Skip to main content

Štítek: ceny energií

ČEZ zdraží fixované tarify elektřiny i plynu. Důvodem je růst cen

Energetická společnost ČEZ od konce srpna zvýší ceny vybraných fixovaných produktů elektřiny i plynu. Reaguje tím na přetrvávající vysoké velkoobchodní ceny energií, které v uplynulých měsících vzrostly v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Úprava se v tuto chvíli dotkne jednotek procent zákazníků, konkrétně těch, jimž v daném období končí platnost fixace. Hlavní ceník na dobu neurčitou, na němž je nejvíce zákazníků, se nemění.

U elektřiny zdraží tarify s jednoletým a dvouletým závazkem o přibližně šest procent. Dvouletý tarif „Bez starostí“ bude nově stát 3 900 Kč za MWh s DPH, tj. o 180 Kč více. Tříletý tarif zdraží o sedm procent na 3 630 Kč za MWh s DPH, což představuje nárůst o 140 Kč za MWh. U plynu jsou zdražení výraznější — jednoletý a dvouletý tarif vzrostou o 17 procent, tříletý o 19 procent. Dvouletý tarif plynu bude stát 1 650 Kč za MWh s DPH (navíc 240 Kč), tříletý 1 540 Kč za MWh s DPH (rovněž navíc 240 Kč).

Ze zákazníků, jimž letos končí fixace, si podle ČEZ připlatí zhruba 60 procent z nich. Zbývajících přibližně 40 procent zaplatí méně než dosud, protože jejich předchozí tarif byl uzavřen v době vyšších cen. „Díky naší nákupní strategii se nám od začátku krize na Blízkém východě dařilo všechny ceníky držet nezměněné, zatímco ostatní velcí dodavatelé už dávno ceny zvedli,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Jak dodal, konflikt však trvá déle, než se předpokládalo, a velkoobchodní ceny zůstávají vysoko i po oznámení dohody.

ČEZ je tak posledním z velkých tuzemských dodavatelů, kteří na situaci reagují. Innogy zdražovala již v březnu, ceny zvedaly také Pražská plynárenská, MND, E.ON a od května i Pražská energetika. Ceny evropských referenčních smluv na plyn vzrostly od začátku konfliktu o desítky procent a ani po jeho dočasném zklidnění se nevrátily na předválečné úrovně. Plyn přitom v Evropě plní roli tzv. závěrného zdroje při výrobě elektřiny — jeho zdražení se proto zákonitě promítá i do cen elektřiny na trhu.

Samsung ukončí výrobu televizorů na Slovensku a propustí 800 zaměstnanců

Jihokorejský elektrotechnický koncern Samsung postupně ukončí výrobu ve svém závodě v Galantě, kde se zaměřuje na produkci televizorů. O práci přijde přibližně 800 zaměstnanců, přičemž proces útlumu výroby bude probíhat do května letošního roku. Společnost své rozhodnutí odůvodňuje nepříznivým vývojem na globálním trhu, změnou interní produkční strategie a vysokými náklady na energie.

Závod v Galantě byl v provozu od roku 2002 a patřil mezi významné pilíře slovenského elektrotechnického průmyslu. Samsung hodlá na Slovensku i nadále provozovat své logistické centrum, které zaměstnává zhruba 700 lidí. Odchod z výrobního segmentu v Galantě následuje po dřívějším útlumu aktivit ve Voderadech, kde firma ukončila výrobu LCD komponentů již v roce 2018. Ekonomický význam společnosti pro region ilustrují hospodářské výsledky z předloňského roku, kdy tržby slovenské divize přesáhly 1,7 miliardy eur (přibližně 42,9 miliardy Kč).

Míra nezaměstnanosti na Slovensku v lednu vzrostla na 4,42 %, což představuje tříleté maximum. Situaci v sektoru elektroniky dále komplikuje ohlášené hromadné propouštění u společnosti Foxconn Slovakia. Uzavření závodu Samsungu je vnímáno jako signál rostoucích nákladů v regionu a probíhající restrukturalizace dodavatelských řetězců v rámci evropského trhu.

Český průmysl stagnuje na úrovni roku 2019. Růst brzdí drahé energie i hrozba amerických cel

Česká průmyslová výroba v říjnu meziročně zrychlila růst na 1,1 %, ale celková výkonnost sektoru se stále pohybuje na úrovni roku 2019.

Podle analytiků zakončí tuzemský průmysl celý letošní rok jen s nepatrným růstem. Vít Hradil ze společnosti Investika upozorňuje, že sektor fakticky stagnuje již několik let. V kontextu sousedního Německa, kde průmysl dlouhodobě klesá, jde však podle něj o relativně solidní výsledek. Data o zakázkách naznačují, že ani v nejbližší době nelze očekávat zásadní obrat směrem k rychlému růstu, ale ani k hlubokému propadu.

Petr Dufek z Banky Creditas varuje, že na české exportéry začínají s odstupem dopadat americká cla a silný kurz eura, což podkopává jejich konkurenceschopnost. 

Hlavním strukturálním problémem pro firmy zůstávají ceny energií, ačkoli pokles ceny plynu pod 30 EUR/MWh nabízí mírný optimismus. Analytici se shodují, že bez oživení zahraniční poptávky a stabilizace investičního prostředí bude růst české ekonomiky v příštím roce jen velmi pozvolný.