Skip to main content

Štítek: analýza

ČEZ plánuje výstavbu dvou paroplynových elektráren v Počeradech, Česko

Experti čekají, že bitcoin v druhé polovině roku poroste. Může se dostat až k 90 000 dolarům

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Kryptoměny.

Cena bitcoinu by se v druhé polovině roku mohla zvýšit až k 90 000, nebo dokonce 100 000 dolarům (přibližně 1,9 až 2,1 milionu Kč) ze současných zhruba 65 000 dolarů (přibližně 1,38 milionu Kč). Uvedli to analytici a experti, které oslovila ČTK. Pokles pod hranici 60 000 dolarů naopak neočekávají.

Současný vývoj ceny bitcoinu je podle ředitele směnárny Bit.plus Martina Stránského typickou ukázkou toho, že kryptoměnový trh funguje v dlouhodobých cyklech. Po rekordních hodnotách z loňského roku, kdy se bitcoin dostal nad hranici 100 000 dolarů, nyní v červenci 2026 osciluje kolem 65 000 dolarů — meziročně tak jeho cena klesla o zhruba 39 procent. Za současnou korekcí podle něj stojí několik faktorů. Investoři po mimořádně silném růstu realizovali zisky, trh ovlivnila zvýšená geopolitická nejistota i opatrnější měnová politika americké centrální banky.

Bohumil Žitný ze společnosti Žitný a partneři pokles vnímá podobně: „Téměř čtyřicetiprocentní pokles může vypadat dramaticky, z pohledu historie bitcoinu ale nejde o mimořádnou událost. Naopak podobné korekce jsou součástí každého jeho tržního cyklu.“

Podle ředitele Anycoinu Marka Kyrsche lze u tradičních investorů do ETF fondů sledovat opětovný zájem po pár týdnech propadů. „I to by mohl být signál blížícího se dna medvědího trhu. Podle teorie cyklů se odhaduje, že v říjnu by mohla začít další fáze býčího cyklu,“ doplnil Kyrsch, který zároveň upozornil na riziko ještě jednoho „posledního“ propadu — podobně jako v roce 2022, kdy byl propad spojený s krachem burzy FTX.

Rostislav Plachý z Golden Gate připomněl, že kryptoměnový trh je tradičně výrazně volatilnější než akciové nebo dluhopisové trhy, a proto jsou podobně hluboké korekce jeho přirozenou součástí. „Bitcoin si udržuje pozici nejvýznamnějšího digitálního aktiva, pokračuje zájem institucionálních investorů a jeho omezená nabídka zůstává jedním z hlavních faktorů podporujících dlouhodobou hodnotu,“ dodal.

Trhy se připravují na zářijové turbulence: Co může vyvolat otřesy?

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Investice.

Po letním obchodním klidu se světové trhy chystají na volatilní září, které je historicky nejslabším měsícem pro akcie. Mezinárodní agentura Reuters ve své analýze varuje před riziky, které mohou vyvolat výrazné tržní výkyvy. 

Mezi hlavní obavy patří pokračující napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Federální rezervní bankou (Fed), která je pod tlakem, aby snížila úrokové sazby. Trhy sice počítají s 85% pravděpodobností snížení sazeb, nicméně otázky ohledně nezávislosti Fedu a jeho schopnosti kontrolovat inflaci vyvolávají nejistotu. Podle analytiků toto politické drama „podrývá důvěru v USA jako globální měřítko pro transparentní a na pravidlech založené kapitálové trhy“.

Dalším zdrojem nejistoty je politická situace ve Francii, kde se očekává, že premiér Francois Bayrou ztratí hlasování o důvěře kvůli rozpočtovým škrtům. Případný pád menšinové vlády by mohl vést k rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb, což by ohrozilo evropské akcie, francouzské banky a dlouhodobé francouzské dluhopisy, jejichž výnosy jsou již nyní blízko víceletých maxim. Analytici varují, že pokud by Francie selhala, mohlo by dojít k dominovému efektu, který by zpochybnil udržitelnost výkonnosti celých evropských trhů.

V neposlední řadě zůstávají pod dohledem také geopolitická rizika a obchodní politika USA. I přes prozatímní dočasné dohody s EU a Čínou, obchodní napětí stále trvá. Trumpova administrativa zvýšila cla pro Indie o dalších 25 %. Trhy rovněž sledují, zda nedávné dočasné prodloužení cel s Čínou nepřeroste v trvalý stav, nebo zda Trump nepřistoupí k další vlně vysokých cel, která by mohla narušit dodavatelské řetězce.

Analýza: Češi platí nejdražší elektřinu v zemích V4, ale tankují levněji

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Česká republika má nejdražší elektřinu v regionu Visegrádské čtyřky (V4), zatímco ceny pohonných hmot patří k nejnižším v Evropě. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas. Na rozdíl od většiny okolních zemí, které využívají regulaci cen nebo jiné státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou.

Hlavním důvodem vyšších cen elektřiny je přímý vliv velkoobchodních cen. Polsko, Maďarsko a Slovensko tento vliv omezují regulací cen a nastavením maximální ceny, která je většinou nižší než tržní. Maďarsko a Slovensko navíc využívají i další státní zásahy. „Důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ uvedl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. Česko vychází nejhůře i při porovnání ceny ke kupní síle.

V případě pohonných hmot si Česká republika vede lépe a má aktuálně nejnižší ceny benzinu v regionu. Stabilní daňové zatížení a silná měna pomáhají držet ceny dole. V poměru ke kupní síle však situace není tak příznivá, a tuzemské ceny paliv jsou téměř dvojnásobné oproti německým.

Problémem je i dostupnost vlastního bydlení

Studie se zabývala také dostupností vlastního bydlení, s čímž se potýká celý region V4. Extrémní situace je v Praze, která je z pohledu cen a příjmů městem s nejnižší dostupností vlastního bydlení. Situace v Česku se navíc zhoršuje kvůli pomalé výstavbě. „Velkou překážkou pro rozvoj bytové výstavby je v Česku extrémní délka stavebního řízení, to je osmkrát delší než v Polsku a čtyřikrát oproti Maďarsku či Slovensku,“ dodal obchodní ředitel Creditas Real Estate Borek Simandl. Naopak v nákladech na bydlení v nájmu si Česko ve srovnání s ostatními zeměmi V4 stojí lépe.

Ačkoliv si Česko udržuje pozici nejvýkonnější země V4 z hlediska HDP na obyvatele, náskok se zmenšuje. Za poslední dvě dekády se Polsko nejrychleji přibližovalo průměru EU i německé úrovni, což se projevuje v rostoucích mzdách, zlepšující se kupní síle a faktem, že Poláci v současnosti v příjmech předbíhají Čechy. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvádí, že zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 procentních bodů, Češi jen o desetinu, což je méně i ve srovnání se Slováky (17 bodů) a Maďary (15 bodů).