Skip to main content

Štítek: AI

Evropská komise nařídila Googlu otevřít Android a vyhledávací data konkurentům v AI

Evropská komise přijala vůči společnosti Google dvě sady závazných opatření, která upřesňují jeho povinnosti podle nařízení o digitálních trzích (DMA). Google podle nich bude muset umožnit OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Opatření má podle komise zajistit dodržování unijních pravidel, jejichž cílem je omezit tržní sílu velkých technologických firem.

První sada opatření má zajistit, aby konkurenční AI služby mohly za stejných podmínek jako vlastní služby Googlu, například Gemini, využívat funkce zařízení s operačním systémem Android. Komise uvedla, že Google zpřístupní konkurentům celkem 11 funkcí systému Android, díky nimž budou moct uživatelé aktivovat konkurenčního AI asistenta hlasovým povelem podobně, jako dnes používají příkaz „Hey Google“, například k objednání taxi nebo vyhledávání informací o místech. Změny budou dostupné od července 2027 v příští verzi Androidu, a to jen pro konkurenty, kteří splní stanovené požadavky na bezpečnost a ochranu soukromí.

Druhá sada opatření se týká vyhledávání. Google bude muset s OpenAI a dalšími chatboty vybavenými funkcí internetového vyhledávání sdílet, v anonymizované podobě, data, která dosud využíval jen ke zlepšování vlastního vyhledávače. Cílem je umožnit vznik konkurenčních internetových vyhledávačů, které k takovému objemu dat jinak přístup nemají.

Google rozhodnutí odmítl. „Dnešní rozhodnutí mohou oslabit zásadní ochranná opatření v oblasti soukromí a bezpečnosti pro miliony Evropanů,“ uvedl právník Googlu Kent Walker s tím, že firma opakovaně navrhovala řešení, která podle ní chrání uživatele a zároveň naplňují cíle DMA. Místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová naopak očekává, že opatření přinesou nové alternativy ke službě Google Search i ke službám AI od Googlu. „Vyzýváme všechny vývojáře, malé i velké, aby využili těchto nových příležitostí,“ dodala.

 

Vláda schválila projekt AI Gigafactory v Česku. Celková investice dosáhne 100 miliard korun

Česká vláda schválila projekt zajištění infrastruktury pro vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, tzv. AI Gigafactory, na českém území. Oznámení přišlo po jednání vlády, kde to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Celková investice se odhaduje na přibližně 100 miliard korun: 70 miliard by vložily České Radiokomunikace jako soukromý investor, 15 miliard stát a 15 miliard Evropská komise.

Schválením projektu získalo Ministerstvo průmyslu a obchodu oprávnění uzavřít jménem České republiky dohodu o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking, evropským společným podnikem pro superpočítačové a AI infrastruktury. Výzva EuroHPC JU má být vyhlášena v červenci 2026 a v rámci EU bude vybráno až sedm konsorcií. Výsledky soutěže se očekávají na konci letošního roku.

Provozovatelem a vlastníkem infrastruktury mají být České Radiokomunikace, které ponesou finanční rizika projektu. Fyzické umístění se předpokládá v rámci stávajícího datového centra v Praze na Zbraslavi. Přímý závazek státu v první fázi činí 2,5 miliardy korun, které budou v plné výši dorovnány příspěvkem EU. Platby jsou rozloženy do let 2028–2032.

AI Gigafactory je součástí evropského programu AI Continent, jehož cílem je vybudovat vlastní kapacitu Evropy pro vývoj a trénink nejpokročilejších AI systémů. V případě úspěchu v soutěži by na území ČR mohla vzniknout specializovaná infrastruktura s desítkami tisíc AI akcelerátorů, přístupná veřejnému sektoru, výzkumným institucím, univerzitám, startupům i technologickým firmám.

Havlíček zdůraznil, že nejde o definitivní rozhodnutí o výstavbě, ale o zásadní krok k účasti v evropské soutěži. Díky evropskému modelu by Česká republika mohla získat přístup ke špičkovému výpočetnímu výkonu za výrazně výhodnějších podmínek, než kdyby podobnou kapacitu pořizoval stát samostatně. Projekt zároveň nevytváří nové nároky na státní rozpočet, jde o přesun a efektivnější využití prostředků, které stát již nyní vynakládá na cloudové a výpočetní služby.

