
EU snižuje sazby, USA jsou zdrženlivější
Evropská centrální banka snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,75 % a hlavní refinanční sazbu na 2,9 %. Jde o pokračování trendu snižování úrokových sazeb, které ECB zahájila v červnu minulého roku. Cílem tohoto kroku je nadále podporovat ekonomiky eurozóny, která vzhledem k výši nákladů na úvěry, způsobeným právě vyššími úrokovými sazbami, vykazuje slabý růst. Inflace v eurozóně se sice loni dostala pod dvouprocentní cíl, ale ke konci roku znovu vzrostla na 2,4 %. Přesto ECB očekává její další pokles, mimo jiné díky zpomalování růstu mezd. Hrubý domácí produkt eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí stagnoval, zatímco ve třetím čtvrtletí vykázal růst 0,4 %. ECB ponechává možnost dalšího snižování sazeb, přičemž finanční trhy očekávají, že v roce 2025 může depozitní sazba klesnout až na 2 %, stejně jako míra inflace. Banka se tak snaží podpořit úvěrovou aktivitu a oživit investice.
Na rozdíl od ECB americká centrální banka (Fed) zatím se snižováním úrokových sazeb váhá. Při posledním měnověpolitickém jednání Fed ponechal sazby v rozmezí 4,25–4,50 %, což znamená historicky neobvyklý rozkol měnové politiky USA a eurozóny. Tento rozdíl je dán silnější ekonomikou USA a vyšší inflací, která je částečně důsledkem tamních ekonomických reforem, které přišly s nástupem nového amerického prezidenta do úřadu.