Skip to main content

Tag: cena benzínu

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

Česko reguluje paliva. Vláda zastropuje marže a sníží daň u nafty

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Vláda rozhodla o zavedení mimořádných opatření na trhu s pohonnými hmotami, která zahrnují zastropování marží distributorů a snížení spotřební daně u nafty.

Stát bude nově od 8. dubna stanovovat maximální denní ceny paliv, aby zmírnil dopady prudkého zdražování vyvolaného konfliktem na Blízkém východě. Podle aktuálních propočtů by tato kombinace kroků měla snížit cenu nafty o zhruba dvě koruny na litr.

Maximální výše marže pro obchodníky s naftou i benzinem byla stanovena na 2,50 Kč za litr. Souběžně s tím klesne spotřební daň u motorové nafty o 2,35 Kč na litr, zatímco u benzinu zůstane stávající sazba 12,84 Kč.

Ministerstvo financí bude denně vypočítávat cenové stropy na základě velkoobchodních indexů společností Čepro, Orlen a MOL v kombinaci s burzovními kotacemi organizace Platts. Fiskální dopad snížení daně na státní rozpočet se odhaduje na jednu miliardu korun měsíčně.

Tento krok představuje výrazný zásah do tržního prostředí, který vláda odůvodňuje nepřiměřeným růstem marží u některých distributorů v posledních týdnech. Zatímco kabinet připravuje legislativu pro operativní regulaci cen podobnou modelu použitému u energií v roce 2022, opozice i odborná veřejnost varují před riziky spojenými s narušením tržních mechanismů. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu v této souvislosti upozornila na možné zhoršení dostupnosti paliv a kvality služeb na čerpacích stanicích.

Slovensko zavádí dvojí ceny nafty a omezuje objem tankování

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Slovenská vláda zavedla dvojí nacenění motorové nafty, které znevýhodňuje řidiče vozidel se zahraniční poznávací značkou. Zatímco domácí rezidenti nakupují palivo za tržní ceny, řidiči z ciziny zaplatí fixní částku 1,826 eura za litr (přibližně 44,75 Kč).

Cílem tohoto třicetidenního opatření je zamezit takzvané palivové turistice, kdy řidiči z okolních států využívali nižších cen na slovenských čerpacích stanicích k masivním nákupům.

Stojany velkých sítí primárně zobrazují cenu pro zahraniční vozidla, přičemž obsluha poskytuje slevu řidičům s vozy registrovanými na Slovensku po ověření jejich registrační značky. Cena pro cizince byla stanovena ministerstvem financí jako průměr cen v Česku, Polsku a Rakousku. Pro srovnání, u největší sítě Slovnaft se cena pro slovenské řidiče pohybuje kolem 1,574 eura (přibližně 38,57 Kč) za litr.

Součástí regulace jsou i další omezení: pohonné hmoty lze čerpat pouze do nádrže a jednoho desetilitrového kanystru, přičemž maximální hodnota jednoho tankování nesmí překročit 400 eur (přibližně 9 800 Kč).

Nové nařízení vyvolalo logistické i právní komplikace. Síť čerpacích stanic Orlen musela kvůli technické náročnosti ověřování zákazníků a vymáhání limitů pozastavit prodej nafty na 34 svých samoobslužných stanicích. Kriticky se k opatření staví také silniční dopravci. Limit 400 eur (přibližně 9 800 Kč) totiž u nákladních vozů neumožňuje naplnit ani pětinu objemu standardní nádrže kamionu, což komplikuje mezinárodní přepravu a zásobování. Výjimky z omezení platí pouze pro složky integrovaného záchranného systému, armádu a zemědělskou či stavební techniku.

Z širšího ekonomického pohledu představuje krok slovenské vlády významný zásah do fungování volného trhu v rámci Evropské unie. Slovenská asociace palivového průmyslu a obchodu upozorňuje na možný rozpor s evropským právem a diskriminaci na základě státní příslušnosti. Podobný případ řešila Evropská komise v roce 2022 u Maďarska, kde zahájila právní řízení. Slovensko se zavedením těchto regulací přidává k dalším zemím regionu, jako jsou Chorvatsko či Slovinsko, které se pokoušejí tlumit dopady energetické krize a cenových výkyvů ropy pomocí státních intervencí a cenových stropů.

Analýza: Češi platí nejdražší elektřinu v zemích V4, ale tankují levněji

Written by spravce on . Posted in Evropská Unie.

Česká republika má nejdražší elektřinu v regionu Visegrádské čtyřky (V4), zatímco ceny pohonných hmot patří k nejnižším v Evropě. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas. Na rozdíl od většiny okolních zemí, které využívají regulaci cen nebo jiné státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou.

Hlavním důvodem vyšších cen elektřiny je přímý vliv velkoobchodních cen. Polsko, Maďarsko a Slovensko tento vliv omezují regulací cen a nastavením maximální ceny, která je většinou nižší než tržní. Maďarsko a Slovensko navíc využívají i další státní zásahy. „Důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ uvedl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. Česko vychází nejhůře i při porovnání ceny ke kupní síle.

V případě pohonných hmot si Česká republika vede lépe a má aktuálně nejnižší ceny benzinu v regionu. Stabilní daňové zatížení a silná měna pomáhají držet ceny dole. V poměru ke kupní síle však situace není tak příznivá, a tuzemské ceny paliv jsou téměř dvojnásobné oproti německým.

Problémem je i dostupnost vlastního bydlení

Studie se zabývala také dostupností vlastního bydlení, s čímž se potýká celý region V4. Extrémní situace je v Praze, která je z pohledu cen a příjmů městem s nejnižší dostupností vlastního bydlení. Situace v Česku se navíc zhoršuje kvůli pomalé výstavbě. „Velkou překážkou pro rozvoj bytové výstavby je v Česku extrémní délka stavebního řízení, to je osmkrát delší než v Polsku a čtyřikrát oproti Maďarsku či Slovensku,“ dodal obchodní ředitel Creditas Real Estate Borek Simandl. Naopak v nákladech na bydlení v nájmu si Česko ve srovnání s ostatními zeměmi V4 stojí lépe.

Ačkoliv si Česko udržuje pozici nejvýkonnější země V4 z hlediska HDP na obyvatele, náskok se zmenšuje. Za poslední dvě dekády se Polsko nejrychleji přibližovalo průměru EU i německé úrovni, což se projevuje v rostoucích mzdách, zlepšující se kupní síle a faktem, že Poláci v současnosti v příjmech předbíhají Čechy. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvádí, že zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 procentních bodů, Češi jen o desetinu, což je méně i ve srovnání se Slováky (17 bodů) a Maďary (15 bodů).