Objem obchodů s kryptoměnami v českých směnárnách loni meziročně vzrostl o zhruba 50 procent na 15,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů tuzemských obchodníků.
V prosinci se nákupy a prodeje kryptoměn pohybovaly kolem 900 milionů korun, což je pokles oproti listopadu zhruba o dvě pětiny. Podle ředitele směnárny Anycoin Marka Kyrscha jde o typický sezónní vývoj daný svátky, nižší volatilitou a realizací zisků po předchozím růstu. Anycoin zaznamenal v prosinci meziroční pokles objemu obchodů o polovinu.
Podle Oty Jandy ze společnosti Coingarage prosinec ukázal dvě paralelní tendence: krátkodobou korekci po rekordním růstu a zároveň pokračující začleňování kryptoměn do tradiční finanční infrastruktury. To by podle něj mohlo trhu pomoci ke stabilnějšímu vývoji v roce 2026.
Zájem investorů ovlivnil i vývoj ceny bitcoinu, která po loňském maximu nad 124 000 dolarů prošla korekcí. Podle obchodníků však část investorů pokles využila k novým nákupům a v lednu očekávají opětovný růst objemu obchodů i ceny. Někteří analytici nevylučují návrat bitcoinu nad hranici 110.000 dolarů v prvních měsících roku.
Česká průmyslová výroba v říjnu meziročně zrychlila růst na 1,1 %, ale celková výkonnost sektoru se stále pohybuje na úrovni roku 2019.
Podle analytiků zakončí tuzemský průmysl celý letošní rok jen s nepatrným růstem. Vít Hradil ze společnosti Investika upozorňuje, že sektor fakticky stagnuje již několik let. V kontextu sousedního Německa, kde průmysl dlouhodobě klesá, jde však podle něj o relativně solidní výsledek. Data o zakázkách naznačují, že ani v nejbližší době nelze očekávat zásadní obrat směrem k rychlému růstu, ale ani k hlubokému propadu.
Petr Dufek z Banky Creditas varuje, že na české exportéry začínají s odstupem dopadat americká cla a silný kurz eura, což podkopává jejich konkurenceschopnost.
Hlavním strukturálním problémem pro firmy zůstávají ceny energií, ačkoli pokles ceny plynu pod 30 EUR/MWh nabízí mírný optimismus. Analytici se shodují, že bez oživení zahraniční poptávky a stabilizace investičního prostředí bude růst české ekonomiky v příštím roce jen velmi pozvolný.
Českým energeticky náročným podnikům hrozí bezprostřední ztráta konkurenceschopnosti a existenční potíže. Vyplývá to z nové studie poradenské společnosti EGU, podle které jsou na vině extrémně vysoké ceny energií, jež patří k nejvyšším v Evropě.
Zástupci průmyslu, včetně Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky, varují, že situace je neudržitelná, zejména v konfrontaci s Německem, které svým firmám garantuje fixní ceny elektřiny. Podniky proto po státu nežádají přímé dotace, ale zavedení systému kompenzací, který by srovnal podmínky na evropském trhu.
Na varování průmyslníků reagoval Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu. Avizoval, že nová vláda plánuje radikální kroky ke snížení cen energií, přičemž prioritou bude přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie z faktur odběratelů přímo na státní rozpočet.
Havlíček zdůraznil, že je nutné udržet průmyslovou základnu schopnou generovat přidanou hodnotu a zaměstnanost, a to i za cenu vyšší zátěže pro státní pokladnu.
Kromě řešení poplatků za obnovitelné zdroje se chce nastupující kabinet zaměřit na revizi výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou a na regulované složky cen energií. Podle studie EGU je současný stav důsledkem nezvládnuté dekarbonizace a drahých emisních povolenek, které znevýhodňují evropské firmy oproti konkurenci z USA či Číny. Havlíček proto potvrdil, že nová vláda bude na půdě EU tlačit na revizi evropské klimatické politiky Green Deal.
Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG), vlastněný Michalem Strnadem, oznámil akvizici společnosti Hydraulics, výrobce hydraulických systémů se závodem ve Slopném na Zlínsku.