Google investuje do Anthropic až 40 miliard dolarů

Americký technologický gigant Google plánuje investovat až 40 miliard dolarů (přes 830 miliard Kč) do společnosti Anthropic, která patří k předním vývojářům umělé inteligence.

Investice proběhne v několika fázích a má upevnit postavení Googlu v konkurenčním boji o nadvládu nad AI technologiemi.

Dohoda je strukturována podle dosažených výsledků: v první fázi Google do firmy vloží deset miliard dolarů (přibližně 207,5 miliardy Kč). Zbývajících 30 miliard dolarů (přibližně 622,5 miliardy Kč) bude následovat po splnění stanovených technologických a obchodních cílů.

Podobnou strategii zvolil tento týden také Amazon, který do Anthropicu přislíbil celkem 25 miliard dolarů (přibližně 518,8 miliardy Kč). Anthropic, založený v roce 2021 bývalými členy týmu OpenAI, očekává letos tržby ve výši 30 miliard dolarů (přibližně 622,5 miliardy Kč), což představuje výrazný nárůst oproti loňským devíti miliardám.

Partnerství Googlu a Anthropicu je příkladem takzvaných cyklických obchodů v technologickém odvětví. Část investovaných prostředků se investorovi vrací jako protihodnota za využívání jeho cloudové infrastruktury a specializovaných čipů. Google tak získává nejen podíl v nadějném startupu, ale také garantovaný odbyt pro své výpočetní kapacity.

Navzdory finanční síle však Anthropic čelí regulatorním komplikacím. Firma odmítla nasazení svých modelů pro vojenské účely nebo hromadný dohled, což vedlo ministerstvo obrany USA k označení společnosti za riziko pro státní dodavatelský řetězec.

Pro investory je podstatné, jak Anthropic vyřeší své spory s americkou vládou, protože omezení pro státní zakázky může ovlivnit jeho budoucí valuaci. Zároveň je patrné, že konkurence mezi chatboty Claude a ChatGPT se díky miliardovým injekcím dále vyostří. Strategické propojení s Googlem dává Anthropicu přístup k unikátnímu hardwaru, který je pro trénování nejmodernějších modelů zcela zásadní.

Umělá inteligence monitoruje stabilitu hor a s předstihem let předpovídá sesuvy půdy

Pokročilé algoritmy umělé inteligence ve spojení se satelitními radarovými daty umožňují detekovat mikroskopické pohyby zemského povrchu, které jsou lidským okem nepostřehnutelné. Tato technologie identifikuje rizika sesuvů a lavin dříve, než dojde k tragédii, čímž chrání lidské životy i kritickou infrastrukturu. Včasná varování v řádu týdnů až let umožňují efektivnější krizové řízení a urbanistické plánování v rizikových oblastech.

Matematikové a geoscientisté využívají data ze satelitu Sentinel-1, která systémy strojového učení analyzují v řádu minut – proces, který by lidem trval roky. Například ve Velké Británii odhalila analýza 3 000 aktivně se pohybujících svahů ohrožujících 14 000 kilometrů silnic a stovky kilometrů železnic. V Nepálu zase AI identifikovala, že vesnice evakuovaná po dřívějších pohromách byla neúmyslně přesunuta do ještě nebezpečnější lokality. To umožnilo včasnou úpravu únikových tras a krizových plánů.

Zavádění těchto nástrojů má zásadní význam pro pojišťovnictví, stavebnictví a státní správu, zejména v souvislosti s klimatickými změnami zvyšujícími frekvenci katastrof. Kromě prevence škod, které se globálně pohybují v řádu miliard dolarů (desítky miliard Kč), dokáže AI také identifikovat bezpečné zóny. V kolumbijském Medellínu tak přesné vyhodnocení rizik umožnilo uvolnit dříve blokované pozemky pro legální rezidenční výstavbu.

Schopnost AI vnímat hory nikoli jako statické objekty, ale jako tělesa v neustálém pohybu, posouvá geologický výzkum do sféry aktivní prevence. Přesnost těchto modelů se neustále zvyšuje díky hlubokému učení, které se trénuje i na datech z veřejných webkamer, čímž se minimalizují falešné poplachy a zpřesňují predikce pro kritické uzly.

