Skip to main content

Tag: AI

Umělá inteligence monitoruje stabilitu hor a s předstihem let předpovídá sesuvy půdy

Pokročilé algoritmy umělé inteligence ve spojení se satelitními radarovými daty umožňují detekovat mikroskopické pohyby zemského povrchu, které jsou lidským okem nepostřehnutelné. Tato technologie identifikuje rizika sesuvů a lavin dříve, než dojde k tragédii, čímž chrání lidské životy i kritickou infrastrukturu. Včasná varování v řádu týdnů až let umožňují efektivnější krizové řízení a urbanistické plánování v rizikových oblastech.

Matematikové a geoscientisté využívají data ze satelitu Sentinel-1, která systémy strojového učení analyzují v řádu minut – proces, který by lidem trval roky. Například ve Velké Británii odhalila analýza 3 000 aktivně se pohybujících svahů ohrožujících 14 000 kilometrů silnic a stovky kilometrů železnic. V Nepálu zase AI identifikovala, že vesnice evakuovaná po dřívějších pohromách byla neúmyslně přesunuta do ještě nebezpečnější lokality. To umožnilo včasnou úpravu únikových tras a krizových plánů.

Zavádění těchto nástrojů má zásadní význam pro pojišťovnictví, stavebnictví a státní správu, zejména v souvislosti s klimatickými změnami zvyšujícími frekvenci katastrof. Kromě prevence škod, které se globálně pohybují v řádu miliard dolarů (desítky miliard Kč), dokáže AI také identifikovat bezpečné zóny. V kolumbijském Medellínu tak přesné vyhodnocení rizik umožnilo uvolnit dříve blokované pozemky pro legální rezidenční výstavbu.

Schopnost AI vnímat hory nikoli jako statické objekty, ale jako tělesa v neustálém pohybu, posouvá geologický výzkum do sféry aktivní prevence. Přesnost těchto modelů se neustále zvyšuje díky hlubokému učení, které se trénuje i na datech z veřejných webkamer, čímž se minimalizují falešné poplachy a zpřesňují predikce pro kritické uzly.

Component Installation of a AI microchip on Circuit Board. Fully Automated Modern PCB Assembly Line Equipped with Advanced High Precision Robot Arms at Bright Electronics Factory. Electronic Devices Production Industry

AMD prodá Metě AI čipy až za 60 miliard dolarů, Meta může získat podíl ve firmě

Americký výrobce polovodičů Advanced Micro Devices (AMD) uzavřel pětiletou dohodu s internetovou společností Meta Platforms o dodávkách čipů pro umělou inteligenci (AI) v hodnotě až 60 miliard dolarů (přibližně 1,236 bilionu Kč). Součástí dohody je také možnost, že Meta získá až desetiprocentní podíl ve společnosti AMD. Oznámila to firma AMD, jejíž akcie po zveřejnění zprávy výrazně posílily.

Meta, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram nebo komunikační platformu WhatsApp, v poslední době výrazně navyšuje investice do AI. Dohoda s AMD má posílit její výpočetní kapacity pro rozvoj vlastních modelů a služeb založených na umělé inteligenci.

AMD už loni uzavřela podobnou smlouvu s firmou OpenAI, tvůrcem systému ChatGPT. Meta má zároveň uzavřenou dohodu o dodávkách AI čipů také s konkurenční společností Nvidia, která je v současnosti největším hráčem na trhu výkonných čipů pro datová centra.

„Jsme nadšeni vytvořením dlouhodobého partnerství s AMD,“ uvedl šéf Mety Mark Zuckerberg. Podle něj bude AMD klíčovým technologickým partnerem firmy v následujících letech.

paměťový čip

Bloomberg: Investice do AI vysávají trh s paměťovými čipy, elektronika zdražuje

Globální trh s elektronikou čelí napětí kvůli nedostatku paměťových čipů. Podle analýzy agentury Bloomberg je hlavním důvodem masivní vlna investic do infrastruktury pro umělou inteligenci, která přesouvá výrobní kapacity směrem k výkonným čipům pro datová centra. Důsledkem je růst cen počítačů, chytrých telefonů i automobilů.

