Skip to main content

Štítek: česká ekonomika

Automobilka Tatra Trucks zvýšila čistý zisk téměř desetinásobně na 185,7 milionu korun

Kopřivnická automobilka Tatra Trucks zaznamenala v loňském roce výrazný nárůst čistého zisku, který vzrostl z předloňských 19,3 milionu na 185,7 milionu korun. Celkové tržby společnosti stouply o 4,2 procenta na 10,08 miliardy korun. Výsledky reflektují úspěšné zaměření na zakázky s vyšší přidanou hodnotou a strategické projekty pro armádu a integrovaný záchranný systém.

Kladný hospodářský výsledek vygenerovala také celá skupina Tatra Trucks, která zahrnuje dceřiné společnosti Tatra Metalurgie a Tatra Export. Skupina se dostala z předloňské ztráty 120,7 milionu korun do čistého zisku 384,9 milionu korun, přičemž její konsolidované tržby vzrostly o 17,8 procenta na 11,5 miliardy korun.

Klíčový pilíř produkce tvořila výroba pro obranné projekty, která dosáhla 996 vozidel a podvozků. Přibližně 61 procent celkového objemu produkce směřovalo k zahraničním zákazníkům, zejména do Nizozemska, na Ukrajinu, do Spojených arabských emirátů či Austrálie.

Pro průmyslový sektor a investory představují tyto výsledky potvrzení úspěšné restrukturalizace, kterou automobilka podstoupila po změně vlastnické struktury v roce 2013, kdy ji převzaly holdingy Czechoslovak Group a Promet Group. Strategické rozhodnutí zvyšovat podíl komponentů vlastní konstrukce, jako jsou motory, převodovky a kabiny, se projevilo růstem výrobního výkonu o 19 procent a výrazným navýšením produkce vlastních osmi a dvanáctiválcových motorů o 150 procent.

Pro rok 2026 plánuje vedení společnosti udržení nastaveného tempa a zvýšení produktivity tak, aby roční objem překročil hranici 1850 vyrobených vozidel. Stabilní ziskovost podniku, který včetně dceřiných firem zaměstnává přes 2500 lidí, posiluje pozici českého strojírenství v mezinárodních dodavatelských řetězcích a zajišťuje soběstačnost v dodávkách pro strategické státní zakázky.

Nestabilita na Blízkém východě zvyšuje náklady českého stavebnictví

Geopolitický konflikt na Blízkém východě zasáhl hospodaření naprosté většiny tuzemských stavebních společností. Podle nejnovější studie analytické společnosti CEEC Research zaznamenalo nárůst nákladů 86 procent firem v oboru, přičemž průměrné zvýšení činí 15,3 procenta. Tento vývoj je zapříčiněn především stoupajícími cenami energií, paliv a stavebních komodit.

Stavební podniky pociťují zdražování nejcitelněji u materiálů přímo navázaných na ropu a petrochemický průmysl, jako jsou asfalty, polystyreny či plastové výrobky. Růst cen nafty navíc komplikuje nejen samotnou přepravu materiálů, ale zvyšuje i přímé provozní náklady na stavební techniku na staveništích.

Dvě třetiny oslovených společností již zvýšené finanční nároky promítly do svých koncových cen pro investory, ačkoli se často setkávají s neochotou nové kalkulace akceptovat. V reakci na pokračující nestabilitu plánuje téměř polovina firem upravit svou obchodní nebo realizační strategii, zatímco zbývající část situaci vyhodnocuje.

Studie zároveň odhalila, že téměř polovina českých stavebních podniků nemá připravené krizové scénáře ani postupy pro řešení mimořádných geopolitických událostí, ačkoli většina z nich má finanční rezervy.

Navzdory aktuálním tlakům očekává většina firem v letošním i příštím roce mírný růst objemu stavebních prací o více než jedno procento. V letošním roce vykazují vyšší optimismus firmy zaměřené na pozemní stavitelství, v roce 2027 by pak měl trh táhnout rozvoj dopravní infrastruktury a strategických projektů. Stát v letošním roce investuje do dopravní výstavby rekordních 169,3 miliardy korun.

Hlavní překážkou dalšího rozvoje odvětví tak zůstává pomalá projektová příprava, legislativní procesy a dlouhodobý nedostatek pracovní síly, nikoli nedostatek finančních prostředků.

