Skip to main content

Tag: automobilový průmysl

Mercedes-Benz vybuduje v Chebu závod na nákladní vozy za osm miliard korun

Německá skupina Daimler Truck plánuje v Chebu výstavbu nového výrobního závodu Mercedes-Benz Trucks s roční kapacitou 25 000 nákladních automobilů. Investice v úvodní fázi dosáhne sedmi až osmi miliard korun a v Karlovarském kraji vytvoří 1 100 pracovních míst. Zahájení produkce, která se zaměří i na modely s alternativními pohony, je naplánováno na rok 2030.

Výstavba areálu o rozloze 65 hektarů v rámci Strategického podnikatelského parku Cheb by měla být zahájena do konce příštího roku. Projekt vzniká jako společná iniciativa státu, města a kraje, přičemž stát zajistí zasíťování pozemků a následný odprodej investorovi bez využití přímých investičních pobídek.

Pro město Cheb transakce znamená přísun přibližně dvou miliard korun v nadcházejících letech a další prostředky na rozvoj infrastruktury, včetně posílení železničního terminálu a školství. Podle ekonomických propočtů by tato investice měla do veřejných rozpočtů přinést 14 miliard korun a k celkovému hrubému domácímu produktu přispět částkou přibližně 31 miliard korun.

Realizace závodu představuje zásadní impulz pro Karlovarský kraj, který se dlouhodobě potýká s podprůměrnou mzdovou hladinou a vyšší nezaměstnaností. Investor plánuje nabízet mzdy o 20 procent vyšší, než je aktuální krajský průměr, který v loňském roce činil 42 049 korun.

Očekává se, že na hlavní výrobu naváže příchod dalších subdodavatelů, pro které jsou v regionu připravovány menší průmyslové zóny. Celkové náklady na přípravu infrastruktury pro podnikatelský park, v němž bude Mercedes-Benz Trucks dominantním subjektem, se odhadují na čtyři až pět miliard korun ze státních zdrojů.

Z hlediska struktury tuzemského průmyslu jde o významnou diverzifikaci automobilového sektoru, který je aktuálně dominantně orientován na osobní vozy. V segmentu nákladních automobilů v současnosti v Česku působí pouze značka Tatra Trucks. Rozšíření výroby o vozidla s alternativními pohony je odborníky vnímáno jako strategický krok posilující evropskou konkurenceschopnost českého autoprůmyslu.

škoda auto

Škoda letos uvede nejlevnější elektromobil Epiq. Startovat má na 600 tisících

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí letošního roku uvede na trh svůj dosud nejmenší a cenově nejdostupnější elektromobil Epiq. Vůz se bude vyrábět ve Španělsku, nabídne dojezd až 430 kilometrů a základní cena má začínat kolem 25 000 eur (zhruba 600.000 Kč).

Model Epiq má být elektrickou alternativou k benzinovému Kamiqu a vzniká na nové platformě MEB+ s pohonem předních kol. Sdílí technický základ s dalšími koncernovými vozy, například Volkswagen ID.Polo nebo Cupra Raval. Díky kompaktním rozměrům (4,2 metru) a zavazadlovému prostoru o objemu 475 litrů má cílit především na městské a příměstské zákazníky.

Epiq má rozšířit nabídku dostupných elektromobilů a oslovit nové skupiny zákazníků. Spolu s chystaným sedmimístným elektrickým SUV Peaq tak Škoda letos zvýší počet čistě elektrických modelů na čtyři. Automobilka zároveň naznačuje, že v dalších letech zvažuje i elektrické kombi navazující na Octavii.

Evropská komise zmírňuje zákaz spalovacích motorů. Po roce 2035 povolí prodej hybridů a sníží emisní cíl na 90 %

Evropská komise oficiálně revidovala své plány na úplný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Místo původně zamýšleného stoprocentního snížení emisí CO2 nově navrhuje cíl 90 %, což otevírá dveře pro další prodej plug-in hybridů a vozů s moderními spalovacími technologiemi. Tento krok je reakcí na aktuální situaci na trhu a požadavky průmyslových hráčů i členských států.