AMD prodá Metě AI čipy až za 60 miliard dolarů, Meta může získat podíl ve firmě

Americký výrobce polovodičů Advanced Micro Devices (AMD) uzavřel pětiletou dohodu s internetovou společností Meta Platforms o dodávkách čipů pro umělou inteligenci (AI) v hodnotě až 60 miliard dolarů (přibližně 1,236 bilionu Kč). Součástí dohody je také možnost, že Meta získá až desetiprocentní podíl ve společnosti AMD. Oznámila to firma AMD, jejíž akcie po zveřejnění zprávy výrazně posílily.

Meta, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram nebo komunikační platformu WhatsApp, v poslední době výrazně navyšuje investice do AI. Dohoda s AMD má posílit její výpočetní kapacity pro rozvoj vlastních modelů a služeb založených na umělé inteligenci.

AMD už loni uzavřela podobnou smlouvu s firmou OpenAI, tvůrcem systému ChatGPT. Meta má zároveň uzavřenou dohodu o dodávkách AI čipů také s konkurenční společností Nvidia, která je v současnosti největším hráčem na trhu výkonných čipů pro datová centra.

„Jsme nadšeni vytvořením dlouhodobého partnerství s AMD,“ uvedl šéf Mety Mark Zuckerberg. Podle něj bude AMD klíčovým technologickým partnerem firmy v následujících letech.

Bloomberg: Investice do AI vysávají trh s paměťovými čipy, elektronika zdražuje

Globální trh s elektronikou čelí napětí kvůli nedostatku paměťových čipů. Podle analýzy agentury Bloomberg je hlavním důvodem masivní vlna investic do infrastruktury pro umělou inteligenci, která přesouvá výrobní kapacity směrem k výkonným čipům pro datová centra. Důsledkem je růst cen počítačů, chytrých telefonů i automobilů.

Výrobci jako Samsung, SK Hynix či Micron dávají přednost moderním pamětem s vysokou propustností (HBM), které jsou nezbytné pro provoz pokročilých AI modelů. Tyto produkty jsou ziskovější a spotřebují výrazně více výrobní kapacity než běžné paměti používané v noteboocích nebo mobilech. Jeden nový AI čip od Nvidie podle Bloombergu vyžaduje stejné množství paměti jako stovky výkonných osobních počítačů nebo tisíce chytrých telefonů.

Technologičtí giganti jako Microsoft, Alphabet či Meta letos plánují investovat do AI infrastruktury přes 650 miliard dolarů (zhruba 13,3 bilionu Kč), čímž fakticky „vykupují“ trh s pamětmi.

Podle analýzy hrozí, že u levnějších chytrých telefonů může podíl nákladů na paměť vzrůst do konce roku z deseti až na 30 procent ceny komponent. Dopady už pociťují i velcí hráči. Šéf Applu Tim Cook varoval před tlakem na marže iPhonů, Elon Musk zmínil možnost výstavby vlastní továrny na paměti pro Teslu. Společnost Sony podle interních informací zvažuje odsun premiéry nové generace PlayStation až na roky 2028 či 2029.

Někteří analytici zároveň varují před možnou investiční bublinou v sektoru AI, která svými parametry začíná připomínat období před prasknutím takzvané dotcomové bubliny na přelomu tisíciletí.

Ceny telefonů a počítačů letos porostou. Důvodem jsou datová centra pro AI

Ceny chytrých telefonů a osobních počítačů letos výrazně porostou kvůli nedostatku paměťových čipů. Ten je důsledkem masivní výstavby datových center pro umělou inteligenci, která pohlcuje výrobní kapacity polovodičového průmyslu. Uvádí to deník Financial Times s odkazem na vyjádření technologických firem a analytiků na veletrhu CES v Las Vegas.

Podle šéfa společnosti Arm Reneho Haase jsou omezení v dodávkách pamětí nejvážnější za posledních dvacet let. Spoluředitel Samsung Ro Te-mun situaci označil za bezprecedentní s nevyhnutelným dopadem na spotřebitele. Analytici Morgan Stanley očekávají, že výrobci hardwaru začnou zvyšovat ceny už v první polovině roku, což může snížit prodeje telefonů s Androidem a počítačů s Windows.

Zatímco Apple ceny svých nejnovějších iPhonů zatím nezvýšil, tlak na celý dodavatelský řetězec sílí. Podle odhadů Gartner globální výdaje na AI loni dosáhly téměř 1,5 bilionu dolarů a letos by mohly překročit hranici dvou bilionů.

