Skip to main content

Tag: Blízký východ

Hormuz strait payments in stablecoins and jüan

Írán zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem. Platby přijímá v kryptoměnách a jüanech

Íránské revoluční gardy zavedly systém mýtného pro lodě proplouvající strategickým Hormuzským průlivem. Poplatky jsou vyžadovány v čínských jüanech nebo stablecoinech a jejich výše se odvíjí od objemu přepravovaného nákladu i politické příslušnosti plavidla. 

Podle informací deníku The Wall Street Journal musí provozovatelé lodí kontaktovat zprostředkovatelské firmy napojené na íránské ozbrojené složky. Cena za bezpečné proplutí obvykle začíná na jednom dolaru (přibližně 21 Kč) za barel ropy. U velkých tankerů typu VLCC s kapacitou kolem dvou milionů barelů tak mýtné může dosáhnout až dvou milionů dolarů (přibližně 42 milionů Kč).

Írán uplatňuje systém hodnocení zemí na škále od jedné do pěti, přičemž upřednostňuje plavidla ze spřátelených států, zatímco lodím ze zemí považovaných za agresory hrozí útoky.

V rámci vyjednávání o bezpečnosti jsou některé posádky nuceny měnit registraci lodí a vztyčovat vlajky států, které s Íránem vyjednaly dohody, jako je například Pákistán. Bezpečnostní experti však varují, že existence mýtného systému neznamená snížení nebezpečí pro námořní dopravu. Aby si Teherán zachoval věrohodnost a mohl mýtné vymáhat, musí si udržet schopnost reálně ohrožovat komerční plavidla v Perském zálivu, což potvrzují i hrozby útoků na tankery, které systém ignorují.

Situaci v regionu dále vyostřují prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který avizoval tvrdé údery proti Íránu v horizontu několika týdnů. Trump uvedl, že Spojené státy již nejsou na bezpečnosti Hormuzského průlivu přímo závislé a odpovědnost by měly převzít ostatní země.

Pro globální trhy a investory tento vývoj znamená nejen nárůst logistických nákladů a rizik, ale také další posun k využívání alternativních měn v energetickém sektoru, což v dlouhodobém horizontu oslabuje status dolaru jako hlavní světové měny.

​​IEA uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) rozhodla o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy ze strategických zásob svých členských států. Jedná se o reakci na situaci na trhu s energetickými surovinami v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Na opatření se jednomyslně shodlo všech 32 členských zemí organizace, mezi které patří i Česko.

Rozsah aktuální intervence výrazně převyšuje dosud největší koordinované uvolnění zásob z roku 2022. Tehdy členské státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uvolnily celkem 182 milionů barelů. Současný krok představuje více než dvojnásobný objem pomoci, což podtrhuje vážnost situace v klíčovém regionu těžby. Podle výkonného ředitele IEA Fatiha Birola je cílem opatření zajistit dostatečnou nabídku a zklidnit cenové turbulence, které by mohly ohrozit stabilitu světové ekonomiky.

Členské země IEA v současné době spravují veřejné nouzové rezervy přesahující 1,2 miliardy barelů ropy. Kromě těchto státních zásob je v rámci vládních závazků drženo dalších 600 milionů barelů v podobě průmyslových zásob. Celková kapacita rezerv je dostatečná i po uvolnění, což poskytuje trhu určitou míru jistoty v případě dalšího vyhrocení geopolitického napětí.

Z pohledu energetické bezpečnosti a tržních rizik je tento krok klíčový pro udržení cenové hladiny pohonných hmot a energií. Pro investory a podnikatelský sektor znamená intervence IEA snahu o tlumení inflačních tlaků, které by nekontrolovaný růst cen ropy vyvolal. Historické srovnání ukazuje, že koordinované uvolňování rezerv je efektivním nástrojem pro krátkodobé překlenutí výpadků v dodávkách, ačkoliv dlouhodobá stabilita bude záviset na dalším vývoji v regionu.