Automobilky budou moci po roce 2035 nadále nabízet vozy s prodlužovačem dojezdu (REX) či mild-hybridy, pokud zbývajících 10 % emisí kompenzují například využitím nízkoemisní oceli nebo syntetických paliv.

Změnu kurzu přivítal i německý kancléř Friedrich Merz, jehož vláda patřila k hlavním iniciátorům dřívější revize pravidel. Krok označil za správnou cestu ke skloubení klimatických cílů s realitou trhu. Zatímco koncern Volkswagen považuje návrh za ekonomicky racionální, německý svaz VDA zůstává zdrženlivý a obává se praktické vymahatelnosti a komplexity nových pravidel.

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

Reuters: Brusel zvažuje zmírnění zákazu spalovacích motorů. Balíček na podporu autoprůmyslu provází nejistota

Evropská komise (EK) chystá zásadní balíček opatření na pomoc evropskému automobilovému průmyslu. Podle agentury Reuters by jeho součástí mohla být i revidovaná, mírnější podoba zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory, který měl původně platit od roku 2035.

Kolem termínu zveřejnění však panuje zmatek. Zatímco původní plány Bruselu počítaly s 10. prosincem, agentura Reuters s odvoláním na své zdroje nyní hovoří o 16. prosinci. Situaci dále komplikuje vyjádření eurokomisaře pro dopravu Apostolose Tzitzikostase, který začátkem týdne připustil, že kvůli doladění detailů by se oznámení mohlo posunout až na leden.

Případná úprava pravidel by byla reakcí na krizi v sektoru a silný tlak na přehodnocení striktních klimatických cílů, aby se udržela konkurenceschopnost evropských automobilek.

EGU: Energeticky náročným firmám v Česku hrozí kolaps. Havlíček slibuje přenesení poplatků na stát

Českým energeticky náročným podnikům hrozí bezprostřední ztráta konkurenceschopnosti a existenční potíže. Vyplývá to z nové studie poradenské společnosti EGU, podle které jsou na vině extrémně vysoké ceny energií, jež patří k nejvyšším v Evropě.

Zástupci průmyslu, včetně Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky, varují, že situace je neudržitelná, zejména v konfrontaci s Německem, které svým firmám garantuje fixní ceny elektřiny. Podniky proto po státu nežádají přímé dotace, ale zavedení systému kompenzací, který by srovnal podmínky na evropském trhu.

Na varování průmyslníků reagoval Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu. Avizoval, že nová vláda plánuje radikální kroky ke snížení cen energií, přičemž prioritou bude přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie z faktur odběratelů přímo na státní rozpočet.

Havlíček zdůraznil, že je nutné udržet průmyslovou základnu schopnou generovat přidanou hodnotu a zaměstnanost, a to i za cenu vyšší zátěže pro státní pokladnu.

Kromě řešení poplatků za obnovitelné zdroje se chce nastupující kabinet zaměřit na revizi výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou a na regulované složky cen energií. Podle studie EGU je současný stav důsledkem nezvládnuté dekarbonizace a drahých emisních povolenek, které znevýhodňují evropské firmy oproti konkurenci z USA či Číny. Havlíček proto potvrdil, že nová vláda bude na půdě EU tlačit na revizi evropské klimatické politiky Green Deal.

Čína omezuje export vzácných zemin. Automobilový průmysl se kvůli tomu může potýkat s nedostatkem dílů.

Omezení čínského exportu vzácných zemin vyvolalo paniku, automobilky se bojí uzavírání továren

Světové automobilky vyjadřují znepokojení z možného narušení výroby v důsledku nových čínských omezení na vývoz kovů vzácných zemin. Podle agentury Reuters se výrobci obávají nedostatku součástek, který by mohl vést až k přerušení provozu továren. Snaží se zajistit alternativní dodavatelské řetězce z jiných částí světa.

Nová čínská exportní omezení mají vstoupit v platnost 8. listopadu. Podle poradenské společnosti AlixPartners kontroluje Čína v současnosti až 70 procent celosvětové těžby vzácných zemin. „Do dvou měsíců mohou zastavit naši výrobu a celý automobilový průmysl,“ citovala agentura Reuters Ryana Grimma, viceprezidenta severoamerické divize společnosti Toyota Motor.