Škoda Auto vystřídala ČEZ na vrcholu žebříčku největších plátců firemní daně

Automobilka Škoda Auto se loni stala největším plátcem daně z příjmů právnických osob v České republice, když do veřejných rozpočtů odvedla 17,6 miliardy korun. Na prvním místě vystřídala energetickou společnost ČEZ, jejíž loňský odvod činil 10,5 miliardy korun. Žebříček, který na základě dobrovolného souhlasu firem každoročně sestavuje Finanční správa společně s ministerstvem financí, odráží fiskální přínos nejvýznamnějších korporací pro veřejné rozpočty.

Za vedoucí dvojicí se na třetí pozici umístila Česká spořitelna s částkou 4,7 miliardy korun. Významný podíl na daňových výnosech vykázala také společnost Excalibur Army patřící do zbrojařské skupiny CSG, která státu odvedla 4,3 miliardy korun, a první pětici uzavírá státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS s odvodem 3,5 miliardy korun.

Všech dvacet oceněných subjektů uhradilo loni na firemních daních dohromady 65,4 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o deset miliard korun. Celkový celostátní výběr daně z příjmů právnických osob se loni zvýšil o 15,7 procenta na 221,1 miliardy korun, což potvrzuje její pozici druhé finančně nejdůležitější daně v zemi hned po dani z přidané hodnoty.

Daň z příjmů právnických osob patří mezi takzvané sdílené daně, a tak má tento pozitivní vývoj přímý dopad nejen na státní pokladnu, ale také na rozpočty měst, obcí a krajů. Posun na vedoucích pozicích žebříčku ilustruje proměnu tržní dynamiky, kde pokles daňového příspěvku energetického gigantu ČEZ způsobený vyššími odpisy plně kompenzoval rekordní výkon exportně orientovaného průmyslu.

Průmysl a stavebnictví v minulých měsících rostlo, ekonomiku však ohrožuje konflikt na Blízkém východě

Česká průmyslová produkce v březnu meziročně vzrostla o 0,9 procenta, zatímco stavebnictví zrychlilo svůj růst na 5,8 procenta. Bilance zahraničního obchodu skončila v přebytku 31,9 miliardy korun, což představuje meziroční zlepšení o 3,8 miliardy korun. 

Průmyslovou výrobu v březnu podporoval zejména kovozpracující, chemický a potravinářský sektor. Hodnota nových zakázek se ve sledovaných odvětvích zvýšila o 1,2 procenta. Stavební segment táhlo vzhůru pozemní stavitelství s nárůstem o 10,8 procenta, naopak inženýrské stavitelství zaznamenalo pokles o 5,8 procenta. Podle ekonomů za tímto vývojem stojí vysoká srovnávací základna z loňského roku, ale také uvolnění rozpočtových prostředků na dopravní infrastrukturu.

V oblasti zahraničního obchodu vzrostl vývoz meziročně o 6,5 procenta na 459,1 miliardy korun, zatímco dovoz stoupl o 6 procent na 427,2 miliardy korun. Kladné saldo podpořil především export automobilů, letadel, lodí a lokomotiv, stejně jako obchod s výpočetní technikou.

Naopak negativní vliv měl obchod s koksem a rafinovanými ropnými produkty. Aktuální čísla odrážejí snahu firem o předzásobení v reakci na vypuknutí válečného konfliktu v Perském zálivu a hrozící výpadky v logistických řetězcích.

Analytici varují před přehnaným optimismem, neboť březen byl teprve prvním měsícem přímého vlivu války na Blízkém východě. Pro českou ekonomiku, která je čistým dovozcem energií, představuje blokáda Hormuzského průlivu a následné zdražení ropy zásadní riziko. 

Vláda projedná obnovení EET a balíček daňových úlev pro gastronomii i studenty

Česká vláda v pondělí posoudí návrh na opětovné zavedení elektronické evidence tržeb (EET) s plánovaným začátkem od příštího roku. Cílem koalice ANO, SPD a Motoristů je narovnání podnikatelského prostředí prostřednictvím administrativně méně náročné verze původního systému.

Opatření má podle odhadů ministerstva financí přinést do veřejných rozpočtů přibližně 14,4 miliardy korun ročně.

