Skip to main content

Štítek: automobilový průmysl

Volkswagen omezuje výrobu. Modelová řada se zmenší na polovinu, hrozí zánik čtyř závodů

Dozorčí rada německého automobilového koncernu Volkswagen po několikahodinovém jednání ve Wolfsburgu schválila balíček dvanácti opatření a strategický plán „Zielbild 2030″. Modelová řada má být postupně zredukována až o 50 procent, počet dostupných variant výbavy klesnout až o 75 procent. Výrobní kapacity chce koncern přizpůsobit aktuální poptávce na přibližně devět milionů vozů ročně. Před pandemií disponoval kapacitou na téměř 12 milionů aut. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ uvedl šéf Volkswagenu Oliver Blume.

K restrukturalizaci přistupuje firma pod tlakem vysokých nákladů, nadbytečných kapacit, sílící čínské konkurence a amerických dovozních cel. Finanční ředitel Arno Antlitz označil dosavadní úsporná opatření za nedostatečná a zdůraznil potřebu zásadní přestavby obchodního modelu prostřednictvím snížení režijních nákladů, zvýšení efektivity závodů a zrychlení vývoje technologií. Prvním konkrétním krokem je prodej většinového podílu ve výrobci lodních motorů Everllence za přibližně 7,4 miliardy eur (přibližně 180 miliard Kč), na němž se VW na konci června dohodl s investičním fondem Bain Capital.

Záměr se nedotkne pouze výroby, dle zdrojů časopisu Manager Magazin by celosvětově mohlo být zrušeno až 100 000 pracovních míst, dvojnásobek oproti původním plánům. Čtyřem německým závodům, v Hannoveru, Emdenu, Cvikově a Neckarsulmu, podle zdrojů hrozí uzavření. Vedení se k propouštění veřejně nevyjádřilo. Takový rozsah by představoval největší restrukturalizaci v historii světového automobilového průmyslu, srovnatelnou s bankrotem amerického General Motors v roce 2009.

Odborový svaz IG Metall odmítá uzavření závodů a ještě před začátkem jednání uspořádal protestní akce ve všech německých provozech koncernu. Jen před centrálou ve Wolfsburgu se sešlo přes 400 demonstrantů. „IG Metall stojí bok po boku s pracovníky, se vší silou se postaví proti jakémukoli dalšímu propouštění,“ uvedl regionální manažer svazu Jan Otto. Spolková země Dolní Sasko, která ve Volkswagenu drží pětinový podíl, s plánem rovněž nesouhlasí. Součástí koncernu VW je i česká Škoda Auto.

Podíl elektromobilů na globálním trhu letos vzroste na 30 procent

Globální tržní podíl elektrických vozidel na prodejích nových osobních automobilů by měl letos dosáhnout 30 procent, což představuje nárůst z loňských 25 procent. Ve své aktuální zprávě to uvádí Mezinárodní energetická agentura (IEA). 

V loňském roce si zákazníci po celém světě koupili 20 milionů vozů s možností vnějšího dobíjení, tedy čistě bateriových aut a plug-in hybridů. Globálním lídrem zůstává Čína, kde podíl elektromobilů na tamním trhu dosáhl 53 procent, zatímco v Evropě činil 28 procent. Spojené státy americké za těmito regiony nadále zaostávají s tržním podílem pod hranicí deseti procent.

Analýza však upozorňuje na překvapivě rychlou akceleraci na rozvíjejících se trzích, které dosud stály na okraji zájmu. Příkladem je Thajsko, kde se podíl elektrických vozidel za posledních pět let zvýšil z jednoho na 23 procent, nebo Turecko, které zaznamenalo skok z nulových hodnot na 22 procent.

Ačkoliv statistiky IEA evidují v globální nabídce přibližně 630 různých modelů, celých dvacet procent z celkového objemu prodejů generuje pouhých pět typů vozidel. Mezi bestsellery patří modely Tesla Model Y, Tesla Model 3, Geely Geome Xingyuan, Wuling HongGuang Mini a BYD Seagull

Rychlý rozmach elektromobility v zemích jako Thajsko či Turecko otevírá nové trhy pro budování nabíjecí infrastruktury a energetických sítí. Naopak vysoká koncentrace prodejů do pěti klíčových modelů zvyšuje tlak na menší automobilky, které musí investovat do snižování výrobních nákladů, aby dokázaly cenově konkurovat lídrům trhu. 