Německý svaz automobilového průmyslu (VDA) již dříve varoval, že omezení budou mít dalekosáhlé dopady na dodávky do Německa i celé Evropy. Někteří čínští vývozci zaznamenali po oznámení restrikcí prudký nárůst zahraničních objednávek.

Automobilky a dodavatelé se sice snaží hledat zdroje jinde, ale narážejí na nedostatečné kapacity. Ačkoli jsou v zemích jako Švédsko velká ložiska, chybí kapacity pro jejich těžbu a zpracování.

Kovy vzácných zemin, mezi které patří 17 prvků, jsou nezbytné pro výrobu elektromobilů a řady dalších vyspělých technologií, včetně elektroniky a obnovitelných zdrojů energie. S pokračující transformací energetiky se očekává, že poptávka po těchto surovinách v následujících letech exponenciálně poroste.

Nové evropské obchodní dohody otevírají Česku nové trhy.

Nové evropské obchodní dohody otevírají českým firmám trhy se 700 miliony zákazníků

Evropská unie se v reakci na protekcionistickou politiku Spojených států chystá finalizovat klíčové obchodní dohody s Mexikem, uskupením Mercosur, Indonésií a Chile, což českým exportérům otevírá bezcelní přístup na trhy se stovkami milionů spotřebitelů.

Tyto dohody, urychlené celní válkou Donalda Trumpa, představují pro českou ekonomiku, silně závislou na exportu, strategickou příležitost v řádu desítek miliard korun. Nejdůležitějším benefitem je odstranění vysokých cel, které dosud brzdily zejména export automobilů.

Pro české firmy je nejvýznamnější odstranění cel, která v zemích Mercosuru dosahovala až 35 % a v Indonésii dokonce 50 %. Odbourání těchto bariér může podle odhadů zdvojnásobit český vývoz do regionu Mercosur, který již nyní přesahuje 12 miliard korun. Další významný potenciál skýtá Mexiko, kam české firmy již nyní vyváží zboží za více než 20 miliard korun. Nové dohody tak otevírají dveře nejen pro automobilky, ale také pro firmy z oblasti strojírenství, elektroniky a farmaceutického průmyslu.

Navzdory obrovským příležitostem však ratifikace smluv čelí vnitřním rizikům v samotné EU. Proti dohodě s Mercosurem ostře protestují evropští zemědělci, kteří se obávají nekalé konkurence levnějších produktů z Jižní Ameriky. V Evropském parlamentu panují neshody ohledně ekologických a sociálních standardů partnerských zemí. Úspěch těchto dohod tak závisí na schopnosti Bruselu překonat vnitřní odpor a prosadit strategickou vizi, která sníží závislost Evropy na USA a Číně. 

Lesklá nová auta, plug-in hybridy, zaparkovaná před moderní budovou autosalonu, připravená ke koupi. Česká republika

Plug-in hybridy v srpnu předstihly elektromobily, jejich prodeje se zdvojnásobily

Prodeje plug-in hybridních vozů v Česku v srpnu zdvojnásobily svůj meziroční výsledek a poprvé v letošním roce překonaly prodeje čistě bateriových elektromobilů.

Zatímco v srpnu 2024 bylo zaregistrováno 471 plug-in hybridů, letos to bylo 948 kusů, což představuje nárůst o 101 %. Elektromobily si sice také meziročně polepšily (nárůst z 781 na 840 kusů), ale jejich prodeje zůstaly pod hranicí pěti procent celkového trhu nových osobních vozů.

Většina prodaných plug-in hybridů kombinuje elektromotor se zážehovým motorem. Pouze 30 kusů mělo spalovací motor na naftu, přičemž tento typ pohonu v Česku nabízí výhradně značka Mercedes-Benz.

I přes srpnový náskok plug-in hybridů, zůstávají v celkové bilanci za prvních osm měsíců roku úspěšnější elektromobily. Ty si připsaly 8 800 registrací, zatímco plug-in hybridy jich mají o 2 000 méně. Nejúspěšnějším prodejcem plug-in hybridů je Škoda se 1 310 prodanými kusy, následovaná značkami Hyundai, Toyota, Volkswagen a Volvo, které všechny prodaly více než 500 vozů.