Transakce, jejíž cena se podle tržních odhadů pohybuje kolem 400 milionů korun, ještě podléhá schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pro CSG tento krok znamená strategické posílení kontroly nad dodavatelským řetězcem.
Společnost Hydraulics je dlouholetým dodavatelem komponentů pro obrannou divizi CSG Land Systems, konkrétně pro výrobu raketometů a samohybných houfnic. Akvizice je tak logickým krokem k zajištění soběstačnosti v dodávkách hydraulických válců, systémů a hadic. „Integrací do CSG posílíme naši soběstačnost v oblasti klíčových komponent pro pozemní techniku,“ uvedl Vladimír Stulančák, generální ředitel CSG Land Systems.
CSG přebírá ziskový podnik se 130 zaměstnanci, který v loňském roce vykázal obrat 320 milionů korun a čistý zisk 41,9 milionu korun. CSG chce v příštích letech zdvojnásobit hospodářské výsledky firmy Hydraulics, a to především investicemi do rozvoje výroby a posílením exportu.
Česká koruna se dnes dostala na nejsilnější úroveň vůči euru za více než dva roky, když její kurz posílil na 24,25 Kč/EUR. Jde o nejlepší výsledek od 5. září 2023. Koruna si výrazně polepšila také k americkému dolaru, a to na 20,60 Kč/USD.
Česká měna posiluje vůči oběma hlavním světovým měnám už od začátku roku. Od ledna, kdy kurz vůči euru dosahoval 25,28 Kč/EUR a vůči dolaru 24,59 Kč/USD, posílila koruna o více než jednu korunu k euru a téměř o čtyři koruny k dolaru.
K americké měně se dokonce v červenci poprvé po čtyřech letech dostala pod hranici 21 korun za dolar. K dolaru je koruna nejsilnější od dubna 2018.
Podle analytika Jaroslava Tupého z Purple Trading těží koruna z pozitivního sentimentu na finančních trzích a z úrokového diferenciálu proti euru. To hraje do karet obchodníkům s českou korunou.
Česká národní banka (ČNB) ani Evropská centrální banka (ECB) nyní neplánují snižovat úrokové sazby, a tak tento příznivý úrokový rozdíl bude nadále pomáhat silnějším hodnotám koruny.
Český stát plánuje podpořit modernizaci přenosových a distribučních soustav částkou až 15 miliard korun formou dotací. Tyto prostředky budou k dispozici pro provozovatele sítí ČEPS, ČEZ, EG.D a PRE na jejich připravené projekty. Pokud dojde k maximálnímu využití celé částky, mohlo by se jednat o navýšení výkonu tuzemských sítí až o devět gigawattů (GW). Informoval o tom ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) označil investice do sítí za klíčové, jelikož Česko má v této oblasti dlouhodobý dluh, což ovlivňuje i ceny energií. Peníze mají pomoci především v lokalitách, kde se v současnosti objevují problémy s připojováním nových energetických zdrojů. Podle Vlčka má jenom státní ČEPS pro příští rok připravené projekty na posílení kapacit v hodnotě 10 miliard korun.
Podle loňské studie by si modernizace elektroenergetických sítí, spojená s nástupem zelené energetiky, vyžádala do roku 2035 investice ve výši zhruba 475,7 miliardy korun. Provozovatelé sítí již nyní zvyšují své investice a loni dosáhly rekordní výše téměř 40 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 38 %.
Prodeje plug-in hybridních vozů v Česku v srpnu zdvojnásobily svůj meziroční výsledek a poprvé v letošním roce překonaly prodeje čistě bateriových elektromobilů.
Zatímco v srpnu 2024 bylo zaregistrováno 471 plug-in hybridů, letos to bylo 948 kusů, což představuje nárůst o 101 %. Elektromobily si sice také meziročně polepšily (nárůst z 781 na 840 kusů), ale jejich prodeje zůstaly pod hranicí pěti procent celkového trhu nových osobních vozů.
Většina prodaných plug-in hybridů kombinuje elektromotor se zážehovým motorem. Pouze 30 kusů mělo spalovací motor na naftu, přičemž tento typ pohonu v Česku nabízí výhradně značka Mercedes-Benz.