Daimler Trucks v Chebu vyrobí 25 tisíc vozů ročně, linka spojí dieselové i elektrické pohony

Koncern Daimler Truck potvrdil detaily k novému závodu v Chebu, který bude produkovat až 25 000 nákladních vozidel ročně. Výstavba areálu začne v roce 2027 a výroba se rozběhne na konci desetiletí.

Projekt počítá s instalací flexibilní výrobní linky schopné reagovat na aktuální poptávku po tradičních i bezemisních pohonech.

Produkce se do Chebu částečně přesune ze stávajících kapacit v Německu a Turecku, přičemž celkový objem výroby skupiny má díky novému závodu vzrůst. Strategie investora sází na vysokou míru kvalifikace a stabilitu pracovních sil, čemuž odpovídá i plán nabízet mzdové ohodnocení převyšující krajský průměr.

Nábor a zaškolování personálu v německých závodech firmy začne s výrazným předstihem před oficiálním spuštěním provozu.

Pro Karlovarský kraj je investice zásadním krokem v transformaci regionu od těžebního průmyslu k moderní strojírenské výrobě. Státní agentura CzechInvest již připravuje programy pro zapojení tuzemských subdodavatelů do dodavatelského řetězce Daimler Truck. Tato synergie mezi státem, krajem a městem má potenciál výrazně zvýšit hospodářský výkon regionu a podpořit rozvoj odborného technického vzdělávání.

Pro investory a regionální podniky se otevírají příležitosti v oblasti logistiky a subdodavatelských služeb. Dlouhodobý horizont projektu do roku 2030 dává státu i samosprávám prostor pro nutné investice do bydlení a dopravy.

Mercedes-Benz vybuduje v Chebu závod na nákladní vozy za osm miliard korun

Německá skupina Daimler Truck plánuje v Chebu výstavbu nového výrobního závodu Mercedes-Benz Trucks s roční kapacitou 25 000 nákladních automobilů. Investice v úvodní fázi dosáhne sedmi až osmi miliard korun a v Karlovarském kraji vytvoří 1 100 pracovních míst. Zahájení produkce, která se zaměří i na modely s alternativními pohony, je naplánováno na rok 2030.

Výstavba areálu o rozloze 65 hektarů v rámci Strategického podnikatelského parku Cheb by měla být zahájena do konce příštího roku. Projekt vzniká jako společná iniciativa státu, města a kraje, přičemž stát zajistí zasíťování pozemků a následný odprodej investorovi bez využití přímých investičních pobídek.

Pro město Cheb transakce znamená přísun přibližně dvou miliard korun v nadcházejících letech a další prostředky na rozvoj infrastruktury, včetně posílení železničního terminálu a školství. Podle ekonomických propočtů by tato investice měla do veřejných rozpočtů přinést 14 miliard korun a k celkovému hrubému domácímu produktu přispět částkou přibližně 31 miliard korun.

Realizace závodu představuje zásadní impulz pro Karlovarský kraj, který se dlouhodobě potýká s podprůměrnou mzdovou hladinou a vyšší nezaměstnaností. Investor plánuje nabízet mzdy o 20 procent vyšší, než je aktuální krajský průměr, který v loňském roce činil 42 049 korun.

Očekává se, že na hlavní výrobu naváže příchod dalších subdodavatelů, pro které jsou v regionu připravovány menší průmyslové zóny. Celkové náklady na přípravu infrastruktury pro podnikatelský park, v němž bude Mercedes-Benz Trucks dominantním subjektem, se odhadují na čtyři až pět miliard korun ze státních zdrojů.

Z hlediska struktury tuzemského průmyslu jde o významnou diverzifikaci automobilového sektoru, který je aktuálně dominantně orientován na osobní vozy. V segmentu nákladních automobilů v současnosti v Česku působí pouze značka Tatra Trucks. Rozšíření výroby o vozidla s alternativními pohony je odborníky vnímáno jako strategický krok posilující evropskou konkurenceschopnost českého autoprůmyslu.

Škoda letos uvede nejlevnější elektromobil Epiq. Startovat má na 600 tisících

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí letošního roku uvede na trh svůj dosud nejmenší a cenově nejdostupnější elektromobil Epiq. Vůz se bude vyrábět ve Španělsku, nabídne dojezd až 430 kilometrů a základní cena má začínat kolem 25 000 eur (zhruba 600.000 Kč).

Model Epiq má být elektrickou alternativou k benzinovému Kamiqu a vzniká na nové platformě MEB+ s pohonem předních kol. Sdílí technický základ s dalšími koncernovými vozy, například Volkswagen ID.Polo nebo Cupra Raval. Díky kompaktním rozměrům (4,2 metru) a zavazadlovému prostoru o objemu 475 litrů má cílit především na městské a příměstské zákazníky.