Výrobci jako Samsung, SK Hynix či Micron dávají přednost moderním pamětem s vysokou propustností (HBM), které jsou nezbytné pro provoz pokročilých AI modelů. Tyto produkty jsou ziskovější a spotřebují výrazně více výrobní kapacity než běžné paměti používané v noteboocích nebo mobilech. Jeden nový AI čip od Nvidie podle Bloombergu vyžaduje stejné množství paměti jako stovky výkonných osobních počítačů nebo tisíce chytrých telefonů.

Technologičtí giganti jako Microsoft, Alphabet či Meta letos plánují investovat do AI infrastruktury přes 650 miliard dolarů (zhruba 13,3 bilionu Kč), čímž fakticky „vykupují“ trh s pamětmi.

Podle analýzy hrozí, že u levnějších chytrých telefonů může podíl nákladů na paměť vzrůst do konce roku z deseti až na 30 procent ceny komponent. Dopady už pociťují i velcí hráči. Šéf Applu Tim Cook varoval před tlakem na marže iPhonů, Elon Musk zmínil možnost výstavby vlastní továrny na paměti pro Teslu. Společnost Sony podle interních informací zvažuje odsun premiéry nové generace PlayStation až na roky 2028 či 2029.

Někteří analytici zároveň varují před možnou investiční bublinou v sektoru AI, která svými parametry začíná připomínat období před prasknutím takzvané dotcomové bubliny na přelomu tisíciletí.

telephone-586266_1920

Ceny telefonů a počítačů letos porostou. Důvodem jsou datová centra pro AI

Ceny chytrých telefonů a osobních počítačů letos výrazně porostou kvůli nedostatku paměťových čipů. Ten je důsledkem masivní výstavby datových center pro umělou inteligenci, která pohlcuje výrobní kapacity polovodičového průmyslu. Uvádí to deník Financial Times s odkazem na vyjádření technologických firem a analytiků na veletrhu CES v Las Vegas.

Podle šéfa společnosti Arm Reneho Haase jsou omezení v dodávkách pamětí nejvážnější za posledních dvacet let. Spoluředitel Samsung Ro Te-mun situaci označil za bezprecedentní s nevyhnutelným dopadem na spotřebitele. Analytici Morgan Stanley očekávají, že výrobci hardwaru začnou zvyšovat ceny už v první polovině roku, což může snížit prodeje telefonů s Androidem a počítačů s Windows.

Zatímco Apple ceny svých nejnovějších iPhonů zatím nezvýšil, tlak na celý dodavatelský řetězec sílí. Podle odhadů Gartner globální výdaje na AI loni dosáhly téměř 1,5 bilionu dolarů a letos by mohly překročit hranici dvou bilionů.

Microsoft investuje 10 miliard dolarů do AI datového centra v Portugalsku

Americká společnost Microsoft investuje 10 miliard dolarů (přibližně 210 miliard Kč) do nového datového centra zaměřeného na umělou inteligenci (AI) v portugalském pobřežním městě Sines.

Oznámil to prezident společnosti Brad Smith na konferenci Web Summit v Lisabonu. Jedná se o jednu z největších letošních investic Microsoftu v Evropě, která má za cíl rozšířit výpočetní infrastrukturu a uspokojit rostoucí globální poptávku po službách umělé inteligence.

Investice směřuje do datového parku ve městě Sines, které leží asi 150 kilometrů jižně od Lisabonu. Microsoft na projektu spolupracuje s portugalským developerem Start Campus and britským start-upem Nscale.

Volba Sines není náhodná. Město s přibližně 15 000 obyvateli je technologickým a investičním uzlem v Portugalsku. Jeho strategický význam spočívá v poloze, kde se nacházejí podmořské datové kabely spojující Evropu s Brazílií a Afrikou. Společnost Google navíc brzy přidá další linku do Jižní Karolíny v USA.

Lokalita přitahuje i další velké investice. V květnu zde zahájila čínská společnost CALB Group výstavbu továrny na baterie v hodnotě dvou miliard eur a Sines je také navrhovaným místem pro budoucí „gigafactory“ pro umělou inteligenci podporovanou Evropskou unií.

Čína používá svou AI DeepSeek ve vývoji zbraní, dronů nebo robotických psů.

Čínská armáda sází na AI. Využívá DeepSeek a čipy Huawei i Nvidia

Čínská lidová osvobozenecká armáda systematicky pracuje na zavedení umělé inteligence do svých vojenských kapacit a silně přitom favorizuje domácí AI model DeepSeek.

