Skip to main content

Štítek: Blízký východ

ČEZ will be state-owned, Czechia

ČEZ zdraží fixované tarify elektřiny i plynu. Důvodem je růst cen

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Energetická společnost ČEZ od konce srpna zvýší ceny vybraných fixovaných produktů elektřiny i plynu. Reaguje tím na přetrvávající vysoké velkoobchodní ceny energií, které v uplynulých měsících vzrostly v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Úprava se v tuto chvíli dotkne jednotek procent zákazníků, konkrétně těch, jimž v daném období končí platnost fixace. Hlavní ceník na dobu neurčitou, na němž je nejvíce zákazníků, se nemění.

U elektřiny zdraží tarify s jednoletým a dvouletým závazkem o přibližně šest procent. Dvouletý tarif „Bez starostí“ bude nově stát 3 900 Kč za MWh s DPH, tj. o 180 Kč více. Tříletý tarif zdraží o sedm procent na 3 630 Kč za MWh s DPH, což představuje nárůst o 140 Kč za MWh. U plynu jsou zdražení výraznější — jednoletý a dvouletý tarif vzrostou o 17 procent, tříletý o 19 procent. Dvouletý tarif plynu bude stát 1 650 Kč za MWh s DPH (navíc 240 Kč), tříletý 1 540 Kč za MWh s DPH (rovněž navíc 240 Kč).

Ze zákazníků, jimž letos končí fixace, si podle ČEZ připlatí zhruba 60 procent z nich. Zbývajících přibližně 40 procent zaplatí méně než dosud, protože jejich předchozí tarif byl uzavřen v době vyšších cen. „Díky naší nákupní strategii se nám od začátku krize na Blízkém východě dařilo všechny ceníky držet nezměněné, zatímco ostatní velcí dodavatelé už dávno ceny zvedli,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Jak dodal, konflikt však trvá déle, než se předpokládalo, a velkoobchodní ceny zůstávají vysoko i po oznámení dohody.

ČEZ je tak posledním z velkých tuzemských dodavatelů, kteří na situaci reagují. Innogy zdražovala již v březnu, ceny zvedaly také Pražská plynárenská, MND, E.ON a od května i Pražská energetika. Ceny evropských referenčních smluv na plyn vzrostly od začátku konfliktu o desítky procent a ani po jeho dočasném zklidnění se nevrátily na předválečné úrovně. Plyn přitom v Evropě plní roli tzv. závěrného zdroje při výrobě elektřiny — jeho zdražení se proto zákonitě promítá i do cen elektřiny na trhu.

Nestabilita na Blízkém východě zvyšuje náklady českého stavebnictví

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Geopolitický konflikt na Blízkém východě zasáhl hospodaření naprosté většiny tuzemských stavebních společností. Podle nejnovější studie analytické společnosti CEEC Research zaznamenalo nárůst nákladů 86 procent firem v oboru, přičemž průměrné zvýšení činí 15,3 procenta. Tento vývoj je zapříčiněn především stoupajícími cenami energií, paliv a stavebních komodit.

Stavební podniky pociťují zdražování nejcitelněji u materiálů přímo navázaných na ropu a petrochemický průmysl, jako jsou asfalty, polystyreny či plastové výrobky. Růst cen nafty navíc komplikuje nejen samotnou přepravu materiálů, ale zvyšuje i přímé provozní náklady na stavební techniku na staveništích.

Dvě třetiny oslovených společností již zvýšené finanční nároky promítly do svých koncových cen pro investory, ačkoli se často setkávají s neochotou nové kalkulace akceptovat. V reakci na pokračující nestabilitu plánuje téměř polovina firem upravit svou obchodní nebo realizační strategii, zatímco zbývající část situaci vyhodnocuje.

Studie zároveň odhalila, že téměř polovina českých stavebních podniků nemá připravené krizové scénáře ani postupy pro řešení mimořádných geopolitických událostí, ačkoli většina z nich má finanční rezervy.

Navzdory aktuálním tlakům očekává většina firem v letošním i příštím roce mírný růst objemu stavebních prací o více než jedno procento. V letošním roce vykazují vyšší optimismus firmy zaměřené na pozemní stavitelství, v roce 2027 by pak měl trh táhnout rozvoj dopravní infrastruktury a strategických projektů. Stát v letošním roce investuje do dopravní výstavby rekordních 169,3 miliardy korun.

Hlavní překážkou dalšího rozvoje odvětví tak zůstává pomalá projektová příprava, legislativní procesy a dlouhodobý nedostatek pracovní síly, nikoli nedostatek finančních prostředků.

Cena ropy 2020

Obnova produkce ropy na Blízkém východě potrvá dva roky

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Volný obchod.

Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol odhaduje, že návrat k předválečným úrovním těžby ropy a plynu na Blízkém východě potrvá přibližně dva roky. Rychlost obnovy se bude v jednotlivých státech lišit v závislosti na míře poškození infrastruktury a stabilitě regionu. Zatímco u Saúdské Arábie se očekává relativně rychlejší postup, v případě Iráku může být proces návratu k původním objemům těžby výrazně delší.

