Skip to main content

Štítek: akcie

ČEZ od 3. srpna vyplatí dividendu 42 korun na akcii

Společnost ČEZ od 3. srpna zahajuje výplatu dividendy ve výši 42 korun na akcii. Jde o horní hranici dividendové politiky firmy, která odpovídá 80 procentům upraveného čistého zisku. Rozhodnutí schválila valná hromada, rozhodný den pro nárok na dividendu na Pražské burze připadl na 4. června.

Dividendový výnos při zohlednění závěrečné ceny akcie 1240 korun dosahuje zhruba 3,4 procenta. Analytik Fio banky Jan Raška upozornil, že čistý zisk ČEZ meziročně klesl z 31 miliard korun v roce 2024 na 28,1 miliardy korun v roce 2025, což podle něj vysvětluje mírnější tempo růstu výplaty. Firma si podle Rašky díky silné likviditě zároveň může dovolit drženou horní hranici dividendové politiky.

Pro rok 2027 očekává Fio banka dividendu ve výši zhruba 54 korun na akcii, a to na základě odhadovaného zisku 36 až 36,7 miliardy korun. Raška predikuje, že dividenda by v roce 2027 mohla přesáhnout 50 korun na akcii za předpokladu, že nebude zavedena windfall tax a provozní podmínky zůstanou příznivé.

Muskovo SpaceX plánuje historicky největší vstup na burzu za 75 miliard dolarů

Americká vesmírná společnost SpaceX plánuje prostřednictvím veřejné nabídky akcií získat 75 miliard dolarů (přibližně 1,56 bilionu Kč). Pokud se záměr uskuteční, půjde o největší burzovní debut v historii, který přiblíží celkovou tržní hodnotu podniku k hranici 1,77 bilionu dolarů (přibližně 36,9 bilionu Kč).

Tento krok zařadí společnost ovládanou miliardářem Elonem Muskem mezi nejhodnotnější veřejně obchodované korporace na světě.

Podle materiálů pro burzovní komisi nabídne firma investorům téměř 555,6 milionu akcií za pevně stanovenou cenu 135 dolarů (přibližně 2 800 Kč) za kus. Zahájení obchodování na trhu Nasdaq je naplánováno na pátek 12. Června.

Stanovení pevné ceny ještě před zjišťováním poptávky představuje na americkém trhu neobvyklý krok, který se vymyká standardnímu postupu určování cenového rozpětí během investorské roadshow. Zakladatel firmy Elon Musk si i po vstupu na burzu uchová pevnou kontrolu nad podnikem, když bude disponovat až 84,4 procenta akcií s hlasovacími právy.

Oznámená nabídka svým objemem výrazně překonává dosavadní rekord saúdskoarabského ropného giganta Saudi Aramco, který v roce 2019 získal z prodeje akcií 29,4 miliardy dolarů (přibližně 611,5 miliardy Kč). Tento masivní burzovní debut může vytyčit směr pro další očekávané technologické emise, zejména v sektoru umělé inteligence, kde se spekuluje o letošním vstupu společností OpenAI či Anthropic.

Čistý zisk ČEZ v prvním čtvrtletí vzroste díky konci windfall tax

Energetická společnost ČEZ v prvním čtvrtletí roku 2026 pravděpodobně vykáže čistý zisk v rozmezí 13 až 14 miliard korun. Tento výsledek představuje meziroční nárůst, za kterým stojí především ukončení platnosti daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax. I přes růst zisku však skupina čelí poklesu tržeb a provozní výkonnosti kvůli nižším cenám elektřiny.

Ukončení windfall tax, kterou firma odváděla v předchozích třech letech v řádech desítek miliard korun, pozitivně ovlivní efektivní daňovou sazbu. Podle analytiků Komerční banky a J&T Banky by se čistý zisk mohl zvýšit o dvě až deset procent v závislosti na konečném zaúčtování.

Provozní zisk EBITDA by však měl podle odhadů klesnout o pětinu na přibližně 34,4 miliardy korun. Hlavním důvodem jsou nižší tržní ceny silové elektřiny a slabší objem výroby způsobený delšími odstávkami v jaderných elektrárnách. Celkové tržby analytici predikují v rozmezí 83,6 až 89,9 miliardy korun, což znamená pokles o 4 až 11 procent oproti stejnému období loňského roku.

Výhled vedení ČEZ pro celý letošní rok počítá se ziskem EBITDA mezi 103 až 108 miliardami korun. Očištěný čistý zisk, který je určující pro výplatu dividendy, by se měl pohybovat v rozmezí 27 až 31 miliardami korun.

Ačkoliv tržní ceny energií po nedávném geopolitickém napětí na Blízkém východě mírně vzrostly, jejich vliv na letošní průměrné realizované ceny nebude podle expertů zásadní. Pro investory i český stát, který drží přibližně 70 procent akcií, je stabilizace očištěného zisku klíčová pro rozpočtové plánování a budoucí výnosy.

