které meziročně zdražily o 4,6 %. Tahounem růstu jsou náklady na bydlení – tržní nájemné podle ČNB zrychlilo svůj růst na 6,3 %.

Rychle rostoucí náklady na služby a bydlení snižují reálnou hodnotu lokálních aktiv a zisků. Podle ČNB celkový cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky. Signalizuje tím opatrnost v dalším snižování úrokových sazeb.

Český export opět v plusu. Tahounem zůstávají automobily

Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) skončila v květnu bilance zahraničního obchodu přebytkem 13,3 mld. Kč, což je o 2,1 mld. více než ve stejném období loňského roku. Po třech měsících, kdy dovoz rostl rychleji, se situace opět obrátila ve prospěch vývozu. Ten meziročně vzrostl o 2 % na 389,8 mld. Kč, zatímco dovoz se zvýšil o 1,5 %.

Hlavním tahounem růstu byl tradičně obchod s motorovými vozidly, jehož přebytek se meziročně zvýšil o 6 miliard Kč. „Nejvyšší nárůsty jsme zaznamenali již tradičně u motorových vozidel a jejich dílů,“ potvrdila Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.

Naopak nepříznivě se na celkovém saldu projevil pokles přebytku u kovodělných výrobků a prohloubení schodku v dovozu ropy a zemního plynu. Data tak potvrzují přetrvávající závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu a jeho exportní výkonnosti.

Česká koruna posílila vůči euru i dolaru. Kurz je ma maximu za poslední dva roky.

ČNB snižuje byrokracii. Ruší desítky nadbytečných pravidel

Česká národní banka zjednodušuje podnikání na finančním trhu. Od 1. července 2025 zrušila desítky nadbytečných pravidel a administrativních požadavků v 19 vyhláškách, které překračovaly rámec legislativy EU. Cílem je ulevit finančním institucím od regulací a umožnit jim věnovat více času klientům a inovacím.

Podle guvernéra ČNB Aleše Michla banka plní svůj slib omezit tzv. goldplating, tedy vytváření dodatečných povinností nad rámec evropských předpisů. „Finanční instituce nebudou muset vyplňovat výkazy, které nic nepřinášely, nebo znovu dokládat informace, které už ČNB má. Byrokracie klesá, podnikání se zjednodušuje,“ uvedl Michl. Celkem se jedná o 36 nadbytečných opatření, která již nejsou v souladu s praktickými potřebami trhu.

Změny se dotknou například bank, které již nemusí předkládat výkaz o koncentraci úvěrů, nebo administrátorů nemovitostních fondů, kteří nebudou oznamovat podrobnosti o svých výborech odborníků. ČNB si potřebná data zjistí z jiných zdrojů.

Centrální banka navíc navrhla Ministerstvu financí zrušení dalších 41 povinností, které by mohly dále zátěž snížit a přispět ke konkurenceschopnějšímu finančnímu trhu v ČR.