Součástí legislativního balíčku jsou i rozsáhlé daňové změny zaměřené na podporu vybraných sektorů a domácností. Návrh počítá s obnovením slevy na dani pro studenty a za umístění dítěte do mateřské školy či se zrušením limitů pro nepeněžní zaměstnanecké benefity.

Pro oblast pohostinství je klíčové plánované osvobození spropitného od daně a snížení DPH na nealkoholické nápoje podávané v restauracích z 21 na 12 procent.

Systém EET v Česku původně fungoval od roku 2016, byl však přerušen během pandemie a v lednu 2023 definitivně zrušen předchozím kabinetem. Nová úprava se snaží reagovat na dřívější kritiku nadměrné byrokracie a má být pro podnikatele jednodušší. Kromě daňových témat kabinet projedná také zpřísnění trestů za týrání osob a zvířat nebo implementaci unijního nařízení IMERA o mimořádných situacích na vnitřním trhu.

Pro investory a podnikatele má znovuzavedení EET za cíl omezit šedou ekonomiku. Zatímco daňové úlevy mohou stimulovat spotřebu v gastronomii a ulehčit rodinným rozpočtům, kritici varují před administrativní zátěží a zpochybňují reálný přínos pro státní kasu. 

Daimler Trucks v Chebu vyrobí 25 tisíc vozů ročně, linka spojí dieselové i elektrické pohony

Koncern Daimler Truck potvrdil detaily k novému závodu v Chebu, který bude produkovat až 25 000 nákladních vozidel ročně. Výstavba areálu začne v roce 2027 a výroba se rozběhne na konci desetiletí.

Projekt počítá s instalací flexibilní výrobní linky schopné reagovat na aktuální poptávku po tradičních i bezemisních pohonech.

Produkce se do Chebu částečně přesune ze stávajících kapacit v Německu a Turecku, přičemž celkový objem výroby skupiny má díky novému závodu vzrůst. Strategie investora sází na vysokou míru kvalifikace a stabilitu pracovních sil, čemuž odpovídá i plán nabízet mzdové ohodnocení převyšující krajský průměr.

Nábor a zaškolování personálu v německých závodech firmy začne s výrazným předstihem před oficiálním spuštěním provozu.

Pro Karlovarský kraj je investice zásadním krokem v transformaci regionu od těžebního průmyslu k moderní strojírenské výrobě. Státní agentura CzechInvest již připravuje programy pro zapojení tuzemských subdodavatelů do dodavatelského řetězce Daimler Truck. Tato synergie mezi státem, krajem a městem má potenciál výrazně zvýšit hospodářský výkon regionu a podpořit rozvoj odborného technického vzdělávání.

Pro investory a regionální podniky se otevírají příležitosti v oblasti logistiky a subdodavatelských služeb. Dlouhodobý horizont projektu do roku 2030 dává státu i samosprávám prostor pro nutné investice do bydlení a dopravy.

Ázerbájdžán se stal hlavním dovozcem ropy do ČR, podíl Ruska se propadl na minimum

Ázerbájdžán v loňském roce nahradil Rusko na pozici nejvýznamnějšího dodavatele ropy do Česka, když pokryl 42 % celkového importu.

Ruský podíl se po jarním zastavení dodávek přes ropovod Družba propadl na historické minimum 7,7 %. Celkově bylo do Česka dovezeno více než 6,85 milionu tun ropy, což je meziroční nárůst o 5,5 %.

Strukturální změna v dodavatelských řetězcích byla umožněna především navýšením kapacity ropovodu TAL a využitím ropovodu IKL, přes který loni přiteklo více než 92 % veškeré ropy. Zatímco ještě v roce 2024 tvořila ruská ropa 42 % dovozu, loňských 527 000 tun pocházelo výhradně z prvních dvou měsíců roku před uzavřením Družby.

Výpadek ruských dodávek nahradil kromě Ázerbájdžánu také prudký nárůst importu z Norska, který dosáhl pětinového podílu na trhu (1,43 milionu tun). Významnými partnery zůstávají Kazachstán s 18 % a nově také Saúdská Arábie, která zajistila přibližně 10 % tuzemské spotřeby.

Aktuálně je ropovod TAL, začínající v italském Terstu, jediným zdrojem ropy pro české rafinerie a po loňském rozšíření disponuje kapacitou až osm milionů tun ročně. Provozní stabilitu systému však v březnu dočasně narušila plánovaná údržba a poškození elektrického vedení, což vedlo k pětidenní odstávce. Vláda na tuto situaci reagovala uvolněním 100 000 tun ropy z nouzových zásob pro rafinerie společnosti Orlen Unipetrol.