Analytici považují stávající celoroční výhled společnosti za konzervativní a nevylučují jeho budoucí přehodnocení v závislosti na vývoji cen komodit v druhé polovině roku. Pokud by se potvrdil horní odhad čistého zisku, mohl by ČEZ částečně kompenzovat loňský mírný pokles ziskovosti, který byl způsoben vysokými odpisy.

Zestátnění ČEZ bude pozvolné, proces odstartuje červnová valná hromada

Vláda plánuje plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ do konce volebního období v roce 2029. První formální kroky k transformaci a upřesnění harmonogramu výkupu akcií od minoritních akcionářů by měla přinést valná hromada plánovaná na letošní červen. Podle analytiků se trh dočká spíše upřesnění procedury a možných změn stanov než konkrétních informací o ceně výkupu.

Stát aktuálně drží v ČEZ přibližně 70 % akcií. K plnému ovládnutí firmy vede několik legislativních cest, včetně úpravy stanov nebo využití zákona o přeměnách obchodních společností. Odborníci předpokládají, že nejpravděpodobnějším scénářem je rozdělení společnosti na dvě části.

Strategickou výrobní část by zcela ovládl stát, zatímco distribuční a obchodní část by mohla zůstat v rukou soukromých investorů. Tento model by státu umožnil přímou kontrolu nad energetickou bezpečností a budoucími investicemi do jaderných zdrojů.

Záměr budí mezi analytiky rozporuplné reakce. Zastánci zdůrazňují nutnost státní kontroly nad cenami energií a kritickou infrastrukturou. Kritici naopak varují před skokovým nárůstem státního dluhu a poškozením atraktivity českého kapitálového trhu. Podle některých hlasů by stát měl raději investovat do akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů nebo řešení geopolitických rizik, která ceny energií ovlivňují globálně.

Aktuální prohlášení o zahájení procesu vedlo k mírnému posílení akcií ČEZ na pražské burze. Investoři pozitivně vnímají vidinu konkrétnějšího harmonogramu, i když samotný výkup akcií může trvat několik let. Klíčovým faktorem pro trh bude, zda stát nabídne minoritním akcionářům férovou prémii a jakým způsobem bude celou operaci financovat. Budoucí vývoj ukáže, zda plná kontrola nad výrobou elektřiny vyváží vysoké náklady na převzetí firmy.

Strnadova CSG vstupuje na burzu v Amsterdamu. Nabízí akcie až za 3,3 miliardy eur

Průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada zahájil veřejnou nabídku akcií na burze Euronext v Amsterdamu. V rámci primární emise firma nabízí akcie v objemu zhruba 3,3 miliardy eur, při případném navýšení až za 3,8 miliardy eur.

Úpis potrvá do čtvrtka, první obchodní den je plánován na pátek. Akcie jsou určeny institucionálním investorům a cena byla stanovena na 25 eur za kus. Z nabízeného objemu připadá 750 milionů eur na nové akcie, zbytek prodává hlavní akcionář skupiny. Výnosy chce CSG využít na další rozvoj a akvizice.

CSG už dříve uvedla, že obdržela závazné nabídky od investorů včetně BlackRock, Artisan Partners a Al-Rayyan Holding v celkovém objemu 900 milionů eur. Skupina zároveň plánuje vyplácet dividendy ve výši 30 až 40 procent čistého zisku, a to od roku 2027.

Za první tři čtvrtletí loňského roku zvýšila CSG tržby meziročně o více než 80 procent na 4,49 miliardy eur. Podle institutu SIPRI patří CSG k nejrychleji rostoucím evropským firmám na globálním trhu se zbraněmi.

Předsedkyně Tesly: Musk by mohl odejít, pokud akcionáři zamítnou jeho bilionové odměny

Předsedkyně správní rady společnosti Tesla, Robyn Denholm, v pondělí 27. října varovala akcionáře, že generální ředitel Elon Musk by mohl společnost opustit, pokud nebude schválen jeho navrhovaný odměňovací balíček v hodnotě až 1 bilionu dolarů.

Toto varování přišlo v dopise před výroční valnou hromadou, která se koná 6. listopadu. Správní rada Tesly přitom dlouhodobě čelí kritice expertů na řízení společností kvůli údajné nedostatečné nezávislosti na Muskovi.

Denholm v dopise uvedla, že navrhovaný plán má Muska „udržet a motivovat“ k vedení Tesly po dobu nejméně dalších sedmi a půl let. Označila Muskovo vedení jako zásadní pro úspěch společnosti, zejména v jejím úsilí stát se globálním lídrem v oblasti umělé inteligence a autonomních technologií. 