I přes srpnový náskok plug-in hybridů, zůstávají v celkové bilanci za prvních osm měsíců roku úspěšnější elektromobily. Ty si připsaly 8 800 registrací, zatímco plug-in hybridy jich mají o 2 000 méně. Nejúspěšnějším prodejcem plug-in hybridů je Škoda se 1 310 prodanými kusy, následovaná značkami Hyundai, Toyota, Volkswagen a Volvo, které všechny prodaly více než 500 vozů.
Vývoz vojenského materiálu z České republiky dosáhl v loňském roce přibližně 91 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o zhruba 86 %. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Resort udělil 1678 licencí k vývozu do 95 zemí v celkové hodnotě téměř 105,3 miliardy korun. Hodnota dovezeného vojenského materiálu pak meziročně vzrostla o téměř 130 % na 26 miliard korun, přičemž ministerstvo udělilo 668 dovozních licencí ze 42 zemí v hodnotě 110,4 miliardy korun.
Největší počet udělených licencí, konkrétně 288, směřoval loni na Ukrajinu, která čelí ruské vojenské invazi. Následovalo Slovensko se 141 licencemi, Spojené státy (87 licencí), Izrael (78 licencí) a Velká Británie (71 licencí). Co se týče hodnoty vývozu, dominantní byla Ukrajina s 47,1 miliardy korun. Významné exporty směřovaly také do Bulharska (zhruba 11 miliard korun), Nizozemska (8,5 miliardy korun) a Vietnamu (5,3 miliardy korun). Celkem se loňské vývozy týkaly 96 zemí na základě licencí vydaných v roce 2024 i v předchozích letech.
Zpráva se věnuje i tzv. brokeringu, tedy dovozu vojenského materiálu spojeného s následným vývozem. V této kategorii bylo uděleno 26 licencí v celkové hodnotě dovozu 9,4 miliardy korun a následného vývozu 9,88 miliardy korun. Ke konci loňského roku mělo povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem 377 právnických osob a sedm fyzických podnikajících osob. Ministerstvo v rámci správních řízení zamítlo žádosti o vývoz vojenského materiálu do Běloruska (čtyři případy), Severní Koreje (dva případy) a Sýrie (jeden případ), a dále do Antarktidy, Jižního Súdánu, Súdánu, Západní Sahary a Zimbabwe.
Zájem o nákup mikrobytů, tedy jednotek o velikosti 16 až 30 metrů čtverečních, v Česku v letošním druhém čtvrtletí výrazně vzrostl. Poptávka po nich se meziročně zvýšila o 56 %. Důvodem je nedostupnost vlastního bydlení, což vede kupce ke zvažování nejlevnějších variant na trhu. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Sreality.cz. Podle ní ceny bytů v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stouply o 16 % na průměrných 81 117 Kč za metr čtvereční.
Zvýšený zájem o malé byty dokládá i průměrná doba jejich inzerce. Ve sledovaném období zůstávaly v nabídce realitních portálů necelé dva měsíce, což je nejkratší doba oproti bytům ostatních velikostí. V meziročním srovnání se průměrná doba inzerce mikrobytů zkrátila o 41 %.
Ceny rostou napříč regiony
Tempo zdražování na českém realitním trhu je v posledních šesti měsících stabilní. Meziročně nabídkové ceny v prvním pololetí rostly v rozmezí 16,5 % až 17,7 %. Byty zdražují současně s klesajícími úrokovými sazbami hypoték, což zvyšuje zájem o pořízení vlastního bydlení. Ceny nemovitostí ve druhém čtvrtletí neklesly v žádném českém kraji. Nejvýraznější zdražení zaznamenal Moravskoslezský kraj (o 26 %), Ústecký kraj (o 24 %) a Královéhradecký kraj (o 22 %). Nejnižší meziroční nárůst cen byl v Libereckém kraji, kde byty zdražily o devět procent.
Česká republika má nejdražší elektřinu v regionu Visegrádské čtyřky (V4), zatímco ceny pohonných hmot patří k nejnižším v Evropě. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas. Na rozdíl od většiny okolních zemí, které využívají regulaci cen nebo jiné státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou.