Konflikt, který eskaloval koncem února, ochromil strategický Hormuzský průliv, jímž běžně proudí pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle IEA trh v současnosti podceňuje dlouhodobé důsledky uzavření této cesty. Současný relativní klid v dodávkách je dán pouze tím, že do cílových destinací stále dorážejí náklady, které byly vypraveny ještě před začátkem bojů.

Kritickým varováním pro globální trhy je skutečnost, že v průběhu března nebyly v regionu nakládány žádné nové tankery. Tento výpadek se v dodavatelských řetězcích projeví s časovým odstupem, jakmile dojde k vyčerpání zásob na cestě. Pokud nedojde k rychlému znovuotevření Hormuzského průlivu, je nutné se připravit na výrazně vyšší ceny energií, které zasáhnou světovou ekonomiku v několika vlnách.

Pro investory a energetický sektor to znamená období zvýšené volatility a nutnost přehodnocení rizik spojených s Perským zálivem. Dvouletý horizont obnovy naznačuje, že energetický trh bude čelit nedostatku nabídky, což může urychlit snahy o diverzifikaci zdrojů a přechod k alternativám.

Hormuz strait payments in stablecoins and jüan

Írán zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem. Platby přijímá v kryptoměnách a jüanech

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Íránské revoluční gardy zavedly systém mýtného pro lodě proplouvající strategickým Hormuzským průlivem. Poplatky jsou vyžadovány v čínských jüanech nebo stablecoinech a jejich výše se odvíjí od objemu přepravovaného nákladu i politické příslušnosti plavidla. 

Podle informací deníku The Wall Street Journal musí provozovatelé lodí kontaktovat zprostředkovatelské firmy napojené na íránské ozbrojené složky. Cena za bezpečné proplutí obvykle začíná na jednom dolaru (přibližně 21 Kč) za barel ropy. U velkých tankerů typu VLCC s kapacitou kolem dvou milionů barelů tak mýtné může dosáhnout až dvou milionů dolarů (přibližně 42 milionů Kč).

Írán uplatňuje systém hodnocení zemí na škále od jedné do pěti, přičemž upřednostňuje plavidla ze spřátelených států, zatímco lodím ze zemí považovaných za agresory hrozí útoky.

V rámci vyjednávání o bezpečnosti jsou některé posádky nuceny měnit registraci lodí a vztyčovat vlajky států, které s Íránem vyjednaly dohody, jako je například Pákistán. Bezpečnostní experti však varují, že existence mýtného systému neznamená snížení nebezpečí pro námořní dopravu. Aby si Teherán zachoval věrohodnost a mohl mýtné vymáhat, musí si udržet schopnost reálně ohrožovat komerční plavidla v Perském zálivu, což potvrzují i hrozby útoků na tankery, které systém ignorují.

Situaci v regionu dále vyostřují prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který avizoval tvrdé údery proti Íránu v horizontu několika týdnů. Trump uvedl, že Spojené státy již nejsou na bezpečnosti Hormuzského průlivu přímo závislé a odpovědnost by měly převzít ostatní země.

Pro globální trhy a investory tento vývoj znamená nejen nárůst logistických nákladů a rizik, ale také další posun k využívání alternativních měn v energetickém sektoru, což v dlouhodobém horizontu oslabuje status dolaru jako hlavní světové měny.

​​IEA uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) rozhodla o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy ze strategických zásob svých členských států. Jedná se o reakci na situaci na trhu s energetickými surovinami v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Na opatření se jednomyslně shodlo všech 32 členských zemí organizace, mezi které patří i Česko.

Rozsah aktuální intervence výrazně převyšuje dosud největší koordinované uvolnění zásob z roku 2022. Tehdy členské státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uvolnily celkem 182 milionů barelů. Současný krok představuje více než dvojnásobný objem pomoci, což podtrhuje vážnost situace v klíčovém regionu těžby. Podle výkonného ředitele IEA Fatiha Birola je cílem opatření zajistit dostatečnou nabídku a zklidnit cenové turbulence, které by mohly ohrozit stabilitu světové ekonomiky.

Členské země IEA v současné době spravují veřejné nouzové rezervy přesahující 1,2 miliardy barelů ropy. Kromě těchto státních zásob je v rámci vládních závazků drženo dalších 600 milionů barelů v podobě průmyslových zásob. Celková kapacita rezerv je dostatečná i po uvolnění, což poskytuje trhu určitou míru jistoty v případě dalšího vyhrocení geopolitického napětí.

Z pohledu energetické bezpečnosti a tržních rizik je tento krok klíčový pro udržení cenové hladiny pohonných hmot a energií. Pro investory a podnikatelský sektor znamená intervence IEA snahu o tlumení inflačních tlaků, které by nekontrolovaný růst cen ropy vyvolal. Historické srovnání ukazuje, že koordinované uvolňování rezerv je efektivním nástrojem pro krátkodobé překlenutí výpadků v dodávkách, ačkoliv dlouhodobá stabilita bude záviset na dalším vývoji v regionu.