Epiq má rozšířit nabídku dostupných elektromobilů a oslovit nové skupiny zákazníků. Spolu s chystaným sedmimístným elektrickým SUV Peaq tak Škoda letos zvýší počet čistě elektrických modelů na čtyři. Automobilka zároveň naznačuje, že v dalších letech zvažuje i elektrické kombi navazující na Octavii.

Evropská komise zmírňuje zákaz spalovacích motorů. Po roce 2035 povolí prodej hybridů a sníží emisní cíl na 90 %

Evropská komise oficiálně revidovala své plány na úplný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Místo původně zamýšleného stoprocentního snížení emisí CO2 nově navrhuje cíl 90 %, což otevírá dveře pro další prodej plug-in hybridů a vozů s moderními spalovacími technologiemi. Tento krok je reakcí na aktuální situaci na trhu a požadavky průmyslových hráčů i členských států.

Automobilky budou moci po roce 2035 nadále nabízet vozy s prodlužovačem dojezdu (REX) či mild-hybridy, pokud zbývajících 10 % emisí kompenzují například využitím nízkoemisní oceli nebo syntetických paliv.

Změnu kurzu přivítal i německý kancléř Friedrich Merz, jehož vláda patřila k hlavním iniciátorům dřívější revize pravidel. Krok označil za správnou cestu ke skloubení klimatických cílů s realitou trhu. Zatímco koncern Volkswagen považuje návrh za ekonomicky racionální, německý svaz VDA zůstává zdrženlivý a obává se praktické vymahatelnosti a komplexity nových pravidel.

Reuters: Brusel zvažuje zmírnění zákazu spalovacích motorů. Balíček na podporu autoprůmyslu provází nejistota

Evropská komise (EK) chystá zásadní balíček opatření na pomoc evropskému automobilovému průmyslu. Podle agentury Reuters by jeho součástí mohla být i revidovaná, mírnější podoba zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory, který měl původně platit od roku 2035.

Kolem termínu zveřejnění však panuje zmatek. Zatímco původní plány Bruselu počítaly s 10. prosincem, agentura Reuters s odvoláním na své zdroje nyní hovoří o 16. prosinci. Situaci dále komplikuje vyjádření eurokomisaře pro dopravu Apostolose Tzitzikostase, který začátkem týdne připustil, že kvůli doladění detailů by se oznámení mohlo posunout až na leden.

Případná úprava pravidel by byla reakcí na krizi v sektoru a silný tlak na přehodnocení striktních klimatických cílů, aby se udržela konkurenceschopnost evropských automobilek.

EGU: Energeticky náročným firmám v Česku hrozí kolaps. Havlíček slibuje přenesení poplatků na stát

Českým energeticky náročným podnikům hrozí bezprostřední ztráta konkurenceschopnosti a existenční potíže. Vyplývá to z nové studie poradenské společnosti EGU, podle které jsou na vině extrémně vysoké ceny energií, jež patří k nejvyšším v Evropě.

Zástupci průmyslu, včetně Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky, varují, že situace je neudržitelná, zejména v konfrontaci s Německem, které svým firmám garantuje fixní ceny elektřiny. Podniky proto po státu nežádají přímé dotace, ale zavedení systému kompenzací, který by srovnal podmínky na evropském trhu.

Na varování průmyslníků reagoval Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu. Avizoval, že nová vláda plánuje radikální kroky ke snížení cen energií, přičemž prioritou bude přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie z faktur odběratelů přímo na státní rozpočet.

Havlíček zdůraznil, že je nutné udržet průmyslovou základnu schopnou generovat přidanou hodnotu a zaměstnanost, a to i za cenu vyšší zátěže pro státní pokladnu.

Kromě řešení poplatků za obnovitelné zdroje se chce nastupující kabinet zaměřit na revizi výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou a na regulované složky cen energií. Podle studie EGU je současný stav důsledkem nezvládnuté dekarbonizace a drahých emisních povolenek, které znevýhodňují evropské firmy oproti konkurenci z USA či Číny. Havlíček proto potvrdil, že nová vláda bude na půdě EU tlačit na revizi evropské klimatické politiky Green Deal.

Omezení čínského exportu vzácných zemin vyvolalo paniku, automobilky se bojí uzavírání továren

Světové automobilky vyjadřují znepokojení z možného narušení výroby v důsledku nových čínských omezení na vývoz kovů vzácných zemin. Podle agentury Reuters se výrobci obávají nedostatku součástek, který by mohl vést až k přerušení provozu továren. Snaží se zajistit alternativní dodavatelské řetězce z jiných částí světa.