Hlavním důvodem vyšších cen elektřiny je přímý vliv velkoobchodních cen. Polsko, Maďarsko a Slovensko tento vliv omezují regulací cen a nastavením maximální ceny, která je většinou nižší než tržní. Maďarsko a Slovensko navíc využívají i další státní zásahy. „Důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ uvedl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. Česko vychází nejhůře i při porovnání ceny ke kupní síle.
V případě pohonných hmot si Česká republika vede lépe a má aktuálně nejnižší ceny benzinu v regionu. Stabilní daňové zatížení a silná měna pomáhají držet ceny dole. V poměru ke kupní síle však situace není tak příznivá, a tuzemské ceny paliv jsou téměř dvojnásobné oproti německým.
Problémem je i dostupnost vlastního bydlení
Studie se zabývala také dostupností vlastního bydlení, s čímž se potýká celý region V4. Extrémní situace je v Praze, která je z pohledu cen a příjmů městem s nejnižší dostupností vlastního bydlení. Situace v Česku se navíc zhoršuje kvůli pomalé výstavbě. „Velkou překážkou pro rozvoj bytové výstavby je v Česku extrémní délka stavebního řízení, to je osmkrát delší než v Polsku a čtyřikrát oproti Maďarsku či Slovensku,“ dodal obchodní ředitel Creditas Real Estate Borek Simandl. Naopak v nákladech na bydlení v nájmu si Česko ve srovnání s ostatními zeměmi V4 stojí lépe.
Ačkoliv si Česko udržuje pozici nejvýkonnější země V4 z hlediska HDP na obyvatele, náskok se zmenšuje. Za poslední dvě dekády se Polsko nejrychleji přibližovalo průměru EU i německé úrovni, což se projevuje v rostoucích mzdách, zlepšující se kupní síle a faktem, že Poláci v současnosti v příjmech předbíhají Čechy. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvádí, že zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 procentních bodů, Češi jen o desetinu, což je méně i ve srovnání se Slováky (17 bodů) a Maďary (15 bodů).
Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí roku 2025 ve schodku 9,2 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku, kdy deficit činil 31,7 miliardy, se jedná o výrazné snížení. Důvodem je především rekordní výběr pojistného, který dosáhl 352,2 miliardy korun. Výdaje na penze a správu činily 361,4 miliardy korun.
Podle údajů Ministerstva financí je letošní pololetní výsledek čtvrtý nejlepší od roku 2013. Příjmy ze sociálního pojištění meziročně vzrostly přibližně o 24 miliard korun, což je dáno především růstem výdělků. Výdaje naopak rostly mírněji, a to o 1,5 miliardy korun. Tento vývoj ovlivnily legislativní změny, jako je návrat k mírnější valorizaci a zpřísnění podmínek pro předčasný důchod, které zpomalují tempo růstu výdajů.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze pobíralo na konci prvního čtvrtletí 2,83 milionu lidí, přičemž průměrný starobní důchod dosáhl 21 052 korun. Bilance důchodového účtu je tradičně silně závislá na hospodářském cyklu. Od roku 2013 byl systém v pololetí v přebytku pouze v letech 2018 a 2019.
Budoucí směřování systému zůstává předmětem politické diskuse. Opoziční hnutí ANO a SPD deklarovala záměr současnou důchodovou reformu po případném nástupu do vlády zrušit. Vládní hnutí STAN chce naopak reformní změny zachovat a zaměřit se na pravidla spoření na stáří.
Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) skončila v květnu bilance zahraničního obchodu přebytkem 13,3 mld. Kč, což je o 2,1 mld. více než ve stejném období loňského roku. Po třech měsících, kdy dovoz rostl rychleji, se situace opět obrátila ve prospěch vývozu. Ten meziročně vzrostl o 2 % na 389,8 mld. Kč, zatímco dovoz se zvýšil o 1,5 %.
Hlavním tahounem růstu byl tradičně obchod s motorovými vozidly, jehož přebytek se meziročně zvýšil o 6 miliard Kč. „Nejvyšší nárůsty jsme zaznamenali již tradičně u motorových vozidel a jejich dílů,“ potvrdila Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.
Naopak nepříznivě se na celkovém saldu projevil pokles přebytku u kovodělných výrobků a prohloubení schodku v dovozu ropy a zemního plynu. Data tak potvrzují přetrvávající závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu a jeho exportní výkonnosti.