Microsoft investuje 10 miliard dolarů do AI datového centra v Portugalsku

Americká společnost Microsoft investuje 10 miliard dolarů (přibližně 210 miliard Kč) do nového datového centra zaměřeného na umělou inteligenci (AI) v portugalském pobřežním městě Sines.

Oznámil to prezident společnosti Brad Smith na konferenci Web Summit v Lisabonu. Jedná se o jednu z největších letošních investic Microsoftu v Evropě, která má za cíl rozšířit výpočetní infrastrukturu a uspokojit rostoucí globální poptávku po službách umělé inteligence.

Investice směřuje do datového parku ve městě Sines, které leží asi 150 kilometrů jižně od Lisabonu. Microsoft na projektu spolupracuje s portugalským developerem Start Campus and britským start-upem Nscale.

Volba Sines není náhodná. Město s přibližně 15 000 obyvateli je technologickým a investičním uzlem v Portugalsku. Jeho strategický význam spočívá v poloze, kde se nacházejí podmořské datové kabely spojující Evropu s Brazílií a Afrikou. Společnost Google navíc brzy přidá další linku do Jižní Karolíny v USA.

Lokalita přitahuje i další velké investice. V květnu zde zahájila čínská společnost CALB Group výstavbu továrny na baterie v hodnotě dvou miliard eur a Sines je také navrhovaným místem pro budoucí „gigafactory“ pro umělou inteligenci podporovanou Evropskou unií.

Čínská armáda sází na AI. Využívá DeepSeek a čipy Huawei i Nvidia

Čínská lidová osvobozenecká armáda systematicky pracuje na zavedení umělé inteligence do svých vojenských kapacit a silně přitom favorizuje domácí AI model DeepSeek.

Podle přehledu stovek výzkumných prací a záznamů o veřejných zakázkách, který provedla agentura Reuters, využívá armáda AI k vývoji systémů pro autonomní rozpoznávání cílů a rozhodovací podporu na bojišti v reálném čase.

Příkladem je autonomní bojové podpůrné vozidlo Norinco P60, které je poháněno právě modelem DeepSeek. 

Na jedné straně Peking prosazuje „algoritmickou suverenitu“ a zvyšuje nasazení domácích AI čipů Huawei Ascend. Současně však dokumenty ukazují, že armádní výzkumné instituce nadále vyhledávají a používají špičkové americké čipy Nvidia, včetně modelu A100, který spadá pod přísné exportní kontroly USA.

Ačkoli není jasné, kdy byly tyto čipy do Číny dovezeny, díky patentům podaným v červnu 2025 se potvrdilo využití ve vojenském výzkumu, navzdory americkým sankcím.

Investice směřují do vývoje technologií, jako jsou AI řízení robotičtí psi pro průzkum ve smečkách, autonomní roje dronů schopné sledovat cíle bez lidského zásahu a pokročilé válečné simulace. Univerzitní výzkumníci uvedli, že jejich systém poháněný DeepSeek dokázal vyhodnotit 10 000 bitevních scénářů za 48 sekund, což by týmu lidských plánovačů trvalo 48 hodin.

Spojené státy na tento vývoj reagují vlastními investicemi a plánují do konce roku 2025 nasadit tisíce autonomních dronů, aby čelily čínské převaze v bezpilotních systémech.

Nvidia plánuje investovat až 100 miliard dolarů do OpenAI. Posílí své dominantní postavení v oblasti AI

Společnost Nvidia, která je dominantním hráčem na trhu s čipy pro umělou inteligenci, oznámila, že investuje do OpenAI, tvůrce ChatGPT, až 100 miliard dolarů a bude ji zásobovat svými čipy pro datová centra.

Tato dohoda představuje významné propojení dvou nejvýznamnějších aktérů v globálním AI závodě. OpenAI tak získá hotovost a přístup k pokročilým čipům, které potřebuje k udržení dominance v rostoucím konkurenčním prostředí.

Dohoda má spočívat ve dvou transakcích: OpenAI zaplatí Nvidii v hotovosti za čipy, zatímco Nvidia investuje do OpenAI výměnou za akcie, které jí nezajistí kontrolní podíl. Prvních 10 miliard dolarů z investice bude uvolněno, jakmile se obě strany dohodnou na konečné smlouvě.