Soud ve státě Delaware na začátku tohoto roku zrušil Muskovu předchozí dohodu o odměnách z roku 2018, když rozhodl, že balíček byl nesprávně udělen a vyjednán řediteli, kteří nebyli plně nezávislí. Dopis předsedkyně Denholmové vykresluje nový balíček jako nezbytný pro sladění Muskových pobídek s hodnotou pro akcionáře a zároveň vyzývá investory, aby znovu zvolili tři dlouholeté členy rady, kteří s Muskem úzce spolupracovali.

Trhy se připravují na zářijové turbulence: Co může vyvolat otřesy?

Po letním obchodním klidu se světové trhy chystají na volatilní září, které je historicky nejslabším měsícem pro akcie. Mezinárodní agentura Reuters ve své analýze varuje před riziky, které mohou vyvolat výrazné tržní výkyvy. 

Mezi hlavní obavy patří pokračující napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Federální rezervní bankou (Fed), která je pod tlakem, aby snížila úrokové sazby. Trhy sice počítají s 85% pravděpodobností snížení sazeb, nicméně otázky ohledně nezávislosti Fedu a jeho schopnosti kontrolovat inflaci vyvolávají nejistotu. Podle analytiků toto politické drama „podrývá důvěru v USA jako globální měřítko pro transparentní a na pravidlech založené kapitálové trhy“.

Dalším zdrojem nejistoty je politická situace ve Francii, kde se očekává, že premiér Francois Bayrou ztratí hlasování o důvěře kvůli rozpočtovým škrtům. Případný pád menšinové vlády by mohl vést k rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb, což by ohrozilo evropské akcie, francouzské banky a dlouhodobé francouzské dluhopisy, jejichž výnosy jsou již nyní blízko víceletých maxim. Analytici varují, že pokud by Francie selhala, mohlo by dojít k dominovému efektu, který by zpochybnil udržitelnost výkonnosti celých evropských trhů.

V neposlední řadě zůstávají pod dohledem také geopolitická rizika a obchodní politika USA. I přes prozatímní dočasné dohody s EU a Čínou, obchodní napětí stále trvá. Trumpova administrativa zvýšila cla pro Indie o dalších 25 %. Trhy rovněž sledují, zda nedávné dočasné prodloužení cel s Čínou nepřeroste v trvalý stav, nebo zda Trump nepřistoupí k další vlně vysokých cel, která by mohla narušit dodavatelské řetězce.

Investoři přesouvají kapitál. Asijské akcie zažívají boom na úkor USA

Asijské akciové trhy zažívají silný růst, který je poháněn přílivem zahraničního kapitálu, zejména z USA. Tento trend je podle studie „Vietnam Briefing“ výsledkem několika faktorů: příznivého vývoje měn, silných firemních výsledků a obav z nejisté obchodní politiky Spojených států. 

Zatímco americký dolar od začátku roku klesl o 10 % vůči hlavním měnám (např. o 13 % vůči euru), asijské měny jako čínský jüan (+2,4 %), singapurský dolar (+3,6 %) a indická rupie (+2,3 %) posilují. To motivuje investory k přesunu aktiv z USA do Asie.

Dalším tahounem jsou rostoucí zisky asijských společností, jako jsou výrobce baterií CATL nebo technologický gigant Tencent. V červnu přilákaly asijské trhy druhý měsíc v řadě 6,02 miliardy dolarů v zahraničních investicích. Naopak, investiční vyhlídky v USA jsou ovlivněny nedávnými celními opatřeními.

Trumpova cla otřásají akciemi v Evropě i USA

Nové celní bariéry, které zavádí americká administrativa, vyvolávají na globálních trzích vlnu nejistoty a vedou k prudkému propadu akcií v Evropě i ve Spojených státech. Investoři s obavami sledují směr, kterým se ubírá světový obchod.

Prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který od 7. srpna zavádí nová cla v rozmezí od 10 do 41 % na dovoz z desítek zemí, přičemž clo na zboží ze Švýcarska činí 39 %. Přestože EU s USA nedávno uzavřela dohodu o 15% clech, globální eskalace obchodních sporů vyvolává mezi analytiky obavy z dopadů na evropské podniky. Akcie farmaceutických společností dále oslabily po Trumpově výzvě ke snížení cen léků a po zhoršeném výhledu dánské firmy Novo Nordisk.

Kromě cel ovlivnily americké trhy také slabé údaje z trhu práce. Podle Ministerstva práce vytvořila americká ekonomika v červenci jen 73 tisíc nových pracovních míst, což výrazně zaostalo za odhady. Tyto neuspokojivé zprávy posílily očekávání, že americká centrální banka (Fed) by mohla na zářijovém zasedání snížit úrokové sazby, a to i přes předchozí signály o opatrnosti. Reakcí na tyto zprávy bylo výrazné oslabení amerického dolaru vůči euru.