Skip to main content

Tag: ceny ropy

Ázerbájdžán se stal hlavním dovozcem ropy do ČR, podíl Ruska se propadl na minimum

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Ázerbájdžán v loňském roce nahradil Rusko na pozici nejvýznamnějšího dodavatele ropy do Česka, když pokryl 42 % celkového importu.

Ruský podíl se po jarním zastavení dodávek přes ropovod Družba propadl na historické minimum 7,7 %. Celkově bylo do Česka dovezeno více než 6,85 milionu tun ropy, což je meziroční nárůst o 5,5 %.

Strukturální změna v dodavatelských řetězcích byla umožněna především navýšením kapacity ropovodu TAL a využitím ropovodu IKL, přes který loni přiteklo více než 92 % veškeré ropy. Zatímco ještě v roce 2024 tvořila ruská ropa 42 % dovozu, loňských 527 000 tun pocházelo výhradně z prvních dvou měsíců roku před uzavřením Družby.

Výpadek ruských dodávek nahradil kromě Ázerbájdžánu také prudký nárůst importu z Norska, který dosáhl pětinového podílu na trhu (1,43 milionu tun). Významnými partnery zůstávají Kazachstán s 18 % a nově také Saúdská Arábie, která zajistila přibližně 10 % tuzemské spotřeby.

Aktuálně je ropovod TAL, začínající v italském Terstu, jediným zdrojem ropy pro české rafinerie a po loňském rozšíření disponuje kapacitou až osm milionů tun ročně. Provozní stabilitu systému však v březnu dočasně narušila plánovaná údržba a poškození elektrického vedení, což vedlo k pětidenní odstávce. Vláda na tuto situaci reagovala uvolněním 100 000 tun ropy z nouzových zásob pro rafinerie společnosti Orlen Unipetrol.

Přestože je přímá závislost Česka na ropě z Blízkého východu minimální, probíhající regionální konflikty mají na ekonomiku dopad skrze celosvětový růst cen. Z oblasti Blízkého východu směřuje na globální trhy přibližně 27 % světové produkce, a jakýkoli výpadek zvyšuje náklady na pořízení suroviny bez ohledu na zemi původu.

Pro investory a podnikatelský sektor zůstává klíčovým faktorem úspěšné dokončení modernizace infrastruktury TAL, které by mělo definitivně eliminovat rizika spojená s energetickou závislostí na rizikových oblastech.

Energetičtí giganti soupeří o podíl v hlubinném ropném poli v Mexickém zálivu

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Evropské energetické koncerny Shell, TotalEnergies a britská skupina BP projevily zájem o nákup většinového podílu v ropném poli Shenandoah v americké části Mexického zálivu.

Poptávka po severoamerických energetických aktivech roste v přímé souvislosti s konfliktem na Blízkém východě, který zvyšuje tlak na bezpečnost dodávek a stabilitu produkce. Očekává se, že do aukce o 51% podíl v projektu vstoupí také americký Chevron či významní producenti z Asie.

Prodejní proces zahájily v uplynulých dnech společnosti Beacon Offshore Energy a HEQ Deepwater, které v projektu drží rozhodující podíl. Pole Shenandoah je klasifikováno jako ultra-hlubinné naleziště, kde se ložiska ropy a zemního plynu nacházejí v hloubce přibližně 9 100 metrů.

Navzdory extrémní technické náročnosti a vysokému tlaku v rezervoárech je lokalita považována za jednu z nejperspektivnějších v regionu. Těžba byla zahájena v červenci loňského roku a aktuálně dosahuje plánované produkce 100 000 barelů ropy denně.

Atraktivita amerických těžařských aktiv se zvýšila díky jejich strategické poloze mimo oblasti přímých geopolitických konfliktů a schopnosti dodávat surovinu na globální trhy. Finální hodnota transakce bude záviset na aktuálním vývoji cen ropy a konečném objemu prodávaného podílu. Mezi dalšími spoluvlastníky projektu figuruje také izraelská společnost Navitas Petroleum.

Úspěšná realizace prodeje v takto technologicky náročném segmentu, jako je ultra-hlubinná těžba, může sloužit jako indikátor budoucího ocenění podobných projektů v Severní Americe. Vzhledem k rostoucí poptávce po energetické bezpečnosti lze očekávat, že konkurence mezi evropskými a asijskými producenty bude při podávání nabídek v nadcházejících týdnech eskalovat.

​​IEA uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) rozhodla o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy ze strategických zásob svých členských států. Jedná se o reakci na situaci na trhu s energetickými surovinami v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Na opatření se jednomyslně shodlo všech 32 členských zemí organizace, mezi které patří i Česko.

Rozsah aktuální intervence výrazně převyšuje dosud největší koordinované uvolnění zásob z roku 2022. Tehdy členské státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uvolnily celkem 182 milionů barelů. Současný krok představuje více než dvojnásobný objem pomoci, což podtrhuje vážnost situace v klíčovém regionu těžby. Podle výkonného ředitele IEA Fatiha Birola je cílem opatření zajistit dostatečnou nabídku a zklidnit cenové turbulence, které by mohly ohrozit stabilitu světové ekonomiky.

Členské země IEA v současné době spravují veřejné nouzové rezervy přesahující 1,2 miliardy barelů ropy. Kromě těchto státních zásob je v rámci vládních závazků drženo dalších 600 milionů barelů v podobě průmyslových zásob. Celková kapacita rezerv je dostatečná i po uvolnění, což poskytuje trhu určitou míru jistoty v případě dalšího vyhrocení geopolitického napětí.

Z pohledu energetické bezpečnosti a tržních rizik je tento krok klíčový pro udržení cenové hladiny pohonných hmot a energií. Pro investory a podnikatelský sektor znamená intervence IEA snahu o tlumení inflačních tlaků, které by nekontrolovaný růst cen ropy vyvolal. Historické srovnání ukazuje, že koordinované uvolňování rezerv je efektivním nástrojem pro krátkodobé překlenutí výpadků v dodávkách, ačkoliv dlouhodobá stabilita bude záviset na dalším vývoji v regionu.