OpenAI, jejíž hodnota byla nedávno oceněna na 500 miliard dolarů, začne dostávat hardware od Nvidie nejdříve na konci roku 2026. Firmy se dohodly na nasazení alespoň 10 gigawattů systémů Nvidia pro AI infrastrukturu OpenAI.

Dohoda je navíc důležitou zprávou pro trh, jelikož zmírňuje obavy, že by konkurenti nebo vlastní čipy jiných technologických firem mohly ohrozit vedoucí pozici Nvidie. Podle analytika Jacoba Bournea ze společnosti eMarketer je poptávka po čipech Nvidia pro vývoj AI modelů v podstatě „zapečená“ do jejich vývoje. Přestože i konkurenti jako Google, Amazon, Microsoft i OpenAI samotná investují do vlastních čipů, cílem je spíše diverzifikovat dodavatelský řetězec a snížit náklady.

Larry Ellison z Oraclu se stal nejbohatším člověkem světa, předstihl Elona Muska

Larry Ellison, spoluzakladatel a předseda správní rady softwarové společnosti Oracle, vystřídal Elona Muska na postu nejbohatšího člověka světa. Hodnota Ellisonova majetku se po prudkém nárůstu ceny akcií Oraclu, zvýšila o více než 100 miliard dolarů a dosáhla 393 miliard USD. Hodnota majetku Elona Muska se ve stejnou dobu pohybovala kolem 385 miliard dolarů, jak uvedla agentura Bloomberg.

K prudkému růstu akcií Oraclu o více než 40 procent došlo po oznámení čtvrtletních výsledků, ve kterých firma uvedla, že zaznamenává silný nárůst poptávky po svých cloudových službách ze strany společností v oblasti umělé inteligence.

Oracle předpovídá, že tržby divize Oracle Cloud Infrastructure se v tomto finančním roce zvýší o 77 procent na 18 miliard dolarů a do roku 2030 by mohly dosáhnout 144 miliard dolarů.
Výkonná ředitelka společnosti Safra Catzová potvrdila, že firma uzavřela „významné cloudové smlouvy“ s předními AI společnostmi, včetně firem OpenAI, xAI, Nvidia, Meta a AMD.

Jedenaosmdesátiletý Ellison vlastní zhruba 41 procent společnosti Oracle. Firmu spoluzakládal v roce 1977 a do roku 2014 v ní působil jako výkonný ředitel. V současnosti zastává funkci předsedy správní rady a technologického ředitele. Elon Musk, hlavní akcionář Tesly, naopak čelí tlaku na akcie své firmy, které jsou v letošním roce pod vlivem poklesu odbytu a rostoucí konkurence.

Foto: Reuters

OpenAI se spojuje s Broadcomem. V roce 2026 plánuje spuštění vlastního AI čipu

Společnost OpenAI, která stála u zrodu generativní umělé inteligence, se chystá vstoupit na trh s vlastním hardwarem.

Podle deníku Financial Times plánuje OpenAI ve spolupráci s americkým polovodičovým gigantem Broadcom vyvinout a spustit výrobu svého prvního specializovaného čipu pro umělou inteligenci. První várka by měla být k dispozici již v roce 2026 pro interní potřebu OpenAI.

Tento strategický krok je součástí širší snahy o diverzifikaci dodavatelského řetězce a snížení závislosti na čipech od společnosti Nvidia, která v současnosti trhu s AI čipy dominuje.

OpenAI, stejně jako další technologičtí giganti jako je Google, Amazon a Meta, čelí masivnímu nárůstu poptávky po výpočetním výkonu pro trénování a provoz svých AI modelů. Výroba vlastních čipů má OpenAI zajistit větší kontrolu nad výkonem a snížit dlouhodobé náklady.

Zprávy o partnerství se objevily krátce poté, co CEO Broadcomu Hock Tan uvedl, že společnost získala objednávky na AI infrastrukturu v hodnotě přes 10 miliard dolarů od nového, nejmenovaného zákazníka. Tanova slova potvrdila očekávání analytiků, že tento klient je právě OpenAI. Partnerství má významný dopad i na Broadcom, který si upevní pozici důležitého dodavatele v rámci rychle se rozvíjejícího AI ekosystému.