Podle přehledu stovek výzkumných prací a záznamů o veřejných zakázkách, který provedla agentura Reuters, využívá armáda AI k vývoji systémů pro autonomní rozpoznávání cílů a rozhodovací podporu na bojišti v reálném čase.

Příkladem je autonomní bojové podpůrné vozidlo Norinco P60, které je poháněno právě modelem DeepSeek. 

Na jedné straně Peking prosazuje “algoritmickou suverenitu” a zvyšuje nasazení domácích AI čipů Huawei Ascend. Současně však dokumenty ukazují, že armádní výzkumné instituce nadále vyhledávají a používají špičkové americké čipy Nvidia, včetně modelu A100, který spadá pod přísné exportní kontroly USA.

Ačkoli není jasné, kdy byly tyto čipy do Číny dovezeny, díky patentům podaným v červnu 2025 se potvrdilo využití ve vojenském výzkumu, navzdory americkým sankcím.

Investice směřují do vývoje technologií, jako jsou AI řízení robotičtí psi pro průzkum ve smečkách, autonomní roje dronů schopné sledovat cíle bez lidského zásahu a pokročilé válečné simulace. Univerzitní výzkumníci uvedli, že jejich systém poháněný DeepSeek dokázal vyhodnotit 10 000 bitevních scénářů za 48 sekund, což by týmu lidských plánovačů trvalo 48 hodin.

Spojené státy na tento vývoj reagují vlastními investicemi a plánují do konce roku 2025 nasadit tisíce autonomních dronů, aby čelily čínské převaze v bezpilotních systémech.

Nvidia to invest 100 milion dollars in OpenAI

Nvidia plánuje investovat až 100 miliard dolarů do OpenAI. Posílí své dominantní postavení v oblasti AI

Společnost Nvidia, která je dominantním hráčem na trhu s čipy pro umělou inteligenci, oznámila, že investuje do OpenAI, tvůrce ChatGPT, až 100 miliard dolarů a bude ji zásobovat svými čipy pro datová centra.

Tato dohoda představuje významné propojení dvou nejvýznamnějších aktérů v globálním AI závodě. OpenAI tak získá hotovost a přístup k pokročilým čipům, které potřebuje k udržení dominance v rostoucím konkurenčním prostředí.

Dohoda má spočívat ve dvou transakcích: OpenAI zaplatí Nvidii v hotovosti za čipy, zatímco Nvidia investuje do OpenAI výměnou za akcie, které jí nezajistí kontrolní podíl. Prvních 10 miliard dolarů z investice bude uvolněno, jakmile se obě strany dohodnou na konečné smlouvě.

OpenAI, jejíž hodnota byla nedávno oceněna na 500 miliard dolarů, začne dostávat hardware od Nvidie nejdříve na konci roku 2026. Firmy se dohodly na nasazení alespoň 10 gigawattů systémů Nvidia pro AI infrastrukturu OpenAI.

Dohoda je navíc důležitou zprávou pro trh, jelikož zmírňuje obavy, že by konkurenti nebo vlastní čipy jiných technologických firem mohly ohrozit vedoucí pozici Nvidie. Podle analytika Jacoba Bournea ze společnosti eMarketer je poptávka po čipech Nvidia pro vývoj AI modelů v podstatě „zapečená“ do jejich vývoje. Přestože i konkurenti jako Google, Amazon, Microsoft i OpenAI samotná investují do vlastních čipů, cílem je spíše diverzifikovat dodavatelský řetězec a snížit náklady.

Larry Ellison, the founder of Oracle becomes the richest person on the planet.

Larry Ellison z Oraclu se stal nejbohatším člověkem světa, předstihl Elona Muska

Larry Ellison, spoluzakladatel a předseda správní rady softwarové společnosti Oracle, vystřídal Elona Muska na postu nejbohatšího člověka světa. Hodnota Ellisonova majetku se po prudkém nárůstu ceny akcií Oraclu, zvýšila o více než 100 miliard dolarů a dosáhla 393 miliard USD. Hodnota majetku Elona Muska se ve stejnou dobu pohybovala kolem 385 miliard dolarů, jak uvedla agentura Bloomberg.

K prudkému růstu akcií Oraclu o více než 40 procent došlo po oznámení čtvrtletních výsledků, ve kterých firma uvedla, že zaznamenává silný nárůst poptávky po svých cloudových službách ze strany společností v oblasti umělé inteligence.