Přestože je přímá závislost Česka na ropě z Blízkého východu minimální, probíhající regionální konflikty mají na ekonomiku dopad skrze celosvětový růst cen. Z oblasti Blízkého východu směřuje na globální trhy přibližně 27 % světové produkce, a jakýkoli výpadek zvyšuje náklady na pořízení suroviny bez ohledu na zemi původu.

Pro investory a podnikatelský sektor zůstává klíčovým faktorem úspěšné dokončení modernizace infrastruktury TAL, které by mělo definitivně eliminovat rizika spojená s energetickou závislostí na rizikových oblastech.

Podnikatelé vítají podobu EET 2.0. Má být méně byrokratická a méně represivní

Nová podoba elektronické evidence tržeb (EET 2.0), kterou představila ministryně financí Alena Schillerová, podle podnikatelských svazů odstraňuje hlavní nedostatky původního systému z roku 2016. Kritika dříve směřovala zejména na vysokou administrativní zátěž, technologickou náročnost a represivní charakter kontrol.

Systém má začít fungovat od ledna příštího roku, nejprve v pilotním režimu. Povinnost se nebude týkat podnikatelů v prvním pásmu paušální daně, s ročními příjmy do jednoho milionu korun nebo těch, kteří platí měsíční paušální daň 1500 Kč včetně odvodů. Návrh zákona nyní míří do připomínkového řízení.

Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček uvedl, že pokud nový systém skutečně minimalizuje náklady a byrokracii a bude technologicky jednoduchý, lze jej považovat za legitimní nástroj státu proti šedé ekonomice. Klíčové podle něj bude, aby podnikatelé nemuseli investovat do nákladné techniky a aby kontroly i sankce byly přiměřené.

Také svaz průmyslu dlouhodobě podporuje evidenci tržeb jako nástroj digitalizace a rovného podnikatelského prostředí. Nová verze podle svazu více zohledňuje situaci menších podnikatelů a počítá s racionalizací kontrol či nepovinným vydáváním účtenek.

Ministerstvo financí zdůraznilo, že v EET 2.0 se nebudou evidovat jednotlivé položky nákupu. Systém bude shromažďovat pouze základní údaje: identifikaci poplatníka, datum a čas tržby, její pořadové číslo, místo a částku. Dodavatelé systémů uvedli, že jsou připraveni technická řešení novým pravidlům přizpůsobit.

Podle zástupců podnikatelů by nová podoba evidence měla přispět k férovějšímu trhu a zaměřit se především na systematické odhalování těch, kteří obcházejí daňové povinnosti, nikoli na plošné sankcionování drobných pochybení.

Vláda schválila hospodářskou strategii. Růst má táhnout soukromý sektor

Vláda schválila novou hospodářskou strategii, která má podle premiéra Andreje Babiše postavit ekonomický růst především na rozvoji soukromého sektoru. Dokument obsahuje soubor opatření zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí a investiční aktivity. Kabinet se chce soustředit zejména na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, bydlení či dopravu.

„Hlavním tahounem hospodářství se musí stát privátní sektor, nikoliv stát. Úkolem státu bude vytvořit předvídatelné prostředí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Strategie v oblasti energetiky počítá například s výkupem akcií minoritních akcionářů společnosti ČEZ, investicemi do jaderné energetiky a plynu a s cílem snížit ceny energií.

Vzdělávání má více reagovat na potřeby trhu práce a posílit internacionalizaci vysokých škol. V oblasti bydlení vláda plánuje změny stavebního zákona a reformu nájemního trhu. Dopravní část strategie zahrnuje dokončení dálniční sítě, modernizaci železničních koridorů a zahájení výstavby vysokorychlostních tratí.

Kabinet chce podpořit investice prostřednictvím evropských finančních nástrojů, většího zapojení PPP projektů i investic státních podniků. „Chceme méně dotovat a více motivovat firmy k investicím,“ uvedl Havlíček. Dokument obsahuje harmonogram jednotlivých kroků, jejichž plnění bude koordinovat tým při ministerstvu průmyslu.

Analytici dlouhodobě označují důraz na soukromý sektor za správný směr, zároveň však upozorňují na rizika některých navržených opatření, zejména plánovaného zestátnění ČEZ.

Objem obchodů s kryptoměnami v Česku loni vzrostl o polovinu

Objem obchodů s kryptoměnami v českých směnárnách loni meziročně vzrostl o zhruba 50 procent na 15,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů tuzemských obchodníků. 

V prosinci se nákupy a prodeje kryptoměn pohybovaly kolem 900 milionů korun, což je pokles oproti listopadu zhruba o dvě pětiny. Podle ředitele směnárny Anycoin Marka Kyrscha jde o typický sezónní vývoj daný svátky, nižší volatilitou a realizací zisků po předchozím růstu. Anycoin zaznamenal v prosinci meziroční pokles objemu obchodů o polovinu.

Podle Oty Jandy ze společnosti Coingarage prosinec ukázal dvě paralelní tendence: krátkodobou korekci po rekordním růstu a zároveň pokračující začleňování kryptoměn do tradiční finanční infrastruktury. To by podle něj mohlo trhu pomoci ke stabilnějšímu vývoji v roce 2026.

Zájem investorů ovlivnil i vývoj ceny bitcoinu, která po loňském maximu nad 124 000 dolarů prošla korekcí. Podle obchodníků však část investorů pokles využila k novým nákupům a v lednu očekávají opětovný růst objemu obchodů i ceny. Někteří analytici nevylučují návrat bitcoinu nad hranici 110.000 dolarů v prvních měsících roku.

Český průmysl stagnuje na úrovni roku 2019. Růst brzdí drahé energie i hrozba amerických cel

Česká průmyslová výroba v říjnu meziročně zrychlila růst na 1,1 %, ale celková výkonnost sektoru se stále pohybuje na úrovni roku 2019.

Podle analytiků zakončí tuzemský průmysl celý letošní rok jen s nepatrným růstem. Vít Hradil ze společnosti Investika upozorňuje, že sektor fakticky stagnuje již několik let. V kontextu sousedního Německa, kde průmysl dlouhodobě klesá, jde však podle něj o relativně solidní výsledek. Data o zakázkách naznačují, že ani v nejbližší době nelze očekávat zásadní obrat směrem k rychlému růstu, ale ani k hlubokému propadu.

Petr Dufek z Banky Creditas varuje, že na české exportéry začínají s odstupem dopadat americká cla a silný kurz eura, což podkopává jejich konkurenceschopnost. 

Hlavním strukturálním problémem pro firmy zůstávají ceny energií, ačkoli pokles ceny plynu pod 30 EUR/MWh nabízí mírný optimismus. Analytici se shodují, že bez oživení zahraniční poptávky a stabilizace investičního prostředí bude růst české ekonomiky v příštím roce jen velmi pozvolný.

EGU: Energeticky náročným firmám v Česku hrozí kolaps. Havlíček slibuje přenesení poplatků na stát

Českým energeticky náročným podnikům hrozí bezprostřední ztráta konkurenceschopnosti a existenční potíže. Vyplývá to z nové studie poradenské společnosti EGU, podle které jsou na vině extrémně vysoké ceny energií, jež patří k nejvyšším v Evropě.

Zástupci průmyslu, včetně Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky, varují, že situace je neudržitelná, zejména v konfrontaci s Německem, které svým firmám garantuje fixní ceny elektřiny. Podniky proto po státu nežádají přímé dotace, ale zavedení systému kompenzací, který by srovnal podmínky na evropském trhu.

Na varování průmyslníků reagoval Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu. Avizoval, že nová vláda plánuje radikální kroky ke snížení cen energií, přičemž prioritou bude přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie z faktur odběratelů přímo na státní rozpočet.

Havlíček zdůraznil, že je nutné udržet průmyslovou základnu schopnou generovat přidanou hodnotu a zaměstnanost, a to i za cenu vyšší zátěže pro státní pokladnu.

Kromě řešení poplatků za obnovitelné zdroje se chce nastupující kabinet zaměřit na revizi výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou a na regulované složky cen energií. Podle studie EGU je současný stav důsledkem nezvládnuté dekarbonizace a drahých emisních povolenek, které znevýhodňují evropské firmy oproti konkurenci z USA či Číny. Havlíček proto potvrdil, že nová vláda bude na půdě EU tlačit na revizi evropské klimatické politiky Green Deal.