Nová čínská exportní omezení mají vstoupit v platnost 8. listopadu. Podle poradenské společnosti AlixPartners kontroluje Čína v současnosti až 70 procent celosvětové těžby vzácných zemin. „Do dvou měsíců mohou zastavit naši výrobu a celý automobilový průmysl,“ citovala agentura Reuters Ryana Grimma, viceprezidenta severoamerické divize společnosti Toyota Motor.

Německý svaz automobilového průmyslu (VDA) již dříve varoval, že omezení budou mít dalekosáhlé dopady na dodávky do Německa i celé Evropy. Někteří čínští vývozci zaznamenali po oznámení restrikcí prudký nárůst zahraničních objednávek.

Automobilky a dodavatelé se sice snaží hledat zdroje jinde, ale narážejí na nedostatečné kapacity. Ačkoli jsou v zemích jako Švédsko velká ložiska, chybí kapacity pro jejich těžbu a zpracování.

Kovy vzácných zemin, mezi které patří 17 prvků, jsou nezbytné pro výrobu elektromobilů a řady dalších vyspělých technologií, včetně elektroniky a obnovitelných zdrojů energie. S pokračující transformací energetiky se očekává, že poptávka po těchto surovinách v následujících letech exponenciálně poroste.

Nové evropské obchodní dohody otevírají českým firmám trhy se 700 miliony zákazníků

Evropská unie se v reakci na protekcionistickou politiku Spojených států chystá finalizovat klíčové obchodní dohody s Mexikem, uskupením Mercosur, Indonésií a Chile, což českým exportérům otevírá bezcelní přístup na trhy se stovkami milionů spotřebitelů.

Tyto dohody, urychlené celní válkou Donalda Trumpa, představují pro českou ekonomiku, silně závislou na exportu, strategickou příležitost v řádu desítek miliard korun. Nejdůležitějším benefitem je odstranění vysokých cel, které dosud brzdily zejména export automobilů.

Pro české firmy je nejvýznamnější odstranění cel, která v zemích Mercosuru dosahovala až 35 % a v Indonésii dokonce 50 %. Odbourání těchto bariér může podle odhadů zdvojnásobit český vývoz do regionu Mercosur, který již nyní přesahuje 12 miliard korun. Další významný potenciál skýtá Mexiko, kam české firmy již nyní vyváží zboží za více než 20 miliard korun. Nové dohody tak otevírají dveře nejen pro automobilky, ale také pro firmy z oblasti strojírenství, elektroniky a farmaceutického průmyslu.

Navzdory obrovským příležitostem však ratifikace smluv čelí vnitřním rizikům v samotné EU. Proti dohodě s Mercosurem ostře protestují evropští zemědělci, kteří se obávají nekalé konkurence levnějších produktů z Jižní Ameriky. V Evropském parlamentu panují neshody ohledně ekologických a sociálních standardů partnerských zemí. Úspěch těchto dohod tak závisí na schopnosti Bruselu překonat vnitřní odpor a prosadit strategickou vizi, která sníží závislost Evropy na USA a Číně. 

Plug-in hybridy v srpnu předstihly elektromobily, jejich prodeje se zdvojnásobily

Prodeje plug-in hybridních vozů v Česku v srpnu zdvojnásobily svůj meziroční výsledek a poprvé v letošním roce překonaly prodeje čistě bateriových elektromobilů.

Zatímco v srpnu 2024 bylo zaregistrováno 471 plug-in hybridů, letos to bylo 948 kusů, což představuje nárůst o 101 %. Elektromobily si sice také meziročně polepšily (nárůst z 781 na 840 kusů), ale jejich prodeje zůstaly pod hranicí pěti procent celkového trhu nových osobních vozů.

Většina prodaných plug-in hybridů kombinuje elektromotor se zážehovým motorem. Pouze 30 kusů mělo spalovací motor na naftu, přičemž tento typ pohonu v Česku nabízí výhradně značka Mercedes-Benz.

I přes srpnový náskok plug-in hybridů, zůstávají v celkové bilanci za prvních osm měsíců roku úspěšnější elektromobily. Ty si připsaly 8 800 registrací, zatímco plug-in hybridy jich mají o 2 000 méně. Nejúspěšnějším prodejcem plug-in hybridů je Škoda se 1 310 prodanými kusy, následovaná značkami Hyundai, Toyota, Volkswagen a Volvo, které všechny prodaly více než 500 vozů.