Oracle předpovídá, že tržby divize Oracle Cloud Infrastructure se v tomto finančním roce zvýší o 77 procent na 18 miliard dolarů a do roku 2030 by mohly dosáhnout 144 miliard dolarů.
Výkonná ředitelka společnosti Safra Catzová potvrdila, že firma uzavřela „významné cloudové smlouvy” s předními AI společnostmi, včetně firem OpenAI, xAI, Nvidia, Meta a AMD.

Jedenaosmdesátiletý Ellison vlastní zhruba 41 procent společnosti Oracle. Firmu spoluzakládal v roce 1977 a do roku 2014 v ní působil jako výkonný ředitel. V současnosti zastává funkci předsedy správní rady a technologického ředitele. Elon Musk, hlavní akcionář Tesly, naopak čelí tlaku na akcie své firmy, které jsou v letošním roce pod vlivem poklesu odbytu a rostoucí konkurence.

Foto: Reuters

Component Installation of a AI microchip on Circuit Board. Fully Automated Modern PCB Assembly Line Equipped with Advanced High Precision Robot Arms at Bright Electronics Factory. Electronic Devices Production Industry

OpenAI se spojuje s Broadcomem. V roce 2026 plánuje spuštění vlastního AI čipu

Společnost OpenAI, která stála u zrodu generativní umělé inteligence, se chystá vstoupit na trh s vlastním hardwarem.

Podle deníku Financial Times plánuje OpenAI ve spolupráci s americkým polovodičovým gigantem Broadcom vyvinout a spustit výrobu svého prvního specializovaného čipu pro umělou inteligenci. První várka by měla být k dispozici již v roce 2026 pro interní potřebu OpenAI.

Tento strategický krok je součástí širší snahy o diverzifikaci dodavatelského řetězce a snížení závislosti na čipech od společnosti Nvidia, která v současnosti trhu s AI čipy dominuje.

OpenAI, stejně jako další technologičtí giganti jako je Google, Amazon a Meta, čelí masivnímu nárůstu poptávky po výpočetním výkonu pro trénování a provoz svých AI modelů. Výroba vlastních čipů má OpenAI zajistit větší kontrolu nad výkonem a snížit dlouhodobé náklady.

Zprávy o partnerství se objevily krátce poté, co CEO Broadcomu Hock Tan uvedl, že společnost získala objednávky na AI infrastrukturu v hodnotě přes 10 miliard dolarů od nového, nejmenovaného zákazníka. Tanova slova potvrdila očekávání analytiků, že tento klient je právě OpenAI. Partnerství má významný dopad i na Broadcom, který si upevní pozici důležitého dodavatele v rámci rychle se rozvíjejícího AI ekosystému.

Merger and acquisition

Globální fúze a akvizice na vzestupu: Za $2,6 biliony v M&A stojí touha po růstu a AI

Globální trh fúzí a akvizic (M&A) dosáhl k začátku srpna hodnoty 2,6 bilionu dolarů, což představuje nejlepší výsledek za prvních sedm měsíců roku od vrcholu v době pandemie v roce 2021. Navzdory nejistotě vyvolané novými cly amerického prezidenta Donalda Trumpa a geopolitickým napětím, firmy pohání touha po růstu a dopady rozvoje umělé inteligence.

Podle dat společnosti Dealogic je sice počet transakcí o 16 % nižší než loni, ale jejich hodnota je o 28 % vyšší. Tento nárůst je způsoben především „megadealy” v USA v hodnotě přesahující 10 miliard dolarů. 

Příkladem je navrhovaná akvizice železniční společnosti Norfolk Southern firmou Union Pacific Corp za 85 miliard dolarů nebo investiční kolo OpenAI za 40 miliard dolarů vedené Softbank Group. Andre Veissid z EY Global Financial Services Strategy and Transactions Leader uvedl, že hlavním motivem transakcí je touha po růstu. „Ať už je to umělá inteligence, nebo změna v regulačním prostředí, naši klienti nechtějí zůstat pozadu, a to pohání aktivitu,” dodal.

Spojené státy zůstávají největším trhem pro M&A a tvoří více než polovinu celosvětové aktivity. Nicméně region Asie-Pacifik zdvojnásobil své objemy ve srovnání se stejným obdobím loňského roku a překonal region EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika).